O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Po nedávných heslech ve smyslu "Přechod na Linux může být neúnosně nákladný" a "Zůstat na Windows může být neúnosně nákladné" se přidávám s podobným heslem. Ono totiž i používání osobních počítačů může být neúnosně nákladné. Nemám teď na mysli to, že bychom úplně přestali používat počítače. Jen chci připomenout, že vlastní počítač pro každého člověka může být někdy zbytečným luxusem.
Představme si menší až střední firmu, řekněme nějakých 120-150 zaměstnanců, z nichž 100 potřebuje pracovat na počítači. Stávající situace ve firmě je taková, že tam je 100 osobních počítačů (např. s procesorem Pentium II 400 MHz, 128 MB RAM, 20 GB disk), na nich běží Windows NT, Office 97 + nějaký další SW. Všechno je připojeno k síti 100 Mb/s. Skoro všichni zaměstnanci na počítači vykonávají běžné kancelářské práce (texty, tabulky, grafy, prezentace, obrázky apod.). Nyní se má provést kompletní obměna HW i SW.
Jak to asi tak dopadne? Můžeme předpovídat. Nakoupí se stovka nových PC s procesorem Pentium 4, cca 3 GHz, 1 GB paměti, 200 GB disky (+ samozřejmě LCD monitory). Na počítače přijde Windows XP Professional a některá z verzí MS Office 2003. Není třeba příliš přemýšlet, stačí zavolat kterémukoli prodejci IT, říct: "Chci 100 počítačů.", a pak jen sázet bankovky na dřevo (pardon, to už se teď nesmí - platí omezení, takže se místo toho dá příkaz v bance).
Jak jednoduché to je, ale podle mě ve většině případů dost neefektivní. Pořídí se drahé "železo", které pojede v průměru tak na 3% zátěž a vyhodí se také spousta peněz na SW, který se využije z podobného procenta. Navrhuji jiné řešení...
Vycházejme z toho, že většina lidí bude dělat prakticky totéž. Spouštět stejné programy, dělat v nich podobné operace. Proto by bylo vhodné tuto práci centralizovat. Namísto složitých a drahých PC mohou zaměstnanci pracovat u "tenkých klientů" (grafických terminálů) a tíhu zpracování přenést na vysoce výkonný server. Samozřejmě předpokládám, že na serveru poběží GNU/Linux (nativní aplikace přímo v něm, windowsové pomocí různých emulátorů). Grafické terminály mohou být jakékoli, nejlépe přímo "hardwarové" (chudší firmy nebo třeba úřady mohou místo toho klidně použít stávající PC). Pro specifické účely se pochopitelně může pořídit několik samostatných PC.
Takové řešení má celou řadu výhod:
Co si budeme nalhávat, jsou tu i nevýhody:
Nyní se pokusím o velmi primitivní kalkulaci nákladů obou řešení. Předpokládejme životnost (cyklus obměny) 5 let, pouhou 1 hodinu správy na 1 PC měsíčně (resp. 1 hodinu ročně na terminál a 10 hodin měsíčně na server). U řešení se serverem je cenou za SW míněna odhadovaná cena za ty programy, které nemají odpovídající free variantu.
Řešení 1 (PC)
Pořízení HW (100 x 30 000) 3 000 000 Kč
Pořízení SW (100 x 15 000) 1 500 000 Kč
Instalace, zaškolení (300 h x 500 Kč) 150 000 Kč
Správa, údržba (60 měs. x 1 x 100 x 500 Kč) 3 000 000 Kč
============
Celkem za 5 let 7 650 000 Kč
Řešení 2 (centrální server + terminály)
Pořízení terminálů (100 x 20 000) 2 000 000 Kč
Pořízení serveru 500 000 Kč
Pořízení SW (20 x 20 000) 400 000 Kč
Instalace, zaškolení (1000 h x 500 Kč) 500 000 Kč
Správa (term.) (5 let x 1 x 100 x 500 Kč) 250 000 Kč
Správa (server) (60 měs. x 10 x 500 Kč) 300 000 Kč
============
Celkem za 5 let 3 950 000 Kč
Z porovnání variant vychází, že centralizovaná varianta stojí skoro o polovinu méně než řešení s PC. Lze to samozřejmě spočítat jakkoli (tedy i tak, aby to vycházelo ve prospěch PC), ale myslím si, že uvedená kalkulace je poměrně realistická.
Jak je vidět, občas není na škodu zauvažovat i o jiných řešeních než o těch, která člověka napadají jako první. A to zvlášť v případě, kdy o peníze jde až v první řadě.
Tiskni
Sdílej:
), které jely z centrálního serveru.
Bylo to pomalý jako prase ve velice jsem se bavil přesouváním oken po obrazovce
. Takže centrální server by to chtělo opravdu, opravdu výkonný...
Cena 20 kKc za 1 terminal (pokud to neni preklep) mi prijde ponekud premrstena. Jedine, co potrebujete je rychla sit, sitova karta, sbernice a graficka karta, plus periferie. A pro beznou praci si vystacite s Pentiem, co ma jeste pasivni chladic.
Mimochodem, terminalove reseni je vyborne v pripade, ze potrebujete ticho -- napr. v knihovne. Mam vyzkousene, ze clovek ani nevi, ze pocitac jede.