Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Mozilla Japan se spojila s designovým studiem NOSIGNER a pro svou kancelář si nechala navrhnout kolekci open-source nábytku. Pro zájemce o výrobu nábytku je k dispozici veškerá dokumentace.
Tiskni
Sdílej:
Tak něco vypadá skutečně zajímavěTa lampa
Jde o to že programátoři mají na světě dostatek opensource soft nastrojů k tomu aby mohli kód efektivně sdílet, redistribuovat a upravovat ve velmi krátkém časovém úseku. To ve světě konstruktérů neexistuje. Aby jsi pochopil ty když něco vymyslíš jako konstruktér a chceš to začít sdílet tak máš veliké omezení. Omezení je dána třebas tím že to nemáš kam umístit, dohadovat se o tom že si to můžeš dát na web je pro konstruktéra lichá. Oni ani třebas neumějí napsat html kod ale vymejšlej špičkový stroje. Chápeš? takže je třebas vytvořit nějaký soft nástroj na efektivní sdílení a správu dat, nějaký obecný PDM systém. Na čemž teoreticky pracuji a prakticky bude implementován do ZIMA-CAD-parts. Další věcí jsou polotovary a jejich způsob redistrubuce. Další je pokud možno abídnout lidem Free konstruktérům nějaký ustálený číselný systém tak aby se v tom člověk vyznal. S tím souvisí vůlbec výkresová dokumentace. Konstruktéři věci co a jak se má dělat ale třebas programátoři si představují kusovník tak že daj soupis dílů do tabulky na web, ocž je pěkné ale nahovno. Nepoznáš z to ho co je díl co je sestava co je podpodsestava, prostě bordel! Další samostatnou kapitolou je získání svobodného CAD což je zatím hluboce v nedohlednu. Ale všechyn ostatní vyjmenované prvky se dal dělat už teď.
Tak to tak zběžně. Pokud víš o čem jsem teďka mluvil tak víš, pokud nevíš tak mě už neotravuj protože mám kupy práce a nemám čas vysvětlovat triviální záležitosti. Promiň, bez urážky.
Co se týká samotného systému tak záleží na tom jak je velká fabrika, či vývojářský celek. Osobně jsme vyvinul číselný systém který pro malé a střední podnikání vyhovuje, tedy pro opensoursové věci bude víc než dostatečný. Co se týká čísleného systému vyvinul jsem ho takový že se pohybuji v matici rozměru 4x100. To ej dostatečné pro vyjádření sestav, podsestav, podpodsestav, podpodpodsestav a jim přiřazeným dílům. Umožnuje i vyjádřit knihovní díly. Z čísla jednoduše vím kam jednotlivý díl patří. Umožnuje také vyjádřit přípravky a různé další potřebné věci.
Co se týká kusovníků, je celkem jedno jaký kdo má ale jsem si jist a mám to ověřeno že bohatě stačí Název/Datum/Norma/Polotovar/Materiál/Množství/Hmotnost/Kreslil/Schvalil/Verze. Tedy myslím že na těhle položkách by se dali lidi sjednotit.
Co se týká řízení a sdílení projektu bude strašná práce to dát dokupy, ale základně mám v hlavě dvě základní činnosti a to synchronizace dílů někam a informace o dané práci co sem á udělat. Tu synchronizaci řeším zatím jednoduše s prográmkem ZIMA-CAD-Sync a to řízení práce budu nadále vyvíjet. Osobně vidím možnost v tom spojit mailu s řízenými právy na serveru. Jako že by jsi ve svém PDM(ZIMA-CAD-PARTS) systému měl jakousi položku TASKS kde by se ti načítali potřebné informace k práci kterou tvoříš nebo máš udělat a řešit to pomocí mailu. atd atd. Sám víš že je toho hodně.
taky přeji hodně štěstí!Jde o to že programátoři mají na světě dostatek opensource soft nastrojů k tomu aby mohli kód efektivně sdílet, redistribuovat a upravovat ve velmi krátkém časovém úseku. To ve světě konstruktérů neexistuje.A ještě doposavaď tě nenapadlo proč tomu tak je i přes to, že jedny z prvních technických nákresů kreslil už Leonardo da Vinci, že?