Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
FFII podalo stížnost proti Radě Evropské unie u ombudsmana. Důvodem je to, že Rada nadále odmítá zveřejnit informace o chystané mezinárodní dohodě ACTA, která může mít dalekosáhlý negativní dopad na IT, zdravotnictví a další odvětví. EU tímto pravděpodobně jedná v rozporu s předpisy o veřejném přístupu k informacím.
Tiskni
Sdílej:
Ale třeba se to podaří někam dohnat, naděje umírá poslední...
Myslím že už se to někde probíralo, rada EU se hájí tím, že ACTA je obchodní dohoda a tak se na ní nevztahují požadavky na transparentnost procesu.Jestli chce rada EU (a také Evropská komise) dosáhnout toho, aby nebyla ratifikována Lisabonská smlouva, jen tak dál. Přesně věci tohoto typu jedním z hlavních důvodů, proč mám krajní nedůvěru k předání více pravomocí orgánům EU a proč bych při případném referendu (které by se podle mého názoru každopádně mělo konat, protože jde o velmi zásadní věc) v tuto chvíli hlasoval proti.
(V pätičke máš, asi omylom, nejakú kravinu.)
Všetko sú iba domnienky, pokiaľ sa to nedá zmerať či zvážiť. Ak sa to zmerať alebo zvážiť dá, je to podložená domnienka.
> Přesně věci tohoto typu jedním z hlavních důvodů, proč mám krajní nedůvěru k předání více pravomocí orgánům EU
A myslis, ze pokud by jednani probihalo primo se zastupci clenskych statu, tak by vypadalo jinak? Myslim, ze naopak - nejenom, ze ono projednavani by probihalo uplne stejne v tajnosti, ale nasledne schvalovani zakonu by vsichni poslanci aktualne vladnouci koalice (bez ohledu na to, ktera by to zrovna byla) poslusne schvalili, protoze poslanecke snemovny jsou silne svazane s vladou a tak 'vladni' poslanci casto pro vec hlasuji jen proto, ze jejich stranicke vedeni je zaroven soucasti vlady. Oproti tomu poslanci v Evropskem parlamentu nejsou primo svazani s exekutivou ani s Evropskou komisi, takze jejich rozhodovani mene ovlivneno podobnymi tlaky.
naděje umírá poslední...Ale umira.
Na bazi dohod funguje obrovska spousta veci, uz proto, ze neexistuji zadne mezinarodni zakony. Zrovna treba patentova ochrana vyplyva z dohod zastresenych WTO. Nebo to ze nekdo spacha v cechach vrazdu a utece do jine zeme a je vracen k nam, opet se nejdna o nic jineho nez o dohodu.
Do zakonu se potom promitnout musi, protoze tezko byste jinak mohl dodrzovat ustanoveni te smlouvy, kdyz neznate jeji obsah. Ciste hypoteticky (protoze samozrejme neznam ta tajna ustanoveni), verejne bude treba to, ze je mozne zverejnit uzivatele konktretni IP adresy a tajne bude to, ze stat, ktery to nedokaze uhradi miliardu dolaru odskodneni majitelum prav, ktera byla poskozena.
Jak uz to byva, vec je velice slozita, protoze tady se slibuje ochrana pred padelanim zbozi, coz je vec celkem zasluzna a urcite jste uz videli minimalne v televizi ceske firmy, ktere poklada to, ze cina dodava padelky jejich vyrobku, at se jedna o motorky nebo padelky elektroniky vyvinute v jablotronu. Smlouva ale zrejme nerozlisuje mezi padelanim hmotnych vyrobku a nehmotnych vyrobku, tedy software, filmu, hudby...
Na druhe strane, zrejme metody, ktere maji byt pouzity k dosazeni cilu techto smluv nejsou vubec jasne. Ocekava se, ze se bude jednat o nejake legalizace DRM i tam, kde nyni neni legalni (ale je zasadni otazka, zda je to v pripade CR zmena, protoze u nas uz neni legalni prekonani DRM ani v pripade, ze vytvarite kopii pro vlastni potrebu). Mohlo by dojit k omezeni toho, ze stahovani je legalni.
Cely zasadni problem je prave v tom utajeni, vi se jen to, co sem tam nekdo vynesl a toho neni moc a nevi se ani jak je to duveryhodne.
"Nemá totiž mrcha, koho by už zabila." - To je názor jednoho léčitele z východu, který jsem kdysi četl.