Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Mozilla podlehla tlakům copyrightové lobby a strachu z odlivu uživatelů a implementuje W3C EME specifikaci s pomocí proprietárního Adobe Content Decryption Module (CDM). Reakce komunity na sebe nenechaly dlouho čekat.
Tiskni
Sdílej:
Bude možné stáhnout a nainstalovat i alternativní otevřenou implementaci? (nepochybuji, že ji někdo dříve či později napíše)
Doporucuji odkazovany clanek, resp. clanek na guardianovi. Zajimave tam nastinuje celou situaci, rekl bych. http://www.theguardian.com/technology/2014/may/14/firefox-closed-source-drm-video-browser-cory-doctorow
kdyz si nemuzu prehrat neco, co chci, protoze muj system neni podporovany a tak to proste nedelam a jdu jinde. Tecka.Na todle se da odpovedet s uplne stejnou logikou z opacne strany -- pokud nekdo nechce, abych si data ulozil, tak at mi je neposila.
To nesouhlasím. Porušení autorských práv != krádež.
Má to ke krádeži velmi blízko1. Výstižnější je ale jízda načerno – je to parazitismus a nefér chování vůči ostatním, kteří službu (i za tebe) platí.
Na druhou stranu nesouhlasím ani s pojetím pochybných spolků jako BSA nebo jiných mafií, podle kterých: škoda = cena licence × počet kopií. To je také nesmysl.
A smutné je také to, že pirátství pomáhá výrobcům toho proprietárního softwaru/obsahu – bez pirátství by se tu např. tolik nerozšířily MS Windows, MS Office a další sračky, protože lidem by se nechtělo platit tak vysoké licenční poplatky a začali by se mnohem dříve rozhlížet po něčem lepším – nebýt pirátství, mohli jsme být dneska úplně někde jinde… svobodný software mohl být ještě rozšířenější a vyspělejší, než je teď.
Ve finále si myslím, že celý duševní vlastnictví je paskvil.
Paskvil jsou jen některé jeho implementace a na něj nabalené přílepky, které omezují svobodu slova nebo zasahují do soukromí a dalších práv lidí. Autorské právo jako takové je ale správný koncept – autor (bez nějž by to dílo nevzniklo, ostatní by ho neměli) by měl mít právo říct, za jakých podmínek se jeho dílo má používat a šířit – a ostatní to mají buď akceptovat nebo nechat ležet. Znovu opakuji: bez autora by dílo neexistovalo – takže i kdyby si autor vymyslel sebenesmyslnější podmínky, nezpůsobuje ostatním žádnou škodu (on to dílo ani nemusel vytvořit, ostatní na něj nemají žádný nárok).
Něco zásadně jiného je třeba patentové právo (házeno do stejného pytle „duševní vlastnictví“), kde ke stejnému objevu může dojít více lidí nezávisle na sobě a kde lze pomocí patentů škodit lidem, kteří s tebou nemají vůbec nic společného.
Podporuji jiné obchodní modely, např. dobrovolné platby za svobodný obsah (třeba Flattr nebo BTC) nebo různé sbírky na vytvoření díla předem. Ale zároveň si nemyslím, že by to měla být jediná možnost – jestli chce někdo prodávat licence nebo lístky do kina, ať si je prodává.
Díky tomu se z umění stala taková komerce.
To je zase jiné téma. I umělec musí jíst a každý má jiné preference – někdo chce točit podřadné filmy nebo hudbu pro masy a někdo chce dělat umění pro úzkou skupinu lidí. To je každého volba a nejde říkat, že jedno je správné a druhé ne. Podobně to máš s bulvárem – lidi vytvářejí poptávku, tak bulvár píše.
[1] rozhodně nesdílím tu naivní představu pirátů, že když si okopíruješ od kamaráda CD, nic se nestane, protože jemu to CD přece zůstalo
vzhledem k tomu, ze MHD je hojne dotovana z dani (tedy z kradenych penez), mel by kazdy mit narok minimalne na nekolik jizd mesicne zdarma.To nesouhlasím. Porušení autorských práv != krádež.Výstižnější je ale jízda načerno – je to parazitismus a nefér chování vůči ostatním, kteří službu (i za tebe) platí.
Nepřekrucuj to. Jízda na černo nebo černý pasažér jsou obecné pojmy a s nějakými dotacemi nemají vůbec nic společného. Může jít klidně o čistě soukromé podnikání – soukromé kino/divadlo, kam někdo prolezl okénkem přes záchod, soukromý koncert, vlak, leteckou linku… Jde o ten princip, že většina slušných a poctivých lidí za službu platí, zatímco černí pasažéři používají stejnou službu zadarmo.
Vzhledem k tomu ze uvadis uzasne priklady ... dotovanych cinnosti (minimalne v CR neexistuje ciste soukroma organizace toho typu) ...
„Černý pasažér“ je odborný ekonomický termín, tak jsem ho také použil. Že to v tobě vyvolává nějaké neopodstatněné asociace na socialistické1 MHD nebo kulturu v určitém státě, to je jen tvůj problém.
A to nemluvim o tom, ze 100% dotovat by prislo levnejs, nez vybirat vlezny ... a resit to vse kolem toho (ze, trebas turnikety za miliardu do prazskyho krtka).
Tohle už je zcela mimo téma. Ale na turnikety máme asi stejný názor.
Navic autor samozrejme ma moznost o svem vytvoru rozhodovat - klidne si ho muze strcit do trezoru a tam si ho syslit.
Ano, nemusel nám dílo poskytnout vůbec, dělá to tak ze své (dobré) vůle – a právě proto bychom měli respektovat jeho přání (které vyjádřil licencí). Považuji to za morální.
Kromě toho si nemyslím, že by bylo dobré mít jen dva extrémy (nezveřejnit vůbec, nebo úplná anarchie) a je užitečné2 mít i škálu možností mezi tím – někdo třeba vydá dílo pro nekomerční užití zdarma a od firem bude chtít zaplatit, někdo vydá dílo jen za peníze, někdo ho vydá pod copyleftovou licencí, někdo ho vydá pod CC0, někdo bude dílo půjčovat (třeba promítat v kině, ale zakáže si tam nosit kamery) atd. Není potřeba se omezovat jen na dvě možnosti, buď všechno nebo nic.
Ale zverejnenim dila se proste dobrovolne vzdava moznosti o nem rozhodovat.
Asi jako když odejdeš z domu a dobrovolně se vzdáváš práva o něm rozhodovat? Kdokoli s dostatečně velkým páčidlem nebo vrtačkou pak může přijít a vzít si tvoje věci? Vždyť to není nijak fyzicky nemožné, stejně jako není nemožné kopírování. Platí tedy jen právo silnějšího?
[1] kde stát rozhoduje, komu peníze občanů přihraje a komu ne
[2] byť užitečnost nepovažuji za hlavní kritérium – hlavní je ten morální rozměr
Výstižnější je ale jízda načerno – je to parazitismus a nefér chování vůči ostatním, kteří službu (i za tebe) platí.
To možná, kdyby ti "piráti" stahovali z oficiálního obchodu bez přihlášení. Tam by skutečně docházelo k vyšší spotřebě/amortizaci vybavení distributora.
Jenže když si naskenuju knížku z knihovny nebo zkopíruju CD (nebo přehraju LP) od kamaráda, distributor do toho nikterak nevstupuje (maximálně svými otravnými rádobyochranami) – tím tuplem, když ani nemá v příslušném regionu zastoupení.
[1] rozhodně nesdílím tu naivní představu pirátů, že když si okopíruješ od kamaráda CD, nic se nestane, protože jemu to CD přece zůstalo
Něco se stane. Třeba přijdu na koncert nebo tu hudbu doporučím dalším lidem nebo si koupím vinyl (viz vedlejší diskuzi). True story. YMMV
lidem by se nechtělo platit tak vysoké licenční poplatky a začali by se mnohem dříve rozhlížet po něčem lepším
Což vychází z předpokladu, že nekomerční/svobodný software je lepší. Potenciálně bezpečnější, s uživatelsky přívětivou licencí, potenciálně konfigurovatelný/modifikovatelný? Nepochybně. Použitelnější nebo mocnější? O tom v řadě případů vážně pochybuji. Namátkou DTP mimo některé vědecké/technické obory.
Autorské právo jako takové je ale správný koncept – autor (bez nějž by to dílo nevzniklo, ostatní by ho neměli) by měl mít právo říct, za jakých podmínek se jeho dílo má používat a šířit – a ostatní to mají buď akceptovat nebo nechat ležet. Znovu opakuji: bez autora by dílo neexistovalo – takže i kdyby si autor vymyslel sebenesmyslnější podmínky, nezpůsobuje ostatním žádnou škodu (on to dílo ani nemusel vytvořit, ostatní na něj nemají žádný nárok).
Omyl. Autor neexistuje odděleně od společnosti... a umění a autorská tvorba vůbec tu byly před autorským právem (resp. hlavně tou jeho částí o kopírovacím monopolu), budou i po něm. A to i to autorství je vysloveně západní koncept, který např. v Asii moc tradici nemá (viz např. tradiční čínské malířství).
To je zase jiné téma. I umělec musí jíst a každý má jiné preference – někdo chce točit podřadné filmy nebo hudbu pro masy a někdo chce dělat umění pro úzkou skupinu lidí. To je každého volba a nejde říkat, že jedno je správné a druhé ne. Podobně to máš s bulvárem – lidi vytvářejí poptávku, tak bulvár píše.
lolwut?
Něco se stane. Třeba přijdu na koncert nebo tu hudbu doporučím dalším lidem nebo si koupím vinyl (viz vedlejší diskuzi). True story. YMMVCo se mě týče, tak jediné hudební album, které jsem si za posledních 10 let cílevědomě koupil je album od Trifonicu, které je ke stažení za libovolnou částku. Těm jsem naopak poslal víc, než kolik doporučovali. Jinak celá tahle koncepce prodeje alb je imho mrtvá a nemá naději na přežití, i kdyby si prosadili v zákoně totalitní režim. Osobně nemám problém dát 6€/měsíc za spotify, kde mám k dispozici více/méně všechno, co se dá běžně najít. Představa, že si za pár stovek kupuju album nějaké skupiny se mi zdá absurdní asi podobně, jako kdyby někdo trval na tom, že mám místo fotek pořizovat rodinné obrazy u malíře.
Osobně nemám problém dát 6€/měsíc za spotify, kde mám k dispozici více/méně všechno, co se dá běžně najít. Představa, že si za pár stovek kupuju album nějaké skupiny se mi zdá absurdní
A pro mě je zase nepříjemná představa, že když přestanu platit (nebo třeba zanikne dodavatel), přijdu o ty alba. Nejde mi až tak o ty peníze, ale o tu dočasnost, netrvanlivost. Radši si koupím za pár stovek album a mám ho napořád. Dodnes to tak dělám, skutečně si občas kupuji CD v obchodě.
Ještě lepší je ta svobodná kultura – rád bych třeba přispěl umělcům předem1 a pak měl dílo pod svobodnou licencí – tu mám taky napořád a lepší je to v tom, že to není jen pro osobní poslech, ale mám i práva na šíření nebo úpravy.
Stejně to mám se softwarem – nejde mi až tak o peníze, ale chci trvalou hodnotu a nezávislost, chci mít svoji kopii a všechna potřebná práva, takže si ten software můžu používat a rozvíjet po svém po zbytek života nezávisle na původním autorovi/dodavateli.
[1] což tedy předpokládá, že už od nich něco znám, vím, že jsou schopní odvést kvalitní práci a nejsou to podvodníci
A pro mě je zase nepříjemná představa, že když přestanu platit (nebo třeba zanikne dodavatel), přijdu o ty alba.Spotify ti imho umožňuje jejich download (mám takový pocit, že jsem to tam viděl), jen nevím jestli s nebo bez DRM. Každopádně to co popisuješ pro mě není podstatné, protože si je kdykoliv dokážu sehnat jinak. Nejdůležitější je pro mě možnost jednoduše nalézt novou hudbu, různá doporučení a tak dále. V tomhle bylo perfektní last.fm, než se rozhodli, že jim moje prachy smrdí.
Dodnes to tak dělám, skutečně si občas kupuji CD v obchodě.:O
Stejně to mám se softwarem – nejde mi až tak o peníze, ale chci trvalou hodnotu a nezávislost, chci mít svoji kopii a všechna potřebná práva, takže si ten software můžu používat a rozvíjet po svém po zbytek života nezávisle na původním autorovi/dodavateli.Jo, se softwarem to mám stejně. Jak to není opensource, tak jsem z toho celý nervózní, co bude za rok a když se na to vykašle, tak co pak dál. Naštěstí jediný ne-opensource program který používám je Sublime text, který jsem si před pár měsíci koupil z první programátorské výplaty.
To možná, kdyby ti "piráti" stahovali z oficiálního obchodu bez přihlášení. Tam by skutečně docházelo k vyšší spotřebě/amortizaci vybavení distributora.
Jenže když si naskenuju knížku z knihovny nebo zkopíruju CD (nebo přehraju LP) od kamaráda, distributor do toho nikterak nevstupuje (maximálně svými otravnými rádobyochranami) – tím tuplem, když ani nemá v příslušném regionu zastoupení.
Nejde zdaleka jen o distribuční náklady (ty nejsou v době Internetu až tak vysoké), ale hlavně o náklady na tvorbu a užitek z ní plynoucí.
Nejlépe je to vidět na komerčním softwaru. Některé firmy si koupí licence a díky nim autor programu pokračuje ve vývoji. Ale některé firmy si software ukradnou a používají ho pro práci úplně stejně, jako ty platící (jejich konkurenti). Vezou se tak zadarmo, na úkor těch prvních, kteří jim vývoj zaplatili, ale vůbec jim ho zaplatit nechtěli.
A stejně to funguje i v osobním/nekomerčním životě – pustíš si ukradenou hudbu třeba při běhání, jízdě autem nebo kdekoli jinde a zpříjemníš si čas stejně jako lidé, kteří si koupili originál resp. licenci. Vezeš se zadarmo a oni za tebe platí vznik toho díla, přestože nechtěli.
Kdyby chtěli, tak jste se mohli dohodnout předem, udělat nějakou sbírku na natočení alba s tím, že pak bude pod svobodnou licencí dostupné pro všechny. (to by bylo dobré a takové financování autorských děl je mi sympatické)
Něco se stane. Třeba přijdu na koncert nebo tu hudbu doporučím dalším lidem nebo si koupím vinyl (viz vedlejší diskuzi). True story. YMMV
O tom jsem psal tady: Kopírování může nezabíjet. Bohužel pirátství vytěsňuje svobodnou kulturu, škodí jí. Nebýt pirátství, o spoustě umělců by se lidi vůbec nedozvěděli, nepřišli by na jejich koncert, nekoupili si mikinu, plakáty… Což by minimálně část umělců motivovalo k tomu, aby dělali svobodnou kulturu – vydali by něco pod Creative Commons, lidi by si to stáhli a pak přišli na jejich koncert.
Dokud budou lidi krást díla, tak motivace dělat svobodnou kulturu bude slabá – prostě proto, že to ti umělci nepotřebují – nepotřebují dávat lidem svobodnou licenci k šíření díla, protože vědí, že lidi si to dílo ukradnou a budou kopírovat i bez toho. Na druhou stranu se ti umělci a vydavatelé budou pokrytecky tvářit, jak je pirátství špatné a budou s ním bojovat. Přitom je to taková podivná symbióza. Stejné je to u softwaru – např. Microsoft se tváří, jak mu vadí, že lidé kradou jeho software, ale ve skutečnosti mu to pomáhá budovat a udržovat jeho pozici, protože lidi si mezi sebou posílají dokumenty v jeho proprietárním formátu a navzájem se udržují v iluzi, že jeho software potřebují. Část lidí si to vždycky koupí. Výrobce pak používá zastrašování, aby platících bylo víc, ale zase to nesmí přehnat, různě balancuje, je na druhé straně zase tolerantní, poskytuje třeba bezpečnostní aktualizace i pirátům, aby se mu to nezhroutilo, nechce uživatele (z velké části piráty) moc naštvat, aby se mu najednou nesebrali a neodešli jinam, čímž by mu narušili síťový efekt.
Což vychází z předpokladu, že nekomerční/svobodný software je lepší. Potenciálně bezpečnější, s uživatelsky přívětivou licencí, potenciálně konfigurovatelný/modifikovatelný? Nepochybně. Použitelnější nebo mocnější? O tom v řadě případů vážně pochybuji.
To je právě tím, že lidi trávili čas kradením proprietárního softwaru (na který si nakonec stejně po letech koupili licence), místo aby to úsilí věnovali vývoji svobodného softwaru (a to nemusí být všichni programátoři, mohou ho podporovat finančně, překladatelsky, psát dokumentaci nebo prostě tím, že ho budou používat a mluvit o něm s ostatními). Kvůli pirátům se tolik rozšířily proprietární formáty, proprietární operační systémy, nebo třeba proprietární a centralizované sítě typu ICQ a MSN. Kdyby lidé důsledně dodržovali autorské právo, nepodepisovali licence a smlouvy, se kterými nesouhlasí nebo které dokonce ani nečetli, tak by to měl proprietární software mnohem těžší, šířil by se pomaleji a naopak ten svobodný by měl lepší příležitosti, aby prosadil svoje otevřené formáty a protokoly, aby získal víc uživatelů, testerů, přispěvatelů.
Tohle piráti zkazili a zbrzdili vývoj svobodného softwaru – přestože je dnes poměrně úspěšný a rozšířený, ty negativní následky pirátství tu stále ještě jsou.
Autor neexistuje odděleně od společnosti...
