Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Na Muktware.com naleznete recenzi nedávno vydané Fedory 16 psanou z pohledu uživatele Ubuntu. Autor se dotýká témat jako jsou podpora hardwaru nebo repozitáře a jejich obsah, zmiňuje drobné rozdíly mezi Fedorou a Ubuntu (například fonty) a věnuje se také přímému porovnání posledních verzí těchto distribucí včetně srovnání rozhraní GNOME Shell a Unity. Fedora 16 autora příjemně překvapila, a tak z této recenze vychází poměrně dobře.
Tiskni
Sdílej:
yum (snad jeste dodnes) neumi jasne urcit, odkud se budou balicky brat bez ohledu na cerstvostTuto možnost přidává yum-plugin-priorities.
Livna je dneska repozitář s jedním balíčkem libdvdcss, který se báli dát do RPMFusion, pokud se něco nezměnilo.nezměnilo, furt jsou předposraný až na půdu
pacman -Rs. Debian má napríklad príkaz apt-get autoremove, ktorý ale zďaleka nie je tak účinný ako pacman -Rscn. Už prešiel nejaký ten čas som fedoru používal, tak netuším či už yum niečo podobného podporuje. Našiel som napríklad toto: orphaned-dep-cleanup-in-yum.
V prípade pacmanu sa jedná o príkaz pacman -Rs. Debian má napríklad príkaz apt-get autoremoveGentoo a některé jiné distribuce naštěstí používají alespoň srozumitelné příkazové UI. Pacman nejsem ochotný používat, ani kdyby uměl vařit kafe. Ale jinak jo, funkci vyčištění systému od nesmyslů mám rád, zamiloval jsem si ji právě v době, kdy jsem používal Gentoo.
Kdyby tam aspoň na plochu dali odkaz na nějaký opravdu funkční návod jak si to má člověk nainstalovat v případě Nvidie nebo v případě ATI HDxxxx grafik sám, tak bych nic neřekl, ale takhle to je opravdu jeden z důvodů, proč fedora ztrácí na Ubuntu nebo jiné distra a přitom má vynikající potenciál být jedna z nejlepších.Tak já mám za to, že většina vývojářů Fedory na nějaké uzavřené drivery totálně dlabe a sami je často ani nepoužívají. Proč taky, pokud si pořídí hardware, který funguje. Výjimkou budiž některé drivery pro wireless. Mimochodem, Fedora standardně pouští Gnome 3 s Gnome Shellem, kde žádná plocha není :).
)
Tzn.ze to startovalo s nesvobodnym ovladacem (nVidia (9xxx?ani nevim co to mam))
a tak mi fedora najížděla v gnome2Pozor, to je velký omyl, Gnome 2 pokud vím vůbec k dispozici není, to co ti naběhlo je taky součást Gnome 3.
Prostě si myslím,že tak základní věci jako je možnost instalace nesvobodných ovladačů přímo v menu systémuInstalace nesvobodných ovladačů a vůbec jakéhokoli software je ve Fedoře v menu systému možná, pokud máš přidané správné repozitáře. To co popisuješ není chyba Fedory, ale chyba tvoje. Třeba Adobe Flash se běžně na Fedoru instaluje přidáním repozitáře. Když to zvládl dokonce i Adobe, tak to může takto zvládnout každý.
tak by to mělo být i u fedory aby nemusel člověk pročítat různé návody jak takovou základní věc rozjet. Prostě tím mě osobně fedora hodně sklamala.Osobně by mě velmi zklamala, kdyby to bylo jakkoli jinak.
Není to o tom,že jsem si tu grafiku nakonec nerozjel,ale z principu co funguje u jiných dister naprosto bezproblémově má fungovat i u fedory a to je ten důvod proč mě fedora neoslovila.Distribuce jsou různé, ale Fedora nejsou druhé Windows, aby její běžnou součástí byl uzavřený software. Nedávno od zbytků uzavřeného software čistili i Debian, což mě velice potěšilo (i když mi to zkomplikovalo instalaci jednoho obskurního stroje). Uzavřený software má spoustu nevýhod a jiných specifických vlastností, kterými se odlišuje od otevřeného. Jestliže si pořizuju otevřený systém, chci ho mít otevřený celý do té doby, než se sám vědomě rozhodnu přidat si nesvobodný repozitář. Tím, že uživatel aktivně přidává nesvobodný repozitář, má mnohem větší šanci si uvědomit aspoň malou část důsledků používání například uzavřených ovladačů. Pro neznalé... minimálně by si měl člověk uvědomit to, že daný systém může po jakémkoli update přestat fungovat a vývojáři dané distribuce nemusí mít šanci to opravit, pokud dodavatel driverů nemá zájem. Takže díky, že není každá distribuce taková, jakou si představuješ ty, a doufám, že tu svoji najdeš :), třeba v Ubuntu, kde se názory podobné tvým proměňují v praxi.