Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
FFII podalo stížnost proti Radě Evropské unie u ombudsmana. Důvodem je to, že Rada nadále odmítá zveřejnit informace o chystané mezinárodní dohodě ACTA, která může mít dalekosáhlý negativní dopad na IT, zdravotnictví a další odvětví. EU tímto pravděpodobně jedná v rozporu s předpisy o veřejném přístupu k informacím.
Tiskni
Sdílej:
Ale třeba se to podaří někam dohnat, naděje umírá poslední...
Myslím že už se to někde probíralo, rada EU se hájí tím, že ACTA je obchodní dohoda a tak se na ní nevztahují požadavky na transparentnost procesu.Jestli chce rada EU (a také Evropská komise) dosáhnout toho, aby nebyla ratifikována Lisabonská smlouva, jen tak dál. Přesně věci tohoto typu jedním z hlavních důvodů, proč mám krajní nedůvěru k předání více pravomocí orgánům EU a proč bych při případném referendu (které by se podle mého názoru každopádně mělo konat, protože jde o velmi zásadní věc) v tuto chvíli hlasoval proti.
(V pätičke máš, asi omylom, nejakú kravinu.)
Všetko sú iba domnienky, pokiaľ sa to nedá zmerať či zvážiť. Ak sa to zmerať alebo zvážiť dá, je to podložená domnienka.
> Přesně věci tohoto typu jedním z hlavních důvodů, proč mám krajní nedůvěru k předání více pravomocí orgánům EU
A myslis, ze pokud by jednani probihalo primo se zastupci clenskych statu, tak by vypadalo jinak? Myslim, ze naopak - nejenom, ze ono projednavani by probihalo uplne stejne v tajnosti, ale nasledne schvalovani zakonu by vsichni poslanci aktualne vladnouci koalice (bez ohledu na to, ktera by to zrovna byla) poslusne schvalili, protoze poslanecke snemovny jsou silne svazane s vladou a tak 'vladni' poslanci casto pro vec hlasuji jen proto, ze jejich stranicke vedeni je zaroven soucasti vlady. Oproti tomu poslanci v Evropskem parlamentu nejsou primo svazani s exekutivou ani s Evropskou komisi, takze jejich rozhodovani mene ovlivneno podobnymi tlaky.
naděje umírá poslední...Ale umira.
Na bazi dohod funguje obrovska spousta veci, uz proto, ze neexistuji zadne mezinarodni zakony. Zrovna treba patentova ochrana vyplyva z dohod zastresenych WTO. Nebo to ze nekdo spacha v cechach vrazdu a utece do jine zeme a je vracen k nam, opet se nejdna o nic jineho nez o dohodu.
Do zakonu se potom promitnout musi, protoze tezko byste jinak mohl dodrzovat ustanoveni te smlouvy, kdyz neznate jeji obsah. Ciste hypoteticky (protoze samozrejme neznam ta tajna ustanoveni), verejne bude treba to, ze je mozne zverejnit uzivatele konktretni IP adresy a tajne bude to, ze stat, ktery to nedokaze uhradi miliardu dolaru odskodneni majitelum prav, ktera byla poskozena.
Jak uz to byva, vec je velice slozita, protoze tady se slibuje ochrana pred padelanim zbozi, coz je vec celkem zasluzna a urcite jste uz videli minimalne v televizi ceske firmy, ktere poklada to, ze cina dodava padelky jejich vyrobku, at se jedna o motorky nebo padelky elektroniky vyvinute v jablotronu. Smlouva ale zrejme nerozlisuje mezi padelanim hmotnych vyrobku a nehmotnych vyrobku, tedy software, filmu, hudby...
Na druhe strane, zrejme metody, ktere maji byt pouzity k dosazeni cilu techto smluv nejsou vubec jasne. Ocekava se, ze se bude jednat o nejake legalizace DRM i tam, kde nyni neni legalni (ale je zasadni otazka, zda je to v pripade CR zmena, protoze u nas uz neni legalni prekonani DRM ani v pripade, ze vytvarite kopii pro vlastni potrebu). Mohlo by dojit k omezeni toho, ze stahovani je legalni.
Cely zasadni problem je prave v tom utajeni, vi se jen to, co sem tam nekdo vynesl a toho neni moc a nevi se ani jak je to duveryhodne.
"Nemá totiž mrcha, koho by už zabila." - To je názor jednoho léčitele z východu, který jsem kdysi četl.