Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Mozilla Japan se spojila s designovým studiem NOSIGNER a pro svou kancelář si nechala navrhnout kolekci open-source nábytku. Pro zájemce o výrobu nábytku je k dispozici veškerá dokumentace.
Tiskni
Sdílej:
Tak něco vypadá skutečně zajímavěTa lampa
Vždyť jsou pastelové...
))
))
Tkaže dokud bdue na co čmárat budu pořád vymejšlet bejkárny!
)
Mám v plánu tyto soft nástroje vyvinout.
.Jde o to že programátoři mají na světě dostatek opensource soft nastrojů k tomu aby mohli kód efektivně sdílet, redistribuovat a upravovat ve velmi krátkém časovém úseku. To ve světě konstruktérů neexistuje. Aby jsi pochopil ty když něco vymyslíš jako konstruktér a chceš to začít sdílet tak máš veliké omezení. Omezení je dána třebas tím že to nemáš kam umístit, dohadovat se o tom že si to můžeš dát na web je pro konstruktéra lichá. Oni ani třebas neumějí napsat html kod ale vymejšlej špičkový stroje. Chápeš? takže je třebas vytvořit nějaký soft nástroj na efektivní sdílení a správu dat, nějaký obecný PDM systém. Na čemž teoreticky pracuji a prakticky bude implementován do ZIMA-CAD-parts. Další věcí jsou polotovary a jejich způsob redistrubuce. Další je pokud možno abídnout lidem Free konstruktérům nějaký ustálený číselný systém tak aby se v tom člověk vyznal. S tím souvisí vůlbec výkresová dokumentace. Konstruktéři věci co a jak se má dělat ale třebas programátoři si představují kusovník tak že daj soupis dílů do tabulky na web, ocž je pěkné ale nahovno. Nepoznáš z to ho co je díl co je sestava co je podpodsestava, prostě bordel! Další samostatnou kapitolou je získání svobodného CAD což je zatím hluboce v nedohlednu. Ale všechyn ostatní vyjmenované prvky se dal dělat už teď.
Tak to tak zběžně. Pokud víš o čem jsem teďka mluvil tak víš, pokud nevíš tak mě už neotravuj protože mám kupy práce a nemám čas vysvětlovat triviální záležitosti. Promiň, bez urážky.
tohle mě baví, tvoje práce mně určitě zajímá,napíšu ti na sebe kontakt, budu rád za možnost se mrknout. Pokud chceš dám ti přístup do mých vývojových prací, aby bylo vidět kde to je, co je hotového.
Nemůžu po tobě chtít spolupráci, sám mám práce nad hlavu a chápu ty důvody.
Co se týká samotného systému tak záleží na tom jak je velká fabrika, či vývojářský celek. Osobně jsme vyvinul číselný systém který pro malé a střední podnikání vyhovuje, tedy pro opensoursové věci bude víc než dostatečný. Co se týká čísleného systému vyvinul jsem ho takový že se pohybuji v matici rozměru 4x100. To ej dostatečné pro vyjádření sestav, podsestav, podpodsestav, podpodpodsestav a jim přiřazeným dílům. Umožnuje i vyjádřit knihovní díly. Z čísla jednoduše vím kam jednotlivý díl patří. Umožnuje také vyjádřit přípravky a různé další potřebné věci.
Co se týká kusovníků, je celkem jedno jaký kdo má ale jsem si jist a mám to ověřeno že bohatě stačí Název/Datum/Norma/Polotovar/Materiál/Množství/Hmotnost/Kreslil/Schvalil/Verze. Tedy myslím že na těhle položkách by se dali lidi sjednotit.
Co se týká řízení a sdílení projektu bude strašná práce to dát dokupy, ale základně mám v hlavě dvě základní činnosti a to synchronizace dílů někam a informace o dané práci co sem á udělat. Tu synchronizaci řeším zatím jednoduše s prográmkem ZIMA-CAD-Sync a to řízení práce budu nadále vyvíjet. Osobně vidím možnost v tom spojit mailu s řízenými právy na serveru. Jako že by jsi ve svém PDM(ZIMA-CAD-PARTS) systému měl jakousi položku TASKS kde by se ti načítali potřebné informace k práci kterou tvoříš nebo máš udělat a řešit to pomocí mailu. atd atd. Sám víš že je toho hodně.
taky přeji hodně štěstí!
Jde o to že programátoři mají na světě dostatek opensource soft nastrojů k tomu aby mohli kód efektivně sdílet, redistribuovat a upravovat ve velmi krátkém časovém úseku. To ve světě konstruktérů neexistuje.A ještě doposavaď tě nenapadlo proč tomu tak je i přes to, že jedny z prvních technických nákresů kreslil už Leonardo da Vinci, že?
Povídej!
)
)
Ale kdyby byla open source!
))