Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Tomáš Solař, autor české knihy Oracle Database 11g – Hotová řešení, nabízí kontrolu databáze Oracle zdarma. Jedná se o bezplatnou službu, která vám může pomoci odhalit slabé místo vaší databáze, aniž byste za to museli platit. Služba je určená všem, kdo využívají databáze Oracle, ale nikterak se o ně nestarají, přestože v nich uchovávají veškerá firemní data. Více se dočtete přímo na webu dba4refence.
Tiskni
Sdílej:
"6. Text zprávičky musí dávat smysl i bez přečtení titulku."Jsou totiž styly pro ABCLinuxu, které skrývají nadpisy zpráviček...
No, jednak bych tuto zprávičku spíše než "Zajímavý projekt" označil jako "Komerce"
Osobně jsem za tu zprávičku rád – občas je dobré vědět, jaké úlety se taky dějí. Spíš bych navrhoval kategorii „Humor“ nebo „Trolling“.
Vždyť to tam píše:
Služba je určená všem, kdo využívají databáze Oracle, ale nikterak se o ně nestarají, přestože v nich uchovávají veškerá firemní data.
tzn. služba je cílena na totálně nezodpovědné psychopaty. Problém vidím spíš v tom, že v těch databázích můžou být osobní údaje lidí, kteří o tom neví a nemají jak ovlivnit, jestli data tomu externistovi zpřístupněna budou nebo ne.
Oracle není hračka pro malé kluky, kteří si na tom provozují webový chat a pořádně nevědí, co dělají Když už má někdo pocit, že ten Oracle potřebuje že se mu do něj vyplatí jít, tak si kromě pořízení licencí a hardwaru má pořídit i lidi – lidi, kteří tam budou stabilně sedět, budou žít s tou firmou a databázi udržovat a rozvíjet (typicky to bude víc lidí a někdo se bude starat o chod SŘBD a někdo o datový model). A ne že si jednou za čas pozvou externistu, ten jim opráší databáze a zase zmizí. Tohle je naprosto šílený scénář:
využívají databáze Oracle, ale nikterak se o ně nestarají, přestože v nich uchovávají veškerá firemní data
Nechci zpochybňovat kompetentnost toho člověka, budu předpokládat, že kompetentní je. Dovedu si představit, že si ho firma pozve, aby vyškolil její zaměstnance a předal jim znalosti, nebo že jim koupí jeho knížku. Ale dát rootovský přístup někomu zvenku, to je fakt zcestné – bez ohledu na to, kolik smluv a NDA podepsal. Ono i když přijmeš nového zaměstnance, tak mu taky nedáš hned přístup ke svým systémům – a to ten člověk prošel výběrovým řízením a firma si ho prověřovala.
Další rozumné řešení by byl program/skript vydaný jako svobodný software, který systém zkontroluje a napíše z toho nějaké hlášení a rady, co a jak poladit. Pokud je cílem získat reputaci a dobré jméno, tak vytvoření takového programu by jeho autorovi hodně pomohlo.
Docela dobře se dá outsourcovat vývoj softwaru. I zde ovšem musí dojít k předání softwaru – artefaktů v podobě balíčků, zdrojáků, dokumentace + proběhne školení, akceptační testování… A ne že dodavatel nic z toho nedodá a bude hrabat do živého produkčního systému, aniž by to měl zákazník pod kontrolou… jako se to někdy bohužel děje.
Horší je to s outsourcingem provozu, správy. Miniaturní firmy/organizace se bez kompromisů často neobejdou – těžko zaměstnají 1/10 databázového specialisty, 1/10 unixáře a 1/10 bezpečáka. A když zaměstnají celé lidi, tak je to vyjde dost draho. Ovšem jak jsem psal, Oracle není určen pro miniaturní firmy/organizace.
jenze Oracle, nebo treba MSSQL dneska vyfasuje firma o 30 lidech ani nevi jak
To je jednak špatně, IT by mělo mít nějakou koncepci i ve firmě o 30 lidech… ale i když se to stane: firmu v tu chvíli nezajímá nějaký Oracle, ale zajímá ji ta aplikace, která nad ním běží – a tu někdo dodal a ten má řešit, jestli aplikace běží rychle nebo pomalu. Pokud dodavatel není schopný ani takové podpory, tak má firma mnohem větší problém, než jen suboptimálně nastavený SŘBD.
