NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Bruce Perens napsal na Datamation článek o tom, jak může být kombinován proprietární software s kódem pod licencí GNU GPL. Kromě ukazování situací, kdy je tak možné učinit, vysvětluje, kdy může mít výrobce dobrý důvod držet svůj kód uzavřený.
Tiskni
Sdílej:
10.2.2009 13:17
Jardík | skóre: 40
| blog: jarda_bloguje
)
10.2.2009 13:56
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
A četl jsi alespoň ten článek, když se tak divíš?
10.2.2009 20:49
Jardík | skóre: 40
| blog: jarda_bloguje
Mne by zajímalo, jak se vyvine používání proprietárních modulů kernelu (nvidia, ati), autor na konci článku na tuto oblast též upozorňuje.
Spousta distribucí to řeší dodatečnou (otravnou) instalací uživatelem, ale třeba Mandriva je má přímo na live cd - a nevypadá to, že by to někomu vadilo.
10.2.2009 20:34
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
Mne by zajímalo, jak se vyvine používání proprietárních modulů kernelu (nvidia, ati), autor na konci článku na tuto oblast též upozorňuje.Ono se, zdá se, nevyvíjí. Tedy aspoň samo o sobě. Pokud je to ve stylu nVidie, tak je to pravděpodobně právně čisté (i když jsou i opačné názory), ale vývojáři kernelu od toho samozřejmě dávají ruce pryč (což je logické už proto, protože nemohou řešit problémy způsobené něčím, do čeho nemohou vidět). Na druhou stranu, postupně se rozšiřuje okruh možností, jak mít ovladače mimo kernel, a tedy i pod jinou licencí. Známými případy jsou třeba FUSE, UIO nebo usbfs. Důvody nejsou primárně licenční, ale ta právní stránka už se sveze s tím.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz