Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Další evropskou veřejnou správou, která začíná podporovat svobodný software, je ta maďarská. Zatímco dříve vládní veřejné soutěže obsahovaly podmínky, které open source řešení vylučovaly, nyní bylo tamním Ministerstvem informačních technologií oznámeno, že se v budoucnu plánuje na OSS zakázky vyčleňovat stejně peněz (kolem 40 milionů eur) jako na proprietární software. První takové tendry pro státní správu a vzdělávací projekty by měly být vypsány již v následujících týdnech. Zdroj: linuxjournal.com.
Tiskni
Sdílej:
Viděl bych to tak, že nouze naučila Dalibora housti.
Jsem snad nějaký primáš či co? 
Spíš na piáno .. housti určitě neumím.
me to zvlastni nepripada
Ani mně to zvláštní nepřipadá. Co brání nejmenované firmě, která má dost peněz, aby zatlačila takovým způsobem, aby se OSS nechytal?
Fialova skladba je cover-verze originalu pisne Oldricha Janoty. To jsou uplne rozdilne urovne meditace :)
, sw by měla být cesta, ne cíl. proč chtějí rozlišovat jestli je to zakázka pro closed source, nebo open source?OSS je cesta: na rozdíl od proprietárního SW získáte jako zákazník i zdrojové kódy, takže můžete svobodně změnit dodavatele řešení anebo upravovat SW vlastními zdroji.
Všechno špatné je vlastně k něčemu dobré.
Situace v Maďarsku je jasnou ukázkou toho, kam bychom se dostali, pokud by poslední tři roky u nás vládly rozpočtově nezodpovědní socialisté. Nejrychlejší cestou rovnou do prdele !! 
Psst, i stěny mají uši .. 
...zatimco ted jsme oproti Madarsku o krok napred 
A mas snad pocit, ze to je zasluha dvou predchozich let, ktere rozpoctove nijak dramaticky nelisily od predchozich osmi let oranzove hruzovlady?
+1. Bohuzel objem rozkradenych penez, hlavne na ministerstvu dopravy a radnic velkych mest, se nijak nemeni bez ohledu na vladnouci partaj.
...zatimco ted jsme oproti Madarsku o krok napred
Kvůli rozpočtové nekázni oranžových oportunistů v dobách největší prosperity jsme při stávajícím propadu světového obchodu možná jen ten (k)rok napřed. ČSSD, KSČM a pár nezodpovědných individualistů u mě se svým přístupem ke správě státu a Evropy na dlouho ztratily jakýkoliv respekt.
viz http://www.transparency.cz/doc/cpi2008_vyvoj_cr.doc
Nižší hodnoty v grafu znamenají vyšší míru vnímání korupce. Asi nemusím zvlášť připomínat, ve kterých letech tu začala a přestala vládnout ČSSD. Transparency International snad nebudete podezřívat z účelové manipulace s údaji
.
Ostatne, pokud nekde tenhle pruser zacal, tak v hlavach nasich dvou velikanu, kteri spolu upekli svetove unikum nazvane "opozicni smlouva". Doufam, ze budou zit dlouho, aby si to vyzrali do konce. I kdyz, pri sve povestne aroganci a jesitnosti si nejspis ani nepripusti, ze by na tom meli podil.
Jendak mi opozicni smlouva prisla jako nutnost a jednak mam pocit, ze to az tak unikatni neni. Ale jinak celkem souhlasim.
a) proc nutnost?
b) uved dalsi priklady
a) proc nutnost?Protože jiné kombinace byly nereálné. Sice se jednalo o vládě ODS + KDU-ČSL + US (což byla jediná možnost, když vyloučíme jakoukoli koalici, kde by byla KSČM), ale menší strany si kladly mnoho podmínek (mj. že ve vládě nebude Václav Klaus, což bylo pro ODS zcela nepřijatelné), takže to zkrachovalo. Přicházela tedy v úvahu jediná možnost, a to nějaká forma spolupráce ODS a ČSSD. Mohla to být buď přímo koalice, anebo nějaká forma menšinové vlády, což se nakonec stalo. Nepřinesla nic moc dobrého, ale je otázka, zda by koalice byla lepší.
Cokoliv by bylo lepsi nez hra na opozici vymenou za lukrativni posty pro straniky. Nasledky neseme dodnes.