Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Po nedávných heslech ve smyslu "Přechod na Linux může být neúnosně nákladný" a "Zůstat na Windows může být neúnosně nákladné" se přidávám s podobným heslem. Ono totiž i používání osobních počítačů může být neúnosně nákladné. Nemám teď na mysli to, že bychom úplně přestali používat počítače. Jen chci připomenout, že vlastní počítač pro každého člověka může být někdy zbytečným luxusem.
Představme si menší až střední firmu, řekněme nějakých 120-150 zaměstnanců, z nichž 100 potřebuje pracovat na počítači. Stávající situace ve firmě je taková, že tam je 100 osobních počítačů (např. s procesorem Pentium II 400 MHz, 128 MB RAM, 20 GB disk), na nich běží Windows NT, Office 97 + nějaký další SW. Všechno je připojeno k síti 100 Mb/s. Skoro všichni zaměstnanci na počítači vykonávají běžné kancelářské práce (texty, tabulky, grafy, prezentace, obrázky apod.). Nyní se má provést kompletní obměna HW i SW.
Jak to asi tak dopadne? Můžeme předpovídat. Nakoupí se stovka nových PC s procesorem Pentium 4, cca 3 GHz, 1 GB paměti, 200 GB disky (+ samozřejmě LCD monitory). Na počítače přijde Windows XP Professional a některá z verzí MS Office 2003. Není třeba příliš přemýšlet, stačí zavolat kterémukoli prodejci IT, říct: "Chci 100 počítačů.", a pak jen sázet bankovky na dřevo (pardon, to už se teď nesmí - platí omezení, takže se místo toho dá příkaz v bance).
Jak jednoduché to je, ale podle mě ve většině případů dost neefektivní. Pořídí se drahé "železo", které pojede v průměru tak na 3% zátěž a vyhodí se také spousta peněz na SW, který se využije z podobného procenta. Navrhuji jiné řešení...
Vycházejme z toho, že většina lidí bude dělat prakticky totéž. Spouštět stejné programy, dělat v nich podobné operace. Proto by bylo vhodné tuto práci centralizovat. Namísto složitých a drahých PC mohou zaměstnanci pracovat u "tenkých klientů" (grafických terminálů) a tíhu zpracování přenést na vysoce výkonný server. Samozřejmě předpokládám, že na serveru poběží GNU/Linux (nativní aplikace přímo v něm, windowsové pomocí různých emulátorů). Grafické terminály mohou být jakékoli, nejlépe přímo "hardwarové" (chudší firmy nebo třeba úřady mohou místo toho klidně použít stávající PC). Pro specifické účely se pochopitelně může pořídit několik samostatných PC.
Takové řešení má celou řadu výhod:
Co si budeme nalhávat, jsou tu i nevýhody:
Nyní se pokusím o velmi primitivní kalkulaci nákladů obou řešení. Předpokládejme životnost (cyklus obměny) 5 let, pouhou 1 hodinu správy na 1 PC měsíčně (resp. 1 hodinu ročně na terminál a 10 hodin měsíčně na server). U řešení se serverem je cenou za SW míněna odhadovaná cena za ty programy, které nemají odpovídající free variantu.
Řešení 1 (PC)
Pořízení HW (100 x 30 000) 3 000 000 Kč
Pořízení SW (100 x 15 000) 1 500 000 Kč
Instalace, zaškolení (300 h x 500 Kč) 150 000 Kč
Správa, údržba (60 měs. x 1 x 100 x 500 Kč) 3 000 000 Kč
============
Celkem za 5 let 7 650 000 Kč
Řešení 2 (centrální server + terminály)
Pořízení terminálů (100 x 20 000) 2 000 000 Kč
Pořízení serveru 500 000 Kč
Pořízení SW (20 x 20 000) 400 000 Kč
Instalace, zaškolení (1000 h x 500 Kč) 500 000 Kč
Správa (term.) (5 let x 1 x 100 x 500 Kč) 250 000 Kč
Správa (server) (60 měs. x 10 x 500 Kč) 300 000 Kč
============
Celkem za 5 let 3 950 000 Kč
Z porovnání variant vychází, že centralizovaná varianta stojí skoro o polovinu méně než řešení s PC. Lze to samozřejmě spočítat jakkoli (tedy i tak, aby to vycházelo ve prospěch PC), ale myslím si, že uvedená kalkulace je poměrně realistická.
Jak je vidět, občas není na škodu zauvažovat i o jiných řešeních než o těch, která člověka napadají jako první. A to zvlášť v případě, kdy o peníze jde až v první řadě.
Tiskni
Sdílej:
), které jely z centrálního serveru.
Bylo to pomalý jako prase ve velice jsem se bavil přesouváním oken po obrazovce
. Takže centrální server by to chtělo opravdu, opravdu výkonný...
Cena 20 kKc za 1 terminal (pokud to neni preklep) mi prijde ponekud premrstena. Jedine, co potrebujete je rychla sit, sitova karta, sbernice a graficka karta, plus periferie. A pro beznou praci si vystacite s Pentiem, co ma jeste pasivni chladic.
Mimochodem, terminalove reseni je vyborne v pripade, ze potrebujete ticho -- napr. v knihovne. Mam vyzkousene, ze clovek ani nevi, ze pocitac jede.