openSUSE 11.0 Alpha 3

Je tu openSUSE 11.0 Alpha 3 s hned několika velkými změnami. Jako první věci si můžete všimnout nového vzhledu instalátoru, pak může vaše oko upoutat KDE 4.0.2/3.5.9 nebo GNOME 2.22. Funkci jádra plní Linux 2.6.25-rc5 a kompilovat můžete s GCC 4.3. A díky přepracovanému frameworku Zypp je správa balíčků rychlejší.

20.3.2008 09:54 | Luboš Doležel (Doli) | Nová verze

Komentáře

[Ilfirin]

Zypp je správa balíčků rychlejší

Promítne se to i do Yastu?

[Michal Kubeček]

Mělo by, YaST používá stejný backend jako zypper. Ale zatím jsem se nedostal k tomu, abych to vyzkoušel prakticky.

[Ilfirin]

Právě, že já jsem línej to zkoušet . Děkuji za informaci.

[ra100]

Tento komentar z diskusie pod oficialnym oznamenim snad hovori za vsetko

"New zypper: when first time I started it my jaw dropped - it’s freaking fast! So I added some repositories… Then some more… And finally all “comunity repositories”(updates repository still not working!) Shutdown(so no cache remain) and started YaST - and my jaw meets neighbors downstairs! People - You are great! Only thing to do is making YaST little “lighter” - on my Core 2 Duo with 2GB RAM machine freezes for 2-3 sec when startign, but after that everything work ok…"

Popripade si mozes pozriet rychlost noveho balickovacieho managamentu (zatial v prikazovom riadku)

[Ilfirin]

Ahoj.
Ten zypper už jsem viděl, ale právě jsem nevěděl, jestli se to týká oné aplikace, či databáze balíčků obecně.
A b) je správně a to jsem velice rád .

Zřejmě to bude hlavní věcí, na kterou se v 11tce budu těšit, protože současný Yast (jako správce balíčků) musím občas proklínat.

[Red Dog]

Kdy můžeme očekávat vydání finální verze se už ví ?

[Tommy Angelo]

hovorilo sa predtym ze niekedy v juni

[Michal Kubeček]

Proč se nepodíváte do Roadmap?

[Red Dog]

Protože se tomu obyčejně moc důvěřovat nedá.

[Michal Kubeček]

Nevím, co myslíte tím "obyčejně", ale zatím všechny alfy vyšly v plánovaném termínu, jen teď Alpha 3 se opozdila o jeden den. U 10.3 to, pokud si vzpomínám, bylo stejné, a to včetně final.

[Red Dog]

Neptal jsem se na alfu. Můj dotaz byl na finální verzi a u těch obyčejně k odkladům dochází.

[Michal Kubeček]

Jak už jsem napsal, pokud si dobře vzpomínám, 10.3 vyšla na den přesně podle Roadmap.

[Petr Tomeš]

1) V případě openSUSE k odkladům obyčejně nedochází. To jste si možná popletl s Fedorou nebo Debianem.

2) Podle čeho jiného se chcete jiných lidí (dlouhodobých uživatelů, kteří vám zde také odpovídali) tázat na odhad vydání konečné verze než podle aktuálního plánu?

[Käyttäjä 11133]

Třeba si myslí, že mu některý z vývojářů, kteří sem chodí řeknou něco o plánovaném mezinárodním spiknutí. A sakra! Já to prozradil... Snad mě něoddělají :D

[LipS]

Jóžiš, to je brzo! Mně vyhovuje to, co mám teď. Akorát asi u pěti programů bych ocenil novou verzi, musím přesto přejít na novou verzi distribuce nebo je jiný způsob, jak je nainstalovat? Nechci si to rozbít. Vždyť 10.3 vyšla teprve nedávno. Nevím, jestli je rozumné "nutit" uživatele vyměnit sakumprásk úplně vše už po třičtvrtěroce.

