Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal zprávu o finančním řízení prostředků EU v ČR (pdf). Dočíst se lze například, že přes 8 miliard korun na digitální vzdělávání nepřineslo naplnění žádného z prioritních cílů programu. Peněžní prostředky z fondů EU sice byly vynaloženy formálně v souladu s právními předpisy, avšak s minimálním nebo neprokazatelným dopadem na proklamované cíle ve vzdělávání. Na Metodickém portálu RVP.CZ bylo ke konci
… více »Emulátor terminálu kitty (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 0.50.
Na TechCrunch vyšlo oznámení, že sociální síť pro vývojáře GitHub hostuje již milion projektů. GitHub byl založen v roce 2008 a zaznamenal průdký nárůst oblíbenosti, je financován z 'placených plánů' a mottem je poskytnout neomezený hosting každému, kdo je ochotný otevřít svůj zdrojový kód.
Tiskni
Sdílej:
git gc. Ale jinak bych tipoval, že v GitHubu se s tím taky nepářou a používají normální feudální ext3
git gc zase všespásné nebude - je dost náročné na to, aby se to u každého projektu spouštělo po každém pushnutí. Navíc je to mnohokrát náročnější, než samotné vytvoření pár souborů
Evidentně na GitHubu vše zcela hladce nejede - mají poměrně časté výpadky. (Je to ale dobrý počin, tak jim je snad lze odpustit.)
git gc si Git spouští automaticky a mám pocit, že přinejmenším pro takové to domácí používání (resp. v menší firmě) to funguje docela dobře. Jestli to na GitHubu řeší nějak sofistikovaněji netuším, ale vůbec bych se tomu nedivil.
No v každé domácnosti ještě není IPv6 
Jinak ohledně git gc - to je vysokoúrovňový nástroj ("porcelain") určený pro použití v uživatelských repozitářích - přebalí všechny objekty do jednoho packu a přepíše pack.idx. Žádné složité argumenty, maximálně tak --aggressive (pro gzip -9). Celé je to bohužel netransparentní operace, takže je riziko nekonzistence dat, pokud v moment spouštění "gc" někdo naklonuje onen repozitář. Což si pochopitelně github nemůže dovolit, tak používá git-repack (který bez -a nebo -A vytváří inkrementální packy) nebo jeho obdobu (třeba jako knihovnu). Pak stačí něco jako git-prune-packed a je čisto.
Jednou za čas je potřeba to přebalit do jednoho packu, aby tam nevznikaly tisíce menších packů, ale tu párminutovou odstávku jednou za půl roku snad každé repo přežije.
kdo je ochotný otevřít svůj zdrojový kódKdo je ochotný přejít na Git.
Jaký je prostě důvod přecházet od Gitu někam zpět? Vždyť mám spoustu důvodů, proč jsem přešel právě na Git.
Milion github projektů funguje následovně:
Ohledně těch forků - hned po registraci (nebo možná i bez ní) vidíte u každého projektu tlačítko "fork". Tím si "forknete" daný repozitář pod své jméno a můžete do něj pushovat. Bohužel se tlačítko Fork na nic neptá a rovnou forkne. BFU je zvědav, co to udělá a tak na tlačítko klikne. Zjistí, že ho to hodilo na nějakou nesmyslnou stránku, kterou nechápe, tak se odhlásí a nikdy na github už nepřijde. Osobně jsem tam řešil jeden problém s repozitářem jednoho známého, který používal tamější "network" graph spolu s 6 kamarády - skupina botů (pravděpodobně) jim naforkovala repo, což generátor "network" graphu neutáhl a management githubu reagoval se slovy "neradi mažeme repozitáře" i přes to, že v daných repozitářích nebyl ani jeden "vlastní" commit, byly půl roku staré, apod. Takže v takovém případě ten milion fakt věřím.