Ano, neexistuje, autor se od společnosti ledasco naučil, inspirace je přirozená, ale dílo vytvořil vlastní tvůrčí činností. Totéž, co ze společnosti vstřebal ten autor, jsi z ní mohl získat ty a mohl sis vytvořit vlastní dílo – oba jste měli stejné podmínky – proč bys tedy měl krást cizí hudbu, film, knihu… vytvoř si vlastní! Nakonec zjistíš, že to není tak jednoduché, že to všechno není obšlehnuté od té společnosti, že to ten autor všechno neokopíroval a i to, co okopíroval, poskládal nějakým jedinečným tvůrčím způsobem, takže vzniklo dílo, které by bez něj skutečně neexistovalo.
To jsem si říkal při nedávné aktualizaci Androidu, když jsem musel jednu nepěknou licenci potvrzovat. Google žel nezbylo nic jiného, než vyjít výrobcům vstříc a použít jako licenci Apache LicenceKdyby lidé důsledně dodržovali autorské právo, nepodepisovali licence a smlouvy, se kterými nesouhlasí nebo které dokonce ani nečetli, tak by to měl proprietární software mnohem těžší, šířil by se pomaleji a naopak ten svobodný by měl lepší příležitosti, aby prosadil svoje otevřené formáty a protokoly, aby získal víc uživatelů, testerů, přispěvatelů.
Bohužel pirátství vytěsňuje svobodnou kulturu, škodí jí. Nebýt pirátství, o spoustě umělců by se lidi vůbec nedozvěděli, nepřišli by na jejich koncert, nekoupili si mikinu, plakáty… Což by minimálně část umělců motivovalo k tomu, aby dělali svobodnou kulturu – vydali by něco pod Creative Commons, lidi by si to stáhli a pak přišli na jejich koncert.Imho to není tak černobílé. Ono hodně záleží na tom kdo pirátí, jak pirátí a čí obsah pirátí. Ber v úvahu že piráti v podstatě prokázali a stále prokazují, že DRM je absurdita, a to je cenná zkušenost, kterou jsme dříve neměli. Je taky otázka, jestli by vůbec existovala motivace pro svobodnou kulturu bez pirátství, protože bez něj by vydavatelské společnosti měly takřka neomezenou moc, obrovský prostor pro marketing, atd. Svobodná kultura je do jisté míry "piracy done right". Ale samozřejmě souhlasím, že pirátství má i negativní důsledky.
Kdyby chtěli, tak jste se mohli dohodnout předem, udělat nějakou sbírku na natočení alba s tím, že pak bude pod svobodnou licencí dostupné pro všechny. (to by bylo dobré a takové financování autorských děl je mi sympatické)Tohleto je naštěstí čím dál častější.
Ano, neexistuje, autor se od společnosti ledasco naučil, inspirace je přirozená, ale dílo vytvořil vlastní tvůrčí činností. Totéž, co ze společnosti vstřebal ten autor, jsi z ní mohl získat ty a mohl sis vytvořit vlastní dílo – oba jste měli stejné podmínky – proč bys tedy měl krást cizí hudbu, film, knihu… vytvoř si vlastní! Nakonec zjistíš, že to není tak jednoduché, že to všechno není obšlehnuté od té společnosti, že to ten autor všechno neokopíroval a i to, co okopíroval, poskládal nějakým jedinečným tvůrčím způsobem, takže vzniklo dílo, které by bez něj skutečně neexistovalo.Zcela souhlasím, ale imho je stále dobré mít na paměti, že bez svého publika není umělec ničím. Publikum je pro autora zdrojem peněz, slávy, prostě všeho. A z toho důvodu není úplně správné, když se autor schová za jakousi společnost, která s publikem jedná jako z naprostým póvlem a chová se k němu jako k bandě zlodějů zcela bez ohledu na to, jestli daný člověk je nebo není poctivý zákazník.
A z toho důvodu není úplně správné, když se autor schová za jakousi společnost, která s publikem jedná jako z naprostým póvlem a chová se k němu jako k bandě zlodějů zcela bez ohledu na to, jestli daný člověk je nebo není poctivý zákazník.Tesat do kamene.
Dlouho se na tom pracuje, jsou alba, na kterých se pracuje rok. A pak si to někdo stáhne zadarmo. Výborně, stáhl si to, něco ho tam zaujme a přijde na koncert – ta vstupenka na koncert se nedá nějak stáhnout zadarmo, tu si musí koupit. Přijde na koncert, zaujme ho, že tam je ta deska, ví, že bude autogramiáda, přesto si ji koupí, chce to mít podepsané s věnováním. „Merchandising“ patří k obrovskému balíku servisu pro zpěváka, který si vydělá na produkci ve studiu.Toto beriem ako výpoveď niekoho kto sa muzikou celý život úspešne živý. Ten problém s prachmi v tomto biznise je že sa tam nechcú živiť len speváci a muzikanti, ale všelijakí zasraní zmrdíci , rovnako ako ololo patentových práv a iných príživníkov.
... není úplně správné, když se autor schová za jakousi společnost, která s publikem jedná jako z naprostým póvlem a chová se k němu jako k bandě zlodějů ...Každý autor svého štěstí strůjcem. Nicméně ty společnosti si především nechtějí přiznat, že kvůli technologickému pokroku už neplatí, že u konečného zákazníka vždy zvítězí obsah nad formou (distribuce). A že to není ani zdaleka jejich jediný problém.
Některé firmy si koupí licence a díky nim autor programu pokračuje ve vývoji. Ale některé firmy si software ukradnou a používají ho pro práci úplně stejně, jako ty platící (jejich konkurenti).Problém řešitelný i zcela opačně kompletním zrušením autorských práv na software a zavedením povinnosti dodat vždy i zdrojové kódy. Ano, prodej krabicového software zanikne. Zaniknou proprietární formáty, DRM, etc. Z toho ale neplyne, že celkový efekt na vývoj software bude negativní.
Jenže když si naskenuju knížku z knihovny nebo zkopíruju CD (nebo přehraju LP) od kamaráda, distributor do toho nikterak nevstupuje (maximálně svými otravnými rádobyochranami) – tím tuplem, když ani nemá v příslušném regionu zastoupení.
Kopírování věcí půjčených z knihovny pro vlastní potřebu je IMHO legální (dle českého autorského zákona).
INSTITUCE VŠAK MŮŽE SAMA ZHOTOVIT ROZMNOŽENINU pro fyzickou osobu pro její osobní potřebu (na vyhláškou určených kopírovacích zařízeních a s vyplacením odměny autorovi/kolektivnímu správci) (zdroj).
Výstižnější je ale jízda načerno – je to parazitismus a nefér chování vůči ostatním, kteří službu (i za tebe) platí.
S těmi parazity bych se mírnil. Jednak by spousta MHD i vlakové osobní dopravy byla levnější, kdyby byla pro cestující zdarma (prakticky vše se dotuje a i věci kolem jízdenek a servisu kolem nich něco stojí), ale hlavně si z černých pasažérů udělali bussines skuteční paraziti jako exekučky a advokáti. A to ještě takovými praktikami, jako že i když clověk zaplatí pokutu, náklady na exekuce apod, tak je stále dlužníkem, protože po něm "zapoměli" chtít zaplatit tu původní jízdenku. Toto jsou skuteční parazité, nikoliv lidé, kteří nezaplatí pár korun.
A smutné je také to, že pirátství pomáhá výrobcům toho proprietárního softwaru/obsahu – bez pirátství by se tu např. tolik nerozšířily MS Windows, MS Office a další sračky, protože lidem by se nechtělo platit tak vysoké licenční poplatky a začali by se mnohem dříve rozhlížet po něčem lepším – nebýt pirátství, mohli jsme být dneska úplně někde jinde… svobodný software mohl být ještě rozšířenější a vyspělejší, než je teď.
Může být. Já spíše vidím problém v tom, že veřejné školství pro tuto firmu funguje jako školící centrum jejich produktů.
S těmi parazity bych se mírnil.
Chápu, že je to citlivé téma, ale nemyslel jsem nikoho konkrétního, šlo mi o ten obecný princip, že se lidi dohodnou a složí se na nějakou věc s tím, že každý1 zaplatí svůj podíl…
Jednak by spousta MHD i vlakové osobní dopravy byla levnější, kdyby byla pro cestující zdarma
…a je jedno, jestli v ceně jízdenky nebo třeba ve formě daní nebo nějakého předplatného – a část lidí tuhle dohodu nerespektuje a jen bere – pokud na tu dohodu nechtějí přistoupit, tak by měli nejen přestat přispívat, ale zároveň se i zdržet užívání té služby.
ale hlavně si z černých pasažérů udělali bussines skuteční paraziti jako exekučky a advokáti. A to ještě takovými praktikami, jako že i když clověk zaplatí pokutu, náklady na exekuce apod, tak je stále dlužníkem, protože po něm "zapoměli" chtít zaplatit tu původní jízdenku. Toto jsou skuteční parazité, nikoliv lidé, kteří nezaplatí pár korun.
Ano, tohle je zlo, ale neznamená to, že jezdit načerno je v pořádku.
Může být. Já spíše vidím problém v tom, že veřejné školství pro tuto firmu funguje jako školící centrum jejich produktů.
Souhlasím, tohle je samozřejmě velký problém – vadí mi, že tady za veřejné peníze školy vzdělávají uživatele/zákazníky jedné nejmenované firmě.
[1] samozřejmě se můžou dohodnout i tak, že službu může používat i ten, kdo nezaplatil a nevadí jim to – pak je to v pořádku a žádnému černému pasažérství nedochází
pokud na tu dohodu nechtějí přistoupit, tak by měli nejen přestat přispívatžjova, můžu beztrestně přestat platit daně? jak?
pokud na tu dohodu nechtějí přistoupit, tak by měli nejen přestat přispívat, ale zároveň se i zdržet užívání té služby
Když přestaneš užívat související služby, tak je nemorální, aby tě stát nutil platit daně.
(nicméně případ, kdy stát zasahuje do trhu, pokřivuje ho a ukládá občanům nějaké povinnosti, kterých se nemůžou jen tak zbavit, je trochu něco jiného – řeč byla hlavně o soukromém sektoru a dobrovolných dohodách)
nenutno vytučňovat, to byl implicitní předpoklad, že službu neužívám (tak se ptám, jak ji přestat platit, jak "nepřistoupit na dohodu")pokud na tu dohodu nechtějí přistoupit, tak by měli nejen přestat přispívat, ale zároveň se i zdržet užívání té služby
Když přestaneš užívat související služby, tak je nemorální, aby tě stát nutil platit daně.které "související"? - buď se na to budeme dívat tak, že bych musel přestat využívat třeba zdravotnictví, protože někteří doktoři jezdí do práce autobusem, tedy že související je vlastně všechno, anebo to omezíme na přímo související, a tam z logiky věci plyne, že je také nebudu chtít využívat (proč používat třeba jízdní řád, když tou MHD nepojedu)
(nicméně případ, kdy stát zasahuje do trhu, pokřivuje ho a ukládá občanům nějaké povinnosti, kterých se nemůžou jen tak zbavit, je trochu něco jiného – řeč byla hlavně o soukromém sektoru a dobrovolných dohodách)jaký soukromý sektor a dobrovolné dohody? - řeč byla přeci o MHD rád se užívání MHD vzdám, pokud budu moci přestat platit (příslušnou část) daně (tedy ... nechci tady prezentovat nějaké extrémní názory jako zdejší severská božstva, ve skutečnosti považuju hromadnou dopravu za obecně dobrý nápad, tedy měla by patřit do souboru veřejných služeb, na které přispíváme bez ohledu na to, jsme-li ve skupině kdo je využívá, pouze poukazuju, že tvoje přání, co by lidé "měli" dělat, je nereálné, na tuto dohodu prostě nelze nepřistoupit)
jaký soukromý sektor a dobrovolné dohody? - řeč byla přeci o MHD
Nikoli. Řeč byla o pirátství a jeho přirovnání k černému pasažérství1, jen někteří oponenti začali odvádět pozornost a zatahovat do toho nesouvisející témata (např. socialistické MHD v určité zemi a době).
pouze poukazuju, že tvoje přání, co by lidé "měli" dělat, je nereálné, na tuto dohodu prostě nelze nepřistoupit
Stát tě např. nutí přispívat na určitou „kulturu“ – ano, to je podobný problém jako s tím MHD, ale nesouvisí to s autorským právem resp. pirátstvím.
Dejme tomu, že např. napíšu program. Můžu ho napsat pro nějakou firmu jako zaměstnanec nebo převést majetková práva na nějakého distributora, dostat zaplaceno, mít to bez starostí a nemít už žádná práva k tomu dílu (kromě těch osobnostních – budu tam uvedený jako autor). Nebo si můžu majetková práva nechat a udělovat licence sám.
Dohodnu se s ostatními, že si můžou můj program stáhnout a můžou ho používat podle podmínek licence GNU GPL – tzn. můžou ho používat, studovat, upravovat, šířit, ale pokud ho šíří, musí poskytnout společně s binárkami i zdrojový kód. Jedna část dohody jsou ta práva (používat, studovat, upravovat, šířit) a druhá část dohody jsou ty podmínky (dodržovat copyleft). Ta dohoda je dobrovolná a komu se nelíbí, nemusí na ni přistupovat, ale znamená to, zbavit se jak povinností, tak se zároveň vzdát i práv, které z dohody vyplývají. Pokud by někdo nedodržoval povinnosti a chtěl mít jen ty výhody a práva, užívat službu, tak je to pirát a černý pasažér.
[1] jakožto obecnému fenoménu bez nějakých přívlastků (jako třeba „černý pasažér v pražské MHD v roce 2014“)
já jsem reagoval na větu, která reagovala na větu (co sám cituješ): Jednak by spousta MHD i vlakové osobní dopravy byla levnější, kdyby byla pro cestující zdarma pokud to považuješ za "nesouvisející téma", které sem nepatří (nevím, proč by nemělo, diskuse je otevřená), měl ses vůči tomu ohradit rovnou, případně na to vůbec nereagovat, a ne se dodatečně vykrucova a lhát mi tady do očí, že to o MHD[*] vlastně nebylo [*] té konkrétní "spoustě", na kterou se vztahuje, že by za těch okolností byla levnější, tj. "socialistické v určité zemi a době"jaký soukromý sektor a dobrovolné dohody? - řeč byla přeci o MHDNikoli. Řeč byla o pirátství a jeho přirovnání k černému pasažérství1, jen někteří oponenti začali odvádět pozornost a zatahovat do toho nesouvisející témata (např. socialistické MHD v určité zemi a době).
Jenže tenhle zámek nahrává pirátství/zlodějům. Když nějaký obsah nepůjde přehrát pomocí svobodného softwaru, tak to vytváří mnohem silnější motivaci na něj buď rezignovat (nesledovat ho) nebo si ho opatřit jinou cestou – která je svobodnější, bezpečnější a pohodlnější. Tak to abych si nakonec koupil předplatné (abych měl licenci a čisté svědomí), ale stáhl si to přes torrent od nějakých pirátů/zlodějů (abych to měl v technicky přijatelném formátu). Není to absurdní?
Ještě k tomu přirovnání: zámek chrání před zloději, ale když si někoho pozvu na návštěvu, tak mu otevřu a pustím ho dál – nebudu ho nutit, aby si dával můj klíč na svůj svazek klíčů1 a sám si otvíral nebo aby podepsal licenční smlouvu k tomu mému klíči2.
[1] což by se mu nemuselo líbit, protože můj klíč může být moc velký a těžký a nevejde se mu do kapsy
[2] což by ho jednak obtěžovalo, musel by číst mnoho stránek právnických žvástů, případně by ho to zavazovalo k nějakým nepříjemným věcem
zamek u auta si ale muzu sam odstranit na vlastni zodpovednostPak ale minimálně nemůžeš legálně zaparkovat venku a od auta odejít.
Trosku porovnavate neporovnatelne - v jednom pripade se typek branil PRIMEMU napadeni, proto byl taky sprosten obvineni.
(i kdyz to byl celkem jiste dobrej deme*t, kdyz musel sledovat zlodeje a pokusit se ho sam zatknout, ale od toho zase jsou "neighbour watch")
V tom druhem typek strilel na zlodeje kradouci mu jeho auto, ktery uz odjizdel z prijezdove cesty.
Sice si myslim, ze to na obvineni z vrazdy 1. stupne neni. (jeste kdyz se hajil a manzelka to potvrdila, ze se mu zdalo, ze ma zlodej zbran)
V Texasu by z toho vysel maximalne s podminkou...
I kdyz strileni na verejnosti neni oblibene ani v US.
Moje pripominka smerovala k tomu, kdyz si doma lezim v posteli a nekdo mi tam vleze..
Asi bych mel udelat nejakej hluk, ale myslim si, ze sebe a svou rodinu ve svem byte muzu branit vsemi prostredky a myslim, ze by me sprostila viny kazda porota v kazdem state US. (teda pokud bych do nej nevysazel jako magor zasobnik)
Nechápu, proč všude? Když si na svoje stránky dám video třeba v .ogv tak proč měl měl být potřeba DRM modul?
(jen pro pořádek připomínám, že jsem proti tomu, aby tahle věc byla ve Firefoxu)
To, že jsou tato díla nejstahovanější, je NÁSLEDEK, nikoliv PŘÍČINA jejich úspěchu.ehm, tak naokraj, co takhle síťový efekt? - když o něčem ví hodně lidí, víc dalších se o tom dozví ... nemluvě o tom, že pak vylézají výše v různých pořadnících (nebo ve vyhledávání), a tím spíš se dostanou na oči dalším (přičemž ta "oblíbenost" - počty stažení/like/whatever - se dá vcelku slušně ojebávat) ostatně, co takovej Mrazík, je příčinou jeho úspěchu v ČSSR kvalita, anebo spíše ta sledovanost?
