Příspěvek na blogu Raspberry Pi představuje novou kompletně přepracovanou verzi 2.0 aplikace Raspberry Pi Imager (YouTube) pro stažení, nakonfigurování a zapsání obrazu operačního systému pro Raspberry Pi na SD kartu. Z novinek lze vypíchnout volitelnou konfiguraci Raspberry Pi Connect.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 159 (pdf).
Hru Warhammer: Vermintide 2 (ProtonDB) lze na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do pondělí 24. listopadu.
Virtualizační software Xen (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 4.21. Podrobnosti v poznámkách k vydání a přehledu nových vlastností.
Evropská komise schválila český plán na poskytnutí státní pomoci v objemu 450 milionů eur (téměř 11 miliard Kč) na rozšíření výroby amerického producenta polovodičů onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. Komise o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Společnost onsemi by podle ní do nového závodu v Rožnově pod Radhoštěm měla investovat 1,64 miliardy eur (téměř 40 miliard Kč).
Microsoft v příspěvku na svém blogu věnovaném open source oznámil, že textové adventury Zork I, Zork II a Zork III (Wikipedie) jsou oficiálně open source pod licencí MIT.
Microsoft potvrdil, že portuje klienta Microsoft Teams na Linux. Microsoft Teams je firemní platforma, která umožňuje textovou komunikaci, video hovory, datové úložiště pro ukládání souborů (na těchto souborech lze také spolupracovat) a integraci dalších aplikací do tohoto prostředí. Služba je integrována v předplatném Office 365.
Tiskni
Sdílej:
presne.. vetsinou delam na notasech a tam clovek tezko pohleda model s vice nez 16g ram.. a 0.5G se do 16 az tak moc tolikrat nevlzeze..
))
Máme tu libpurple. Kdo mermomocí potřebuje něco jiného než XMPP, tak ať napíše svobodný plug-in do libpurple1 pro svůj protokol nebo ať si ho strčí někam. Uživatelé pak můžou používat libovolného IM klienta, klidně i na příkazové řádce a s minimálními nároky.
[1] případně do nějakého jiného otevřeného frameworku
Viz definice svobodného softwaru. Právo, aby tam kdokoli mohl zanášet chyby, tam rozhodně obsaženo není – každý projekt má nějakého správce a ten rozhoduje, co začlení a co ne. A nezávislý fork spravovaný někým jiným lze udělat jak ze svobodného softwaru, tak z open source.
-1
Nad Qt či GTK jsou napsané i poměrně složité aplikace jako Krita nebo Gimp a jsou samozřejmě multiplatformní. Popularita psaní aplikací v „HTML/CSS/JS“ je spíše důsledek webové (ne)kultury.
Skus si porovnat ako "lahko" sa vytvori napriklad stylovany treeview v GTK/Qt vs. React.
K čemu proboha „stylovaný treeview“? Jako uživatel chci standardní komponenty, ne mít každou aplikaci ve stylu „každý pes, jiná ves“. Tohle je opět příklad defektního myšlení webařů. Jsou posedlí unikátností svého výtvoru a nechápou, že uživatel to chce používat řešit pomocí aplikace nějaký úkol – a ne se kochat projevem nějakého „kreativce“.
Na desktopu jsou systémové styly/témata, které lze měnit napříč aplikacemi – to je normální a správný způsob stylování aplikací. A tyhle styly se dneska většinou píší v něčem hodně podobném CSS nebo přímo v CSS. Pokud bys chtěl styl pro konkrétní aplikaci, tak si ji třeba v případě Qt spustíš s parametrem např. -style Adwaita a máš tu aplikaci v jiném stylu (pro GTK je myslím nějaká proměnná prostředí a lze tam udělat totéž).
K čemu proboha „stylovaný treeview“?Třeba je to tržní výhoda: jak se odlišit od konkurence. 😂
Tohle je opět příklad defektního myšlení webařů.Když „neviditelná ruka trhu“ rozhodne tak, že ti to nevyhovuje, jsou z toho hned defekty myšlení.
To je subjektivní – např. pro mě a spoustu lidí tady bude konkurenční výhoda to, že aplikace nevypadá jako od kolotočů a nebliká barevně jako forbes.
SlackV tom případě Zulip.