Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Enlightenment 17 dozrává a TODO seznam pro finální vydání se krátí. V CVS verzi jsou již funkční ikony na ploše, s funkčním drag'n'drop mezi plochou a souborovým manažerem. Můžete si prohlédnout screenshot. Zdroj: OS news. Viz také blog na abclinuxu.cz.
Tiskni
Sdílej:
) jistě bude vyhovovat. Stejně jako nejrůznější Boxy, FvWM a další hračky...
Takže: XFCE jistě nepředčí. jeho cílová skupina je jiná a -- menší.
Plánuju o tom napsat článek, ale až po matuře.
), akorát není tak nablýskaný.
A jak by měla taková integrace s prostředím vypadat? Napadá mě snad jen nějaké to drag&drop z Thunaru, což by snad mělo být řešitelné už na úrovni GTK+.
Jsou řešení dobrá a postačující...A jsou uživatelé, kteří cítí nutkání ke všemu přidat zasvěceně kritický komentář...
dokud nepřijdete na chuť enlightenment_remote, tak jste se na E17 ani nepodívali :)
:-o Co to je? Stydím se a slibuji, že se na E17 ještě podívám :)
Třeba KDE a Gnome něco takového taky má, ale já to nenašel.tohle?
Dneska jsem zkoumal, co je nového v XFCE (normálně používám GNOME). Říkal jsem si: "Moc pěkný, moc pěkný, ale něco tomu pořád chybí." Výkon je vynikající, některá řešení elegancí předčí ta v GNOME (Poznámky na panelu, například). Jen tomu ještě chybí aplikace. Je to na dobré cestě: existuje konzole, textový editor, nějaká nastavovátka atd., ale chybí tomu zásadní věci, třeba prohlížeč obrázků, vypalovací program je v plenkách atp. A já tyhle věci prostě potřebuju.Je to OT, ale já mám přesně stejný pocit z Gnome (tedy až na ten výkon). Dřív byl v gnome galeon, abiword, nějakej mailovací program, jehož jméno jsem zapomněl a další. Dneska na mě z horní lišty kouká Firefox, Evolution a Openoffice. Ty můžu stejně dobře provozovst kdekoliv, aniž bych se připravoval o jakoukoliv jejich vymoženost. Kde jsou nějaké čistě Gnome aplikace, které by měly konkurovat konqueroru, kmailu, k3b nebo amaroku? A vůbec, jakto, že Gnome je hardwarově nejnáročnější opensource desktop, když v něm vlastně dohromady nic není kromě pár nastavovátek a utilit?
a) Z Galeonu se (myslím) vyloupl Epiphany, který je teď vyvíjen především (je to oficiální WWW prohlížeč GNOME). Mně osobně nevyhovuje, ale není špatný. Galeon je, pokud vím, také dále vyvíjen. Abiword se stále vyvíjí a není špatný. Stejně jako Epiphany mi ale nevyhovuje.Jasně, taky jsem netvrdil, že se nevyvíjí. Jenom, že (pokud to tedy mají být skutečně nativní aplikace gnome desktopu) jsou zatlačené do pozadí. Uznávám, že na to mmohou mít lví podíl tvůrci dstribucí. Zase na druhou stranu, kdyby byl v gnome například skutečně nativní browser s kvalitou konqueroru, co by se spustil okamžitě po kliknutí na ikonu, asi by ho všude nenahrazovali těžkopádným firefoxem.
Ano, v GNOME skutečně nic není, jen aplikace a knihovny... Dost nečekaně.Viz můj původní příspěvek. Těch aplikací tam zas tak moc není, když se z toho vyndá neGnome mainstream.