Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Švýcarská skupina uživatelů otevřených systémů (/ch/open) protestuje proti nákupu, o kterém rozhodl švýcarský vládní výbor pro stavby a logistiku: smlouva s Microsoftem, která bude stát 27,8 mil. € a došlo k ní bez výběrového řízení. V zemi byla přitom v roce 2004 přijata národní IT strategie, podle které se má používání open source a proprietárního softwaru vyvážit. Více na OSOR.eu.
Tiskni
Sdílej:
Výběrové řízení na Windows určitě ne*, ale na OS ano.
Např. Skype je také uzavřený a přesto existuje i na Linuxu a jiné... a pak je tu Wine a podobné.
Neříkám, že všichni by mohli přejít, ale např. některé školy, úředníci, či vývojáři ano
*Windows=okna - dnes "každý" OS má okna (windows) 
A co tak vyžádat si specifikaci rozhraní tokenů? Neměly by náhodou státní instituce ze zákona používat pouze technologie, ke kterým existuje otevřená specifikace? Ale nevím, jestli se to týká zrovna tokenů.
Je to bohužel trochu širši problém. Na nové verze čipových karet se zaručenými podpisy také není ovladač. A není to proto, že by specifikace neexistovala. Všichni aktivní vývojáři projektu opensc jej opustili a dnes dělají něco jiného nebo pracují na proprietárních řešeních.
Z druhe ruky jsem se dozvedel ze napr. Vezenska sprava ma v kazde veznici pripojeni k internetu od O2 512kbps za peknych 15 litru/mesic.
Co se tyka sw tak je to tam pry stejny jako vsude ve statni sprave - MS, spousta zbytecneho zeleza, v centrale spousta zbytecneho zeleza 2
spousta zbytecneho zeleza, v centrale spousta zbytecneho zelezaSe zbytečným železem je problém všude. Modelový příklad: V budově je 100 lidí, dělají víceméně totéž. Každý má plnohodnotný počítač, jehož procesor je vytížen průměrně na 0,1 %, na disku je zabráno cca 1 % místa. Počítač topí (naprázdno řekněme 100 W), větráky hučí. Železo se zaplatí (plus licence na Windows), pak se trvale platí stále dražší elektřina. Platí se správa, údržba, opravy. Přitom je toto všechno často zbytečné - stačila by stovka tenkých klientů (např. 10 W příkonu) s Linuxem + výkonný server s Windows. Aplikace pro Windows by se daly provozovat stejně hodnotně jako lokálně, ale celé by to bylo výrazně levnější, spolehlivější, snáze spravovatelné. Viz také Používat PC může být neúnosně nákladné (i když tam popisuji trochu jiné řešení, na druhou stranu v kalkulaci nefiguruje elektřina).
S Czech POINTy to je stejně jedna velká (a drahá) komedie. Tokeny sice umí 2048b RSA, ale už neumí SHA-2. Vnitro na základě evropských doporučení rozhodlo, že od nového roku musí být nové kvalifikované certifikáty jen s SHA-2/RSA2048. To samé ministerstvo si uzavřelo na tyto tokeny velkobchodní smlouvu s Českou poštou. To samé ministerstvo si do dotačních podmínek na zřízení Czech POINTu dalo, že jedině s Windows Vista, ale třeba už nedalo požadavky na token, čtečku čárových kódů apod.
Výběrové řízení by se mělo vyhlašovat zásadně na řešení nějakého požadavku. Určování OS, platformy, použitých aplikací a jejich dodavatele by mělo být nepřípustné.
Pokud už nějaký stávající software je, mělo by se výběrové řešení vypisovat na "spolupráci se stávajícím řešením založeným MS Cokoliv", nikoliv "řešení založené na MS Cokoliv".