Ja se treba rozhoduju podle reklamy/upoutavek jestli pujdu na film nebo ne. (nebo kdyz mi kamarad rekne ze to stalo za ty 2 hodiny zivota)
Vetsinou si navic film stahnu az POTOM co jsem ho videl v kine (za tu cenu vstupenky jsem si ten film predplatil i pro svy deti ;) )
NEJSEM obhajce za**anejch RIAA/OSA a podobne, na druhou stranu si tu nektery lidi myslej, ze je nemoralni za album, na kterym stravil umelec treba pul roku zivota, neni nic vic nez jen shluk 1 a 0, ktery nemaj zadnou cenu a umelec by mel zit asi o vode a vzduchu.
Mluvime o lidech typu DubFX. (muj oblibenec, tak tusim jak produkuje)
Kdezto takove Madonne bych stahoval (kradl) kazdy album, teda kdybych ji poslouchal. Protoze to je kr**a co si mysli, ze ji vytrhne 500 holek ktery si stahli jednu jeji pisnicku, kdyz si treba v roce 2009 si vydelala $110 mil.
Pak si jeste stezuje ze si lidi jeji pisnicky stahujou a ze prichazi o prachy...
Ja nejsem ani na jedne strane barikady, ja se snazim donutit lidi pouzivat zdravej rozum ;)
NEJSEM obhajce za**anejch RIAA/OSA a podobne, na druhou stranu si tu nektery lidi myslej, ze je nemoralni za album, na kterym stravil umelec treba pul roku zivota, neni nic vic nez jen shluk 1 a 0, ktery nemaj zadnou cenu a umelec by mel zit asi o vode a vzduchu.Problém je v tom, že spousta umělců nemyslí na to, že jejich obdivovatelé nechtějí živit mafii a že nahrávací společnost není ve skutečnosti ten, kdo je živí. A nebo si to uvědomí v době, kdy s tím těžko můžou něco dělat. Aneb volný trh jak vyšitý. Osobně jsem za poslední dobu dal podstatně víc peněz pouličním umělcům než přeprodejcům nahrávacích společností, bez ohledu na to zda dotyční vystupují legálně či nikoliv. A nejradši mám živou hudbu, bez jakékoliv techniky.
Problém je v tom, že spousta umělců nemyslí na to, že jejich obdivovatelé nechtějí živit mafii a že nahrávací společnost není ve skutečnosti ten, kdo je živí. A nebo si to uvědomí v době, kdy s tím těžko můžou něco dělat. Aneb volný trh jak vyšitý.
Tenhle argument me nenapadl. Dik.
Asi to bude i dost o tom, zda to je znamy umelec, ktereho si nenechaji nahravaci spolecnosti utect, nebo typek kterej ma 1 cd a BMG(dosadte si nadavku dle vlastniho uvazeni) ho oskube i o prachy, ktery si kvuli tomu pujci.
Taky radsi chodim na koncerty/akce kde si cloveka poslechnu nazivo.
To by mel byt podle meho hlavni cast prijmu kazdeho umelce a alba vydavat jen proto aby se o nem vice vedelo. (a zase nemel by listek kvuli tomu stat 5000 i kdyz opravdu volny trh by si i stim poradil)
Asi to bude i dost o tom, zda to je znamy umelec, ktereho si nenechaji nahravaci spolecnosti utectJá to spíše vidím tak, že společnosti zábavního průmyslu se snaží v první řadě hvězdy vyrábět a manipulovat s nimi jako s kusem masa. V takovém případě situace, kdy si lze vyjednat podmínky přednází době, kdy je dotyčný známým umělcem.
nebo typek kterej ma 1 cd a BMG(dosadte si nadavku dle vlastniho uvazeni) ho oskube i o prachy, ktery si kvuli tomu pujci.To je i trochu o sebeúctě a hloupému hrabání po zisku. A funguje to i v jiných oborech lidské činnosti. Třeba já jsem v dobách nedostatku peněz nikdy nesnižoval ceny zákazníkům, protože tím bych si úplně stejným způsobem zavařil napořád. Dokonce jsem si díky tomu odpracoval pár týdnů na stavbě, později jsem se staral o antény na střechách a zákazníky ISP a odučil jsem nějaké ty soukromé hodiny matematiky a počítačů. Přátelé z oboru na mě koukali divně, ale náhodou to všechno byly zajímavé zkušenosti a navíc jedinou alternativou bylo podrazit si ceny, navíc v tu nejhorší možnou dobu. Mám lepší vztah k umělcům, kteří nejsou jenom prodejné děvky, ale musím uznat, že pro drtivou většinu z nich to znamená nemít muziku jako jediný zdroj obživy.
To je asi jako kdybys říkal, že chceš zaplatit za maso tomu zemědělci a ne nějakému blbému obchodu. Když to zemědělec prodal (převedl svoje majetková práva), tak to prostě musíš koupit v tom obchodě. Nebo se příště dohodni se zemědělcem, ať ti nechá něco stranou a kup to od něj přímo.
Otazka je proc by to delal?
Myslite si, ze ruzne vyhledavace torrentu to delaji kvuli Vasim peknym ocim?
Oni z toho maji prachy pres reklamu, takze cim vic je navstevujete, tim vic penez pro ne.
S Vasim masem by to melo podobne prirovnani jako:
Dostanete maso zadarmo, ale bude k tomu clovek, ktery se Vam 2x denne stavi doma, prohrabe lednicku zda Vam nechybi vyrobek ktery prodava a temer by Vam ho nacpal, pokud v lednicce neni.
Ja davam prednost prime platbe, bez nejakych schovanych poplatku. (a to poslední dobou skoro nikdy nejsou peníze)
Je to urcite demagogie a silne prehnane z me strany, ale z te Vasi to taky neni uplne rovny primer. (porovnavate fyzickou vec kterou k zivotu potrebujete nutne s necim, co pouze zlepsuje zivot a jeste navic to neexistuje jinak nez jako zaznam - at uz film, kniha, nebo hudba)
Za maso si dosaď cokoli jiného – prostě když něco prodám, převedu práva, tak už je nemám – vyměnil jsem práva za peníze – a když to chce někdo jiný koupit, tak musí jít za tím novým vlastníkem, držitelem práv, ne za mnou.
Jak tam píšu:
Nebo se příště dohodni se zemědělcem, ať ti nechá něco stranou a kup to od něj přímo
Stejně tak umělec si může nechat část práv – nepřevést všechna práva na vydavatele. Např. si vyhradí právo udělit X licencí sám, nebo práva vydavatele omezí časově – např. první dva roky bude mít vydavatel exkluzivní práva a pak si s tím autor může dělat, co chce, třeba to vydat pod svobodnou licencí, prodávat po svém, rozdávat zadarmo nebo udělit práva jinému vydavateli.
Vy automaticky predpokladate existenci kopirovaciho monopolu
(pominu tendenční označení „kopírovací monopol“)
Že je něco fyzicky možné, ještě neznamená, že je to morální potažmo legální. Viz #76
Ale zverejnenim dila se proste dobrovolne vzdava moznosti o nem rozhodovat.Asi jako když odejdeš z domu a dobrovolně se vzdáváš práva o něm rozhodovat? Kdokoli s dostatečně velkým páčidlem nebo vrtačkou pak může přijít a vzít si tvoje věci? Vždyť to není nijak fyzicky nemožné, stejně jako není nemožné kopírování. Platí tedy jen právo silnějšího?
Dnes a denně se dobrovolně vzdáváš možností o něčem rozhodovat – např. když necháš peníze v bance – můžou ti v databázi přepsat to číslo třeba na nulu a ty jim jednak věříš a jednak se spoléháš na to, že by je v takovém případě stát potrestal – a i kdyby je stát nepotrestal nebo dokonce žádný stát ani neexistoval, považovali bychom takové jednání banky zcela jistě za nemorální. Stejně tak, když někde necháš zaparkované kolo – stačí ho vzít a odjet a i když bude zamčené řetězem, stačí použít kleště nebo pilku… není to nic fyzicky nemožného. Lze to, stejně jako lze užívat autorská autorská díla v rozporu s licencí.
Jak rekl Eben Moglen (priblizne): "Omezeni lidskych svobod je nepripustne presto - nebo mozna prave proto - ze nekdo nedokaze vydelat penize jinym zpusobem.
Prosím o zdroj této citace.
Souhlasím s těmito slovy a můj výklad je tento: je nepřijatelné zasahovat lidem do soukromí (např. jim lézt do počítače na hranicích nebo je nutit k vydání hesla k šifrovanému disku) nebo omezovat jejich právo na svobodu slova a další práva; je potřeba ctít presumpci neviny a právo nevypovídat. Ale to nemění nic na tom, že užívat dílo v rozporu s licencí je nemorální, potažmo nelegální a mělo by být v případě odhalení1 potrestáno.
Nebýt autora, to dílo by neexistovalo – on nám ho může dát, ale nemusí, a když nám ho dává, může nám ho dát za určitých podmínek – ty bychom měli respektovat a když se nám nelíbí, dílo neužívat.
Autorské právo lze implementovat i jako čistě soukromoprávní, smluvní záležitost – není potřeba podpora ze strany státu.
[1] ano, to odhalení může být ztíženo dodržováním lidských práv – např. práva nevypovídat – ovšem tato práva ztěžují odhalení i jiných trestných činů např. vražd, ale přesto tato práva respektujeme a zároveň nepožadujeme legalizaci vražd
Dnes a denně se dobrovolně vzdáváš možností o něčem rozhodovat – např. když necháš peníze v bance – můžou ti v databázi přepsat to číslo třeba na nulu a ty jim jednak věříš a jednak se spoléháš na to, že by je v takovém případě stát potrestal – a i kdyby je stát nepotrestal nebo dokonce žádný stát ani neexistoval, považovali bychom takové jednání banky zcela jistě za nemorální. Stejně tak, když někde necháš zaparkované kolo – stačí ho vzít a odjet a i když bude zamčené řetězem, stačí použít kleště nebo pilku… není to nic fyzicky nemožného. Lze to, stejně jako lze užívat autorská autorská díla v rozporu s licencí.Proc to porad chybne prirovnavate k fyzickym vecem? Moje kolo si nakopirujte kolikrat chcete!!! Ohledne banky - s tou uzavru dobrovolne smlouvu. Server po me zadne uzavreni smlouvy nechce, a proste mi posle nejaka data. Je absurdni abych uzavrel smlouvu tim, ze nekde zaslechnu pisnicku, nebo si ji ulozim na disk. K te citaci - ted jsem zjistil, ze jsem se spletl, toto presne rekl Rick Falkvinge. Nicmene Eben Moglen v jednom ze svych talku rekl neco dosti podobneho. No, hledat ho ted nebudu.
Nebýt autora, to dílo by neexistovalo – on nám ho může dát, ale nemusí, a když nám ho dává, může nám ho dát za určitých podmínek – ty bychom měli respektovat a když se nám nelíbí, dílo neužívat.On nam ho nemusi dat, k tomu ho nikdo nenuti. Pokud ho chce nekomu sdelit a pozaduje po nem aby dodrzel nejake podminky (napriklad ze ho nebude sirit), necht si s dotycnym uzavre smlouvu a kdyz najde dilo na uloz.to at si zajde za tim, kdo porusil smlouvu a netaha do toho mne.
Autorské právo lze implementovat i jako čistě soukromoprávní, smluvní záležitost – není potřeba podpora ze strany státu.To by pak v podstate muselo fungovat jak jsem popsal o odstavec vyse, a proti tomu nic nemam.
Server po me zadne uzavreni smlouvy nechce, a proste mi posle nejaka data.
To už tu bylo.
Proc to porad chybne prirovnavate k fyzickym vecem? Moje kolo si nakopirujte kolikrat chcete!!!Nejde o to, jestli je věc fyzická nebo není, jde o princip. To dílo někdo stvořil, nějaká fyzická osoba, nevyskytlo se odněkud ze vzduchoprázdna, ani ho nestvořila nějaká neživá entita. Buďto tedy jste morální jedinec a máte úctu k práci druhých, v tom případě nepotřebujete hledat výmluvy v tom, že je něco drahé, nedostupné, snadné zkopírovat, nebo že nikomu při zkopírování nic nechybí. Nebo prostě prací a potažmo přáním autora pohrdáte, jste parazit, který chce brát zadarmo to, co mu nepatří. V tom případě se nedivte, že jiní budou pohrdat vámi a vašimi statky.
Ohledne banky - s tou uzavru dobrovolne smlouvu. Server po me zadne uzavreni smlouvy nechce, a proste mi posle nejaka data. Je absurdni abych uzavrel smlouvu tim, ze nekde zaslechnu pisnicku, nebo si ji ulozim na disk.Ve slušné společnosti se tak nějak předpokládá, že jisté věci se nečiní, i když k tomu neexistuje žádná písemná smlouva. Proč by to mělo být absurdní? Smlouvu můžete uzavřít všelijak, třeba kliknutím na tlačítko na webu, odesláním emailu, nebo potřesením ruky. Smlouvu s rádiem můžete uzavřít třeba tím, že si naladíte jejich stanici.
On nam ho nemusi dat, k tomu ho nikdo nenuti. Pokud ho chce nekomu sdelit a pozaduje po nem aby dodrzel nejake podminky (napriklad ze ho nebude sirit), necht si s dotycnym uzavre smlouvu a kdyz najde dilo na uloz.to at si zajde za tim, kdo porusil smlouvu a netaha do toho mne.Stejně tak vás nikdo nenutí to dílo stahovat z uloz.to nebo odjinud a koukat na něj.
Buďto tedy jste morální jedinec a máte úctu k práci druhých, v tom případě nepotřebujete hledat výmluvy v tom, že je něco drahé, nedostupné, snadné zkopírovat, nebo že nikomu při zkopírování nic nechybí. Nebo prostě prací a potažmo přáním autora pohrdáte, jste parazit, který chce brát zadarmo to, co mu nepatří.
Proč by to mělo být absurdní? Smlouvu můžete uzavřít všelijak, třeba kliknutím na tlačítko na webu, odesláním emailu, nebo potřesením ruky. Smlouvu s rádiem můžete uzavřít třeba tím, že si naladíte jejich stanici.Tak mi dejte seznam vsech ukonu, kterymi muzu uzavrit smlouvu. Bude dlouhy a nikdo ho nebude nosit v hlave, aby pamatoval na vsechno, co by nemel delat. Absurdni je na tom to, ze za soucasneho stavu muze clovek souhlasit s nejakou smlouvou nebo "podminkami" nevedome. To mi nepripada ani moralni, ani spravne, ani logicke, ani prirozene, zato mi to pripada absurdni, dementni, idiotske, totalne postavene na hlavu a zvolil bych i par horsich vyrazu.
Tak mi dejte seznam vsech ukonu, kterymi muzu uzavrit smlouvu. Bude dlouhy a nikdo ho nebude nosit v hlave, aby pamatoval na vsechno, co by nemel delat. Absurdni je na tom to, ze za soucasneho stavu muze clovek souhlasit s nejakou smlouvou nebo "podminkami" nevedome. To mi nepripada ani moralni, ani spravne, ani logicke, ani prirozene, zato mi to pripada absurdni, dementni, idiotske, totalne postavene na hlavu a zvolil bych i par horsich vyrazu.Vy jste z těch, co pro každý aspokt svého života ve společnosti potřebuje nějaký zákon, vyhlášku, nařízení, nebo jiný podobný buzerační element? To zas připadá dementní a idiotské mně. Asi takhle: mezi slušnými lidmi je zvykem dodržet ujednání, slib, či chcete-li smlouvu, uzavřenou prostým podáním ruky. Dříve k tomu žádný zákon nepotřebovali, dnes to v zákoně být musí. Proč to tam být musí? A stejně tak slušný člověk prostě zaplatí, pokud chce užít něčí dílo, a je úplně jedno, zda přímo autorovi, nebo nějakému distributorovi. Mluvím samozřejmě o případech, kdy je platba za užití vyžadována, aby na mě zase nevyrukoval někdo s linuxem. Není nic jednoduššího, než prostě film nevidět, pokud nesouhlasím s podmínkami užití. Vše ostatní jsou jen a jen výmluvy.
Vy jste z těch, co pro každý aspokt svého života ve společnosti potřebuje nějaký zákon, vyhlášku, nařízení, nebo jiný podobný buzerační element? To zas připadá dementní a idiotské mně.Prave naopak, ja jsem jeden z tech, ktere stve, ze kazdy prd je dneska osetreny zakonem, a copyright tomu jen pridava. A opet jsme u slusnosti, kvuli ktere jsem odkazoval na svuj komentar 74.
A stejně tak slušný člověk prostě zaplatí, pokud chce užít něčí dílo, a je úplně jedno, zda přímo autorovi, nebo nějakému distributorovi.Tohle nevidím. Můžeš to zkusit rozvést?
Představ si, že u cesty potkáš stolek, na něm bude vyskládané zboží (ovoce, noviny atd.) a bude tam napsáno, kolik co stojí, a že když si něco vezmeš, máš hodit peníze do kasičky. Co uděláš?
přečetl třeba jednu na ukázku, jestli to vůbec stojí za to
Tohle je věc, s kterou si musí spočítat autor – sám by se měl rozhodnout, zda dá něco na vyzkoušení zadarmo, aby přesvědčil zákazníky – nebo jestli to neudělá a prodá sice o nějaký ten kus víc1, ale ztratí mnoho zákazníků, kteří nechtějí kupovat zajíce v pytli.
Obchodníci běžně poskytují vzorky zdarma nebo různé zkušební jízdy – není je třeba k tomu nijak nutit – kdyby to nedělali, vytrestali by sami sebe.
autorovi nevzniká žádná škoda. Bude na tom úplně stejně, jako bych ten stolek ignoroval
To právě není pravda. Hodnota informací může být i v jejich exkluzivitě.2 Asi nejlépe je to vidět na softwaru používaném ve firmách. Dejme tomu, že máš X ateliérů a ty se dohodnou s výrobcem softwaru, který jim napíše CAD – dohodnou se tak, aby se náklady na vývoj rovnoměrně a nějak spravedlivě rozdělily mezi všechny. Díky tomu softwaru získají konkurenční výhodu oproti ostatním ateliérům – výhoda je relativní, vůči ostatním, kteří ten software nemají. Zároveň je to spravedlivé, protože se rovnoměrně dělí o náklady, produkt používají ti, kdo ho financovali a nejsou tu černí pasažéři. A teď do toho vstoupí piráti – takových firem může být hodně, používají stejný software, ale neplatí za něj. Z konkurenční výhody je najednou nevýhoda, protože ty původní poctivé firmy nesou náklady, ale software mají stejný jako piráti.
