Byl vydán Mozilla Firefox 145.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Ukončena byla podpora 32bitového Firefoxu pro Linux. Přidána byla podpora Matrosky. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 145 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Lidé.cz (Wikipedie) jsou zpět jako sociální síť s "ambicí stát se místem pro kultivované debaty a bezpečným online prostředím".
Byla vydána nová verze 4.4 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
ASUS má v nabídce komplexní řešení pro vývoj a nasazení AI: kompaktní stolní AI superpočítač ASUS Ascent GX10 poháněný superčipem NVIDIA GB10 Grace Blackwell a platformou NVIDIA DGX Spark. S operačním systémem NVIDIA DGX založeném na Ubuntu.
Desktopové prostredie Trinity Desktop vyšlo vo verzii R14.1.5. Je tu opravená chyba v tqt komponente spôsobujúca 100% vyťaženie cpu, dlaždice pre viac monitorov a nemenej dôležité su dizajnové zmeny v podobe ikon, pozadí atď. Pridaná bola podpora distribúcií Debian Trixie, Ubuntu Questing, RHEL 10 a OpenSUSE Leap 16.
Grafická aplikace Easy Effects (Flathub), původně PulseEffects, umožňující snadno povolovat a zakazovat různé audio efekty v aplikacích používajících multimediální server PipeWire, byla vydána ve verzi 8.0.0. Místo GTK 4 je nově postavená nad Qt, QML a Kirigami.
Na YouTube lze zhlédnout Godot Engine – 2025 Showreel s ukázkami toho nejlepšího letos vytvořeného v multiplatformním open source herním enginu Godot.
Blíží se konec roku a tím i všemožná vyhlášení slov roku 2025. Dle Collins English Dictionary je slovem roku vibe coding, dle Dictionary.com je to 6-7, …
Cloudflare Radar: podíl Linuxu na desktopu dosáhl v listopadu 6,2 %.
Chcete vědět, co se odehrálo ve světě techniky za poslední měsíc? Nebo si popovídat o tom, co zrovna bastlíte? Pak doražte na listopadovou Virtuální Bastlírnu s mikrofonem a kamerou, nalijte si něco k pití a ponořte se s strahovskými bastlíři do diskuze u virtuálního piva o technice i všem možném okolo. Mezi nejvýznamnější novinky patří Průšovo oznámení Core One L, zavedení RFID na filamentech, tisk silikonu nebo nový slicer. Dozvíte se ale i
… více »Tak schválně sám na sobě udělej pokus - převeď si několik A4 neznámého textu do tohoto fontu a zkus si ten text přečíst. Podle mě budeš mít na konci první A4 tak uvařenou hlavu, že na druhou už nebudeš mít ani chuť, natož aby jsi si pamatoval obsah.zkusil sem, vzal sem clanek z root.cz o XML v Pythonu, pro me oboje nezname, nastavil tento font, precetl 1x A4 bez zadrhnuti, pomerne rychle, tedy nelze prelitnout radek, ale musi se jit po slovech, hlavu uvarenou nemam
Nestačilo by to psát ve švabachu? Na co vymýšlet nový font? :-)
Problém těsnopisu je, že typicky zaznamenává fonetiku, potažmo celé fráze, a tak si nejsem jistý adaptací na odbornou terminologiiJo, to mě taky napadlo. Mám o tom ale jen základní představu, takže si vůbec netroufám odhadovat, jak by to šlo pro převážně odborné texty upravit nebo uzpůsobit. Když se na to podívám obecněji ne z hlediska přímo těsnopisu, ale obecně komprese, tak unikátní názvy se prostě komprimují dost blbě. Největší prostor pro zefektivnění by byl, pokud se budeme bavit o tom lékařství, u často se vyskytujících frází typu pacient přichází s obtížemi. Ale spíš než instalovat do ordinací stenotypy (ať už hardwarové nebo softwarové) by mi přišlo rozumnější naučit doktory psát ± všemi deseti. Tráví psaním lékařských zpráv nezanedbatelné množství času a u málokoho z nich vidím byť jen správně položené ruce na klávesnici (většinou datlují). Odhadoval bych, že jen tímhle by se dala propustnost zvýšit třeba o 10 %.
