Nový rekord v rychlosti přenosu dat po síti

Vědci z amerického Caltechu ustavili nový rekord v přenosu dat po síti na velkou vzdálenost, když na nedávné konferenci SuperComputing 2012 přenášeli data rychlostí 339 gigabitů za sekundu. Podle nich by se mohla magická hranice 1 terabit za sekundu pokořit na podzim příštího roku. Z takto vysokých datových toků budou těžit hlavně urychlovače částic, astrofyzika, genomika nebo meteorologie. Na Oslu uvažují, k jakým jiným účelům by se daly takové rychlosti využít.

28.11.2012 17:39 | Prcek | IT novinky

Komentáře

[lertimir]

To je nějaká blbost. buď to novináři napsali špatně, nebo si američani myslí, že jsou pupek světa, ale současné rychlosti jsou loni německo 26 terabit za sekundu, loni japonsko 100 terabit za sekundu, letos japonsko 1 petabit za sekundu na krátkou vzdálennost. Tbps laboratorně byl asi před 8 lety, už to nedohledám a nyní IEEE připravuje i terabitový Ethernet. Asi jediné smysluplné vysvětlení by mohlo být, že těch 300 Gbps měli přes standardní používané sítě.

[Ivorne]

Vysvětlení se mi zdá zjevné i přes to, že o této problematice nic nevím. V článku je uveden rekord "na dlouhou vzdálenost", ale ty uvádíš rekordy pro "krátkou vzdálenost".

[Michal Lenc]

Je to 1400 km vzdusnou carou. Je pravda ze na to uz musi mit sakra silny lasery v optice

[xxxxxx]

Já měl za to, že se používají optické zesilovače a ne hodně silné lasery, nebo je to jinak?

[Michal Kubeček]

Jestli dobře počítám, tak to znamená nějakých 200 MB "na cestě", to už je docela dost.

[Josef Kufner]

To teda... odvysíláš, secvakneš kabel dokola a v kabele odneseš vedle. To je ten správný kabelový přenos.

[xvasek]

Tak to nevím, k čemu to bude v urychlovači, tam je to taky krátká vzdálenost, pak už jsou data dost "řídká".

[melkors]

Hint: Data z detektoru

[xvasek]

Data z detektorů se právěže AFAIK přenáší ve velkých objemech taky jenom lokálně. Detektor je v principu cca 80Mpx "foťák", u kterého se za běhu "vyfotí" tisíce snímků za sekundu - tzn. "v RAWu" se bavíme opravdu o velkých objemech dat. Jenomže při "vyvolání" se zjistí, že většina buněk žádnou informaci neobsahuje a pak zůstane jenom těch pár (tisíc) pixelů, co zachytily nějakou tu částici, a s tím už IMHO není takový problém. Ale to je jenom jak to chápu já, třeba je to úplně jinak.

[ZiGi]

najlepsie odpvie povolany:

Jiří Chudoba z fyzikálního ústavu Akademie věd ČR [...]: "Velké urychlovače v CERNu generují velké datové toky, to nás vede k potřebě velké informatické infrastruktury." Tak vznikla EGI, což je celoevropská federace poskytovatelů gridů. CESNET v této iniciativě tvoří tzv. národní grid. V EGI je jsou zapojeny stovky výpočetních center z 56 zemí a obsluhuje 270 000 jader CPU, 140 petabajtů diskového prostoru a podobné množství prostoru na páskách."

http://www.root.cz/clanky/it12-gridy-lisp-a-dns/

ano, data sa prerieduju co najskor a co najviac, ale za tych par nanosekund sa ktovieake kontroly spravit nedaju. Potom je nutne udalosti rozriedit na zaujimave a nezaujimave, a potom je treba tie zaujimave fakt dokladne vyhodnotit. A kedze sa na ziskanie dostatocnej statistiky vyhodnocuju data za povedzme rok, a vyhodnotit kazdu udalost nie je trivialne, musi sa to robit distribuovane po celom svete.

Odvazil by som s povedat, ze po porne a VoD* je to v nasich podmienkach najvacsi zrut kapacity. Spam a BT budu daleko za tym.

VoD video on demand, ale aj vratane vseliakych Youtubou a podobnych sluzieb.

[lertimir]

Dobře. co tak namítnout terabit přes 10 000 km z ledna letošního roku.

[Bedňa]

Mňa na tom zujalo len "Vědci z amerického"

[magma]

Jsi hloupý.

[Bedňa]

Píše sa tam:

Medzinárodný tím subatomárnych fyzikov, počítačových vedcov, a sieťových inžinierov dosiahol prenosovú rýchlosť 339 gigabitov za sekundu.

[m]

teoreticky: jaka asi muze (s pouzitim komprese) byt nezbytne nutna minimalni prenosova rychlost pro prenos hmotneho predmetu pomoci teleportace za pouziti nejakeho efektivniho kodovani ... nezaznel ten udaj nekde treba ve startreku? :)

[l4m4]

Teoreticky nekonečná. Kvantový stav se nedá zduplikovat, nicméně se dá přenést (tj. původní je zničen, nezjistíme, jaký byl, ale rekonstruujeme ho jinde). Ovšem nedá se měřit v bitech, nýbrž v qbitech -- což je cca takový rozdíl, jako mezi přenášením čísla ze Z₂ a z C. Není to soumeřitelné. Na úplné přenesení jednoho čísla z C potřebuješ nekonečně bitů...