Za lepší přístup považuji copyleft3 a obecně svobodný software, ale respektuji, že to někdo chce dělat i jinak a třeba prodávat licence, jakkoli předpotopní a hloupé mi to může připadat – je to jeho věc a věc jeho zákazníků.
Navíc původní autor nebo jeho zákazníci nemusí být jediní, kterým vzniká škoda. Pokud by pirát nemohl krást, nepoužíval by ten software, ale pořídil by si jiný od jiného autora, nebo by třeba poslal peníze nějakému svobodnému softwarovému projektu a nechal si od nich doprogramovat funkci, která mu tam chybí. Tudíž o peníze/podporu přichází (i) někdo jiný, než jehož software je kraden.
Už jsem to tu v nějaké diskusi psal: svobodný software mohl být dál, než je teď, nebýt pirátství – lidi by se místo kradení proprietárního softwaru začali mnohem dříve zajímat o jiné možnosti, mnohem dříve by třeba zaplatili nějakým autorům svobodného softwaru za doprogramování nové funkcionality nebo za podporu, což by ty autory zase motivovalo k dalšímu vývoji a lepšímu softwaru. Zároveň by to oslabovalo proprietární formáty a protokoly (síťový efekt4) a vlastně celé ty firmy vyvíjející proprietární software – mnoho jeho obětí spadlo do závislosti na něm právě v době, kdy software pirátili a měli pocit, že je zadarmo.
[1] lidem, kterým stačí třeba jedna povídka – po přečtení té ukázkové budou jejich potřeby dostatečně saturované a nebudou už kupovat další
[2] Mrzí mě, že tohle musím říkat, i když jsem zastáncem otevřenosti a svobodného softwaru – je to prostě fakt. Naše myšlenky musí vyhrát, protože jsou lepší, ne proto, že si vylobujeme zákaz jiných přístupů a zničíme někomu jinému jeho obchodní model.
[3] kde přispíváš nikoli penězi, ale případným kódem, který sdílíš s ostatními
[4] který se týká i podpory mezi lidmi a obecného povědomí – někdo říká, že u Windows vždycky najdeš v okolí někoho, kdo ti poradí, třeba souseda – ale to je tím, že ti všichni si ty Windows nakradli a naučili se s nimi; stejně tak mohlo být více her pro svobodné OS
Hodnota informací může být i v jejich exkluzivitě.
Což je mimochodem princip perverzního chápání "informační společnosti" mj. vládnoucí garniturou.
Což o to, perverzní to možná je a otevřenost a spolupráce jsou lepší. Ale to, že exkluzivní informace může mít (a často má) vyšší hodnotu než neexkluzivní, to je prostě objektivní fakt, s tím nic nenaděláš.
Taky je otázka, co by se po zrušení copyrightu stalo. Začal by třeba Microsoft rozdávat zdrojáky ke svým systémům? Proč by to dělal? Když to nedělá ani teď? Spíš si dovedu představit, že by přidal ještě víc DRM, začal by víc škodit uživatelům, kteří nezaplatili + by nakradl spoustu svobodného softwaru, využil práci jeho autorů a šířil to jako proprietární zaDRMovaný mallware, protože by mu v tom nebránil copyleft (stojící na copyrightu). Tohle fakt piráti chtějí?
Ale to, že exkluzivní informace může mít (a často má) vyšší hodnotu než neexkluzivní, to je prostě objektivní fakt, s tím nic nenaděláš.
To je otázka toho, co si společnost zrovna cení – exkluzivita je na úkor někoho jiného, což je bohužel zrovna typické, zvláště v kontextu rozevírajících se sociálních nůžek a koncentrace moci do rukou úzké skupiny lidí.
Taky je otázka, co by se po zrušení copyrightu stalo. Začal by třeba Microsoft rozdávat zdrojáky ke svým systémům? Proč by to dělal? Když to nedělá ani teď? Spíš si dovedu představit, že by přidal ještě víc DRM, začal by víc škodit uživatelům, kteří nezaplatili + by nakradl spoustu svobodného softwaru, využil práci jeho autorů a šířil to jako proprietární zaDRMovaný mallware, protože by mu v tom nebránil copyleft (stojící na copyrightu).Na druhou stranu by slo legalne reverse-engineerovat proprietarni SW (a dokonce bych se za to moh nechat platit
K tomu není potřeba rušit autorské právo, ale tak jako tak, reverzování není moc efektivní způsob vývoje, program může být různě obfuskovaný, takže toho fakt moc nevytěžíš. To už je lepší si to napsat sám a pořádně.
A taky je dobré se zamyslet, proč se reverzuje – většinou jde o kompatibilitu. Nebudeš reverzovat proprietární CAD, aby sis napsat vlastní svobodný – když toho jsi schopný, tak si ho napíšeš na zelené louce a nebudeš se patlat zkoumáním cizích binárek. Ale reverzuješ třeba nějaký rozšířený formát – a tady jde o to, proč se ten formát rozšířil – třeba takový .doc se rozšířil hlavně díky pirátství – tehdy prostě bylo v módě mít nejnovější pirátskou verzi MS Office1 – tak se ten formát ujal, což následně vyvolalo potřebu ho reverznout a umět s ním pracovat ve svobodném softwaru. Ale kdyby lidi místo pirátění radši hledali jiné řešení, tak se nic reverzovat nemuselo.
[1] a Adobe Photoshop k tomu – že v tom jenom otáčíš fotky je úplně jedno, vždyť je to zadarmo, ne
No jeste jsem nevidel DRM, ktere by nikdo nerozlousknul, nebo obfuskaci, ze ktere by nikdo nic nevycetl.
Nejde o nějakou absolutní neprolomitelnost, jde o to, že obecně je snazší něco zničit než vytvořit – vzít svobodný software, prohnat ho obfuskátorem/kompilátorem a šířit jako proprietární je jednoduché. Reverznout to nebo ten původní software napsat je spousta práce.
a nikoliv tim ze budete vymahat copyright, takze lidem nezbude nic jineho, nez pouzit svobodny SW
I to je jedna z cest. FSF taky striktně dodržuje copyright a zásadně nepoužívá pro svoji práci proprietární software, snaží se jít příkladem.
Já taky nepoužívám pirátský/proprietární software, protože jeho používáním bych do toho skrze síťový efekt zatahoval další lidi, což nechci.
Nejde o nějakou absolutní neprolomitelnost, jde o to, že obecně je snazší něco zničit než vytvořit – vzít svobodný software, prohnat ho obfuskátorem/kompilátorem a šířit jako proprietární je jednoduché.Jak uz jsem psal, jedinny rozumny zpusob jak bojovat proti proprietarnimu SW je, ze lidi presvedcite, ze ho nemaji pouzivat. Pokud po nem nebude poptavka, nikdo ho nebude vytvaret a nikdo vam nebude obfuskovat svobodny SW. Kdyz bojujete proti proprietarnimu SW copyrightem (copyleftem) sice tim muzete nejake lidi donutit prispivat do svobodneho SW, nekteri lidi ho pak budou pouzivat. Ale jakmile se objevi lepsi proprietarni SW, prejdou zase na nej, protoze svobodny SW nepouzivali proto, ze je svobodny, ale proto, ze byl v tu chvili nejlepsi, nebo proto, ze nechteli platit za proprietarni. (Jak rika RMS: "If you do not value your freedom, you will lose it again") Copyright nic neresi, jenom pridelava problemy.
Představ si, že u cesty potkáš stolek, na něm položené archy s povídkama a bude tam napsáno, kolik stojí přečtení jedné povídky a když si nějakou přečteš, máš hodit peníze do kasičky. Co uděláš?Zajímala by mě odpověď na tuto otázku, bez nějakých dalších rozvodů.
jde o to, že klidně bych něco hodil, pokud bych ale povídek přecetl víc, než jsem zaplatil, nebo přečetl třeba jednu na ukázku, jestli to vůbec stojí za to, autorovi nevzniká žádná škoda. Bude na tom úplně stejně, jako bych ten stolek ignoroval. To o tvém stolku s potravinama neplatí (autorovi "bláznivého" obchodního modelu nezaplacené jídlo bude chybět).Možná mu nebude nic chybět z tvého pohledu, ale z jeho pohledu už ano a to požadovaná částka za to, že jsi se díky jeho práci pobavil, vzdělal, nebo něco jiného.
A tady je další aspekt - autorovi ten stolek s povídkama může generovat zisk do konce života, pouze bude pravidelně kasičku vybírat.Tak tenhle argument jsem nikdy nepochopil a nedokážu si ho vysvětlit jinak, než závistí. Tak mu bude generovat zisk do konce života, no a co? Pokud je schopný lidi zaujmout tak, že za ním budou pořád chodit, co je na tom špatného? Pokud to bude patlal, tak se to brzy rozkřikne a generování zisku zanikne Celý zbytek o drábech už je jen přirovnání k autorskému právu, to ale já neřeším, to je jiné téma. Rád bych se přidržel tématu morálnosti či slušnosti nekonzumovat nebo nešířit proti požadavkům autora.
Rád bych se přidržel tématu morálnosti či slušnosti nekonzumovat nebo nešířit proti požadavkům autora.Nechápu, proč řešíš právě tohle, napřijde mi to nijak užitečné. Zaprvé, názor na to má stejně každý jiný. Podle mě jednoduché černobílé názory (tj. že pirátství je vždy dobré nebo vždy špatné) nikdy přesně neodpovídají realitě, ta je složitější. Zadruhé - a to hlavně - tebou obhajovaný model na morálnosti/slušnosti založen není, ten je právě naopak založen na předpokladu, že uživatel se chová 'amorálně', jinak by nebyla potřeba celá ta paleta omezení, šmírování atd. Morálnost pirátství řešíš celkem zbytečně - prodejce se bude snažit tě omezit různými způsoby ať už se chováš morálně, nebo ne. Modely prodeje děl, které počítají s morálností uživatele, fungují poněkud jinak.
Zajímala by mě odpověď na tuto otázku, bez nějakých dalších rozvodů.Tak si na ni odpověz. Otázku jsem pokládal já, odpovídat zde sám sobě fakt nehodlám
Podobně jako kralykovi mi není jasné, proč slušně vychovaný člověk má (jen) možnosti zaplatit nebo jít jinam.Jaké má tedy další možnosti?
Nejde o to, jestli je věc fyzická nebo není, jde o princip. To dílo někdo stvořil, nějaká fyzická osoba, nevyskytlo se odněkud ze vzduchoprázdna, ani ho nestvořila nějaká neživá entita. Buďto tedy jste morální jedinec a máte úctu k práci druhých, v tom případě nepotřebujete hledat výmluvy v tom, že je něco drahé, nedostupné, snadné zkopírovat, nebo že nikomu při zkopírování nic nechybí. Nebo prostě prací a potažmo přáním autora pohrdáte, jste parazit, který chce brát zadarmo to, co mu nepatří. V tom případě se nedivte, že jiní budou pohrdat vámi a vašimi statky.Doufám, že za svou kopii Linuxu jsi poctivě zaplatil. Nebo ty si snad nevážíš práce druhých? Uvědom si, že ten Linux nevznikl ze vzduchoprázdna.
Jestliže musíš pro fungování modelu prodeje kopií apelovat u lidi na jejich morálku či smysl pro fair play, tak už tím ten model selhal.
To máš ale v mnoha oborech – např. u těch půjčoven, nebo i u restaurací, kde dáš nejdřív hostům jídlo a pak se spoléháš na to, že budou „tak slušní“ a zaplatí domluvenou částku. Zároveň je tady možnost stěžovat si na policii, která v rámci možností bude zloděje honit. Asi když ti uteče host bez placení, tak ti řeknou, že máš smůlu a nebudou po něm vyhlašovat celostátní pátrání. Ale kdyby tam zrovna policajt byl a chytil ho, tak ho donutí zaplatit nebo ho dá k soudu. Každopádně i když takového hosta nikdo nechytí, neznamená to, že by utíkat bez placení bylo OK.
To máš ale v mnoha oborech – např. u těch půjčoven, nebo i u restaurací, kde dáš nejdřív hostům jídlo a pak se spoléháš na to, že budou „tak slušní“ a zaplatí domluvenou částku.Myslím si, že v těchhle situacích je ta dobrovolnost výrazně nižší. V restauraci jsi fyzicky přítomem, u výpůjček zase má půjčovna typicky veškeré tvoje údaje, případně i zálohu apod.
Každopádně i když takového hosta nikdo nechytí, neznamená to, že by utíkat bez placení bylo OK.Já neříkám, že to je "OK", ani celkem nijak neřiším, co je/není "OK", protože názory se na to různí, zejména u 'duševního vlastnictví'. Imho mnohem důležitější je otázka, co funguje a co nefunguje.
Jestliže musíš pro fungování modelu prodeje kopií apelovat u lidi na jejich morálku či smysl pro fair play, tak už tím ten model selhal. Protože jestliže uživatel ze své morálky za kopii díla zaplatí, pak může úplně stejně ze své morálky zaplatit přímo autorovi požadovanou částku, dílo si stáhnout odkudkoli a nemusíme se vůbec zabývat nějakým prodejem kopií, DRM a podobnými hovadinami.Evidentně apelovat na něčí morálku nemá smysl. Lidé většinou "trpí" morálkou pouze v případě, kdy je něco v jejich neprospěch, pak řvou jak na lesy a stěžují si, že se ten druhý chová nemorálně, typickým příkladem je politika. Proto je tady DRM a podobné sračky. Autor své dílo nabízí prostřednictvím někoho jiného. Není naší věcí zkoumat, co ho k tomu vedlo, to je totiž úplně jedno. Na nás je zaplatit požadovanou částku, nebo jít někam jinam. Pokud bude autor chtít použít model s dobrovolnými platbami, nic mu v tom nebrání.
Autor své dílo nabízí prostřednictvím někoho jiného. Není naší věcí zkoumat, co ho k tomu vedlo, to je totiž úplně jedno.No tak s tím nemůžu souhlasit, imho bychom se měli zajímat o to, jakým způsobem funguje naše kultura, kdo na tom vydělává, jakým způsobem, jaké jsou pozitivní/negativní důsledky atd.
Na nás je zaplatit požadovanou částku, nebo jít někam jinam.Důvod?
To si děláš srandu, že? Vždyť je to zase a pořád dokola. Někdo něco vytvoří, věnuje tomu nějaké úsilí a mnohdy i značné finance a prostě chce za to, že to jím vytvořené a předtím neexistující dílo s konkrétní podobou někdo užije, dostat zaplaceno. Nesouhlasíš? Nestahuj, nekoukej, jdi se místo toho třeba projít do přírody. Co je na tom tak složitého? Pro mě je naprosto normální a přirozené to tak udělat u ČEHOKOLIV, nejen u filmů, hudby nebo knih. Když se mi nelíbí cena nebo podmínky, prostě se poohlídnu někde jinde po nečem jiném a nepotřebuju si hledat výmluvy pro to, abych si to stáhnul zadarmo z ulozto/torrentu/whatever. Kdyby lidi masově nepirátili, nebyly by žádné autorské poplatky, protože by nebyl pro ně žádný důvod nebo obhajoba/výmluva/omluva. Autoři nebo distributoři by při nezájmu jednoduše zkrachovali, velice rychle. A my bychom to zde neřešili.Autor své dílo nabízí prostřednictvím někoho jiného. Není naší věcí zkoumat, co ho k tomu vedlo, to je totiž úplně jedno.No tak s tím nemůžu souhlasit, imho bychom se měli zajímat o to, jakým způsobem funguje naše kultura, kdo na tom vydělává, jakým způsobem, jaké jsou pozitivní/negativní důsledky atd. To klidně můžete, kdo máte takovou potřebu.Na nás je zaplatit požadovanou částku, nebo jít někam jinam.Důvod?
Jak ukazují různé akce jako Humble Bundle apod, lidé nemají problém zaplatit. Někteří dokonce dobrovolně zaplatí víc, než požadovanou částku. V tomto problém evidentně není.
Problém je v tom komu mají platit. Když je to autor, tak fajn, když je to parazit, tak je dobře, že nezaplatí. Dále za co platí. Pokud to má přidanou hodnotu, tak zaplatí. Já jsem si takto koupil některé hry 2x, jednou na placce, po druhé na steamu, (nebo GOG), protože steam mi jaksi zaručuje, že tu hru rozjedu, což se mi mnohdy nepodařilo (nechtěl jsem například věnovat takové úsilí, abych rozjel System Shock na moderním OS a rád jsem zaplatil za to, že to GOG rozjel). Opět, tohle je něco, co ve světě multimediálního obsahu chybí. Ti lidé se mentálně zasekli v 70 letech a snaží se donekonečna podojit prodej LP.
Ve chvíli, kdy bude k disposici jednodušší systém než torrent s nějakou další přidanou hodnotou, tak ti lidé rádi zaplatí. Stejně, jako si mnoho lidí platí "prémiové" účty na službách jako ulož to a rapid share.
Takže, situace je taková, že člověk má touhu se na to dílo podívat. Dokonce by za něj i zaplatil. Ale "legální způsob" mu háže tolik překážek do cesty, že je pro něj mnohem jednoušší (a nakonec i levnější) si to obstarat jinak.
Když je to autor, tak fajn, když je to parazit, tak je dobře, že nezaplatí.
Jenže kdyby si autoři lépe vybírali vydavatele, paraziti by prostě zmizeli, neuživili by se – neinformovaní autoři jsou ti, kdo umožňují jejich existenci.
Ano, když už parazit existuje a má příjmy, tak může lobovat za to, aby se na autorský zákon nabalily další nesmysly jako třeba kolektivní správa, náhradní poplatky, zákaz zkoumání softwaru nebo omezování soukromí a obecně svobody. Ale to není chyba autorského zákona jako takového. Tyhle věci nesmíme dovolit, ať se dějí pod jakoukoli záminkou.
Jak ukazují různé akce jako Humble Bundle apod...Jak tohle souvisí s tím, o čem píši já?
Problém je v tom komu mají platit. Když je to autor, tak fajn, když je to parazit, tak je dobře, že nezaplatí.Tohle je v pořádku. Co už v pořádku není, je to, že pokud si někdo myslí, že příjemce je parazit, tak místo aby ho ignoroval, stáhne si to zadarmo někde mimo. To je to, o čem cintám furt dokola. Když si to mimo nestáhne vůbec nikdo, parazit si nebude moci stěžovat na piráty a zkrachuje.
Dále za co platí. Pokud to má přidanou hodnotu, tak zaplatí. Já jsem si takto koupil některé hry 2x, jednou na placce, po druhé na steamu, (nebo GOG), protože steam mi jaksi zaručuje, že tu hru rozjedu, což se mi mnohdy nepodařilo (nechtěl jsem například věnovat takové úsilí, abych rozjel System Shock na moderním OS a rád jsem zaplatil za to, že to GOG rozjel). Opět, tohle je něco, co ve světě multimediálního obsahu chybí. Ti lidé se mentálně zasekli v 70 letech a snaží se donekonečna podojit prodej LP.Ježiš tak je nechte zaseklé a ignorujte je a jejich výtvory! Pirátěním jim jen dáváte najevo svůj zájem a držíte je na koni. Pořád si stěžujete na DRM, poplatky a nevímco ještě, ale za tyto sračky můžou všichni, kdo se na pirátění podílejí. Navíc jim a politikům tím dáváte do rukou důvody a obhajoby pro další a další represe. Nikdy by žádné takové zákony a potažmo poplatky nevznikly, kdyby nebyla možnost je před volící lůzou obhájit. Volící lůza totiž neslyší na logické argumenty, ale na to, že ti "piráti" to budou mít zase těžší a že státy s těmi zločinnými piráty bojují za jejich dobro a bezpečí.
Takže, situace je taková, že člověk má touhu se na to dílo podívat. Dokonce by za něj i zaplatil. Ale "legální způsob" mu háže tolik překážek do cesty, že je pro něj mnohem jednoušší (a nakonec i levnější) si to obstarat jinak.Ok, já mám touhu se vyspat s tamtou hezkou blondýnou, jenže ona mi potfora nedá ani za rozumné prachy, tak si touhu ukojím proti její vůli. Nic jí po tom "aktu" chybět nebude, dokonce jí něco nechám na památku... to je ale blbina, co? Prostě to stahování z nelegálních zdrojů, ať již jsou to torrenty, nebo ulozto, je jen a jen výmluva na pochybné jednání k uspokojení vlastních tužeb na úkor jiných.
Ok, já mám touhu se vyspat s tamtou hezkou blondýnou, jenže ona mi potfora nedá ani za rozumné prachy, tak si touhu ukojím proti její vůli. Nic jí po tom "aktu" chybět nebude, dokonce jí něco nechám na památku... to je ale blbina, co?
Jenže ta blondýna z toho fyzického zážitku jaksi může mít trauma (fyzické nebo psychické). Pokud si někdo stáhne autorské dílo, tak ten autor o tom ani neví. A když o tom neví, žádné trauma mu nehrozí. Jenže opět, pracuje se na tom, aby o tom věděl (data retention a sledování paušálně všech -- naštěstí se tyto snahy zatím daří neutralizovat).
Tolik k nesmyslným přirovnáním.
A když o tom neví, žádné trauma mu nehrozí.
Takže kdyby spala nebo byla opilá na mol, tak by to bylo v pohodě?
Někdo něco vytvoří, věnuje tomu nějaké úsilí a mnohdy i značné finance a prostě chce za to, že to jím vytvořené a předtím neexistující dílo s konkrétní podobou někdo užije, dostat zaplaceno.
Dokonce to "chce" i když je nějakou dekádu mrtvý.
To si děláš srandu, že? Vždyť je to zase a pořád dokola. Někdo něco vytvoří, věnuje tomu nějaké úsilí a mnohdy i značné finance a prostě chce za to, že to jím vytvořené a předtím neexistující dílo s konkrétní podobou někdo užije, dostat zaplaceno. Nesouhlasíš? Nestahuj, nekoukej, jdi se místo toho třeba projít do přírody.Pokud mi chceš říkat jak mám žít a co mám dělat, měl bys to alespoň zdůvodnit. A tos moc neudělal. Chápu to správně, že po mě chceš, abych se choval morálně bez ohledu na to, jestli se morálně chová autor? Jestliže se autor a/nebo společnost autora zastupující chová amorálně, proč bych se měl já vůči nim chovat morálně?
Podstatná věc:
Nebo prostě prací a potažmo přáním autora pohrdáte, jste parazit, který chce brát zadarmo to, co mu nepatří.
Když dělám svobodný software (jako např. ten GNU/Linux), tak je mým přáním, aby to lidi používali, šířili a upravovali.
Nebýt autora, to dílo by neexistovalo
To je v některých případech pravda*, ale nebýt veřejné infrastruktury (školství, zdravotnictví, pitné vody a milionů drobných věcí), tak ten autor to dílo nikdy neudělá.
A jako jsou výsledky vědeckého výzkumu (který je násobně těžší než díla některých "autorů" zveřejňovány (a ještě za to platí), nevidím důvod, proč by autorská díla měla podléhat až takové ochraně. Dá se na to pohlížet i z druhé strany. Když nechce, aby to nikdo neviděl, tak to nemá vydávat. V dnešním světě je veškerá autorská ochrana stejně pouze a jen ochranou zisků majitelů práv, nikoliv ochranou samotného díla.
Když nechce, aby to nikdo neviděl, tak to nemá vydávat. V dnešním světě je veškerá autorská ochrana stejně pouze a jen ochranou zisků majitelů práv, nikoliv ochranou samotného díla.+1
ale nebýt veřejné infrastruktury (školství, zdravotnictví, pitné vody a milionů drobných věcí), tak ten autor to dílo nikdy neudělá
Viz #58 – autor sice od společnosti ledasco dostal, ale ostatní to dostali taky – taky chodili do školy, taky četli knihy, koukali na filmy, chodili po městech se starobylými budovami atd. – ale oni nic nevytvořili, kdežto autor ano.
A jako jsou výsledky vědeckého výzkumu (který je násobně těžší než díla některých "autorů" zveřejňovány (a ještě za to platí), nevidím důvod, proč by autorská díla měla podléhat až takové ochraně.
Vědci ale za svoji práci dostávají plat – pracují třeba pro školu nebo nějakou státní organizaci, mají stálý příjem (i kdyby toho moc nevyzkoumali) a na oplátku publikují a převádějí část práv na zaměstnavatele (který ta díla třeba zveřejní).
Ale stejně tak by ten vědec mohl vystudovat a pak se na stát vykašlat a jít bádat do nějaké soukromé firmy nebo na vlastní pěst a všechny výsledky si nechat pro sebe a pak je třeba prodat do nějaké drahé komerční databáze nebo založit firmu a tu pak prodat.
Když nechce, aby to nikdo neviděl, tak to nemá vydávat.
Tak si představ, že máš třeba půjčovnu nářadí a lidi si u tebe budou půjčovat a nebudou vracet, přestože s tebou uzavřeli dohodu, že ti nářadí po určité době vrátí. To by se ti nelíbilo, ne? A jak by ses tvářil na to, kdyby ti někdo řekl, že tedy ty věci nemáš půjčovat, když nechceš, aby ti je ukradli?
A i kdybychom došli k závěru, že půjčování věcí jako obchodní model nemá smysl a každý si je má buď koupit nebo je nemít vůbec1, tak to přece neznamená, že ukrást (nevrátit) půjčenou věc je v pořádku.
V dnešním světě je veškerá autorská ochrana stejně pouze a jen ochranou zisků majitelů práv, nikoliv ochranou samotného díla.
1) Pokud jsou ty smlouvy nevýhodné (jako že často asi jsou), tak je to chyba autora, že na takovou dohodu přistoupil. Možná kdyby se to množství času, které se věnovalo kopání do autorského práva, věnovalo osvětě a vzdělávání těch autorů, mohlo to tu fungovat o dost líp a mohli být v lepší pozici jak umělci, tak posluchači/diváci.
2) Nebýt té „ochrany zisků majitelů práv“ tak by autor nemohl přijít za vydavatelem, převést na něj práva a dostat hned balík peněz – neříkám, že je to správná cesta a už vůbec ne jediná, ale někomu to tak vyhovuje – ten by o tuhle možnost přišel (protože pro vydavatele by to nemělo tu hodnotu, neměl by za co platit) a autor by musel shánět peníze jinak – třeba víc koncertovat nebo přijímat dobrovolné příspěvky, nebo vybrat od fanoušků peníze předem a až pak natočit album. Jenže tohle všechno může dělat už teď – ta změna by mu tedy nic nepřinesla, pouze by ho připravila o jednu z možností, jak získat peníze.
Jsem pro to, aby se odstavily paraziti typu OSA, aby jim stát sebral monopol a aby se zrušilo pár dalších věcí, které se na copyright nabalilo, ale ta základní myšlenka (autor si může určit licenci a ostatní by ji měli dodržovat) by měla zůstat.
[1] což je IMHO nesmysl – některé věci nemá cenu vlastnit a je lepší si je půjčit/pronajmout
1) Pokud jsou ty smlouvy nevýhodné (jako že často asi jsou), tak je to chyba autora, že na takovou dohodu přistoupil.
To je asi jako vyčítat Japonsku, že při otevření přistoupilo na nerovnoprávné smlouvy (不平等条約).
ale oni nic nevytvořili, kdežto autor ano
U minulého komentáře mám hvězdičku, zapoměl jsem tam dopsat poznámku. Jednak lidí, kteří něco vytvořili je hodně. Skoro bych řekl, že každý, ale tak to je moc silný kvantifikátor. Jde o to, že ne každý chce to dílo propagovat (lidé se stydí, myslí si, že to za nic nestojí a nebo to aktivně ani nechtějí šířit. -- většinou právě utajená díla těch nejskromných jsou ta nejhodnotnější). A někdy je to jen a pouze propagace, co z někoho udělá autora. Dneska v tom, čemu se říká showbusiness se "hvězdy" vyrábějí na počkání, vymačká se z nich maximum, potom i na jejich skandálech něco kápne. Někdo je dokonce cenější až po smrti (to už není parazitismus ale i hyenismus). O autorské tvorbě se netřeba bavit, tam žádná není.
Vědci ale za svoji práci dostávají plat – pracují třeba pro školu nebo nějakou státní organizaci, mají stálý příjem (i kdyby toho moc nevyzkoumali) a na oplátku publikují a převádějí část práv na zaměstnavatele (který ta díla třeba zveřejní).
Což může a nemusí být pravda, existují i granty apod. Dneska existuje fenomén kickstarterů, kde "budoucí autoři" nejprve přesvědčí (nebo taky ne) dostatečný počet zájemců k dotaci.
Tak si představ, že máš třeba půjčovnu nářadí a lidi si u tebe budou půjčovat a nebudou vracet, přestože s tebou uzavřeli dohodu, že ti nářadí po určité době vrátí. To by se ti nelíbilo, ne? A jak by ses tvářil na to, kdyby ti někdo řekl, že tedy ty věci nemáš půjčovat, když nechceš, aby ti je ukradli?
A jak k té půjčovně přijdu? Spadne na mě z Marsu? To, že podnikatelský záměr nevyjde, je přece zcela normální. Pokud na počátku správně neodhadnu prostředí, do kterého se pouštím, tak nemusím uspět. Stejně tak, ono prostředí se mění, nemohu si založit živnost na rozsvěcení plynových lamp a drátování hrnců a potom požadovat, aby 20% lamp bylo na plyn a povinnost vlastnit 10% nádob z keramiky. To, co fungovalo v nějaké době, nebo v nějakém jiném místě neznamená, že to bude fungovat i dnes a na jiném kulturním území.
A opět, půjčovna je fyzická věc. Když mi někdo nevrátí zapůjčené zboží, tak mi bude chybět. Pokud si někdo okopíruje (a dělají to) moje digitální díla, tak mi nic nechybí. Ať si to zkopíruje kdo chce. Internet je od předávání informací.
Chápeš, toto je asi to, co mi na tom nejvíc vadí. Místo toho, aby se společnost snažila jít dopředu, zahodit to, co nefunguje, tak místo toho přešlapuje na místě a hledají se způsoby, jak to zařídit, aby to fungovalo. Ta řešení selžou, výsledkem bude promarněný čas. A to všechno jen k vůli pár lidem, kteří jsou neschopní si vydělat jinak, než pomocí výpalného na ostatních a shodou okolností mají moc díky penězům, které získali dřívějším pokřivením trhu.
U minulého komentáře mám hvězdičku, zapoměl jsem tam dopsat poznámku. Jednak lidí, kteří něco vytvořili je hodně.
Tak proč si ta díla navzájem krást a nerespektovat se? Proč to radši neudělat férovým a transparentním způsobem? V tomhle se mi líbí copyleft – můžeš moje dílo používat, šířit, upravovat, ale když ho šíříš, tak bys měl poskytnout i svoje úpravy.
A někdy je to jen a pouze propagace, co z někoho udělá autora. Dneska v tom, čemu se říká showbusiness se "hvězdy" vyrábějí na počkání, vymačká se z nich maximum, potom i na jejich skandálech něco kápne. Někdo je dokonce cenější až po smrti (to už není parazitismus ale i hyenismus). O autorské tvorbě se netřeba bavit, tam žádná není.
V tom nejsme ve sporu, taky tohle nepovažuji za žádné velké umění a nezajímá mě to (tím pádem mě ani netrápí, jestli si jejich CD můžu zkopírovat, protože bych to stejně neposlouchal).
Což může a nemusí být pravda, existují i granty apod.
Ano, ale to je právě něco jako zaměstnanecký poměr – vědec/umělec dostane zaplaceno a na oplátku se vzdá majetkových práv k dílu ve prospěch toho, kdo to platí – když je to stát, tak to asi dopadne tak, že se to zveřejní. Podle mého by každé dílo vytvořené za veřejné peníze mělo být vydáno pod svobodnou licencí.
Když mu neplatí stát, ale třeba nějaká soukromá firma nebo bádá ve vlastní laboratoři na vlastní náklady, tak je to jeho výzkum – ostatní na něj nemají morální nárok, on jim nic nedluží. Jestliže ten vědec chodil do školy a četl knihy v knihovně, ostatní přece taky mohli chodit do školy a číst knihy, nikdo jim v tom nebránil. A mohli vyzkoumat totéž, co on.
Tady je právě rozdíl mezi patenty a autorským právem – patenty jsou zlo – pomocí nich můžeš škodit lidem, kteří se snažili stejně jako ty a dospěli nezávisle k podobným závěrům. To u autorského práva neplatí – můžeš si napsat podobný program, jako někdo jiný. (u sporných případů je třeba ctít presumpci neviny – pokud není prokázán opak, je potřeba se na tebe dívat tak, že jsi k tomu podobnému výsledku dospěl nezávisle, že jsi ho nezkopíroval)
Dneska existuje fenomén kickstarterů, kde "budoucí autoři" nejprve přesvědčí (nebo taky ne) dostatečný počet zájemců k dotaci.
Ano, přesně takhle by to mělo vypadat. Mnohem radši bych třeba poslal předem pětistovku autorovi na natočení filmu za to, že ho pak vydá pod svobodnou licencí, než abych si za stopade kupoval lístek do kina na jedno zhlédnutí a za další stokoruny zaDRMované DVD, které je pak stejně jen pro osobní použití a nemůžeme si ho pak ani pustit na nějakém srazu, kde je víc lidí, protože by se to považovalo za veřejnou produkci.
Jakkoli je tenhle přístup správný, není dobré ho lidem nutit násilím – k tomuhle by měl dospět každý sám a dělat to z přesvědčení, ne mít pocit, že mu někdo rozkopal jeho bábovičky a sebral jiné možnosti a tohle je jen taková z nouze ctnost. Tím to akorát lidem znechutíš a budeš za komouše, který jim znárodnil jejich majetek.
To, že podnikatelský záměr nevyjde, je přece zcela normální.
Můžeš zjistit, že lidi moc kradou a policie je nestíhá chytat a že se tedy v tomhle oboru nevyplatí podnikat – ale to nic nemění na tom, že krást se nemá.
nemohu si založit živnost na rozsvěcení plynových lamp a drátování hrnců a potom požadovat, aby 20% lamp bylo na plyn a povinnost vlastnit 10% nádob z keramiky.
Nikdo tě ale nenutí kupovat si předražená alba popových „hvězd“ od vydřidušských distributorů a měl omezené licence a média s DRM. Můžeš posílat peníze autorům relativně přímo přes různé Flattery/Bitcoiny/Kickstartery a dostávat od nich svobodnou kulturu.
Můžeš posílat peníze autorům relativně přímo přes různé Flattery/Bitcoiny/Kickstartery a dostávat od nich svobodnou kulturu.
Kde ta svobodná kultura roste?
Když se tu probírá ta hudba... Tak rok dva zpět jsem na TyTrubko narazil na něco, co prý měl být největší kanál se svobodnou hudbou. Drtivá většina byla EDM bídné kvality – a tím to prakticky haslo. Jamendo je dost kontroverzní. A dál?
Ono totiž platí spíš to, co říká Gott nebo Dickinson, a sice že je to otázka obchodního modelu. Ten druhý mimochodem zmiňuje, že prodej hudby zabil Apple a o pirátství nemluví, ale současně je pro snížení vstupného na koncerty. A do toho úspěch např. Bandcampu. Ovšem nikde v tom nefigurují svobodné licence. Proč? Třeba protože se o nich neví...? Vědět se o nich možná bude po pár generačních obměnách; relevantní citát Douglase Adamse:
Anything that is in the world when you're born is normal and ordinary and is just a natural part of the way the world works. Anything that's invented between when you're fifteen and thirty-five is new and exciting and revolutionary and you can probably get a career in it. Anything invented after you're thirty-five is against the natural order of things.
Nicméně, nejvtipnější na té diskusi je to neustálé omílání
Jakkoli je tenhle přístup správný, není dobré ho lidem nutit násilím – k tomuhle by měl dospět každý sám a dělat to z přesvědčení, ne mít pocit, že mu někdo rozkopal jeho bábovičky a sebral jiné možnosti a tohle je jen taková z nouze ctnost. Tím to akorát lidem znechutíš a budeš za komouše, který jim znárodnil jejich majetek.
...a v kontextu komentářů v duchu EHMAGERD VOLNÝ TRH je to ještě vtipnější, protože náš autorský zákon má dvě části: jednu o autorství a tu druhou o monopolu na kopírovací práva (a možnost modifikovat apod.). Možná by spíš stálo za to vrátit se k přehodnocení toho, jak ten státem garantovaný monopol (ne)funguje a jak (a za jakou cenu) je možné ho vynucovat. Situace se totiž nápadně podobá např. státní regulaci sexuálních praktik v USA.
Kde ta svobodná kultura roste? Když se tu probírá ta hudba... Tak rok dva zpět jsem na TyTrubko narazil na něco, co prý měl být největší kanál se svobodnou hudbou. Drtivá většina byla EDM bídné kvality – a tím to prakticky haslo. Jamendo je dost kontroverzní. A dál?
Aha, takže problém není v tom, že by tomu systém bránil, ale v tom, že není dost kvalitních (podle tebe) umělců, kteří by chtěli dělat svobodnou kulturu.
Ovšem nikde v tom nefigurují svobodné licence. Proč? Třeba protože se o nich neví...?
O tom tu píšu:
Možná kdyby se to množství času, které se věnovalo kopání do autorského práva, věnovalo osvětě a vzdělávání těch autorů, mohlo to tu fungovat o dost líp a mohli být v lepší pozici jak umělci, tak posluchači/diváci.
Tak proč si ta díla navzájem krást a nerespektovat se?
Ta díla se vzájemně nekradou, autorovi jeho originál zůstane. Já myslím, že se respektují, lidé se vzájemně inspirují od vzniku lidí.
Nikdo tě ale nenutí kupovat si předražená alba popových „hvězd“ od vydřidušských distributorů a měl omezené licence a média s DRM.
Ano, já je také nekupuji. Ale (a v tom asi nejsme ve sporu) mě každý den ovlivňuje boj proti tzv. pirátství v podobě cenzury (pod vlajkou childporna), potom data retention (což se naštěstí podařilo zrušit, ale velcí operátoři jako O2 v tom pokračují dál), výpalné v podobě autorských poplatků za úložná media (i když na nich žádný autorskochráněný obsah není), různé ochrany proti spuštění (aneb člověk si koupí hru a k ní stejně musí hledat crack, aby šla vůbec spustit) apod.
Takže, i když obsah, kterého se to týká ze všeho nejvíc (hollywood + velká pětka) vůbec nekupuji ani nesleduji, tak jsem každý den těmito technikami velmi negativně zasažen.
Ta díla se vzájemně nekradou, autorovi jeho originál zůstane. Já myslím, že se respektují, lidé se vzájemně inspirují od vzniku lidí.
Inspirace != kopírování 1:1
Kdyby se ti lidé respektovali, tak by nekopírovali díla, u kterých autor výslovně řekl: „zaplaťte mi licenční poplatek nebo dílo neužívejte“. Můžeš si natočit vlastní film, když se ti nelíbí podmínky těch z Hollywoodu, třeba s podobným příběhem (dost možná budou oba filmy inspirované nějakým starým dílem, ale budou to dvě různá nezávislá díla, ne pirátská kopie 1:1).
Ano, já je také nekupuji. Ale (a v tom asi nejsme ve sporu) mě každý den ovlivňuje boj proti tzv. pirátství v podobě cenzury (pod vlajkou childporna), potom data retention (což se naštěstí podařilo zrušit, ale velcí operátoři jako O2 v tom pokračují dál), výpalné v podobě autorských poplatků za úložná media (i když na nich žádný autorskochráněný obsah není), různé ochrany proti spuštění (aneb člověk si koupí hru a k ní stejně musí hledat crack, aby šla vůbec spustit) apod.
Takže, i když obsah, kterého se to týká ze všeho nejvíc (hollywood + velká pětka) vůbec nekupuji ani nesleduji, tak jsem každý den těmito technikami velmi negativně zasažen.
V tomhle souhlasím, ale řešení vidím v tom, že budeme trvat na dodržování těch základních práv – ta musí být nezpochybnitelná a nadřazená – ne tím, že zrušíme copyright, protože jak píšeš („childporno“) ty záminky můžou být různé.
budeme trvat na dodržování těch základních práv
Jak se toho docílí, když ta "základní" práva porušuje netriviální část populace? HADOPI se neosvědčilo, tak si občas si vybereme nějakého klučinu a napaříme mu trest pro výstrahu? Ani to zjevně moc nefunguje. Příp. to aspoň můžeme použít proti někomu [politicky] nepohodlnému, že áno...
ta musí být nezpochybnitelná a nadřazená
Proč? Kdo z toho má užitek? Připomínám, že ochrana je mnoho desetiletí po smrti autora.
Zcela jsi nepochopil, která základní práva a principy jsem myslel (právo nevypovídat, presumpce neviny…).
přestože jsem to blbě napsal
Navíc, když si to čtu znova, nemyslím si, že bych to byl já, kdo se vyjádřil nejednoznačně.
Psal jsem:
V tomhle souhlasím, ale řešení vidím v tom, že budeme trvat na dodržování těch základních práv – ta musí být nezpochybnitelná a nadřazená – ne tím, že zrušíme copyright, protože jak píšeš („childporno“) ty záminky můžou být různé.
Mám stejné obavy jako Heron, vadí mi šmírování, data retention, presumpce viny nebo praktické zrušení práva nevypovídat – ale mám jinou představu, jak by se to mělo řešit (tím, že tyhle práva a principy budou pevně zakotvené v ústavě a nepůjde je omezit za žádných okolností, i kdyby kvůli tomu měla třeba nějaká firma zkrachovat).
Stejně tak je plošně nevynutitelná ochrana před hosty, kteří chtějí utéct z hospody bez placení – policie na to prostě nemá kapacity – musel bys před každou hospodu postavit policajta, nebo nechat všechny lidi očipovat, nebo jim naskenovat ksichty, udělat obrovskou databázi a všude mít kamery a software na rozpoznávání (tohle bohužel hrozí…). Přesto snad nechceš, aby utéct z restaurace bez placení bylo legální, ne?
budeme trvat na dodržování těch základních právPodle mne je zakladnim lidskym pravem to, ze svemu kamaradovi muzu sdelit jakou informaci chci (pokud jsem nekomu nepodepsal NDA).
Aha. Takže když zaměstnanec nepodepíše NDA a nějakou náhodou se dostane k citlivým datům zaměstanavatele, je tady naprosto v pořádku, pokud je zkopíruje a předá kamarádovi třeba od konkurence. Nic neukradl, protože zaměstnavateli přece nic nechybí, a využil jen svého práva sdělit jakoukoliv informaci kamarádovi. Právě kvůli takovému přístupu tady máme takový právní marasmus, že se v něm nevyzná už nikdo. Místo obyčejného selského "on chce za svou práci peníze, tak mu zaplatím, a nechce, abych to šířil dál, tak nebudu" musíme mít zákon na každý prd a stejně to nepomůže, protože se vždy najde nějaká ta mezírka.budeme trvat na dodržování těch základních právPodle mne je zakladnim lidskym pravem to, ze svemu kamaradovi muzu sdelit jakou informaci chci (pokud jsem nekomu nepodepsal NDA).
Takže když zaměstnanec nepodepíše NDA a nějakou náhodou se dostane k citlivým datům zaměstanavatele, je tady naprosto v pořádku, pokud je zkopíruje a předá kamarádovi třeba od konkurence.Toto je pokud vím ošetřeno zákonem.
on chce za svou práci penízeVypadá to, že jsi se netrefil do vlákna. Byla řeč o placení za licenci, nikoliv za práci. Nehledě na to, že při placení za práci nebývá zvykem, aby si pracující diktoval podmínky.
Toto je pokud vím ošetřeno zákonem.
zákon by pokud možno neměl řešit to, co lze řešit smluvně – a když už, tak jen definovat nějaké rozumné výchozí chování, které se ale dá upravit smlouvou mezi subjekty, kterých se to týkáKupec benátský.
Ano, je. A já na tom nevidím nic závadného. Takže neplatí, že můžu kamarádovi sdělit jakékoliv informace.Takže když zaměstnanec nepodepíše NDA a nějakou náhodou se dostane k citlivým datům zaměstanavatele, je tady naprosto v pořádku, pokud je zkopíruje a předá kamarádovi třeba od konkurence.Toto je pokud vím ošetřeno zákonem.
Trefil. Autor dostává peníze za práci zaplacením udělených licencí. Já jsem pracující a podmínky si tedy diktuji. Pokud ty ne, tak to máš celkem blbýon chce za svou práci penízeVypadá to, že jsi se netrefil do vlákna. Byla řeč o placení za licenci, nikoliv za práci. Nehledě na to, že při placení za práci nebývá zvykem, aby si pracující diktoval podmínky.
Autor dostává peníze za práci zaplacením udělených licencí.Nikoliv. Držitel práv dostává peníze za udělení licence. Pokud je držitel práv zároveň autorem, dostává opět peníze za udělení licence. Platba za licenci nemá se samotnou prací takřka žádnou souvislost a v mnohých případech se jí autor nijak neúčastní.
Já jsem pracující a podmínky si tedy diktuji.Lidé se rádi chlubí, ale v případě anonymního diskutujícího je mi v podstatě jedno, jestli se chlubí oprávněně nebo nikoliv.
Pokud ty ne, tak to máš celkem blbýNepsal jsem o sobě a mám takový dojem, že ti do toho ani nic není ;).
Nikoliv. Držitel práv dostává peníze za udělení licence. Pokud je držitel práv zároveň autorem, dostává opět peníze za udělení licence.
Pokud má tohle být narážka na to, že peníze za licence často vybírá někdo jiný než autor, tak je potřeba připomenout, že autor již dostal zaplaceno nebo dostává průběžně provize. Kolik je tam prostředníků sice ovlivňuje efektivitu, ale zákazníkovi do toho nic není – to autorovi přijde méně peněz. Mohl se na prostředníky vykašlat a licence udělovat sám přímo nebo dělat svobodnou kulturu a přijímat příspěvky.
Platba za licenci nemá se samotnou prací takřka žádnou souvislost a v mnohých případech se jí autor nijak neúčastní.
Ceny licencí jsou tržní a odrážejí hodnotu, jakou v tom dílu lidé vidí1. Ta souvislost je tam jasná – když autor vytvoří kvalitní2 dílo, ceny za licence budou moci být vyšší, protože lidé budou ochotni za to víc platit. To máš jako s cenami lístků na koncerty – někdo je prodává za 5 000 Kč a někdo za 50 Kč.
Někdo si tu stěžoval na to, že autor může dostávat peníze za licence i dlouho po tom, co dílo vytvořil, a přitom v té době už „nic nedělá“ – kdyby lidé to dílo nepovažovali za hodnotné, autor by žádné příjmy neměl.
[1] a když se něco nebude prodávat, skončí to ve výprodeji
[2] pozor, ta kvalita je subjektivní, jde o tu hodnotu pro zákazníky – někdo dá třeba 500 Kč za určité album a ty bys za něj nedal ani korunu a naopak
autor již dostal zaplaceno
A přijde ti správné, že autor samotný dostal jednorázově zaplaceno, ale někdo jiný stále vydělává na dílu, kterého není autorem a na kterém nemá žádnou spolupráci? (Poznámku o průběžných provizích neignoruji, ale tohle mě opravdu zarazilo.)
Mohl se na prostředníky vykašlat a licence udělovat sám přímo nebo dělat svobodnou kulturu a přijímat příspěvky.
Ano, stejně jako student na škole si může svobodně vybrat jaký software se tam bude učit, že. Přirovnání je sice lehce přitažené za vlasy, ale každý monopol se snaží se monopolem udržet. Takže to chce kus odvahy na to, aby se místo vyšlapané cestičky a podpory ze strany velkého obsahu dali cestou nezávislou (jenže třeba potom se "omylem" nebudou hrát v rádiu apod.).
A přijde ti správné, že autor samotný dostal jednorázově zaplaceno, ale někdo jiný stále vydělává na dílu, kterého není autorem a na kterém nemá žádnou spolupráci? (Poznámku o průběžných provizích neignoruji, ale tohle mě opravdu zarazilo.)
Tohle je vždycky trochu sázka do loterie – předem nevíš, jak to dopadne – ty průběžné zisky jsou asi nejférovější způsob, ale strany se můžou dohodnout a vzít na sebe riziko fixní odměny. Pak se může stát, že to bude propadák a vydavatel prodělá, zatímco autor shrábl peníze, nebo naopak. V tomhle je to standardní podnikání. Taky tu hraje roli čas – X peněz teď hned má větší hodnotu než X peněz rozložených do malých splátek po dobu několika let. A celkově to může být složitější, protože natočení alba případně propagace něco stojí, bez ohledu na to, kolik se prodá kusů. Takže asi dává smysl nějaká kombinace fixní odměny a provizí za prodej. Je to na domluvě těch dvou stran.
Něco podobného je prodej firmy – podnik něco vydělává, jdou z něj průběžné příjmy, ale ty ho prodáváš za jednorázovou konečnou sumu. Kupující musí odhadnout budoucí zisky, zvážit rizika a rozhodnout se, jestli a za kolik koupí. Ty děláš podobnou úvahu, ale oba budete mít rozdílné preference ohledně času (jeden chce peníze hned, druhý si radši počká na víc) nebo vnímání rizika.
Ano, stejně jako student na škole si může svobodně vybrat jaký software se tam bude učit, že.
Zrovna tohle teď řeším, děláme překlady na GNU.org… Ale je to přeci jen něco jiného. Veřejná škola by měla být neutrální, zkoumat různé možnosti, nebýt učňákem produktů jedné firmy. Je placená z našich daní, tak by neměla by vychylovat trh, natož nahrávat dominantním hráčům a posilovat jejich pozici. Ale když si třeba Škodovka založí soukromou školu, tak ať si tam klidně učí jen škodovky a neučí jak opravovat fordy, to je jejich věc.
Takže to chce kus odvahy na to, aby se místo vyšlapané cestičky a podpory ze strany velkého obsahu dali cestou nezávislou (jenže třeba potom se "omylem" nebudou hrát v rádiu apod.).
Odvahu to chce, je to spousta práce a odhodlání. Ale nemyslím si, že něčemu pomůžeme pirátěním. Spíš by to chtělo komunikovat s umělci, vysvětlovat, že to jde jinak, podporovat je, když do toho půjdou…
P.S. situace kolem hudby a filmů je zvrácená kvůli prasárnám typu kolektivní správa a náhradní odměny – tohle jsou křivdy, lidem vadí, že je stát bere apriori jako zloděje a oni to pak berou tak, že mají předplaceno, mají morální nárok stahovat – těžko z toho ven a těžko ten první krok za takové situace udělají příjemci té kultury, když jim stále stát bude tvrdit, že jsou zloději a přitom je okrádat.
Jsem pro to, aby tu zůstalo jen čisté autorské právo a aby lidi respektovali vůli autora vyjádřenou licencí.
Aha. Takže když zaměstnanec nepodepíše NDA a nějakou náhodou se dostane k citlivým datům zaměstanavatele, je tady naprosto v pořádku, pokud je zkopíruje a předá kamarádovi třeba od konkurence. Nic neukradl, protože zaměstnavateli přece nic nechybí, a využil jen svého práva sdělit jakoukoliv informaci kamarádovi.Takove veci si prece muze zamestnavatel osetrit ve smlouve se zamestnancem (a vetsinou to taky dela), neni treba to cpat do zakonu.
Dejme tomu, že ten zaměstnanec tajemství vyzradí konkurenci a prokáže se, že se tak stalo (zaměstnanec dostal zaplaceno, u konkurence se najdou totožné soubory, nebo třeba totožná databáze).
Jedna věc jsou sankce proti zaměstnanci – zaplatí smluvní pokutu, přijde o místo atd. – ale druhá věc je, co s tou konkurenční firmou? Ta se prokazatelně obohatila na úkor té první a obohatila se jen a díky tomu, že někdo porušil zákon/smlouvu. Tato konkurenční firma by se měla zdržet užívání toho, co neoprávněně získala – např. by měla smazat databázi zákazníků té první firmy a přestat je přetahovat k sobě.
Kdyz nekdo nekoho zavrazdi, tak se taky odsoudi vrah. A jak k tomu prijde ten zavrazdeny? Proste smula, maximalne se obet/rodina muze soudit o odskodne, podobne zamestnanec co nedodrzel NDA musi zaplatit odskodne firme.
Protože vraždu nejde vrátit zpět, tak se bude platit aspoň odškodné, ale kdyby šlo třeba o krádež, tak bys musel vrátit tu ukradenou věc. Jasně, pokud jsi ji třeba rozebral nebo zničil, tak už není co vracet a bude se hledat nějaké náhradní řešení – jaké konkrétně, to záleží případ od případu.
Ale pokud u tebe najdou tu kradenou věc, tak ji prostě vrátíš. Stejně tak, když u tebe najdou kradenou databázi zákazníků konkurenční firmy, tak bys ji měl vrátit/smazat a přestat s oslovováním zákazníků konkurence, na které jsi takto získal kontakt.
Navic ta konkurencni firma uz mohla tu informaci pouzit, vylepsit, rozvinout, postavit na ni spoustu technologii.
Viz výše, hledalo by se nějaké náhradní řešení, kompenzace. Každopádně obohatit se bez důvodu a na úkor jiného, zvlášť když víš, že ta data/software jsou kradená, je špatné.
Nevim proc by mela byt zodpovedna za to, ze nekdo nekde s nekym porusil smlouvu.
Taky záleží na úmyslu, někdy tě může omluvit, že jsi jednal v dobré víře a o porušení zákona/smlouvy někým jiným jsi nevěděl (což tě uchrání od případného trestu, ale vrátit neoprávněně získanou věc bys měl tak jako tak). Ale když si třeba neoprávněně kopíruješ film, tak asi nemůžeš nevědět, že to natočili třeba v Hollywoodu a těžko si můžeš myslet, že to je amatérské video natočené nějakým pirátem, který ti to dává jen tak zadarmo. Zvlášť když všude na plakátech a v novinách budou psát, kdo ten film natočil a kolik natáčení stálo.
Často se tu v diskusi argumentuje různými okrajovými/hraničními případy, ale v praxi by se jich žádné postihy netýkaly (nebo neměly týkat) právě díky právním principům, jako je presumpce neviny, jednání v dobré víře, absence materiální stránky trestného činu nebo bagatelnost celého případu.
Právní řád asi nikdy nebude úplně exaktní a strojově zpracovatelná záležitost, aby stačilo případ prohnat nějakým algoritmem a vypadl jednoznačný výsledek.
Viz výše, hledalo by se nějaké náhradní řešení, kompenzace. Každopádně obohatit se bez důvodu a na úkor jiného, zvlášť když víš, že ta data/software jsou kradená, je špatné.Kompenzace je to co zaplati ten kdo porusil NDA. Ta firma si muze castku v te smlouve nastavit tak, aby to bylo nevyhodne prozradit.
Taky záleží na úmyslu, někdy tě může omluvit, že jsi jednal v dobré víře a o porušení zákona/smlouvy někým jiným jsi nevěděl (což tě uchrání od případného trestu, ale vrátit neoprávněně získanou věc bys měl tak jako tak).To je otazka, jestli kdyz nekdo neco "neopravnene ziska" a nekdo to od nej legalne koupi, jestli by to mel vracet. Zakon se asi priklani k tomu ze by mel. Ja si myslim, ze to je na delsi a nesouvisejici diskusi. Ale u poruseni smlouvy mi pripada naprosto jednoznacne, ze nahrada skody bude vymahana pouze po tom, kdo ji porusil.
Takže třeba když si vezmeš leasing nebo si půjčíš nějakou věc v půjčovně a pak ji někomu „jako“ prodáš nebo daruješ, tak by mu měla zůstat?
Jedna ze zásad, na kterých stojí právo je:
nikdo nemůže druhému dát více práv než má sám
Tzn. když jsi např. nebyl vlastníkem, tak jsi nemohl věc prodat, tudíž ani ten, kdo si myslí, že ji od tebe koupil, se nestal jejím majitelem – věc je potřeba vrátit původnímu majiteli a ten, komu jsi věc „prodal“ (ve skutečnosti neprodal) po tobě může vymáhat vrácení peněz.
Data můžeš smazat, DVD nebo CD můžeš zahodit/zničit, prostě minimálně ve chvíli, kdy se dozvíš, že nejsi oprávněným držitelem licence, bys to měl přestat používat. Jestli tě za to budou trestat, to je zase jiná věc – pokud jsi to dělal v dobré víře a o podvodu jsi nevěděl, tak by neměli.
A to že sis třeba zapamatoval děj filmu a nějak ses na tom „kulturně obohatil“, to už se asi řešit nebude a mávne se nad tím rukou. Je to zase podobné, jako kdybys trochu opotřeboval fyzickou věc – např. majitel by byl rád, že se mu vrátilo ukradené kolo a neřešil by, že jsi na něm mezi tím chvíli jezdil.
Tyhle vykonstruované příklady ad-absurdum nemají smysl. Podstata je v tom, že by ses měl zdržet užívání něčeho, co ti právem nenáleží – jestli to bude formou, že CD v hodnotě desetikoruny zničíš, nebo ho odevzdáš autorovi a ten ti za něj dá prázdné, nebo si ho necháš a slíbíš, že to dílo1 nebudeš používat, to je celkem jedno.
[1] CD jako takové používat můžeš, třeba jako tácek pod hrnek nebo na plašení ptáků
Podstata je v tom, že by ses měl zdržet užívání něčeho, co ti právem nenáležíOpět se zeptám: Proč? Existuje pro to nějaký důvod jiný než smysl pro fair play?
Pokud jsem podepisoval NDA, vždy se to týkalo nějakých konkrétních věcí, na kterých jsem pracoval. Kdybych získal např. část účetnictví nebo informace o nějakých obchodních jednáních, a ty předal konkurenci, byl bych ze strany zaměstnavatele nepostižitelný. Navíc pokud je sdělování informací kamarádovi základním lidským právem, nelze jej omezit smlouvou, tudíž nějaké NDA by bylo při soudním procesu irelevantní.Aha. Takže když zaměstnanec nepodepíše NDA a nějakou náhodou se dostane k citlivým datům zaměstanavatele, je tady naprosto v pořádku, pokud je zkopíruje a předá kamarádovi třeba od konkurence. Nic neukradl, protože zaměstnavateli přece nic nechybí, a využil jen svého práva sdělit jakoukoliv informaci kamarádovi.Takove veci si prece muze zamestnavatel osetrit ve smlouve se zamestnancem (a vetsinou to taky dela), neni treba to cpat do zakonu.
dost možná budou oba filmy inspirované nějakým starým dílem, ale budou to dvě různá nezávislá díla, ne pirátská kopie 1:1
Třeba Sněhurku? Ono staré dílo musí být tak staré, aby autor stihl umřít a potom se počkalo dalších 70 let. Takže dneska je možné používat nejmladší díla tak přibližně z roku 1900. Opět, kdyby tohle platilo ve vědě, tak bychom OTR mohli volně používat až od roku 2025. Laser nejdříve v roce 2084, protože jeden z jeho vynálezců ještě nestihl zemřít. Skvělá představa světa, ne?
Vždyť tady píšu, že jsem proti patentům – to je úplně jiný případ.
U té inspirace záleží na mnoha věcech – mj. smyslu, účelu – ta hranice není úplně ostrá a musí se to posuzovat případ od případu. Ale zkopírovat film/hudbu 1:1 je zcela jistě za hranicí pouhé inspirace.
Např. Warholův Heinz ketchup and Campbell's tomato juice cases je OK, přestože obsahuje kopii cizího díla, ale třeba našívat na série oblečení „adidas“ a logo, když nejsi adidas, není OK.
U těch příběhů je to otázka – opět, doslovná kopie knihy je parazitismus bez jakéhokoli uměleckého přínosu, tady se nejde ohánět svobodou slova nebo umělecké tvorby. Ale když třeba někdo natočí film na motivy knihy, tak by v tom neměl být problém. Je to spíš otázka vkusu a slušnosti – dá se to krásně řešit tak, že diváci budou bojkotovat film, který jeho autoři natočili proti vůli autora předlohy, prostě si nekoupí lístky do kina ani DVD. A nic nebrání jiným filmařům, aby se s autorem knihy slušně dohodli a natočili film s jeho svolením a podle jeho představ. Můžou tu pak existovat dvě podobná díla a diváci se rozhodnou, kterému dají přednost. Umění není obyčejný materiál, komodita, nejsou to substituty, které by si konkurovaly.
Dost záleží na tom záměru, s jakým kopie/inspirace vzniká. Např. kdybys na konec filmu přidal nějaký štěk nebo obrázek, tak to těžko lze považovat za umění – je zřejmé, že smyslem je obejít licenční poplatky, ušetřit na úkor původního autora. Ale když ve svém díle uvedeš přiměřený kousek cizího díla, tak v tom nevidím problém – jednak tahle kombinace je sama o sobě tvůrčí činnost1 a smyslem je vytvořit nové umělecké dílo, nikoli pouze ušetřit náklady a na někom se přiživit.
Zase jiná věc jsou nějaké technické konverze – např. si koupím dílo na nějakém médiu, ale v mém zařízení nejde přehrát, takže to nějak převedu nebo si odněkud stáhnu kopii v jiném formátu – i kdybych při tom prolomil deset ochran proti kopírování, mělo by to být v pořádku – cílem totiž je přehrát si dílo, ke kterému mám licenci, ne někoho okrádat. A smyslem té ochrany je (mělo by být), aby dílo nepoužíval ten, kdo za něj nezaplatil, ne aby škodila oprávněným uživatelům. Takže proti smyslu té ochrany nebo přání autora nic nedělám. Podobně u softwaru – např. nějaký CAD s HW klíčem do LPT portu – problém je v tom, že dnešní počítače LPT port nemají a s redukcí to nefunguje. Tady by crackování mělo být v pořádku – smyslem toho HW klíče totiž bylo, aby se uživatelé složili na vývoj softwaru a aby se minimalizoval počet černých pasažérů (proč by např. jeden ateliér měl financovat vývoj programu a jeho konkurent mít tentýž program zadarmo?).
[1] už ten výběr, co okopírovat a kam a jak to začlenit, je uměním – stejně jako když si někdo vygeneruje spousty fraktálů a pak z nich jeden vybere nebo jich pár poskládá dohromady – opět je to umění, ne jen nějaký bezcenný výstup neživého stroje
Vždyť tady píšu, že jsem proti patentům – to je úplně jiný případ.
Nejedná se o patent. Albert Einstein napsal autorské dílo, trvalo mu to 10 let tvrdé a usilovné práce a zajisté má právo vyžadovat poplatek za každé použítí tohoto díla.
Zvláštní co, najednou to zní strašně absurdně. Ale když Disney natočil a vytvořil 1937 Sněhurku, tak se muselo nutně zařídit prodloužení ochrany od smrti autora (1966) z původních 50 let na 70 let. Dnes je to 48 let od smrti, takže už v roce 2016 by dle původní ochrany nebylo možné na sněhurce zkásnout další generaci. Takto se to povede ještě několikrát. A po 20 letech, pokud se nezmění pojetí autorského práva, se to opět nutně prodlouží. A najedou by bylo použití Sněhurky parazitismus. Hmm.
U těch příběhů je to otázka – opět, doslovná kopie knihy je parazitismus bez jakéhokoli uměleckého přínosu, tady se nejde ohánět svobodou slova nebo umělecké tvorby.
Takže pokud dnes někdo natočí a nedejbože prodá záznam orchestru dejme tomu hrajícího Mozartův Requiem a to do noty přesně, tak je to parazitismus?
Ve svém blogu se Petr psal na legalitu namlouvání knih. To je analogově zcela totéž. Orchestr hraje dle not, stejně tak někdo s příjemným hlasem může číst knihy.
Nejedná se o patent. Albert Einstein napsal autorské dílo, trvalo mu to 10 let tvrdé a usilovné práce a zajisté má právo vyžadovat poplatek za každé použítí tohoto díla.
Kopírovat jeho texty bez jeho souhlasu by bylo nemorální, stejně jako sdělovat ostatním jeho myšlenky, pokud bys s ním uzavřel NDA dohodu o tom, že on ti prozradí svoje nápady a ty je budeš moci používat jen ke svému užitku, ale nebudeš je sdělovat ostatním.
Na druhou stranu, kdyby někdo dospěl nezávisle ke stejnému objevu, neměl by ho nikdo omezovat. (a ve sporných případech musí platit presumpce neviny)
Ale když Disney natočil a vytvořil 1937 Sněhurku, tak se muselo nutně zařídit prodloužení ochrany od smrti autora (1966) z původních 50 let na 70 let. Dnes je to 48 let od smrti, takže už v roce 2016 by dle původní ochrany nebylo možné na sněhurce zkásnout další generaci. Takto se to povede ještě několikrát. A po 20 letech, pokud se nezmění pojetí autorského práva, se to opět nutně prodlouží. A najedou by bylo použití Sněhurky parazitismus. Hmm.
Rozlišoval bych dvě věci: 1) doslovnou kopii filmu nebo třeba doslovně okopírovaný scénář 2) inspiraci příběhem.
Takže pokud dnes někdo natočí a nedejbože prodá záznam orchestru dejme tomu hrajícího Mozartův Requiem a to do noty přesně, tak je to parazitismus?
Podmínky by měly být obsaženy v licenci. Jako autor bych mohl prodávat noty pod různými typy licencí – např.
Jako autor bych měl mít možnost volby a sám bych měl zvážit, která licence mi nejlépe vyhovuje.
Ve svém blogu se Petr psal na legalitu namlouvání knih. To je analogově zcela totéž. Orchestr hraje dle not, stejně tak někdo s příjemným hlasem může číst knihy.
Opět, tohle by mělo být uvedeno v licenci – každý autor může mít jiné preference – někdo chce být populární, tak dovolí načítání knih a bude si účtovat jen za ty tištěné a někdo to nepovolí, protože nechce vytvářet konkurenci pro svoje tištěné knihy nebo dokonce plánuje vydání vlastní audio verze.
Ta načtená kniha má vlastní přínos a uměleckou hodnotu (hlas, přednes), ale sama o sobě by neexistovala. Je to něco jako dům stojící na cizím pozemku. Dům sice má nějakou vlastní hodnotu, ale když ti nepatří pozemek pod ním nebo nemáš žádnou příjezdovou cestu, tak je ti celkem na nic. Musíš se s majitelem pozemku nějak dohodnout.
Podobně je to u softwaru – když vydám program pod copyleftovou licencí, tak chci, aby zůstal svobodný – nechci, aby ho někdo ukradl, začlenil do svého programu a celek šířil uživatelům jako proprietární. On k tomu sice přidá nějaký vlastní přínos, ale bez toho mého kódu by celek neexistoval. Chci, aby buď sdílel i svůj kód (dodržoval copyleft), nebo si napsal vlastní program na zelené louce, případně se se mnou nějak dohodl (duální licencování).
Sorry, ale to je prostě absurdní, to by znamenalo konec vývoje lidstva, který je postaven na kopírování a rozvíjení již hotového.
doslovnou kopii filmu nebo třeba doslovně okopírovaný scénář
Jaká část filmu se považuje za kopii? 100% 50% 1%? U nás soud rozhodl, že jsou autorskoprávně chráněná už tři slova (a potom zvažoval žalobu za použití dvou slov). Pokud by se to vzalo do důsledků a opravdu důkladně, fakticky by zanikl český jazyk.
Sorry, ale to je prostě absurdní, to by znamenalo konec vývoje lidstva, který je postaven na kopírování a rozvíjení již hotového.
Stačí si uvědomit, že když chci, aby se moje dílo šířilo a ostatním bylo k užitku, nestačí ho jen tak někde pohodit, ale je třeba k němu dát i vhodnou licenci. Napsat k dílu třeba „Creative Commons BY-SA“ nebo „GNU GPL“ fakt nic nestojí
Jaká část filmu se považuje za kopii? 100% 50% 1%? U nás soud rozhodl, že jsou autorskoprávně chráněná už tři slova (a potom zvažoval žalobu za použití dvou slov). Pokud by se to vzalo do důsledků a opravdu důkladně, fakticky by zanikl český jazyk.
Viz Copyterorista Zděněk Svěrák – chránit autorským právem dvě slova a dovolit jednomu člověku, aby si je uzurpoval pro sebe (přestože stejná dvě slova mohl vymyslet – a zřejmě vymyslel – nezávisle i někdo jiný) je nesmysl.
Stačí si uvědomit, že když chci, aby se moje dílo šířilo a ostatním bylo k užitku, nestačí ho jen tak někde pohodit, ale je třeba k němu dát i vhodnou licenci. Napsat k dílu třeba „Creative Commons BY-SA“ nebo „GNU GPL“ fakt nic nestojí
Nebylo by jednodušší to udělat naopak? Tedy, že vše, co nemá explicitní licenci je public domain (ekvivalent v našem právu teď afaik není)?
chránit autorským právem dvě slova a dovolit jednomu člověku, aby si je uzurpoval pro sebe (přestože stejná dvě slova mohl vymyslet – a zřejmě vymyslel – nezávisle i někdo jiný) je nesmysl.
Fajn, co je tedy považováno za kopii díla? Tři slova to podle tebe nejsou, tak co třeba 100% bez tří slov?
Nebylo by jednodušší to udělat naopak?+1 A dlouhodobý monopol pouze za poplatek.
Nebylo by jednodušší to udělat naopak? Tedy, že vše, co nemá explicitní licenci je public domain (ekvivalent v našem právu teď afaik není)?
O tom, co by měl být výchozí stav, by se dalo diskutovat… nicméně stejně by se to týkalo asi tak leda osobních blogísků nebo nějakých amatérských fotek, protože jinak prakticky všichni autoři/vydavatelé deklarují něco jako:
© Copyright 2014 jméno autora
i když to není potřeba. Případně přidávají i nějaké ty výhružné poznámky typu:
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Novinky.cz je bez písemného souhlasu společnosti Borgis, a.s. zakázáno.
Takže zjevně na nějakém volném šíření nemají zájem a chtějí ti poskytnout licenci jen pro osobní užití. Ano, mohl bys jim to zákonem zakázat a zrušit copyright, ale bylo by to něco, jako kdybys jim znárodnil majetek.
