Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Na TechCrunch vyšlo oznámení, že sociální síť pro vývojáře GitHub hostuje již milion projektů. GitHub byl založen v roce 2008 a zaznamenal průdký nárůst oblíbenosti, je financován z 'placených plánů' a mottem je poskytnout neomezený hosting každému, kdo je ochotný otevřít svůj zdrojový kód.
Tiskni
Sdílej:
git gc. Ale jinak bych tipoval, že v GitHubu se s tím taky nepářou a používají normální feudální ext3
git gc zase všespásné nebude - je dost náročné na to, aby se to u každého projektu spouštělo po každém pushnutí. Navíc je to mnohokrát náročnější, než samotné vytvoření pár souborů
Evidentně na GitHubu vše zcela hladce nejede - mají poměrně časté výpadky. (Je to ale dobrý počin, tak jim je snad lze odpustit.)
git gc si Git spouští automaticky a mám pocit, že přinejmenším pro takové to domácí používání (resp. v menší firmě) to funguje docela dobře. Jestli to na GitHubu řeší nějak sofistikovaněji netuším, ale vůbec bych se tomu nedivil.
No v každé domácnosti ještě není IPv6 
Jinak ohledně git gc - to je vysokoúrovňový nástroj ("porcelain") určený pro použití v uživatelských repozitářích - přebalí všechny objekty do jednoho packu a přepíše pack.idx. Žádné složité argumenty, maximálně tak --aggressive (pro gzip -9). Celé je to bohužel netransparentní operace, takže je riziko nekonzistence dat, pokud v moment spouštění "gc" někdo naklonuje onen repozitář. Což si pochopitelně github nemůže dovolit, tak používá git-repack (který bez -a nebo -A vytváří inkrementální packy) nebo jeho obdobu (třeba jako knihovnu). Pak stačí něco jako git-prune-packed a je čisto.
Jednou za čas je potřeba to přebalit do jednoho packu, aby tam nevznikaly tisíce menších packů, ale tu párminutovou odstávku jednou za půl roku snad každé repo přežije.
kdo je ochotný otevřít svůj zdrojový kódKdo je ochotný přejít na Git.
Jaký je prostě důvod přecházet od Gitu někam zpět? Vždyť mám spoustu důvodů, proč jsem přešel právě na Git.
Milion github projektů funguje následovně:
Ohledně těch forků - hned po registraci (nebo možná i bez ní) vidíte u každého projektu tlačítko "fork". Tím si "forknete" daný repozitář pod své jméno a můžete do něj pushovat. Bohužel se tlačítko Fork na nic neptá a rovnou forkne. BFU je zvědav, co to udělá a tak na tlačítko klikne. Zjistí, že ho to hodilo na nějakou nesmyslnou stránku, kterou nechápe, tak se odhlásí a nikdy na github už nepřijde. Osobně jsem tam řešil jeden problém s repozitářem jednoho známého, který používal tamější "network" graph spolu s 6 kamarády - skupina botů (pravděpodobně) jim naforkovala repo, což generátor "network" graphu neutáhl a management githubu reagoval se slovy "neradi mažeme repozitáře" i přes to, že v daných repozitářích nebyl ani jeden "vlastní" commit, byly půl roku staré, apod. Takže v takovém případě ten milion fakt věřím.