Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Upozornění pro uživatele Asahi Linuxu: Neaktualizujte macOS na verzi 27 Golden Gate! Apple změnil detekci spouštěcích oddílů. Po aktualizaci oddíl s Asahi Linuxem nevidí. Snad je to jenom chyba.
Na webu konference Den IPv6, která se konala 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, jsou nyní k dispozici všechny prezentace (v PDF) a jejich videozáznamy. Organizátory konference byly i letos sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Byla vydána nová verze 9.1.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Vypíchnout lze vylepšené vyhledávání nebo podporu Pixel Motion Photos. Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Přihlaste svou přednášku na další ročník konference LinuxDays, který proběhne 3. a 4. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích. Příjem témat poběží do konce prázdnin, pak proběhne veřejné hlasování a následně sestavení programu.
Uživatele Googlu trápí masivní a globální výpadek služeb. Nefunguje přihlášení na Gmail, G Suite, YouTube... Téměř úplnou nefunkčnost služeb Googlu hlásí uživatelé na sociálních sítích z celého světa. Připojení pomocí VPN z jiného regionu problém neřeší.
Tiskni
Sdílej:
provoz serveru obecně neplatíte vy, ale někdo jiný
Jaká je podle tebe motivace, aby někdo poskytoval ostatním takovou službu „zdarma“? A jaké to má vedlejší efekty? Je to dlouhodobě udržitelné? Proč by jedna firma měla nést náklady za jinou firmu?
Mně připadá přirozené, že si každý zaplatí tu část nákladů na provoz infrastruktury, kterou používá. Ale možná jsem staromódní…
když nebude fungovat poskytovatel CDN, nebude fungovat ani váš web
Záleží na tom na aký účel sa CDN používa. Ak je použitý len na ukladanie médií tak bude fungovať úplne v pohode, akurát sa nenačítajú obrázky / videá.
takže uživateli se stránka zobrazí dřív
V zásade ani nie. Na mojich weboch najviac spomľauje načítanie DNS a spojenie so serverom. Keď už browser komunikuje so serverom je načítanie tých dokopy do 100kB obrázkov, javascriptu, css a fontov rýchle. Keď som meral čas načítavania so statickými súbormi v CDN bývavalo načítanie o 20-50% pomalšie, pretože pribudla komunikácia s ďalším serverom + DNS.
Mam tricko: "There is no cloud. It's just someone else's computer" ... Manazery su z toho furt pobureny, pritom je to 100% pravda.Pravda to není. Cloud není jeden počítač, je to spousta počítačů v různých lokalitách. Takže pravděpodobnost výpadku nebo přetížení je podstatně menší, než u jednoho počítače.
Pravda to je. Tady nejde o množství serverů a počet záloh (zálohovat můžu i vlastní infrastrukturu), ale o to, kdo to vlastní a že nakonec to jsou zase jen nějaké počítače, které někomu patří – nikoli nějaký magický cloud poskytující zázračné funkce, jak si často asi veřejnost pod vlivem marketingových kampaní těch dodavatelů představuje.
Pokud by někdo nevěděl, co to je za citát: There is no cloud – existuje to i jako samolepky.
Cloud není jeden počítač, je to spousta počítačů v různých lokalitách. Takže pravděpodobnost výpadku nebo přetížení je podstatně menší, než u jednoho počítače.Pravda to je. Tam nejde o to ci to je, alebo nie je redundantne. Redundantne riesenie sa da bez problemov spravit aj "in-house" a toto bezne robia firmy, ktore sa tomu rozumeju. Cloud je len "buzz word", ktory s radostou pouzivaju manazeri, lebo maju pocit, ze migracia do clodu vyriesi vsetky problemy sveta. Realita je taka, ze taka migracia len prenesie data "na niekoho ineho pocitace" a funkcnost, alebo nefunkcnost je na pleciach niekoho ineho. Presne o tom je ta nalepka / tricko ...
Cloud je len "buzz word", ktory s radostou pouzivaju manazeri, lebo maju pocit, ze migracia do clodu vyriesi vsetky problemy sveta.Že má někdo údajně tenhle pocit už jsem četl mnohokrát. Nikdy jsem ale neslyšel nebo nečetl nikoho, kdo by to doopravdy říkal. Není to spíš tak, že vy máte pocit, že někdo jiný má takovýhle pocit?
... co si malo kto uvedomi je, ze s migraciou do cloudu stracaju kontrolu nad datami. Kym "in-house" si vie clovek problemy relativne rychlo opravit, tak v cloude moze byt aj mesiace bez sluzby. Kedze vsetko zalezi od dalsej osoby "a jeho pocitacoch".Naopak tenhle nesmysl se v diskusích objevuje často. Čím jsou ty „servery někoho jiného“ tak odlišné, že na nich dochází k neopravitelným závadám, zatímco na vašich serverech k takovým závadám nedochází? Jak přesně se na opravení závady projeví to, zda ta „další osoba“, na které to závisí, je placená pře kolonku „služby“ nebo kolonku „mzdy“? I když máte něco in-house, pořád závisíte na nějakých serverech a na lidech, kteří je umí spravovat.
Jeden je ten manažerský, který je opravdu jen buzz word a zázračné řešení.To tak opravdu někdy někdo vnímal? Že se tak děje čtu každou chvíli, ale nikdy jsem nezaznamenal konkrétní případ. Samozřejmě to může být někdy přeceňováno i podceňováno, stejně jako cokoli jiného.
Ten druhý je technický, kdy se oddělí běžící služby od fyzického hardwaru pomocí virtualizace a kontejnerů, což je velice smysluplná věc.Podle mne podstatou cloudu je hlavně automatizace infrastruktury, tj. automatizace škálování a zotavení z chyb jednotlivých uzlů.
Podle mne podstatou cloudu je hlavně automatizace infrastrukturyTo je důsledek virtualizace, tedy spíš důsledek její kombinace s continuous integration/delivery. Automatizace bez virtualizace je taková neohrabaná a neuniverzální.
Virtuální servery tu byly už dávno před cloudem, ale jako cloud se začalo označovat to prostředí, kde se aplikace nasazují, migrují a škálují automaticky. To byla ta novinka v cloudu – že když vypadl jeden server, nemusel nikdo na základě zprávy z monitoringu někde ručně nastartovat jiný, ale že se to stalo automaticky.Jako cloud se puvodne oznacovalo prostredi, kde si clovek pronajimal virtualni servery podle sve aktualni potreby. Prvotnim hybatelem v tomto smeru byl Amazon se svym Elastic Cloud, ktery mel tuny zeleza nachystane na to, aby vykryl vanocni svatky a po zbytek roku se mu flakaly v datacenterch. Kouzlo cloudu, zejmena pro manazery, spocivalo v tom, ze uz nebylo nutne kupovat drahe zelezo, ktere se nikdy nevyuzilo na sto procent, ale slo pronajmout podle aktualni potreby nekde, kdo vi kde, proste v cloudu, a proto se vyznam cloud rozsiroval od IaaS i smerem k PaaS a SaaS, kde se plati taky podle aktualni potreby. Dalsi veci jako automaticke skalovani prisly az s urcitym odstupem, kdyz se pomalu zacalo zjistovat, k cemu vsemu je EC2 vlastne pouzitelny.
Jde o to, zda to je či není redundantní. To je totiž jediný použitelný způsob, kterým se dosahuje vyšší spolehlivost.
Ano, to děláme všichni. Sám zmiňuješ ten RAID1 – to mají lidi i v pracovních stanicích, ne jen ve vlastních serverech. Stejně tak je celkem normální zálohovat síťové prvky, konektivitu, mít skladem součástky, které se běžně rozbíjejí, mít připravený další HW navíc (na něm se dá běžně třeba vyvíjet nebo testovat a v případě potřeby bys ho použil jako záložní pro produkci). K ničemu z toho cloud nepotřebuješ – jsou to běžné/dobré praktiky, které uplatníš i s vlastní infrastrukturou.
(Veřejný) cloud se může vyplatit v případě, kdy máš velké výkyvy v požadovaném výkonu – jednou potřebuješ velké kapacity, pak zase ne a nevyplatilo by se ti dlouhodobě vlastnit a provozovat tu infrastrukturu. Čím větší firma/organizace jsi a čím jsou tvoje potřeby víc konstantní (nebo postupně rostoucí), tím je (veřejný) cloud méně výhodný. Pak se ti víc vyplatí vlastní infrastruktura, případně klasický hosting nebo housing. Od určité úrovně tomu pak můžeš říkat privátní cloud a být sám sobě poskytovatelem (interními zákazníky jsou pak jednotlivá oddělení nebo projekty).
IMHO LOL.
Přestaly fungovat i všechny weby, které se odkazují na JavaScripty od Googlu, místo, aby si je hostovaly samy?
Dost často jen okolí nějakého místa a to můžeš na web hodit klidně jako statické soubory, tedy dopředu si nastahovat těch pár MB dlaždic.Tipnul bych si, že dát na web rámeček s google maps je jednoduché, zatímco postahovat si pro okolí nějakého místa statické soubory a na zbytek používat tu mapu už tak jednoduché nebude. Plus je tu otázka autorských práv.
....a zde, pánové, vidíte typického moderního uživatele internetu. Už nehostuje servery, už nesdílí kód a nápady. Už ani aktivně nekomunikuje. Jen pasivně, v transu čumí na leské placce na jedno křiklavé video za druhým za přizvukování ukřičených reklam a v případě výpadku umí jen mechanicky dvacetkrát za sebou odpojovat a připojovat kabel k routeru, jako by to byl nějaký rituál k přivolání trubkového boha...