Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Oracle se rozhodl ukončit vývoj virtualizačních technologií získaných koupí Sunu. Jde konkrétně o Sun Ray (hardware i software), Oracle Virtual Desktop Client a Virtual Desktop Infrastructure. VirtualBox je zatím nedotčen.
Tiskni
Sdílej:
Nebude to uplna nahrada za veskerou funkcionalitu,Co konkrétně ti u kvm chybí?
občas Unity,llvmpipe. Vím, je to pomalý, ale jede to, někdy loni jsem si Ubuntu cvičně pustil
občas akceleraceTa opravdu chybí. BTW o který program ti jde?
občas copy&pastepoužij spice a přesvědč se, že ti v guestovi běží spice-vdagent{,,d} (resp. jestli máš nainstalený virtio serial driver a spuštěný vd{service,agent}.exe)
výkon „úložiště“použij virtio. Ovladače pro widle jsou tady, vč. diskety, aby to uměly už od instalace.
nebo klik-klik-klik změna HW,co konkrétně? vím, že virtmanažeří UI stojí za prd, ale většina podstatného hw se tam upravovat dál
přepínání USB zařízení,Jako v jakém smyslu? Používáš spice + usbredir? (teď nevím, jestli virtmanažeří integrovaný klient umí usbredir využít, nicméně virt-viewer a gnome-boxes ano a to tak, že dobře
)
rychlá definice testovacích sítí,Osobně na tohle používám dva systémem definované bridge - jeden, do kterého je píchnutý i ethernet, a druhý "plovoucí", který jen routuje. Od té doby, co umí bridge NetworkManager, mi to přijde jako suverénně nejjednodušší a nejblbuvzdornější řešení.
a velmi často jistotaholt Übung macht den Meister, asi jako se vším. Jinak o podobnou (resp. ještě lepší
) uhlazenost a použitelnost jako má virtualbox nebo vmware player se dost snaží ty gnome-boxes, na druhou stranu neumí žádné nízkoúrovňové vrtání se v detailech. Nicméně všechny VMky v gnome-boxes jsou standardní libvirtí domény, tudíž se dá opět používat virt-manager, virsh a virt-* nástroje, pokud se v nich člověk prostě musí hrabat.
Ad. Unity - to je odvážné srovnání.
Ad. Akcelerace - CAD aplikace, která lze ve VMWare Workst./Player téměř normálně používat a je to alternativa pro lidi pracující v Linux-u. A byť to nesouvisí úplně s akcelerací, ale i například od přírody GUI hloupé Java aplikace (včetně Eclipse) šlapou ve VMWare s mnohem lepší odezvou.
Ad. Výkon uložiště - je možné, že jsem to nepoužíval správně (souvisí s tou jistotou, tady ji mám zrovna velmi slabou), ale na desktopu 4 diskově aktivní Linux-ové mašiny mně ve VMWare (ze „souborovými“ disky) běží naprosto normálně, ale v KVM (z jakýmkoliv testovaným nastavením) to prostě zabijou.
Ad. Změna HW - prostě i když preferuji na spoustu věcí příkazový řádek, tak klikačka ve VMWare je super a rychlá a je tam všechno, nehledě na to, že editace konfiguračního jednoho texťáku je velmi jasná (ale už jsem to 300let nepotřeboval) - nepřemýšlím - nehledám - jedu.
Ad USB - na to se budu asi muset znovu podívat, možná jsem to testoval nesprávně, VMWare automaticky ví o všech zařízení, jen si kliknu odebrat či přidat a přepínán jejich použití v hostiteli či v hostu či v jiném hostu (bez ohledu na to jaký je startovací stav). Na Gnome-boxes se budu muset podívat.
Ad sítě - zrovna na mém desktopu, kde jsem old-stabilní NM letěl hned na začátku (na NTB mám). Jedna věc je virtuální síť, virtuální switche, případně s virtuální DHCP (nebo pravidla a definice na virtuální MAC adresy), a něco jiného „fyzické“ nastavení.
