Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.15.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
BIGWORDS.PAGE je open-source webová aplikace, která po otevření odkazu v prohlížeči vykreslí přes celou obrazovku jednoduché informační sdělení. Zpráva i její nastavení jsou uložené v části URL za znakem #, například odkaz https://bigwords.page/#abclinuxu zobrazí jako velký bílý nápis 'abclinuxu' na černém pozadí. Obsah odkazu lze upravovat i vestavěným editorem, ten umožňuje nastavovat formátování a vizuální efekty textu, časovače, QR kódy a obrázky. Zdrojový kód je dostupný pod licencí MIT na GitHubu.
V neděli 11. října proběhne rotace klíče kořenové zóny. Podruhé v historii. Ondřej Filip na blogu CZ.NIC: "Pokud je pro Vás DNS protokol spíše výzva, ale přesto spravujete nějakou síť či DNS resolver, zkuste si jednoduchý test, který připravila firma Cloudflare na této adrese. Obzvláště zbystřit byste měli, pokud uvidíte nějaká červená políčka."
Vláda Spojených států se rozhodla vyřadit americkou softwarovou společnost Microsoft a několik dalších velkých technologických podniků z programu, který umožňuje kvalifikovaným zahraničním pracovníkům získat povolení k trvalému pobytu. Oznámila to včera administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Opatření zdůvodnila rozsáhlým zneužíváním programu, který je dlouhodobě terčem kritiky ze strany Trumpových příznivců, neboť prý znevýhodňuje americké pracovníky.
Datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandex v Rjazaňské oblasti se stalo cílem dronového útoku a zastavilo provoz. Jandexu se někdy přezdívá „ruský Google“. Provozuje nejoblíbenější internetový vyhledávač v Rusku nebo aplikace pro objednávky jídla a taxi. Využívají jej desítky milionů lidí v rusky mluvících zemích.
Francouzská společnost Mistral AI představila Mistral Large 4 (interně přezdívaný 'le Chonk', volně přeloženo 'pořádný macek'), 'open-weight multimodální hybridní instruct-and-reasoning model s architekturou granulárního MoE, nativně podporující více jak 160 jazyků'. Model má přes jeden bilión parametrů, z nichž při práci využívá 49 miliard, kontextové okno o délce milion tokenů a obrazový enkodér o 1,6 miliardách parametrů.
… více »Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.20. Díky 227 přispěvatelům.
Simon Long oznámil Raspberry Pi Desktop pro PC a Mac s Intelem postavený na aktualizovaném Debianu 13 Trixie. S klientem Raspberry Pi Connect pro vzdálenou správu. Ke stažení je vedle Raspberry Pi OS pro Raspberry Pi.
ESP32-C3 adblock přemění lacinou vývojovou desku ESP32‑C3 na samostatný DNS blokovač nejenom reklamních domén, minimalistickou alternativu k populárnímu Pi-hole. ESP32-C3 adblock místo objemných názvů domén ukládá jejich 40-bitové FNV-1a hashe do flash paměti, které pak binárně prohledává, kontrola jedné domény trvá přibližně 10 milisekund. Blocklist pojme až 537 tisíc domén a lze jej spravovat přes webové rozhraní. Projekt zatím
… více »ArtCraft je sada open source aplikací pro práci s obrázky a videi "inspirovaných" aplikacemi od Adobe. Napsaných v Rustu. Pro MacOS, Windows i Linux. Běží také ve webovém prohlížeči. Aktuálně se jedná o 7 aplikací: PhotoCraft (Photoshop), VectorCraft (Illustrator), FilmCraft (Premiere Pro), LightCraft (Lightroom), PdfCraft (Acrobat), EffectCraft (After Effects) a DesignCraft (InDesign). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Uživatele Googlu trápí masivní a globální výpadek služeb. Nefunguje přihlášení na Gmail, G Suite, YouTube... Téměř úplnou nefunkčnost služeb Googlu hlásí uživatelé na sociálních sítích z celého světa. Připojení pomocí VPN z jiného regionu problém neřeší.
Tiskni
Sdílej:
provoz serveru obecně neplatíte vy, ale někdo jiný
Jaká je podle tebe motivace, aby někdo poskytoval ostatním takovou službu „zdarma“? A jaké to má vedlejší efekty? Je to dlouhodobě udržitelné? Proč by jedna firma měla nést náklady za jinou firmu?
Mně připadá přirozené, že si každý zaplatí tu část nákladů na provoz infrastruktury, kterou používá. Ale možná jsem staromódní…
když nebude fungovat poskytovatel CDN, nebude fungovat ani váš web
Záleží na tom na aký účel sa CDN používa. Ak je použitý len na ukladanie médií tak bude fungovať úplne v pohode, akurát sa nenačítajú obrázky / videá.
takže uživateli se stránka zobrazí dřív
V zásade ani nie. Na mojich weboch najviac spomľauje načítanie DNS a spojenie so serverom. Keď už browser komunikuje so serverom je načítanie tých dokopy do 100kB obrázkov, javascriptu, css a fontov rýchle. Keď som meral čas načítavania so statickými súbormi v CDN bývavalo načítanie o 20-50% pomalšie, pretože pribudla komunikácia s ďalším serverom + DNS.
Mam tricko: "There is no cloud. It's just someone else's computer" ... Manazery su z toho furt pobureny, pritom je to 100% pravda.Pravda to není. Cloud není jeden počítač, je to spousta počítačů v různých lokalitách. Takže pravděpodobnost výpadku nebo přetížení je podstatně menší, než u jednoho počítače.
Pravda to je. Tady nejde o množství serverů a počet záloh (zálohovat můžu i vlastní infrastrukturu), ale o to, kdo to vlastní a že nakonec to jsou zase jen nějaké počítače, které někomu patří – nikoli nějaký magický cloud poskytující zázračné funkce, jak si často asi veřejnost pod vlivem marketingových kampaní těch dodavatelů představuje.
Pokud by někdo nevěděl, co to je za citát: There is no cloud – existuje to i jako samolepky.
Cloud není jeden počítač, je to spousta počítačů v různých lokalitách. Takže pravděpodobnost výpadku nebo přetížení je podstatně menší, než u jednoho počítače.Pravda to je. Tam nejde o to ci to je, alebo nie je redundantne. Redundantne riesenie sa da bez problemov spravit aj "in-house" a toto bezne robia firmy, ktore sa tomu rozumeju. Cloud je len "buzz word", ktory s radostou pouzivaju manazeri, lebo maju pocit, ze migracia do clodu vyriesi vsetky problemy sveta. Realita je taka, ze taka migracia len prenesie data "na niekoho ineho pocitace" a funkcnost, alebo nefunkcnost je na pleciach niekoho ineho. Presne o tom je ta nalepka / tricko ...
Cloud je len "buzz word", ktory s radostou pouzivaju manazeri, lebo maju pocit, ze migracia do clodu vyriesi vsetky problemy sveta.Že má někdo údajně tenhle pocit už jsem četl mnohokrát. Nikdy jsem ale neslyšel nebo nečetl nikoho, kdo by to doopravdy říkal. Není to spíš tak, že vy máte pocit, že někdo jiný má takovýhle pocit?
... co si malo kto uvedomi je, ze s migraciou do cloudu stracaju kontrolu nad datami. Kym "in-house" si vie clovek problemy relativne rychlo opravit, tak v cloude moze byt aj mesiace bez sluzby. Kedze vsetko zalezi od dalsej osoby "a jeho pocitacoch".Naopak tenhle nesmysl se v diskusích objevuje často. Čím jsou ty „servery někoho jiného“ tak odlišné, že na nich dochází k neopravitelným závadám, zatímco na vašich serverech k takovým závadám nedochází? Jak přesně se na opravení závady projeví to, zda ta „další osoba“, na které to závisí, je placená pře kolonku „služby“ nebo kolonku „mzdy“? I když máte něco in-house, pořád závisíte na nějakých serverech a na lidech, kteří je umí spravovat.
Jeden je ten manažerský, který je opravdu jen buzz word a zázračné řešení.To tak opravdu někdy někdo vnímal? Že se tak děje čtu každou chvíli, ale nikdy jsem nezaznamenal konkrétní případ. Samozřejmě to může být někdy přeceňováno i podceňováno, stejně jako cokoli jiného.
Ten druhý je technický, kdy se oddělí běžící služby od fyzického hardwaru pomocí virtualizace a kontejnerů, což je velice smysluplná věc.Podle mne podstatou cloudu je hlavně automatizace infrastruktury, tj. automatizace škálování a zotavení z chyb jednotlivých uzlů.
Podle mne podstatou cloudu je hlavně automatizace infrastrukturyTo je důsledek virtualizace, tedy spíš důsledek její kombinace s continuous integration/delivery. Automatizace bez virtualizace je taková neohrabaná a neuniverzální.
Virtuální servery tu byly už dávno před cloudem, ale jako cloud se začalo označovat to prostředí, kde se aplikace nasazují, migrují a škálují automaticky. To byla ta novinka v cloudu – že když vypadl jeden server, nemusel nikdo na základě zprávy z monitoringu někde ručně nastartovat jiný, ale že se to stalo automaticky.Jako cloud se puvodne oznacovalo prostredi, kde si clovek pronajimal virtualni servery podle sve aktualni potreby. Prvotnim hybatelem v tomto smeru byl Amazon se svym Elastic Cloud, ktery mel tuny zeleza nachystane na to, aby vykryl vanocni svatky a po zbytek roku se mu flakaly v datacenterch. Kouzlo cloudu, zejmena pro manazery, spocivalo v tom, ze uz nebylo nutne kupovat drahe zelezo, ktere se nikdy nevyuzilo na sto procent, ale slo pronajmout podle aktualni potreby nekde, kdo vi kde, proste v cloudu, a proto se vyznam cloud rozsiroval od IaaS i smerem k PaaS a SaaS, kde se plati taky podle aktualni potreby. Dalsi veci jako automaticke skalovani prisly az s urcitym odstupem, kdyz se pomalu zacalo zjistovat, k cemu vsemu je EC2 vlastne pouzitelny.
Jde o to, zda to je či není redundantní. To je totiž jediný použitelný způsob, kterým se dosahuje vyšší spolehlivost.
Ano, to děláme všichni. Sám zmiňuješ ten RAID1 – to mají lidi i v pracovních stanicích, ne jen ve vlastních serverech. Stejně tak je celkem normální zálohovat síťové prvky, konektivitu, mít skladem součástky, které se běžně rozbíjejí, mít připravený další HW navíc (na něm se dá běžně třeba vyvíjet nebo testovat a v případě potřeby bys ho použil jako záložní pro produkci). K ničemu z toho cloud nepotřebuješ – jsou to běžné/dobré praktiky, které uplatníš i s vlastní infrastrukturou.
(Veřejný) cloud se může vyplatit v případě, kdy máš velké výkyvy v požadovaném výkonu – jednou potřebuješ velké kapacity, pak zase ne a nevyplatilo by se ti dlouhodobě vlastnit a provozovat tu infrastrukturu. Čím větší firma/organizace jsi a čím jsou tvoje potřeby víc konstantní (nebo postupně rostoucí), tím je (veřejný) cloud méně výhodný. Pak se ti víc vyplatí vlastní infrastruktura, případně klasický hosting nebo housing. Od určité úrovně tomu pak můžeš říkat privátní cloud a být sám sobě poskytovatelem (interními zákazníky jsou pak jednotlivá oddělení nebo projekty).
IMHO LOL.
Přestaly fungovat i všechny weby, které se odkazují na JavaScripty od Googlu, místo, aby si je hostovaly samy?
Dost často jen okolí nějakého místa a to můžeš na web hodit klidně jako statické soubory, tedy dopředu si nastahovat těch pár MB dlaždic.Tipnul bych si, že dát na web rámeček s google maps je jednoduché, zatímco postahovat si pro okolí nějakého místa statické soubory a na zbytek používat tu mapu už tak jednoduché nebude. Plus je tu otázka autorských práv.
....a zde, pánové, vidíte typického moderního uživatele internetu. Už nehostuje servery, už nesdílí kód a nápady. Už ani aktivně nekomunikuje. Jen pasivně, v transu čumí na leské placce na jedno křiklavé video za druhým za přizvukování ukřičených reklam a v případě výpadku umí jen mechanicky dvacetkrát za sebou odpojovat a připojovat kabel k routeru, jako by to byl nějaký rituál k přivolání trubkového boha...