V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Vlákno bylo přesunuto do samostatné diskuse.
…I threw myself into software development to distract from pain.další vysvětlení, proč podobné věci lidi typicky dělají, je, že si chtějí udělat jméno a mít reference, portfolio, aby získali lepší práci. Pak je tu klasické „dělám to, protože mě to baví“ – což je čistě subjektivní a nemá cenu to rozporovat. Každého může bavit něco jiného a každý rád tráví čas nějak jinak. Z čistě praktického hlediska souhlasím, že to až takový smysl nedává. Psal jsem to tu už, když tenhle projekt začínal – viděl bych smysl v portování svobodného softwaru na hardware, který už mezi lidmi značně rozšířen je (tudíž jim to umožní ten HW používat svobodně nebo ho vůbec používat a nemuset ho vyhazovat, když by jinak byl morálně zastaralý). Ale portovat cokoli na nový uzavřený hardware a tím podporovat jeho výrobce, zvyšovat mu tržby a dělat pro něj práci zadarmo? V tom moc smysl nevidím. Jde tedy o to načasování – když s tím začnu ještě před rozšířením toho hardwaru mezi zákazníky, tak pomáhám hlavně jeho výrobci. Když udělám totéž zpětně, tak pomáhám uživatelům (nebo možná obecně lidstvu), aby lépe využili to, co už mají.
kvuli tomuhle ctu abickoA ja zas kvuli tomuhle Technet. Obcas se i tam nekdo objevi.
Jindřich Lněnička 14. 10. 2024 1:00 Oukej, nevím, jestli je to tvorba autora, nebo odněkud přeložený, ale zkusím to doplnit: 1., 2. Výběr distribuce a výběr grafického rozhraní jsou úplně oddělený věci, které se dají téměř libovolně kombinovat. Za univerzálně dobrou kombinaci považuju buď Fedoru Workstation ve výchozí variantě (GNOME rozhraní, který je fakticky výborný pro produktivitu), nebo s KDE Plasma rozhraním (co má blíž Windows a podporuje i věci jako HDR obsah). S obojím se mi pracuje líp, než s Windows 11. Jinak rozhraní „Linux KDE“ se správně jmenuje KDE Plasma. A vůbec není vázaný na Linux, jen tak na okraj. 3. Jop, dá se souhlasit. Byť i tady jsou při instalaci míň intuitivní věci. BTW, nejlíp má za mě instalaci dneska vyřešenou openSUSE, ale uvidíme, jak se předvede Fedora, kde pracují na nové variantě toho svého. 4. Z kancelářských balíčků za mě dneska s MS formáty nejlíp funguje OnlyOffice. Jinak stále na Linuxu zoufale chybí alternativa třeba Affinity balíčku. Naopak třeba DaVinci Resolve jede hezky. 5. SteamOS má smysl primárně na Steam Decku. Z distribucí pak hry hezky jedou na Bazzite. Reálně stačí ale Steam a hry pojedou na snad jakékoliv aktuální distribuci na pár kliknutí. 5. Kompatibilita doteď zlobí v kombinaci s Nvidia GPU. Nicméně i zde Nvidia výrazně zlepšuje podporu. Ve zkratce: Pokud chcete GNU/Linux zkusit, směle do toho. Stáhnete si třeba Fedoru KDE Spin, nebo výchozí, abych usnadnil výběr distribuce.
Tiskni
Sdílej: