Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Po nedávných heslech ve smyslu "Přechod na Linux může být neúnosně nákladný" a "Zůstat na Windows může být neúnosně nákladné" se přidávám s podobným heslem. Ono totiž i používání osobních počítačů může být neúnosně nákladné. Nemám teď na mysli to, že bychom úplně přestali používat počítače. Jen chci připomenout, že vlastní počítač pro každého člověka může být někdy zbytečným luxusem.
Představme si menší až střední firmu, řekněme nějakých 120-150 zaměstnanců, z nichž 100 potřebuje pracovat na počítači. Stávající situace ve firmě je taková, že tam je 100 osobních počítačů (např. s procesorem Pentium II 400 MHz, 128 MB RAM, 20 GB disk), na nich běží Windows NT, Office 97 + nějaký další SW. Všechno je připojeno k síti 100 Mb/s. Skoro všichni zaměstnanci na počítači vykonávají běžné kancelářské práce (texty, tabulky, grafy, prezentace, obrázky apod.). Nyní se má provést kompletní obměna HW i SW.
Jak to asi tak dopadne? Můžeme předpovídat. Nakoupí se stovka nových PC s procesorem Pentium 4, cca 3 GHz, 1 GB paměti, 200 GB disky (+ samozřejmě LCD monitory). Na počítače přijde Windows XP Professional a některá z verzí MS Office 2003. Není třeba příliš přemýšlet, stačí zavolat kterémukoli prodejci IT, říct: "Chci 100 počítačů.", a pak jen sázet bankovky na dřevo (pardon, to už se teď nesmí - platí omezení, takže se místo toho dá příkaz v bance).
Jak jednoduché to je, ale podle mě ve většině případů dost neefektivní. Pořídí se drahé "železo", které pojede v průměru tak na 3% zátěž a vyhodí se také spousta peněz na SW, který se využije z podobného procenta. Navrhuji jiné řešení...
Vycházejme z toho, že většina lidí bude dělat prakticky totéž. Spouštět stejné programy, dělat v nich podobné operace. Proto by bylo vhodné tuto práci centralizovat. Namísto složitých a drahých PC mohou zaměstnanci pracovat u "tenkých klientů" (grafických terminálů) a tíhu zpracování přenést na vysoce výkonný server. Samozřejmě předpokládám, že na serveru poběží GNU/Linux (nativní aplikace přímo v něm, windowsové pomocí různých emulátorů). Grafické terminály mohou být jakékoli, nejlépe přímo "hardwarové" (chudší firmy nebo třeba úřady mohou místo toho klidně použít stávající PC). Pro specifické účely se pochopitelně může pořídit několik samostatných PC.
Takové řešení má celou řadu výhod:
Co si budeme nalhávat, jsou tu i nevýhody:
Nyní se pokusím o velmi primitivní kalkulaci nákladů obou řešení. Předpokládejme životnost (cyklus obměny) 5 let, pouhou 1 hodinu správy na 1 PC měsíčně (resp. 1 hodinu ročně na terminál a 10 hodin měsíčně na server). U řešení se serverem je cenou za SW míněna odhadovaná cena za ty programy, které nemají odpovídající free variantu.
Řešení 1 (PC)
Pořízení HW (100 x 30 000) 3 000 000 Kč
Pořízení SW (100 x 15 000) 1 500 000 Kč
Instalace, zaškolení (300 h x 500 Kč) 150 000 Kč
Správa, údržba (60 měs. x 1 x 100 x 500 Kč) 3 000 000 Kč
============
Celkem za 5 let 7 650 000 Kč
Řešení 2 (centrální server + terminály)
Pořízení terminálů (100 x 20 000) 2 000 000 Kč
Pořízení serveru 500 000 Kč
Pořízení SW (20 x 20 000) 400 000 Kč
Instalace, zaškolení (1000 h x 500 Kč) 500 000 Kč
Správa (term.) (5 let x 1 x 100 x 500 Kč) 250 000 Kč
Správa (server) (60 měs. x 10 x 500 Kč) 300 000 Kč
============
Celkem za 5 let 3 950 000 Kč
Z porovnání variant vychází, že centralizovaná varianta stojí skoro o polovinu méně než řešení s PC. Lze to samozřejmě spočítat jakkoli (tedy i tak, aby to vycházelo ve prospěch PC), ale myslím si, že uvedená kalkulace je poměrně realistická.
Jak je vidět, občas není na škodu zauvažovat i o jiných řešeních než o těch, která člověka napadají jako první. A to zvlášť v případě, kdy o peníze jde až v první řadě.
Tiskni
Sdílej:
), které jely z centrálního serveru.
Bylo to pomalý jako prase ve velice jsem se bavil přesouváním oken po obrazovce
. Takže centrální server by to chtělo opravdu, opravdu výkonný...
Cena 20 kKc za 1 terminal (pokud to neni preklep) mi prijde ponekud premrstena. Jedine, co potrebujete je rychla sit, sitova karta, sbernice a graficka karta, plus periferie. A pro beznou praci si vystacite s Pentiem, co ma jeste pasivni chladic.
Mimochodem, terminalove reseni je vyborne v pripade, ze potrebujete ticho -- napr. v knihovne. Mam vyzkousene, ze clovek ani nevi, ze pocitac jede.