Studentská dílna Macgyver zve na další Virtuální Bastlírnu - pravidelné online setkání všech, kdo mají blízko k bastlení, elektronice, IT, vědě a technice. Letní prázdniny jsou za námi a je čas probrat novinky, které se přes srpen nahromadily. Tentokrát jich je více než 50! Těšit se můžete mimo jiné na:
Hardware – Bus Pirate na ESP32, reverse engineering Raspberry Pi, pseudo-ZX-80 na RISC-V, PicoCalc, organizéry na nářadí z pěny nebo … více »Google Chrome 140 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 140.0.7339.80 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 6 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
LeoCAD (Wikipedie) je svobodná multiplatformní aplikace umožňující také na Linuxu vytvářet virtuální 3D modely z kostek lega. Vydána byla verze 25.09. Zdrojové kódy a AppImage jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
RubyMine, tj. IDE pro Ruby a Rails od společnosti JetBrains, je nově zdarma pro nekomerční použití.
Český LibreOffice tým vydává překlad příručky LibreOffice Calc 25.2. Calc je tabulkový procesor kancelářského balíku LibreOffice. Příručka je ke stažení na stránce dokumentace.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) vývojová verze 3.1.4 příští stabilní verze 3.2 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání.
Zakladatel ChimeraOS představil další linuxovou distribuci zaměřenou na hráče počítačových her. Kazeta je linuxová distribuce inspirována herními konzolemi z 90. let. Pro hraní hry je potřeba vložit paměťové médium s danou hrou. Doporučeny jsou SD karty.
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala Linux From Scratch 12.4 a Linux From Scratch 12.4 se systemd. Nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů přichází s Glibc 2.42, Binutils 2.45 a Linuxem 6.15.1. Současně bylo oznámeno vydání verze 12.4 knih Beyond Linux From Scratch (BLFS) a Beyond Linux From Scratch se systemd.
Organizátoři konference LinuxDays ukončili veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata, která na letošní konferenci zaznějí. Hlasovat můžete do neděle 7. září. Poté podle výsledků hlasování organizátoři sestaví program pro letošní ročník. Konference proběhne 4. a 5. října v Praze.
Byla vydána verze 11.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Po nedávných heslech ve smyslu "Přechod na Linux může být neúnosně nákladný" a "Zůstat na Windows může být neúnosně nákladné" se přidávám s podobným heslem. Ono totiž i používání osobních počítačů může být neúnosně nákladné. Nemám teď na mysli to, že bychom úplně přestali používat počítače. Jen chci připomenout, že vlastní počítač pro každého člověka může být někdy zbytečným luxusem.
Představme si menší až střední firmu, řekněme nějakých 120-150 zaměstnanců, z nichž 100 potřebuje pracovat na počítači. Stávající situace ve firmě je taková, že tam je 100 osobních počítačů (např. s procesorem Pentium II 400 MHz, 128 MB RAM, 20 GB disk), na nich běží Windows NT, Office 97 + nějaký další SW. Všechno je připojeno k síti 100 Mb/s. Skoro všichni zaměstnanci na počítači vykonávají běžné kancelářské práce (texty, tabulky, grafy, prezentace, obrázky apod.). Nyní se má provést kompletní obměna HW i SW.
Jak to asi tak dopadne? Můžeme předpovídat. Nakoupí se stovka nových PC s procesorem Pentium 4, cca 3 GHz, 1 GB paměti, 200 GB disky (+ samozřejmě LCD monitory). Na počítače přijde Windows XP Professional a některá z verzí MS Office 2003. Není třeba příliš přemýšlet, stačí zavolat kterémukoli prodejci IT, říct: "Chci 100 počítačů.", a pak jen sázet bankovky na dřevo (pardon, to už se teď nesmí - platí omezení, takže se místo toho dá příkaz v bance).
Jak jednoduché to je, ale podle mě ve většině případů dost neefektivní. Pořídí se drahé "železo", které pojede v průměru tak na 3% zátěž a vyhodí se také spousta peněz na SW, který se využije z podobného procenta. Navrhuji jiné řešení...
Vycházejme z toho, že většina lidí bude dělat prakticky totéž. Spouštět stejné programy, dělat v nich podobné operace. Proto by bylo vhodné tuto práci centralizovat. Namísto složitých a drahých PC mohou zaměstnanci pracovat u "tenkých klientů" (grafických terminálů) a tíhu zpracování přenést na vysoce výkonný server. Samozřejmě předpokládám, že na serveru poběží GNU/Linux (nativní aplikace přímo v něm, windowsové pomocí různých emulátorů). Grafické terminály mohou být jakékoli, nejlépe přímo "hardwarové" (chudší firmy nebo třeba úřady mohou místo toho klidně použít stávající PC). Pro specifické účely se pochopitelně může pořídit několik samostatných PC.
Takové řešení má celou řadu výhod:
Co si budeme nalhávat, jsou tu i nevýhody:
Nyní se pokusím o velmi primitivní kalkulaci nákladů obou řešení. Předpokládejme životnost (cyklus obměny) 5 let, pouhou 1 hodinu správy na 1 PC měsíčně (resp. 1 hodinu ročně na terminál a 10 hodin měsíčně na server). U řešení se serverem je cenou za SW míněna odhadovaná cena za ty programy, které nemají odpovídající free variantu.
Řešení 1 (PC) Pořízení HW (100 x 30 000) 3 000 000 Kč Pořízení SW (100 x 15 000) 1 500 000 Kč Instalace, zaškolení (300 h x 500 Kč) 150 000 Kč Správa, údržba (60 měs. x 1 x 100 x 500 Kč) 3 000 000 Kč ============ Celkem za 5 let 7 650 000 Kč Řešení 2 (centrální server + terminály) Pořízení terminálů (100 x 20 000) 2 000 000 Kč Pořízení serveru 500 000 Kč Pořízení SW (20 x 20 000) 400 000 Kč Instalace, zaškolení (1000 h x 500 Kč) 500 000 Kč Správa (term.) (5 let x 1 x 100 x 500 Kč) 250 000 Kč Správa (server) (60 měs. x 10 x 500 Kč) 300 000 Kč ============ Celkem za 5 let 3 950 000 Kč
Z porovnání variant vychází, že centralizovaná varianta stojí skoro o polovinu méně než řešení s PC. Lze to samozřejmě spočítat jakkoli (tedy i tak, aby to vycházelo ve prospěch PC), ale myslím si, že uvedená kalkulace je poměrně realistická.
Jak je vidět, občas není na škodu zauvažovat i o jiných řešeních než o těch, která člověka napadají jako první. A to zvlášť v případě, kdy o peníze jde až v první řadě.
Tiskni
Sdílej: