Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Uživatele Googlu trápí masivní a globální výpadek služeb. Nefunguje přihlášení na Gmail, G Suite, YouTube... Téměř úplnou nefunkčnost služeb Googlu hlásí uživatelé na sociálních sítích z celého světa. Připojení pomocí VPN z jiného regionu problém neřeší.
Tiskni
Sdílej:
provoz serveru obecně neplatíte vy, ale někdo jiný
Jaká je podle tebe motivace, aby někdo poskytoval ostatním takovou službu „zdarma“? A jaké to má vedlejší efekty? Je to dlouhodobě udržitelné? Proč by jedna firma měla nést náklady za jinou firmu?
Mně připadá přirozené, že si každý zaplatí tu část nákladů na provoz infrastruktury, kterou používá. Ale možná jsem staromódní…
když nebude fungovat poskytovatel CDN, nebude fungovat ani váš web
Záleží na tom na aký účel sa CDN používa. Ak je použitý len na ukladanie médií tak bude fungovať úplne v pohode, akurát sa nenačítajú obrázky / videá.
takže uživateli se stránka zobrazí dřív
V zásade ani nie. Na mojich weboch najviac spomľauje načítanie DNS a spojenie so serverom. Keď už browser komunikuje so serverom je načítanie tých dokopy do 100kB obrázkov, javascriptu, css a fontov rýchle. Keď som meral čas načítavania so statickými súbormi v CDN bývavalo načítanie o 20-50% pomalšie, pretože pribudla komunikácia s ďalším serverom + DNS.
Mam tricko: "There is no cloud. It's just someone else's computer" ... Manazery su z toho furt pobureny, pritom je to 100% pravda.Pravda to není. Cloud není jeden počítač, je to spousta počítačů v různých lokalitách. Takže pravděpodobnost výpadku nebo přetížení je podstatně menší, než u jednoho počítače.
Pravda to je. Tady nejde o množství serverů a počet záloh (zálohovat můžu i vlastní infrastrukturu), ale o to, kdo to vlastní a že nakonec to jsou zase jen nějaké počítače, které někomu patří – nikoli nějaký magický cloud poskytující zázračné funkce, jak si často asi veřejnost pod vlivem marketingových kampaní těch dodavatelů představuje.
Pokud by někdo nevěděl, co to je za citát: There is no cloud – existuje to i jako samolepky.
Cloud není jeden počítač, je to spousta počítačů v různých lokalitách. Takže pravděpodobnost výpadku nebo přetížení je podstatně menší, než u jednoho počítače.Pravda to je. Tam nejde o to ci to je, alebo nie je redundantne. Redundantne riesenie sa da bez problemov spravit aj "in-house" a toto bezne robia firmy, ktore sa tomu rozumeju. Cloud je len "buzz word", ktory s radostou pouzivaju manazeri, lebo maju pocit, ze migracia do clodu vyriesi vsetky problemy sveta. Realita je taka, ze taka migracia len prenesie data "na niekoho ineho pocitace" a funkcnost, alebo nefunkcnost je na pleciach niekoho ineho. Presne o tom je ta nalepka / tricko ...
Cloud je len "buzz word", ktory s radostou pouzivaju manazeri, lebo maju pocit, ze migracia do clodu vyriesi vsetky problemy sveta.Že má někdo údajně tenhle pocit už jsem četl mnohokrát. Nikdy jsem ale neslyšel nebo nečetl nikoho, kdo by to doopravdy říkal. Není to spíš tak, že vy máte pocit, že někdo jiný má takovýhle pocit?
... co si malo kto uvedomi je, ze s migraciou do cloudu stracaju kontrolu nad datami. Kym "in-house" si vie clovek problemy relativne rychlo opravit, tak v cloude moze byt aj mesiace bez sluzby. Kedze vsetko zalezi od dalsej osoby "a jeho pocitacoch".Naopak tenhle nesmysl se v diskusích objevuje často. Čím jsou ty „servery někoho jiného“ tak odlišné, že na nich dochází k neopravitelným závadám, zatímco na vašich serverech k takovým závadám nedochází? Jak přesně se na opravení závady projeví to, zda ta „další osoba“, na které to závisí, je placená pře kolonku „služby“ nebo kolonku „mzdy“? I když máte něco in-house, pořád závisíte na nějakých serverech a na lidech, kteří je umí spravovat.