Přijde mi, že už to rozmazáváme víc než je zdrávo, stačilo prostě napsat WTF Ale ještě odpovím.
Když někdo dodává SW, tak součástí té dodávky má být dokumentace, jak se má co nastavit – stejně jako tam můžeš mít doporučený souborový systém a jeho parametry nebo třeba doporučené hardwarové konfigurace podle zátěže. A podle toho to nastaví tvůj člověk, který to instaloval. Nebo když bude potřeba individuální zásah a úprava na míru, tak to udělá někdo od dodavatele, ale musí být pod dozorem a musí se všechny ty zásahy zdokumentovat a musí to být reprodukovatelné.
Jasně že jsem trochu paranoidní… ale mám zkušenosti i s otřesnými projekty, kde k regulérnímu předání nedošlo, přesto ten systém běží de facto v produkčním režimu. Nikdo od zákazníka to neumí nainstalovat, instalace probíhá stylem, že dodavatel nakopíruje obraz VM… dokumentace nebo instalační balíčky chybí, o zdrojácích ani nemluvě… a dodavatel tam dělá svévolně zásahy v pracovní době, aniž by se obtěžoval o tom zákazníka aspoň informovat. Tak se mi pak nediv
Ono ty věci, co se píší v různých metodikách, nejsou jen samoúčelná buzerace a byrokracie… ale na to člověk přijde, až když se do těch sraček dostane a najednou zjišťuje, co všechno mu chybí.
Oracle není hračka pro malé kluky, kteří si na tom provozují webový chat a pořádně nevědí, co dělajíKdyž už má někdo pocit, že ten Oracle potřebuje že se mu do něj vyplatí jít, tak si kromě pořízení licencí a hardwaru má pořídit i lidi – lidi, kteří tam budou stabilně sedět, budou žít s tou firmou a databázi udržovat a rozvíjet (typicky to bude víc lidí a někdo se bude starat o chod SŘBD a někdo o datový model). A ne že si jednou za čas pozvou externistu, ten jim opráší databáze a zase zmizí.
Promiň, ale: LOL.
Právě naopak, Oracle (a jiné produkty) mají kolem sebe auru zázračné černé krabičky, která když se koupí, tak všechny problémy vyřeší. Navíc když to stojí tolik, tak už to prostě musí být dokonalé.
Bohužel jsem byl svědkem, jak se z jistého konkrétního člověka, který byl ještě nedávno docela zapáleným OSS stal člověk typu: když je to drahé, tak to musí být lepší než to, co je zdarma. Takže se, místo konfigurace Postfixe, Dovecotu a Apache, kupuje komerční řešení, kde je, světe div se, nabastlený postfix, dovecot a apache.
Stejně tak KVM, OpenVZ, LXC, virtio považuje za: dobré tak akorát na domácí hraní, ale do firmy je potřeba koupit, něco vyspělejšího. Asi nepřekvapí, že v osudí bylo jen komerčně zabalené KVM.
Takže to, že si někdo koupí Oracle DB a vůbec nic o tom neví je právě naopak hodně častý případ. Stejně častý, jako když si tentýž člověk koupí jakoukoliv komerční zázračnou černou krabičku.
Když už má někdo pocit, že ten Oracle potřebuje že se mu do něj vyplatí jít, tak si kromě pořízení licencí a hardwaru má pořídit i lidi
Služba je určená všem, kdo využívají databáze Oracle, ale nikterak se o ně nestarají, přestože v nich uchovávají veškerá firemní data.Mě to přijde skoro jako urážka. To je skoro jako napsat "Naše právní kancelář je určena pro všechny neschopné a líné idioty, co si neumí nastudovat zákoník."
Rootovský přístup na svoje servery bych nedal ani Richardu Stallmanovi – ale rád bych s ním pokecal a něco se od něj naučil
Jedná se o bezplatnou službu, která vám může pomoci odhalit slabé místo vaší databáze, aniž byste za to museli platit.Sice nevím o jakou službu jde, ale přitom vím, že bude naprosto zaručeně zadarmo. Resp. že spíš bude všechno jen ne zadarmo.
BTW: Ten vyculený křen s bobkem na čele, to je kdo? Nějaký drogový dealer? Z vysmátých obrázků a referencí soudím že prodává velice kvalitní matroš. Probůh, kdo to sem zas pustil?