[miso]

Skus hodit nazvy tych balikov do webpin-u a uvidis, ci k nim existuju backport repozitare
S tym "nutit" to bol asi vtip?

[Michal Kubeček]

Půlroční cyklus je u (Open)SuSE tradiční, to jen mezi 10.2 a 10.3 byl (přibližně) rok.

[filo]

Nezlobte se za ten dotaz, Suse 10.3 mám zatím jen nainstalované jako zálohu a poznámka výše mě docela zaskočila: v něm se nedají "normálně" updatovat aplikace na vyšší verzi ?
V Suse vede cesta pouze přes přidání repozitáře Backports, hlavní větev zůstává co se týče verzí softu pořád stejná ?

[Mandarinka]

Jo, zůstává stejná, nebo chcet-l stabilní. Novější verze se daljí dsotat přes další repozitáře: backports/buildservice... Popravdě se mi to nezdálo, protože si rád vždycky nainstaluju nejnovější verez (ach jak se to na widlích dobře dělá...), ale na notebooku, na kterém Susáka mám mi to nějak nechybí. Ještě aby, když na něm používám KDE aplikace (a updatovat KDE, na to si nevěřím), XMMS a openoffice vždycky oficiální build :) Jo a pak preoprietární soft, který je stejně stár 4 roky:)

[filo]

Rozumím, díky za info.

[Käyttäjä 11133]

Nainstaluj si Factory... Uvažuju nad tím, že bych si doma začal buildit Packmana pro Factory... To bych na něj pak asi i přešel

[kerala]

Je vidět z verzí jednotlivých komponent, že openSUSE 11 bude předskokan pro SLED 11. Snad už ve SLEDu 11 bude již OpenOffice 3.

[YYY]

Zlatej debian... PS: Ale to neni pokus o flame :D

[Pavel Půlpán]

Jen aby...

[Ilfirin]

Jj.
Vyzdvihovat Debian, který nemá ve správci balíčku v 64bitovém systému podporu pro 32bitové aplikace, není nic jiného než provokace.

[bhy]

Proč by ji měl mít? Je to jiná architektura. Navíc, programy, co nemají 64bitovou verzi, často také mají licenci, která jejich zařazení do distribuce beztak neumožňuje.

[frdrx]

Provokace je vyzdvihovat prasecké cpaní 32bitových aplikací do 64bitového systému. Zlatej Debian.

[Michal Kubeček]

Na architektuře, jejíž síla spočívá právě ve zpětné kompatibilitě a která se právě díky tomu na rozdíl od Itania dokázala masově prosadit?

[Mandarinka]

Ba, ba!

[frdrx]

Divná otázka, možná na špatném místě. Jestli patří sem, říkám ano.

[Michal Kubeček]

Otázka je na správném místě. Zdá se mi divné prohlašovat paušálně za prasáckou instalaci 32-bitových aplikací do 64-bitového systému, bavíme-li se o platformě, jejíž jednou z podstatných předností je právě zpětná kompatibilita, která to umožňuje. Samozřejmě pokud je k dispozici 64-bitová verze, měla by jí být dána přednost. Ale proč si dobrovolně zavírat dveře před těmi aplikacemi, které zatím ve 64-bitové verzi neexistují?

[frdrx]

Je to můj názor, že "špinit" si systém binárkami pro jinou architekturu je prasárna, proto jsem to napsal. Jediná kompatibilita kterou považuju za prospěšnou je kompatibilita na úrovni zdrojového kódu. Pokud něco nejde zkompilovat na mé platformě, nechci to. Jasně, Opera, Flash player a podobné věci jsou "bordel" tak jako tak, takže je nechci z jiných důvodů než že nemají 64bitovou verzi. Debian mi žádné dveře před ničím nezavírá, ale narozdíl od Novellovských dister, naupřednostňuje krátkozrace krátkodobé pohodlí před dlouhodobou strategií. Nemyslím, že by bylo výhodné, kdyby apt uměl do 64bitového prostředí cpát 32bitové bloby a nestojím o to. Toť můj názor.

[Michal Kubeček]

Aha, měl jsem se podívat, kdo to píše, věděl bych, co čekat.

[frdrx]

Přesně tak.

[Ilfirin]

Skvěle okecaná neschopnost vlastního distra .

Ale tohle je už ode mě opravdu nájezd na flame.

A mimochodem, nejsou to jen Novellí distribuce (a to ani zdaleka, zkrátka je to pro desktopy standard).

[frdrx]

K flejmu snad nedojde. Prostě nemyslím, že by to u Debianu (například) nebyla neschopnost, ale volba. Kdyby o to někdo stál, tak by to apt uměl. Jenže to je ptákovina, která je dobrá akorát tak na prasení systému binárními bloby, které v 64bitech nejsou k dispozici. V každém případě, pro dnešní desktopy je standard 32bitů, ne 64.

[Ignor]

V každém případě, pro dnešní desktopy je standard 32bitů, ne 64.

To si skoro říká o anketu Hledal jsem "64" v anketách a jsou tam jen dva dotazy na velikost RAM, takže ještě asi nebyla. Nechcete to někdo napsat do návrhů? Já bych to udělal, ale kromě 32 a 64 nevím, jaké jsou vlastně dneska jiné možnosti (vlastně vím, že existovaly osmibity). Ale když to nikdo nezadá, tak se pokusím sám, ale pak si nestěžujte

[Käyttäjä 11133]

Je to v každoroční velké distribuční anketě.

[frdrx]

No, zdejší hackeři budou 64 bity používat asi docela často, což asi výsledek ankety zkreslí.

[Michal Kubeček]

Ach jo, koukám, že tu máme nové módní slovo. Co po jeho skutečném významu, hlavně že je "in", že?

A co se týká toho "standardu", mrkněte se někdy do katalogů na současnou nabídku procesorů. Možná vás čeká překvapení…

[frdrx]

Pokud se snažíte argumentovat tím, že většina procesorů v nabídce je 64bitových, tak to nemá proti tomu co říkám žádnou váhu. Lidé co je kupují minimálně ve třech čtvrtinách případů provozují 32bitový OS (odhaduju na základě zdejší každoroční distribuční ankety). Možná ti s Vistou ne, nevím, protože s tou bez 4GB není dost místa v paměti pro aplikace, ale to mě nezajímá.

[Petr Tomeš]

"Možná ti s Vistou ne, nevím, protože s tou bez 4GB není dost místa v paměti pro aplikace, ale to mě nezajímá."

Sice Tě to nezajímá, ale mě zajímá, proč lžeš. I s méně než 4 GB je na Windows Vista dost místa pro aplikace.

[frdrx]

Petře, když napíšu "možná" a "nevím", těžko to můžeš označit za lhaní. Je to jenom spekulativní úvaha. Neřekl jsem o Tvé milované Vistě nic s určitostí. Spíš jsem ji zmínil jaksi mimochodem.

[Petr Tomeš]

frdrx, (nejen) na hodinách větné syntaxe jsem dával pozor, a proto vím, že se buď neumíš vyjadřovat (mělo by to ten význam, který se tu teď snažíš ospravedlnit, kdybys místo "protože" použil třeba "zda" a "je" místo "není") anebo se teď prostě neumně vytáčíš, že jsi v tom svém tvrzení "Možná ti s Vistou ne(provozují 32bitový systém), nevím (to), protože (tato spojka zdůvodňuje to, co s určitostí víš - anebo ji neumíš používat anebo lžeš) s tou bez 4GB není dost místa v paměti pro aplikace..." nelhal. Stejně tak si vyprošuju, abys psal blbosti o milování, stejně tak jako já nepíšu o tvém milovaném nevímčem. Každopádně se nauč líp psát, aby bylo rozumět, jak to vlastně myslíš, anebo aby ti bylo věřit, žes nelhal.

[frdrx]

Nešil. Musím uznat, že to co jsem napsal není citát vhodný k vytesání do vápencové desky na zdi místa mého skonu, ale nechápu, jak můžeš mluvit o nějakém lhaní. Nevím jak sis vyložil přednášky o větné syntaxi, ale zdá se, že toho víš tolik, až ti to brání pochopit nevyumělkované věty lidí méně obdařených než jsi ty. Víš, extrémní inteligence a znalost jazyka by člověku neměla bránit komunikovat se zbytkem světa, který je povětšinou nalevo od tebe na Hulánově křivce.

Tak znova: "Možná ti s Vistou ne(provozují 32bitový systém) protože (a sem jsem měl vložit slůvko "možná", abych se vyhnul sporu s tebou) s tou (Vistou) bez 4GB (gigabytů) není dost místa v paměti (RAM) pro aplikace (uživatelské programy)". Pro zdůraznění nejistoty pramenící z nezájmu je do věty vložena vložka ", nevím," (nekamenuj mě, jestli to není vložka v nejryzejším slova smyslu), což se ukázalo býti kontraproduktivní. No nic, doufám, že už se upokojíš.

[Petr Tomeš]

Jo dík, že jsi uznal nejednoznačnost. V pohodě, taky jsem leckdy uznal, když jsem napsal něco nejasně. Nemám problém s tím, jak jsi to teď vysvětlil. Každopádně tvrdím, že není pravda, že Vista s méně než 4 GB RAM nemá dostatek místa pro aplikace (a prosím nechytat za slovíčka, když se tam někdo spustí přes 10 náročných aplikací tak tam to místo nebude - já psal o tom, co nyní většina lidí po většinu doby používá). Pro extrémní výjimečné případy se většinou nevyplatí zvyšovat investici do HW, když nastanou jen zřídka.

[frdrx]

Při psaní do fóra se nedá vyhnout nejasnostem. Co se Visty týče, dávám si bacha co píšu, protože jsem zatím neměl tu "čest" stisknout knoflík na něčem, kde by běžela, ale příště se raději jakékoli zmínce o ní vyhnu obloukem.

[Michal Kubeček]

Mimochodem, pokud si nechcete "prasit systém binárními bloby" (znáte nějaké nebinární? :-) ), to máte nějaký speciální procesor, který dokáže vykonávat přímo céčkový zdroják? Nebo si jen každou aplikaci (tedy kromě překladače a linkeru) před spuštěním přeložíte a pak zase smažete?

[frdrx]

Za binární blob se označuje (i mnou) binárka, ke které není k dizpozici zdrojový kód. Vy se zřejmě domníváte, že CDčko s gNewSense má na sobě velký binární blob, což je, přestože jste si to do teď upřímně myslel, kravina.

[Michal Kubeček]

Ale kdepak... pro mne je BLOB (Binary Large OBject) označení datového typu v SQL. Tak tomu bylo už dávno předtím, než to slovo lidé jako vy začali zneužívat ve svých výkřicích. Mimochodem, když pro vás je jeden ELF blobem a druhý ne, jak to vlastně poznáte? Jste ze spustitelného souboru poznáte, jestli jsou k němu k dispozici zdrojáky nebo ne? Když budete mít GPL licencovaný program (symbol dobra), okamžikem, kdy se k němu ztratí zdrojáky (třeba při havárii disku, stane se najednou "binárním blobem", symbolem všeho zla?

[frdrx]

To už se v tom nimráte. Dobrá, máte pravdu, původně ten termín je ze světa SQL a já ho nepoužil nejsprávněji. Víte co jsem tím myslel a já to příště vyjádřím líp. Jestli mám opravdu zdrojáky k těm binárkám, nepoznám a musím věřit distributorovi. Kdybych si opravdu potřeboval být jistý, musel bych si vše kompilovat sám. V každém případě, tahle rozprava už je teď absurdní.

[Michal Kubeček]

Absurdní je od samého začátku. A je to především vaše zásluha.

[Ilfirin]

Takže je správné, aby lidi nekupovali uzavřený binární software (v 90% 32bitový a jak už napsal Michal, na to je amd64 stavěný)?
A když už, tak aby kvůli němu měli 32bitové distro?

Nesouhlasím ani s jedním.

[frdrx]

Ano je správné, aby lidi nekupovali, nepoužívali, nešířili a nepropagovali žádný proprietární software. Samozřejmě, jediným kdo je povinen držet 100% celibát je RMS, protože to je jeho práce. My ostatní občas můžem..., ale nejsme na to nikdy hrdí. A to že nějaké distro aktivně nenapomáhá zatahování 32bitového proprietárního software, nebo jakéhokoli, do 64bitového systému, nebo jakéhokoli, neznamená, že si ho tam nemůžu zatáhnout stejně, když budu chtít nebo muset. I v Debianu to samozřejmě je možné.

[Ilfirin]

Cha, tak teď se opravdu musím smát.

Takže jsem si neměl koupit Quake4 a tím podpořit výrobu her pro Linux. Žádně hry pro Linux, tak je to správně, chceme zpátky do pravěku!
A wine se musí okamžitě zrušit, protože považte, nejen že dovolují spouštění 32bitového softwaru a to dokonce pouze, ale i uzavřeného, no fuj!

[frdrx]

Vždyť jsem psal, že my ostatní můžem... Taky, přiznám se, někdy hřeším... Navíc, dle mého názoru, nemá u her lpění na svobodě smysl. Když vyjdu z toho, že člověk by měl mít plnou kontrolu (aspoň teoreticky) nad nástroji, které používá (používat je k čemukoli, studovat je, měnit je, poskytovat je za stejných podmínek), tak u her to vidím úplně jinak. Hra totiž, aspoň pro mě, není nástroj a nezáleží mi u ní na tom, jestli mám všechny svobody, které jinak vyžaduji.

[filo]

a navíc ten 32bitový a uzavřený ještě navrch nemusí být ani free ;)

[frdrx]

Ještě k Wine. Nemám problém. Občas ho použiju ke spuštění čehosi "nekalého". K tomu doopravdy je. Wine je skvělá věc, která mi moc pomáhá. Nadával bych, kdyby snahou Wine nebo nějakého distributora bylo pro něj psát svobodný software (jako Novell a jeho Mono), ale to se neděje. Wine je taková berlička, což přiznávají i tvůrci.

[Michal Kubeček]

Děkuji, že jste nám konečně jasně odhalil, co jste zač. Aspoň si ostatní udělají obrázek, jak vážně mají vaše výkřiky brát.

[frdrx]

To doufám, že si udělají. Ovšem na lidech vašeho typu mi nesejde a doufám, že jich tu moc není, ikdyž opak je asi pravdou.

[Michal Kubeček]

Jestli jste si myslel, že tady převažují GNU-fanatici vašeho ražení, kteří stejně jako vy odsuzují existenci veškerého closed source software, pak si troufám tvrdit, že jste se spletl.

[frdrx]

Možná, a je mi to jedno.

[Michal Kubeček]

Mně by bylo také jedno, že máte takový názor, kdyby ve vás nevzbuzoval potřebu trollovat pod zprávičkou, která je o něčem úplně jiném.

[frdrx]

S trollováním o Debianu jsem nezačal já. Viz:

Zlatej debian... PS: Ale to neni pokus o flame :D

[Michal Kubeček]

Já vím, nezačal… Ale potom…

[kavol]

Skvěle okecaná neschopnost vlastního distra .

Ale tohle je už ode mě opravdu nájezd na flame.

ano, je to opravdu nechutný flamebait ačkoliv Debian nemám rád, ani já si nemyslím, že by lidé za ním byli tak neschopní, aby to nevyřešili, kdyby o to stáli, tudíž jsem ochoten to považovat za politické rozhodnutí a ne technickou neschopnost

[stativ]

S Debianem jsem nějakou dobu pracoval a můžu říct, že z balíčkovacích systému DEB,RPM, a slackových, popř. Archových tar.gz je bezkonkurenčně nejkvalitnější. Jediné co mu schází je obdoba ABS z Archu.

