Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
IBM se rozhodlo inspirovat se úspěchem ARMu a začít technologii POWER (PowerPC) licencovat pro výrobu vlastních čipů. Tento nápad se zatím líbil Nvidii, která by mohla kombinovat svá GPU s CPU POWER. Otázkou je, jestli není tak trochu pozdě.
Tiskni
Sdílej:
Áno, myslel si to bez uváženia. Nevieš sa zmieriť s tým, že vinohrady existujú aj za hranicou Tvojho chotára.Ne, to jsem nemyslel. Myslel jsem to tak, že obézní Pražáci a Bratislaváci z pěkného baravného baráčku na předměstí s nadměrným egem co to kupují a chlastají po kartonech ví o víně ještě věští hovno než já (a že já toho vim), především pak o jeho ceně. Tak jsem to myslel, pokud to nebylo jasné.
.
ja radsi CUDA. Ale zatim jsem nenasel, na co by mi to bylo dobre, ani na to nemam poradne HW. Mnohem bliz mi je DSP nebo FPGA, nez grafarna. Na x86 udelat program, ktery vyuzije plne vsech schopnosti jakehokoli modelu procesoru je nadlidsky ukon. Uz jen ta detekce a asembler/intrisika pro MMX/SSE/SSE2 atd atd. Libilo by se mi neco jako Itanium jako koprocesor k ARMu
OpenCL je docela masakr, pravdaCUDA je stejny shit a OpenCL je alespon portovatelny standard.ja radsi CUDA.
Jo, ale programoval jste OpenCL? Je to naprosto PITAA co SPIR? Když si napíšete nebo seženete kompilátor vámi preferovaného jazyka s výstupem do SPIRu, tak se tomu v zásadě vyhnete. Stížnost na potřebu ovladačů je poněkud pokrytecká, protože třeba bez správného firmwaru na desce si ani neinicializujete řadič DRAM, takže se tomu stejně nevyhnete.
SPIR neznám, ale takovéhlemu řešení bych moc nevěřil. Nějaká takováhle automatizace je teoreticky hezká, ale naivní OpenCL kód je vám k ničemu. Když úlohu nezoptimalizujete ručně, tak asi často skončíte s něčím, co by rychleji běželo na jednojádrovém CPU.Člověk by řekl, že moderní kompilátory by si od vás zasloužily více lásky.
(Ale já jsem možná zaujatý, protože "ruční optimalizace" nad rámec pečlivě vybraných primitivních operací děsně nenávidím.)
Ale dost lepsich ARMu ma nejakou vektorovou jednotku, treba NEON.Fajn, ale SSE*/AVX* je o neco dale.
V nekterych je DSP.Nevim kolik jste delal projektu s hybridnimi SoC, ale casto je trapeni, ted bych preferoval vice stejnych jader.
raspberry drvilo x86x == 3 ? ten mozna
OpenCL na grafike (a to dáva výrazne lepšie výsledky než nejaké smiešne X86)Jste spadl z visne. Moznost pouziti OpenCL na realnych algoritmech je limitovana, ne kazdy algoritmus lze efektivne implementovat.
kdežto naopak ARM... no škoda mluvit, jak standardizované to všechno je - co SoC, to out-of-tree patchset pro jádro, se dá skoro říct.Porovnávej porovnatelné. SoC ARM má i periferie, se samotným x86 procesorem to porovnat nejde. Pokud se chceš aspoň přiblížit, tak porovnej SoC ARM s embedded x86 deskou. A abych pravdu řekl, tak ta tuna LPC/SuperIO čipů, kde jsou rozdíly i u jednoho výrobce taky není zrovna unifikovaná (z historie: export FDD signálů na LPT s nekompatibilitou DVOU! signálů (winbond/smsc), rychlost sériáku zamrzlá na 115200 (ITE)). Taky nezapomínej na 386 linux aféru.
Reálné je, že jsou to procesory, která mají momentálně nejvyšší výkon v rozumné cenové relaciPletes si procesory s architekturou. To ze ma Intel rychle CPU, nesouvisi s tim ze x86 (presneji 32bit cast) je sracka.
IMHO ani ta architektura není tak hrozná.Treba prace s pameti je desiva. U 8086 resili problem, jak na 16bitovem procesoru vyuzit vic pameti (a zachovat kompatibilitu s 8080), vymysleli segmentaci. U 286 je napadlo segmantaci vylepsit, aby zvladla jeste vic pameti a chraneny mod k tomu. U 386 zjistili, ze to je k nicemu a vymysleli strankovani. Takze segmentace pameti (i kdyz je u AMD64 zcasti ignorovana) kvuli zpetne kompatibilite strasi na x86 dodnes. ISA obsahuje hromadu nepouzivanych instrukci (kremik navic), na druhou stranu diky vsemoznym extenzim se neda spolehnout na to, co v tom procesoru je. Do nedavna se de facto nedalo spolehnout ani na pritomnost SSE2.
Do nedavna se de facto nedalo spolehnout ani na pritomnost SSE2.To nejde porad - stale se bezne pouzivaji procesory bez SSE (napr. AMD Geode LX) a Debian AFAIK defaultne kompiluje pro x86 bez SSE.
místních píše kompilátory nebo kód v asembléruJá, díkybohu ne na x86 (jako obecný program ještě ujde, hrál jsem si s vlastním "bootloaderem", ale CPL0 je humus).
Mnoho lidí nemá x86 v lásce, ale [oprava:] k tomu většinou žádné reálné důvody nemají ;)Treba 1) registru to ma jako CR poctivych politiku, a 2) instrukce pracuji nad fixovanymi registry. Tudiz 1/4 vyslednych instrukci nedelaji uzitecnou praci, ale jen presouvaj registre, aby je pristi ins mela v spravnych registrech. A ano, vim ze existuje spousta workaroundu (v CPU) aby to bylo rychlejsi, ale zbytecne to komplikuje kod kompilatoru i navrh CPU. Takze ano je to sracka, a ty duvody jsou realne.
je to na stroji, ktery neadministrujeme, bez site, nemuzeme nic instalovat a logujem se pres hw klic a ctecku otistu - asi tak 80% pravdepodobnost uspechu.Uz pomalu zacinam chapat jak moc dulezite je NDA pro manazery.
Mohu nafotit 7100 screenshotu telefonem a pak si to usporadat.Nejdelsi PDF jsem cetl s cca 2500 stranami a byla to hruza (ackoliv to bylo pomerne velkym pismem a dobre, misty az prilis, clenene ve stylu wiki). 7100 stran ti vsak opravdu nezavidim.