Aby to ale nebylo jako automatické doplňování/opravy na mobilech. Pokud by se doktor přehlédl, tak by to mohlo mít i dost tragické následky. Ona ta redundance v přirozeném jazyce má i svoje přínosy.
Co se týče rozpoznávání řeči -- obávám se, že dneska by to většina firem implementovala tak, že by se zvuk posílal někam do cloudu a tam se analyzoval -- takže by diktované lékařské zprávy byly dostupné kde komu. To už je pomalu, jako když doktor sdílí rentgeny pacientů jako veřejné soubory na ulož.to.
Něco mi říká, že ses absolutně neobtěžoval před odesláním komentáře nabýt nějakou představu o tom, jak to v praxi funguje. Smutné.
Aby to ale nebylo jako automatické doplňování/opravy na mobilech. Pokud by se doktor přehlédl, tak by to mohlo mít i dost tragické následky. Ona ta redundance v přirozeném jazyce má i svoje přínosy.
Vstupní metody typu T9 nebo algoritmy pro automatické opravy řeší nejednoznačnost (ambiguity) na základě predikce pomocí buď fixního slovníku a vizuální kontroly pisatele (to ostatně platí např. také pro vstupní metody orientálních písem, nebo stochastických metod.
Expanze textu je založená právě na slovníku a rutinně se používá zvláště při zápisu či tvorbě např. právních dokumentů.
Ostatně, běžný expanzní software jako PhraseExpress, potažmo jeho linuxový klon AutoKey, si můžeš rovnou vyzkoušet.
Že v tom někdo může udělat chybu? Ano, může. Stejně jako může myšlenkami zabloudit někam jinam a začít psát něco jiného.
Co se týče rozpoznávání řeči -- obávám se, že dneska by to většina firem implementovala tak, že by se zvuk posílal někam do cloudu a tam se analyzoval -- takže by diktované lékařské zprávy byly dostupné kde komu.
Žhavinka: rozpoznávání řeči se (a) v nemocnicích (aspoň v technicky vyspělejších končinách) rutinně používá, byť třeba ne při interakci přímo s pacientem, ale (b) expertní systémy pro diagnostiku (populární příklad: IBM Watson) už tu s námi také chvíli jsou… překvapivě i ony pracují s analýzou velkých objemů dat.
Automatickým opravám bych tady nevěřil, ale s tou expanzí textu máš pravdu. Je to, jako když napíši psvmTAB a IDE mi doplní public static void main(String[] args) {}.
Ale ještě lepší by bylo, kdyby doktor zadával data ve strojově čitelné podobě (ať už klikáním nebo psaním a vybíráním položek v nějakém průvodci nebo formou nějakého DSL) a zpráva v přirozeném jazyce by se z těchto dat pouze generovala.
Pokud by se doktor přehlédl, tak by to mohlo mít i dost tragické následky. Ona ta redundance v přirozeném jazyce má i svoje přínosy.
To je mimochodem pozoruhodná myšlenka. Myslíš, že správci kritických systémů by měli psát místo „rm“ „remove“, místo „/usr/local/bin“ „directory user directory local directory binaries“ atd.?
by mi přišlo rozumnější naučit doktory psát ± všemi deseti.
Např. já píši všemi deseti pomaleji, než když "datluji" cca šesti prsty. Z psaní všemi deseti mám sice lepší pocit a časem1 se to zlepší, ale s tím "datlováním" mám pořád větší cvik. IMHO je to víc o tom cviku než o počtu prstů -- a pokud i po X letech praxe doktor hledá písmenka na klávesnici, tak bude něco špatně. Jinak by totiž psal rychle i třeba čtyřmi (šesti, osmi) prsty.
[1] dlouho jsem na to kašlal a dodnes mi nepřijde, že by mě ne-psaní všemi deseti brzdilo při práci -- s rychlostí "datlování" jsem spokojený
U textu typu "přečti mnohokrát"A i jen pro zběžné čtení datasheetu by to nefungovalo dobře, ty znaky jsou jakoby schválně zamaskovaný.
Tiskni
Sdílej: