Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Microsoft potvrdil, že portuje klienta Microsoft Teams na Linux. Microsoft Teams je firemní platforma, která umožňuje textovou komunikaci, video hovory, datové úložiště pro ukládání souborů (na těchto souborech lze také spolupracovat) a integraci dalších aplikací do tohoto prostředí. Služba je integrována v předplatném Office 365.
Tiskni
Sdílej:
presne.. vetsinou delam na notasech a tam clovek tezko pohleda model s vice nez 16g ram.. a 0.5G se do 16 az tak moc tolikrat nevlzeze..
))
Máme tu libpurple. Kdo mermomocí potřebuje něco jiného než XMPP, tak ať napíše svobodný plug-in do libpurple1 pro svůj protokol nebo ať si ho strčí někam. Uživatelé pak můžou používat libovolného IM klienta, klidně i na příkazové řádce a s minimálními nároky.
[1] případně do nějakého jiného otevřeného frameworku
Viz definice svobodného softwaru. Právo, aby tam kdokoli mohl zanášet chyby, tam rozhodně obsaženo není – každý projekt má nějakého správce a ten rozhoduje, co začlení a co ne. A nezávislý fork spravovaný někým jiným lze udělat jak ze svobodného softwaru, tak z open source.
-1
Nad Qt či GTK jsou napsané i poměrně složité aplikace jako Krita nebo Gimp a jsou samozřejmě multiplatformní. Popularita psaní aplikací v „HTML/CSS/JS“ je spíše důsledek webové (ne)kultury.
Skus si porovnat ako "lahko" sa vytvori napriklad stylovany treeview v GTK/Qt vs. React.
K čemu proboha „stylovaný treeview“? Jako uživatel chci standardní komponenty, ne mít každou aplikaci ve stylu „každý pes, jiná ves“. Tohle je opět příklad defektního myšlení webařů. Jsou posedlí unikátností svého výtvoru a nechápou, že uživatel to chce používat řešit pomocí aplikace nějaký úkol – a ne se kochat projevem nějakého „kreativce“.
Na desktopu jsou systémové styly/témata, které lze měnit napříč aplikacemi – to je normální a správný způsob stylování aplikací. A tyhle styly se dneska většinou píší v něčem hodně podobném CSS nebo přímo v CSS. Pokud bys chtěl styl pro konkrétní aplikaci, tak si ji třeba v případě Qt spustíš s parametrem např. -style Adwaita a máš tu aplikaci v jiném stylu (pro GTK je myslím nějaká proměnná prostředí a lze tam udělat totéž).
K čemu proboha „stylovaný treeview“?Třeba je to tržní výhoda: jak se odlišit od konkurence. 😂
Tohle je opět příklad defektního myšlení webařů.Když „neviditelná ruka trhu“ rozhodne tak, že ti to nevyhovuje, jsou z toho hned defekty myšlení.
To je subjektivní – např. pro mě a spoustu lidí tady bude konkurenční výhoda to, že aplikace nevypadá jako od kolotočů a nebliká barevně jako forbes.
SlackV tom případě Zulip.