Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 29 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ústavní soud na svých webových stránkách i v databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu) představil novou verzi chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jeho posláním je usnadnit veřejnosti orientaci v rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu a pomoci jí s vyhledáváním informací i na webových stránkách soudu, a to i v jiných jazycích. Jde o první nasazení umělé inteligence v rámci webových stránek a databází judikatury českých soudů.
Mozilla Japan se spojila s designovým studiem NOSIGNER a pro svou kancelář si nechala navrhnout kolekci open-source nábytku. Pro zájemce o výrobu nábytku je k dispozici veškerá dokumentace.
Tiskni
Sdílej:
Tak něco vypadá skutečně zajímavěTa lampa
Vždyť jsou pastelové...
))
))
Tkaže dokud bdue na co čmárat budu pořád vymejšlet bejkárny!
)
Mám v plánu tyto soft nástroje vyvinout.
.Jde o to že programátoři mají na světě dostatek opensource soft nastrojů k tomu aby mohli kód efektivně sdílet, redistribuovat a upravovat ve velmi krátkém časovém úseku. To ve světě konstruktérů neexistuje. Aby jsi pochopil ty když něco vymyslíš jako konstruktér a chceš to začít sdílet tak máš veliké omezení. Omezení je dána třebas tím že to nemáš kam umístit, dohadovat se o tom že si to můžeš dát na web je pro konstruktéra lichá. Oni ani třebas neumějí napsat html kod ale vymejšlej špičkový stroje. Chápeš? takže je třebas vytvořit nějaký soft nástroj na efektivní sdílení a správu dat, nějaký obecný PDM systém. Na čemž teoreticky pracuji a prakticky bude implementován do ZIMA-CAD-parts. Další věcí jsou polotovary a jejich způsob redistrubuce. Další je pokud možno abídnout lidem Free konstruktérům nějaký ustálený číselný systém tak aby se v tom člověk vyznal. S tím souvisí vůlbec výkresová dokumentace. Konstruktéři věci co a jak se má dělat ale třebas programátoři si představují kusovník tak že daj soupis dílů do tabulky na web, ocž je pěkné ale nahovno. Nepoznáš z to ho co je díl co je sestava co je podpodsestava, prostě bordel! Další samostatnou kapitolou je získání svobodného CAD což je zatím hluboce v nedohlednu. Ale všechyn ostatní vyjmenované prvky se dal dělat už teď.
Tak to tak zběžně. Pokud víš o čem jsem teďka mluvil tak víš, pokud nevíš tak mě už neotravuj protože mám kupy práce a nemám čas vysvětlovat triviální záležitosti. Promiň, bez urážky.
tohle mě baví, tvoje práce mně určitě zajímá,napíšu ti na sebe kontakt, budu rád za možnost se mrknout. Pokud chceš dám ti přístup do mých vývojových prací, aby bylo vidět kde to je, co je hotového.
Nemůžu po tobě chtít spolupráci, sám mám práce nad hlavu a chápu ty důvody.
Co se týká samotného systému tak záleží na tom jak je velká fabrika, či vývojářský celek. Osobně jsme vyvinul číselný systém který pro malé a střední podnikání vyhovuje, tedy pro opensoursové věci bude víc než dostatečný. Co se týká čísleného systému vyvinul jsem ho takový že se pohybuji v matici rozměru 4x100. To ej dostatečné pro vyjádření sestav, podsestav, podpodsestav, podpodpodsestav a jim přiřazeným dílům. Umožnuje i vyjádřit knihovní díly. Z čísla jednoduše vím kam jednotlivý díl patří. Umožnuje také vyjádřit přípravky a různé další potřebné věci.
Co se týká kusovníků, je celkem jedno jaký kdo má ale jsem si jist a mám to ověřeno že bohatě stačí Název/Datum/Norma/Polotovar/Materiál/Množství/Hmotnost/Kreslil/Schvalil/Verze. Tedy myslím že na těhle položkách by se dali lidi sjednotit.
Co se týká řízení a sdílení projektu bude strašná práce to dát dokupy, ale základně mám v hlavě dvě základní činnosti a to synchronizace dílů někam a informace o dané práci co sem á udělat. Tu synchronizaci řeším zatím jednoduše s prográmkem ZIMA-CAD-Sync a to řízení práce budu nadále vyvíjet. Osobně vidím možnost v tom spojit mailu s řízenými právy na serveru. Jako že by jsi ve svém PDM(ZIMA-CAD-PARTS) systému měl jakousi položku TASKS kde by se ti načítali potřebné informace k práci kterou tvoříš nebo máš udělat a řešit to pomocí mailu. atd atd. Sám víš že je toho hodně.
taky přeji hodně štěstí!
Jde o to že programátoři mají na světě dostatek opensource soft nastrojů k tomu aby mohli kód efektivně sdílet, redistribuovat a upravovat ve velmi krátkém časovém úseku. To ve světě konstruktérů neexistuje.A ještě doposavaď tě nenapadlo proč tomu tak je i přes to, že jedny z prvních technických nákresů kreslil už Leonardo da Vinci, že?
Povídej!
)
)
Ale kdyby byla open source!
))