Mimochodem, celkem bych divil, kdyby 32b binárky nešly do 64b Debianu nějak nějak procpat. Nicméně je to −.

Ke zbytku co tady fdrx tvrdí se radši nebudu vyjadřovat… Nebo budu – je to fanatismus.

[frdrx]

Chce se mi blejt z toho jak tu někteří jedinci nálepkují legitimní názory druhých jenom kvůli tomu, že je nesdílí.

[Petr Tomeš]

Tak se hlavně zamysli nad tím, proč se v tom případě nezbliješ ze sebe.

[frdrx]

Jednoduše protože k tomu nemám důvod.

[Petr Tomeš]

Já a jistě i všichni ostatní, kteří od tebe několikrát jen v této diskusi viděli slova jako prasárna nebo ptákovina na to, co z nějakého důvodu sám nepoužíváš (ale používá mnoho jiných lidí), si myslíme, že důvod k tomu zblití máš.

[frdrx]

Myslím, že určitě ne. Vidím totiž velký rozdíl mezi tím když označím někoho za prase (imaginární příklad; nestal se mi) na základě toho co si myslí a když označím něco za praseckost, protože na to mám takový názor.

[Ilfirin]

Procpat samozřejmě jdou, ale chce to hodně ruční práce. a po té práci jsou v systému soubory, které unikají balíčkovacímu systému.

[Käyttäjä 11133]

Proč? Vždy%t si člověk můe vytvořit vlastní balíčky a pak nic balíčkovacímu systému neuniká

[Ilfirin]

To jo, ale ty balíčky by asi museli vzniknout suchým zabalením souborů, protože jinak nevím, jak to vybuildit.

[Käyttäjä 11133]

1. nechjápu proč, jak myslíš, že to dělají ostatní distribuce? 2. i to je balíček a u binárních balíčků se to tak taky dělá, ne?

[Ilfirin]

Hech sakra!

No dobrá tedy .

[kavol]

Na architektuře, jejíž síla spočívá právě ve zpětné kompatibilitě a která se právě díky tomu na rozdíl od Itania dokázala masově prosadit?

mno, nechci Vám kazit iluze, ale domnívám se, že se ta architektura dokázala oproti Itaniu prosadit především díky ceně ... já jsem se na příchod 64bit do spotřebitelské třídy těšil, ovšem toužil jsem po 64bit systému spíše jako hračička než z nějakých opravdu praktických důvodů, takže můj první 64bit systém byl s Athlonem64 za nějaké 3 nebo 4 kKč, zatímco sestava postavená na IA64 by mě přišla několikanásobně dráž (ono nejde jen o procesor, že ...)

no a jelikož již tímto byla novinka odsouzena k neúspěchu, výrobci software kompatibilitu s minoritním trhem neřešili, stejně jako neřeší kompatibilitu s Linuxem ...

opačná příčinnost, že na to nebyl software, proto se to neprodávalo, a protože se to neprodávalo, bylo to drahé, mi přijde jako nepravděpodobná - prodejce přeci musí nasadit rozumnou cenu, je třeba náklady rozpočíst do celého předpokládaného objemu prodeje, nelze říct něco ve stylu že prvních 1000 kusů budeme prodávat za deset tisíc, tím se splatí náklady na vývoj, a další kusy budeme prodávat po tisícovce, protože výrobní náklady jsou stovka a ostatní už máme zaplacené

[Michal Kubeček]

Cena samozřejmě hrála (nemalou) roli, ale tento argument platí hlavně u desktopů. Ale ani u serverů ve firemním segmentu se Itanium příliš neprosadilo, zatímco Opterony byly adoptovány prakticky okamžitě.