Seznam.cz vykázal za rok 2025 tržby v celkové hodnotě 6,454 miliardy korun. Oproti roku 2024 nárůst o 3,68 %. Zisk před zdaněním oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o 11,21 % na 1,330 miliardy korun. Vlastní velké jazykové modely SeLLMa najdou dnes uživatelé téměř na všech seznamáckých službách. Na všechny obsahové služby byla zavedena technologie text-to-speech, díky níž si mohou uživatelé přehrát články v audio verzi namluvené
… více »Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Vyšla pátá betaverze prohlížeče Firefox. Přináší změny v menu, které má nyní dvě úrovně, podporu HSTS protokolu a nové audio API pro podporu HTML 5 značek video a audio. Více v release notes.
Tiskni
Sdílej:
hlavně zabugovaný a pomalý.Snad si naivne nemyslis, ze to nova verze spravi
Porad je min zabugovanej nez tvoje mama.
The stop and reload buttons have been merged into a single button on Windows, Mac and Linux
Jak já toto neznášam. Rovnako ako merged stop / pause u prehrávačov.
Chromizácia; tfuj.
Dvouurovnove menu se mi moc nelibi, ale normalni menu jde nastesti vyvolat pres Alt.A není v takovém případě pro tebe lepší si lištu s hlavní nabídkou trvale zobrazit? Pravé tlačítko na liště, zaškrtni "Hlavní nabídka" a máš ji zpět. Tlačítko s nabídkou v hlavičce okna v takovém případě zmizí.
nacpali (minimalne na Windows) do titulku oknaTohle přímo nesnáším. Titulek okna nepatří aplikaci, ale správci oken. Když budu chtít ušetřit místo na obrazovce, tak si ten titulkový pruh jednoduše klávesovou zkratkou vypnu*, ale aplikace se do něj nemá co montovat – aplikace si má „žít“ uvnitř toho okna
*) a taky že to dělám – u oken, která mám celou dobu maximalizované a nijak s nimi nehýbu, nemá smysl, aby ho měly.
Strict-Transport-Security a přepis těch odkazů udělá prohlížeč? To mi připadá úplně postavené na hlavu… Ale pořád ještě je tu šance, že jsem to jenom nepochopil.
If a web page provide has an https version but you access it through http, what happens? The http version of the Website re-direct you to the https, but you first talked to the non-encrypted version of the website. These behaviors can be exploited to run a man-in-the-middle attack.Nejviditelnější efekt je, že když uživatel zadá "url" ve tvaru
www.example.com, prohlížeč ho ihned pošle na https://www.example.com/ (tedy až poté, co jednou přistoupí na http://www.example.com/ a po přesměrování dostane tu hlavičku).
Více viz v draftu toho RFC, třeba 2.2 Strict Transport Security Policy Effects:
- All insecure ("http") connections to a HSTS Server are redirected by the HSTS Server to be secure connections ("https").
- The UA terminates, without user recourse, any secure transport connection attempts upon any and all secure transport errors or warnings, including those caused by a site presenting self-signed certificates.
- UAs transform insecure URI references to a HSTS Server into secure URI references before dereferencing them.
Přitom by stačilo údaj o používaném HTTPS umístit do DNS, klidně i s otiskem certifikátu.Možná až se pořádně rozšíří DNSSEC (i na klientech). Pak by se to trochu krylo s CA – resp. u nedůležitých webů by člověk mohl spoléhat na ověření certifikátu přes DNSSEC a u těch důležitých, by se spoléhal ještě na to, že je certifikát podepsaný nějakou důvěryhodnou CA.
Posílat po šifrovaném spojení informaci, že komunikace má vždycky jít po šifrovaném spojení
XMLHttpRequestu, pak byla zřejmě vyhlášena nějaká tajná soutěž o to, kdo vymyslí větší nesmysl, která běží dodnes.
Když už nám chtějí nutit HTTPS tam, kde to jde, bude možné vypnout / redukovat to otrocké proklikávání se self-signed certifikáty? 
bez toho aby jsi overil ze protistrana je ta protistrana za kterou se vydava je to sifrovani k nicemu.Proto by to mělo fungovat tak, že uživatele nebudu mást nějakým
http nebo https, ale zobrazím to oboje stejně (třeba nijak). Teprve pokud je uživatel připojen přes HTTPS, certifikát je důvěryhodný a platný, dám to uživateli nějak (oblíbená zelená ikona) najevo. Takže server s pochybným certifikátem bude z pohledu uživatele vypadat jako obyčejné HTTP, což je správně, protože je to ekvivalentní. Teprve přes nějaké informace o stránce se případně uživatel dokliká k tomu, že to bylo HTTPS a nějaký pochybný certifikát, který si bude moci nainstalovat.
Chrome už se tímhle směrem vydalo (zatím skrývá protokol u HTTP, to je první krůček), Firefox se zatím vydal bůhvíkam, protože na některé stránky (možná s expirovaným certifikátem?) se přes HTTPS už vůbec nedostanete, certifikát prostě nejde naklikat. Jediná možnost je (asi) certifikát stáhnout v jiném prohlížeči a nainstalovat pak do Firefoxu.
Takže server s pochybným certifikátem bude z pohledu uživatele vypadat jako obyčejné HTTP, což je správně, protože je to ekvivalentní.Pak je ale potřeba, aby prohlížeč měl zabudovanou funkcionalitu, jakou má rozšíření Certificate Patrol. Když uživatel přijde na nějakou cizí (kde ještě nebyl) a nedůležitou stránku, tak souhlasím, že je dobré, aby ho prohlížeč neotravoval s nějakými certifikáty – prostě se může tvářit, jako že je to nešifrované, i když to šifrované je, ale nedůvěryhodně. Uživatel si přečte třeba nějakou stránku na wiki nebo fórum, kam se náhodou dostal z prohlížeče, zjistí, co potřeboval, a stránku zase zavře – nic se neděje a není potřeba ho stresovat s nějakým šifrováním. Ale v případě stránek, na kterých už uživatel byl a má tam např. založený uživatelský účet (tzn. posílá tam svoje heslo a další důvěrné informace), je potřeba, aby prohlížeč uživatele nějak důrazněji varoval, že spojení není šifrované nebo že se certifikát změnil – že zmizí nějaká ikonka nebo zelený proužek, to mi přijde nedostatečné.
Ale v případě stránek, na kterých už uživatel byl a má tam např. založený uživatelský účet (tzn. posílá tam svoje heslo a další důvěrné informace), je potřeba, aby prohlížeč uživatele nějak důrazněji varoval, že spojení není šifrované nebo že se certifikát změnil – že zmizí nějaká ikonka nebo zelený proužek, to mi přijde nedostatečné.Myslím, že nejjednodušší by bylo, aby si uživatel vytvářel seznam webů, které chce používat jen s HTTPS – třeba klikne na onu zelenou ikonku, zobrazí se mu certifikát a u toho tlačítko „na tento web vždy přistupovat jen přes HTTPS“. Když by se pak uživatel jakýmkoli způsobem dostal na HTTP verzi, prohlížeč ho automaticky přesměruje. Tedy v podstatě to samé, co dělá HSTS, ale řízené uživatelem, nikoli serverem nebo útočníkem. Mimochodem, to je ale nadstavbová funkcionalita, dnes taky prohlížeč nikoho nevaruje, že se mu v adresním řádku na začátku ztratilo jedno „s“ a zmizela zelená ikona.