[Ivorne]

Mohl bys upřesnit, co značí Z₂ a z C?

btw ve Star Treku to nebylo, tam se takové věci ani moc neřeší

[Sten]

ℤ₂ je množina obsahující 0 a 1: bity

ℂ je množina komplexních čísel

[Ivorne]

Přestože souhlasím s tvým původním tvrzením, že qbit nelze bezztrátově vyjádřit pomocí konečného počtu bitů, tak nesouhlasím s uvedenou argumentací.

Máme dvě množiny - A a B. Dále máme komunikační kanál, který je schopný přenést jeden prvek z množiny A. Za této situace dokážeme přenést přes kanál prvek z množiny B právě když existuje nějaké surjektivní zobrazení z A do B.

A je tedy množina obsahující všechny konečně dlouhé řetězce složené z jedniček a nul a B je množina všech qbitů. Ty tedy tvrdíš, že neexistuje žádné surjektivní zobrazení z A do B.

[Dr. Eddy]

no, nevim, proc si to takhle komplikujes. Misto retezcu staci brat mnoziny Z/2Z a C a tam to zobrazeni "na" neni.

Ale tedy po tvem: kdyz si z toho udelas konecne retezce, tak kolik je jich tech mnozinach? V A je jich spocetne, zatimco jen retezcu delky 1 je v B nespocetne, protoze C je nespocetna mnozina. Jasne?

[Ivorne]

Přijde mi, že si to nějak pleteš. Tu definici pomocí surjektivního zobrazení jsem použil, protože se mi zdála jako nejjednodužší. Ty jsi žádnou definici stejného problému s použitím množin Z₂ a C nevyslovil a já pochybuji, že mě žádná rozumná ještě nenapadla.

V A jich je těch řetězců samozřejmě spočetně. V B ovšem nejsou řetězce qbitů, ale samotné qbity (tedy 'jednice' qbitů).

Právě by mě zajímalo, proč právě z tvrzení "C je nespočetná množina" plyne "qbitů je nespočetně mnoho". Nestačilo by, aby qbitů bylo spočetně mnoho? V takové situaci by se stejně nedal zakódovat jeden qbit pomocí prvků množiny A (tedy konečně dlouhého řetězce prvků množiny Z/2Z). Krom toho například R je také nespočetná množina.

[Dr. Eddy]

Omlouvam se, ze jsem poplet tu mnozinu B. Ale...

Vychazel jsem z prispevku vyse, kde kolega srovnava qbity s komplexnimy cisly. Nejsem fyzik a nerozumim kvantove fyzice, takze pokud 1 qbit nemuze nabyvat nespocetne mnoha stavu, tak se mylim.

Pokud ale qbit skutecne muze nabyvat nespocetne mnoha stavu, tak je mnozina qbitu izomorfni C (nebo R, chces-li). A tedy surjektivni zobrazeni z definice neexistuje.

[xm]

Ovšem přenášet kvantový stav každé částice našeho těla by bylo naprosto neuvěřitelné zbytečné plýtvání kapacitou (nehledě na to, že by to pořádně nešlo, velký makroskopický objekt jaksi do kvantově entanglovaného stavu neuvedu a pokud bych šel po jednotlivých částicích, stejně nedosáhnu přesné kopie).

Náš organismus nefunguje na takto mikroskopické úrovni. Bohatě by stačilo reprodukovat pouze větší celky bez zachování kvantových stavů jednotlivých atomů/molekul. A použít nějakou účinnou kompresi (klidně ztrátovou, když by se dobře určilo jaké věci není potřeba duplikovat dokonale).

Ale nakonec by nejvýhodnější stejně bylo pouze přenášet/kopírovat naše vědomí/mysl. Prostě mind uploading

[l4m4]

Náš organismus nefunguje na takto mikroskopické úrovni. Bohatě by stačilo reprodukovat pouze větší celky bez zachování kvantových stavů jednotlivých atomů/molekul. A použít nějakou účinnou kompresi (klidně ztrátovou, když by se dobře určilo jaké věci není potřeba duplikovat dokonale).

Pravděpodobně.

Pro přesnesení kapitána Kirka nejspíš stačí nepřenášet kvantový stav, stačí matice hustoty, nebo dokonce nějaká semiklasická representace nebo vůbec nemusíme jít na úroveň elementárních částic. Nevíme přesně, co přenášet. Možná, že přenesením velmi hrubého stavu neuronů dostaneme na druhém konci kapitána Kirka, který bude v čase přenesení nerozpoznatelný, ale pak začne divergovat.

Každopádně jsme od tohoto cíle zatím vzdáleni okolo 30 řádů...

[Stanislav Brabec]

Myslíte si, že nově stvořená kopie mozku nerespektující kvantový stav, naskočí?

Co když neurony ztratí informaci?

Co když se pár okamžiků po svém stvoření takový mozek otráví chlorem, protože z poměrně neškodných aniontů chloru disociovaných ze solí, se po sestavení bez znalosti kvantového stavu zhusta stanou jedovaté atomy chloru, poblíž nichž náhodou putuje elektron?

[Sten]

Zatím nelze nic makroskopického teleportovat ani teoreticky. Kvantová teleportace to řeší provázáním dvou atomů, tedy bez skutečného přenosu.

[l4m4]

Proto mluvím pouze o stavech. Látku nepřenesu, musím ji mít na obou koncích, a pak se snažit přenést stav...

[Petr Tomášek]

Otázkou je, může-li ta komprese být ztrátová

[lertimir]

Ale určitě by mi ještě hodně dlouho stačila rychlost, kterou má tato babča ve Švédsku.