Fajn, co je tedy považováno za kopii díla? Tři slova to podle tebe nejsou, tak co třeba 100% bez tří slov?
To je otázka pro případný soud. Taky jde o ten záměr, účel. Je dost rozdíl, jestli kopíruješ, abys vytvořil nové dílo (koláž, inspirace, umělecká odpověď), nebo jestli kopíruješ, abys nemusel platit licenční poplatky (nebo obecně dodržovat licenci) a změnu jsi tam dělal jen se záměrem obcházet zákon/licenci. Připouštím, že můžou existovat sporné případy… Ale zároveň by případný trest měl být přiměřený – tzn. žádné hrdelní nebo likvidační tresty, často by to byl přestupek nebo by to šlo řešit omluvou/domluvou.
BTW: 100% bez tří slov je kdejaká písnička v rádiu, kde do toho ten idiot začne krákat ještě než ta skladba skončí
Takže zjevně na nějakém volném šíření nemají zájem a chtějí ti poskytnout licenci jen pro osobní užití. Ano, mohl bys jim to zákonem zakázat a zrušit copyright, ale bylo by to něco, jako kdybys jim znárodnil majetek.
...a problém je konkrétně v čem? Stát v tuto chvíli právně umožňuje, aby ty bláboly nějaký potenciální význam měly, nicméně to do té praxe nedokáže převést. K čemu je taková právní norma, tedy kromě příležitostného buzerování středoškoláků?
Takže zjevně na nějakém volném šíření nemají zájem a chtějí ti poskytnout licenci jen pro osobní užití. Ano, mohl bys jim to zákonem zakázat a zrušit copyright, ale bylo by to něco, jako kdybys jim znárodnil majetek.
Novinky jsou kompilát autorských děl třetí strany. Fotky z fotobanky, videa z Reuters nebo Russia Today, zprávy z agentur. Jejich vlastní autorský přínos je minimální a plný chyb.
Že si na tohleto nárokují písemný souhlas je úsměvné a kdybych chtěl být škodolibý, tak je to hlavně pro to, aby nikdo nemohl poukazovat na jejich vlastní neschopnost. To ty blogy a amatérské fotky mají mnohem větší váhu.
To je otázka, jaké smlouvy licence mezi sebou mají Novinky a jejich zdroje.
Když si např. koupí obrázek z fotobanky s licencí pro doménu novinky.cz, tak odkud by se vzal tvůj nárok na to, použít tu fotku kdekoli jinde? Jen proto, že to nenafotil reportér z Novinek, ale někdo jiný, kdo jim to prodal.
Hodně věcí by spadlo pod zpravodajskou licenci, ale zase se tam píše:
převzetí ani jiné následné užití podle tohoto ustanovení však není přípustné, je-li zapovězeno,
Takže proto se to mnohde explicitně zakazuje.
Pokud Novinky ten obsah přejímají bez souhlasu, tak mohou nastat dva případy:
Souhlasím tedy, že ten zákaz je v těchto případech neplatný. Teoreticky by tam mohli psát „kopírování je zakázáno, pokud ho nedovoluje výjimka v zákoně“ – ale asi ti jednak nechtějí napovídat (což není jejich povinnost) a jednak se platnost zákona bere jako něco samozřejmého, co není potřeba všude explicitně opakovat.
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Novinky.cz je bez písemného souhlasu společnosti Borgis, a.s. zakázáno.Imho jsi právě porušil jejich copyright.
Neporušil, to je citace. A zdroj je přímo v tom textu
Neporušil, to je citace. A zdroj je přímo v tom textuNevypadá to jako citace podle ČSN ISO 690 :)
Ta není relevantní – zákon neříká, jak má citace formálně vypadat, pouze:
vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
Jméno autora je neznámé, ale (právnická) osoba Borgis, a.s. tam uvedena je, Stejně jako pramen/zdroj a vlastně i název díla: Novinky.cz.
Další věc je, že pravděpodobně ani nejde o autorské dílo chráněné zákonem – věta ve tvaru:
Publikování nebo další šíření obsahu serveru ${název_serveru} je bez písemného souhlasu společnosti ${název_společnosti} zakázáno.
je obvyklá fráze, asi jako „Dobrý den“ nebo „prosím, třicet deka šunky“ – viz definice díla v zákoně:
Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě
To je v některých případech pravda*, ale nebýt veřejné infrastruktury (školství, zdravotnictví, pitné vody a milionů drobných věcí), tak ten autor to dílo nikdy neudělá.Stejně tak ty bys nemohl vydělávat peníze na svůj život. Má-li tedy být premisou, že je potřeba se vzdát svých výtvorů ve "prospěch společnosti", protože společnost dala vzdělání, jistě se i ty (a všichni ostatní) vzdáš své mzdy. No a máme tu komunismus
A jako jsou výsledky vědeckého výzkumu (který je násobně těžší než díla některých "autorů" zveřejňovány (a ještě za to platí), nevidím důvod, proč by autorská díla měla podléhat až takové ochraně. Dá se na to pohlížet i z druhé strany. Když nechce, aby to nikdo neviděl, tak to nemá vydávat. V dnešním světě je veškerá autorská ochrana stejně pouze a jen ochranou zisků majitelů práv, nikoliv ochranou samotného díla.Pozor, aby nedošlo k omylu, já se bavím o slušnosti a morálce vzhledem ke kopírování (pirátění) autorských děl, ne o současné zákonné podobě ochrany autorských práv, to jsou dvě poněkud rozdílné věci. A mimo jiné platí, že právo != morálka. Můžeme jistě diskutovat o tom, jaké jsou zákony a jsem přesvědčen, že budeme ve shodě, ale to není to, o čem mluvím. Já k tomu, abych pochopil, že mám zaplatit, pokud je to vyžadováno a nešířit, pokud je to zakázáno, žádný zákon nepotřebuji, na to mi stačí rozum. Pokud jde o tu část s nevydáváním díla, lze to jistě aplikovat i na jiné aspekty života, proč zůstávát jen u autorů? Takže můžu říct třeba: když nechtěl, aby ho okradli, neměl si otevírat obchod. Když nechtěl, aby ho přepadli a zmlátili, neměl chodit ven. Když nechtěla, aby ji znásilnili, neměla si brát krátkou sukni. Nemyslím, že tohle je ta správná životní filozofie.
když nechtěl, aby ho okradli, neměl si otevírat obchod.Slippery slope jak vyšitá.
:-/
Nevím, jestli křikloun, ale Flash nepoužívám, ani Silverlight nebo podobnou sračku.
pokud nechcete pouzivat ten modul a pristupovat k DRM obsahu, nikdo vas nenuti
Ještě aby… Ale problém je už v té morální podpoře DRM ze strany Mozilly. Kdyby to byl plugin třetí strany (jako třeba Flash), se kterým nemají autoři prohlížeče nic společného a jen nabízí obecné API (které mohou využívat i svobodné pluginy a je to univerzální), bylo by to lepší.
... plugin třetí strany (jako třeba Flash), se kterým nemají autoři prohlížeče nic společného a jen nabízí obecné APICo si nejdriv precist ten clanek?
Myslíš, ten sandbox, do kterého jde strčit DRM modul od Adobe? Dá se do něj dát i něco jiného než DRM modul, něco užitečného? Já to tedy za morální1 podporu DRM ze strany Mozilly považuji a nelíbí se mi to.
Naopak nabídnutí obecného API pro pluginy, nepovažuji za problém, to je dobrá vlastnost – můžeš mít i vlastní svobodné pluginy, třeba Javu nebo nějaké jiné.
[1] a nejen morální, ale i technickou, museli kvůli tomu něco naprogramovat
Otazka zni, proc bys mel neco takovyho delat (grabovat sifrovanej kanal) kdyz totez muzes ziskat (a casto v lepsi kvalite) daleko snaz - trebas grabem z BR ... Nemluve uz o tom, ze pro BFU je daleko nejsnazsi proste pouzit neco jako ulozto ... a tam si sosnout co chce.
Nezapomínej na to, že někdo to na to ulož.to musí nahrát A co když už nebudou vycházet disky a bude se obsah šířit jen po Síti? Nebo proč by měl pirát chodit někam do trafiky a dávat médium do mechaniky, když si online zaplatí jednu licenci, stáhne, okopíruje a rozšíří neomezenému počtu lidí? Navíc běžný uživatel bude klikat na webu, dostane se na stránku s videem, pustí si ho a v tu chvíli ho napadne, že by si ho chtěl i uložit na disk – tak si ho prostě pomocí nějakého doplňku uloží – místo aby si kopíroval název díla, pracně ho vyhledával na nějakých pirátských webech, kde budou ještě další reklamy nebo kde se platí za distribuci, a stahoval ho odtamtud. Alternativou samozřejmě je, že lidi na ty oficiální weby vůbec chodit nebudou a budou používat jen vyhledávače, katalogy a distribuční sítě pirátů.
I proto je celej system "DRM" postavenej na hlavu, protoze naprosto jedinej kdo narazi na to ze mu vecne neco nefunguje, je ten blbec, co si to plati.
Přesně tak, viz ten nedávný článek o DVD, co jsem psal – běžný poctivý uživatel je mj. ohrožován instalací softwaru z nedůvěryhodného zdroje, zatímco pirát si prostě stáhne kopii filmu bez jakýchkoli DRM, nemusí sledovat žádné přiblblé reklamy nebo protipirátské upoutávky a předfilmy a dokonce může dostat film třeba s lepšími titulky nebo nějakými užitečnými metadaty nebo službami navíc.
S tím souhlasím, to je správná cesta.
Ale když budeš lidem vysvětlovat, že DRM je špatné a že je lepší podporovat svobodnou kulturu, tak tvoji snahu dost podkopává, když nejvýznamnější svobodný prohlížeč podporuje DRM a dělá mu reklamu:
Pokud uživatel bude chtít přehrát obsah pod DRM, bude dotázán, zda se má modul stáhnout a nainstalovat
Proste je to obecne API, ktere dokaze poslat nejake data nekam do sandboxu, tam se s nima neco stane a poslat je zpet.
To jsem pochopil, ale smyslem toho modulu uvnitř sandboxu je dělat DRM, ne? Není to nějaká obecná transformační funkce, která by mohla být užitečná, třeba nějak vylepšovat1 video, ne? Vždyť i ta specifikace se jmenuje: Encrypted Media Extensions a hned v abstraktu se píše:
This proposal extends HTMLMediaElement providing APIs to control playback of protected content.
V tom vidím zásadní rozdíl proti obecnému API pro pluginy – které můžou být svobodné a užitečné – kdežto toto API je jednoúčelově navrženo pro omezování uživatelů.
the W3C has insisted that this isn’t really DRM – it’s a thing that can be used for DRM
Znova: může to být (smysluplně) využito i k něčemu jinému? A vůbec mi to nesedí s tou citací ze specifikace výše (control playback of protected content). Je to takový alibismus, sice to samo o sobě DRM není, ale k ničemu jinému to použít nejde, je to jediný účel.
Podobná situace je např. u emulátorů her, které se nemůžou dostat do některých distribucí – přestože emulátor samotný je svobodný, jeho jediným smyslem je přehrávání upirátěných/proprietárních binárek. Situace je jiná v případě, že existují i svobodné hry/obsah do takového emulátoru nebo dává smysl, aby je někdo vytvářel.
Zrovna u těch emulátorů je to trochu sporné, protože je to i problém vejce/slepice – když se emulátor rozšíří, může teoreticky vzniknout homebrew scéna a začít vytvářet svobodné hry, i když před tím neexistovala. Navíc jde většinou o emulaci obstarožního hardwaru a her, které už nikdo neprodává, takže to ani nejde považovat za podporu výrobce těch proprietárních her (který často už ani neexistuje nebo ho to komerčně nezajímá). Takže zařazení takového emulátoru do distribuce už těžko nějak vychýlí „rovnováhu světa“.
Ale u toho DRM API jednak chybí smysluplné ne-DRM využití a jednak je to hodně aktuální situace, která se teprve utváří.
BTW: z politiky Fedory:
Packages which are not useful without external bits
Some software is not functional or useful without the presence of external code dependencies in the runtime operating system environment. When those external code dependencies are non-free, legally unacceptable, or binary-only (with the exception of permissible firmware), then the dependent software is not acceptable for inclusion in Fedora. If the code dependencies are acceptable for Fedora, then they should be packaged and included in Fedora as a pre-requisite for inclusion of the dependent software. Software which downloads code bundles from the internet in order to be functional or useful is not acceptable for inclusion in Fedora (regardless of whether the downloaded code would be acceptable to be packaged in Fedora as a proper dependency).
This also means that packages which are not functional or useful without code or packages from third-party sources are not acceptable for inclusion in Fedora.
Nečekám, že kvůli tomu vyřadí Firefox, protože přehrávání zaDRMovaných videí není jeho jediným smyslem – je to otázka granularity: Firefox jako celek je užitečný i bez toho nesvobodného binárního modulu, ale ta komponenta Firefoxu (sandbox resp. EME) bez něj funkční nebo užitečná není. I kdyby existoval svobodný modul pro obcházení DRM, tak by asi zase byl „legally unacceptable“. Leda že by existovalo nějaké alternativní svobodné2 a legální DRM, které by jen naznačovalo, jak se má dílo používat, a apelovalo na poctivost uživatele. Jenže na to není potřeba DRM modul, na to tam stačí uvést licenci.
Sorry, tohle je prostě Defective by Design.
[1] např. v reálném čase překládat nebo detekovat objekty v obraze a přidávat k nim popisy nebo přidávat nějaké efekty nebo dekódovat nějaký nový kompresní formát
[2] což je oxymoron „svobodné DRM“
Vždyť já mluvím o té morální podpoře ze strany Mozilly – jednak do Firefoxu zavlekli kód, jehož jediným smyslem je DRM, a jednak budou uživatelům nabízet k instalaci proprietární blob, dělat mu reklamu. Tohle se mi od organizace, která si klade za cíl otevřenost webu, nelíbí.
Traditionally, to implement node-locking DRM systems collect identifiable information about the user’s device and will refuse to play back the content if the content or the CDM are moved to a different device. By contrast, in Firefox the sandbox prohibits the CDM from fingerprinting the user’s device. Instead, the CDM asks the sandbox to supply a per-device unique identifier. This sandbox-generated unique identifier allows the CDM to bind content to a single device as the content industry insists on, but it does so without revealing additional information about the user or the user’s device. In addition, we vary this unique identifier per site (each site is presented a different device identifier) to make it more difficult to track users across sites with this identifier.Samotná problematika identifikace konkrétního uživatele/prohlížeče je složitější. Obecně se dá říci, že možnost identifikace je už dnes velká (a to bez ohledu na to, zda uživatel používá cookies třetích stran nebo ne).
Vyjádření Nadace pro svobodný software: FSF condemns partnership between Mozilla and Adobe to support Digital Restrictions Management
To je tolik lidi zblblych, ze musi ospravedlnovat nebo dokonce vitat kdejake svinstvo, ktere je v jejich neprospech ? Racionalizovat si ztizeni vlastnich podminek a dalsiho omezeni svobody ? Kdyz pominu provokatery, tak ten zbytek je kdo ? Gramotni (fach)idioti ? Obeti masoveho vymyvani mozku ?
Neni to vsechno cernobile, ale pokud chybi uvazlivost a proti sice negativnimu ale marginalnimu jevu se az hystericky zavadi drakonicka opatreni, tak se to nakonec obrati proti vsem. I kdyby to melo zachranit jediny …, zabranit jedinemu …, ochranit investice jedineho … A salamovou metodu zrejme taky kdekdo nezna. Nove zavadeny opatreni preci neni tak hrozny ?! Ale az tu bude, tak se na nej zvykne a casem se trochu rozsiri a prohloubi. Stejne jako vsechny molochy jako statni aparat ma tendenci neustale bobtnat a pozirat sve zdroje, tak i tyhle zmeny parametru maji vektor jen jednim smerem. Dokud to nevybuchna a neprobehne restart.Obsah se proste zasifrovanej pres ovladac grafiky posle az na monitor, kterej ho dekoduje, a hotovo.
Tohle ale není legrace, protože tohle už si nějaký výrobce „chytrých televizí“ patentoval – televize kamerou sleduje lidi, detekuje obličeje a počítá, kolik jich na to kouká.
Opět jsme u toho, že tahle „ochrana“ bude poškozovat jen poctivé zákazníky. Z principu to nemůže fungovat, protože to by se data musela dešifrovat až v tvém mozku1 – jinak je vždy možné vytvořit kopii a ta už se pak nechráněná bude nekontrolovatelně šířit – takže piráti budou mít čistá data, která si přehrají kdekoli, navíc bez reklam a nějakého protipirátského strašení, zatímco poctivý zákazník si bude muset do počítače instalovat mallware, dívat se na nepřeskočitelné upoutávky a další blbosti, navíc si to přehraje jen v některých zařízení (jiná bude muset vyhodit a koupit si nová).
[1] a i kdybychom dospěli tak daleko, někdo by „cracknul mozek“ tak, aby ukládal nešifrovaná data na nějaké médium, ze kterého se dají zkopírovat
Clovek se zacne divat na serial a vidi - tedy chybi treti dil, dalsi tyden se ztrati jine, pak se ztrati vsechny az na jeden.
A pak se mi někdo diví, že si kupuji CD a DVD a chci to mít u sebe na disku, místo abych si to půjčoval odněkud z cloudu
A je smutne, ze piratska scena nabizi lepsi...
Jako Popcorn Time? (nezkoušel jsem, ale vypadá dobře)
ale 1) žádný můj monitor nic takového neumí ani žádný, který má někdo v mém okolíTo máš blbý, pak si asi nebudeš moct přehrávat intellectual pooperty velkého byznysu.
ale 1) žádný můj monitor nic takového neumí ani žádný, který má někdo v mém okolí<paranoia>To máš blbý, pak se asi nebudeš smět připojit k internetu.</paranoia>