Jeden je ten manažerský, který je opravdu jen buzz word a zázračné řešení.To tak opravdu někdy někdo vnímal? Že se tak děje čtu každou chvíli, ale nikdy jsem nezaznamenal konkrétní případ. Samozřejmě to může být někdy přeceňováno i podceňováno, stejně jako cokoli jiného.
Ten druhý je technický, kdy se oddělí běžící služby od fyzického hardwaru pomocí virtualizace a kontejnerů, což je velice smysluplná věc.Podle mne podstatou cloudu je hlavně automatizace infrastruktury, tj. automatizace škálování a zotavení z chyb jednotlivých uzlů.
Podle mne podstatou cloudu je hlavně automatizace infrastrukturyTo je důsledek virtualizace, tedy spíš důsledek její kombinace s continuous integration/delivery. Automatizace bez virtualizace je taková neohrabaná a neuniverzální.
Virtuální servery tu byly už dávno před cloudem, ale jako cloud se začalo označovat to prostředí, kde se aplikace nasazují, migrují a škálují automaticky. To byla ta novinka v cloudu – že když vypadl jeden server, nemusel nikdo na základě zprávy z monitoringu někde ručně nastartovat jiný, ale že se to stalo automaticky.Jako cloud se puvodne oznacovalo prostredi, kde si clovek pronajimal virtualni servery podle sve aktualni potreby. Prvotnim hybatelem v tomto smeru byl Amazon se svym Elastic Cloud, ktery mel tuny zeleza nachystane na to, aby vykryl vanocni svatky a po zbytek roku se mu flakaly v datacenterch. Kouzlo cloudu, zejmena pro manazery, spocivalo v tom, ze uz nebylo nutne kupovat drahe zelezo, ktere se nikdy nevyuzilo na sto procent, ale slo pronajmout podle aktualni potreby nekde, kdo vi kde, proste v cloudu, a proto se vyznam cloud rozsiroval od IaaS i smerem k PaaS a SaaS, kde se plati taky podle aktualni potreby. Dalsi veci jako automaticke skalovani prisly az s urcitym odstupem, kdyz se pomalu zacalo zjistovat, k cemu vsemu je EC2 vlastne pouzitelny.
Jde o to, zda to je či není redundantní. To je totiž jediný použitelný způsob, kterým se dosahuje vyšší spolehlivost.
Ano, to děláme všichni. Sám zmiňuješ ten RAID1 – to mají lidi i v pracovních stanicích, ne jen ve vlastních serverech. Stejně tak je celkem normální zálohovat síťové prvky, konektivitu, mít skladem součástky, které se běžně rozbíjejí, mít připravený další HW navíc (na něm se dá běžně třeba vyvíjet nebo testovat a v případě potřeby bys ho použil jako záložní pro produkci). K ničemu z toho cloud nepotřebuješ – jsou to běžné/dobré praktiky, které uplatníš i s vlastní infrastrukturou.
(Veřejný) cloud se může vyplatit v případě, kdy máš velké výkyvy v požadovaném výkonu – jednou potřebuješ velké kapacity, pak zase ne a nevyplatilo by se ti dlouhodobě vlastnit a provozovat tu infrastrukturu. Čím větší firma/organizace jsi a čím jsou tvoje potřeby víc konstantní (nebo postupně rostoucí), tím je (veřejný) cloud méně výhodný. Pak se ti víc vyplatí vlastní infrastruktura, případně klasický hosting nebo housing. Od určité úrovně tomu pak můžeš říkat privátní cloud a být sám sobě poskytovatelem (interními zákazníky jsou pak jednotlivá oddělení nebo projekty).
IMHO LOL.
Přestaly fungovat i všechny weby, které se odkazují na JavaScripty od Googlu, místo, aby si je hostovaly samy?
Dost často jen okolí nějakého místa a to můžeš na web hodit klidně jako statické soubory, tedy dopředu si nastahovat těch pár MB dlaždic.Tipnul bych si, že dát na web rámeček s google maps je jednoduché, zatímco postahovat si pro okolí nějakého místa statické soubory a na zbytek používat tu mapu už tak jednoduché nebude. Plus je tu otázka autorských práv.
....a zde, pánové, vidíte typického moderního uživatele internetu. Už nehostuje servery, už nesdílí kód a nápady. Už ani aktivně nekomunikuje. Jen pasivně, v transu čumí na leské placce na jedno křiklavé video za druhým za přizvukování ukřičených reklam a v případě výpadku umí jen mechanicky dvacetkrát za sebou odpojovat a připojovat kabel k routeru, jako by to byl nějaký rituál k přivolání trubkového boha...