Celkově jde o to hrabání a používání více nástrojů, prostě na testování je VMWare Work. jako komplexní IDE, navíc je to Linux/Windows a mašiny přenositelné (u něčeho tedy s malou úpravou pokud se nepoužívá autodetekce).Ad. Unity - to je odvážné srovnání.Nic nesrovnávám, protože nic než kvm jsem nepoužil už nějaký ten pátek. Prostě jen tvrdím, že se sw renderingem přes llvmpipe unity (nebo gnome-shell...) jede. Sice to stojí za starou belu (gnome-shell) ale jede to.
Ad. Akcelerace - CAD aplikace, která lze ve VMWare Workst./Player téměř normálně používat a je to alternativa pro lidi pracující v Linux-u.Které konkrétně?
Ad. Výkon uložiště - je možné, že jsem to nepoužíval správně (souvisí s tou jistotou, tady ji mám zrovna velmi slabou), ale na desktopu 4 diskově aktivní Linux-ové mašiny mně ve VMWare (ze „souborovými“ disky) běží naprosto normálně, ale v KVM (z jakýmkoliv testovaným nastavením) to prostě zabijou.Tohle mi opravdu zní jako emulace IDE. Přepnout na virtio (resp. mít tam virtio od začátku) je dost jednoduché.
Ad. Změna HW - prostě i když preferuji na spoustu věcí příkazový řádek, tak klikačka ve VMWare je super a rychlá a je tam všechno, nehledě na to, že editace konfiguračního jednoho texťáku je velmi jasná (ale už jsem to 300let nepotřeboval) - nepřemýšlím - nehledám - jedu.cože konkrétně ti ve virt-manageru chybí? Texťák (xml :-/) si s libvirtem můžeš upravit taky -
virsh edit.
Ad USB - na to se budu asi muset znovu podívat, možná jsem to testoval nesprávně, VMWare automaticky ví o všech zařízení, jen si kliknu odebrat či přidat a přepínán jejich použití v hostiteli či v hostu či v jiném hostu (bez ohledu na to jaký je startovací stav). Na Gnome-boxes se budu muset podívat.usbredir zvládá. Defaultně jsou akorát blacklistované vstupy (klávesnice, myši).
Celkově jde o to hrabání a používání více nástrojů, prostě na testování je VMWare Work. jako komplexní IDE, navíc je to Linux/Windows a mašiny přenositelné (u něčeho tedy s malou úpravou pokud se nepoužívá autodetekce).Tak kvm samotné je linux-only, nicméně můžeš se na něj připojit i z widlích klientů po síti.
Když přepnu WVista 32 bit (velmi nevhodné, ale prostě 7-čky nemám osobní legální k tomuto účelu) do full screenu, tak jsem jak na železe se slabší grafikou a lze v tom normálně dělat i například ve Visual Studiu aniž bych si uvědomoval, že nejsem nativně.Jako bych popisoval VM se spice. Pokud nějaká aplikace jede pomalu nebo blbě, je to bug.
Ad. Akcelerace - „který“, popravdě nechce se mi to uvádět. Ale i když jsem zkoušel další dva Win software intenzivně využívající 3D grafiku (velké množství dat, s jednoduchým zobrazením), tak na NVidii s blobem je volba naprosto jasná.
Ad. úložiště - Jestli toto, tak s tím jsem se „trápil“, bez toho to bylo úplně mimo, ale jak říkám je to oblast kde jsem měl málo jistoty, že to mám dobře (holt ve VMWare W. to neřeším a nechci, tam je to out-of-box už 300let).
cože konkrétně ti ve virt-manageru chybí? Texťák (xml :-/) si s libvirtem můžeš upravit taky - virsh edit.Ani nevím jestli mi tam něco chybí (možní nastavení sítě) nebo přebývá, ale není to furt ono, musel bych si to dát vedle sebe. Řekl bych, že je to prostě o tom, že to mám All-in-one, od ovládání chodu tedy odpojit USB tiskárnu, připojit vypalovačku či disketovku :), snapshot, přepojení do jiné sítě, přes unity a akceleraci či definici hardware až po blbé copy&paste nebo třeba, že stroj po vypnutí je stále ve stavu jak před zapnutím (taková automatika navrácení k snapshot-u a zahození změn) a možná se ani nemusím děsit revolučních kolotočů :). Na serveru řeším, jestli XEN nebo KVM a žádná okýnka neřeším (bo jsem jel na „XEN-u“ a chi jet na „KVM-ku“), ale na desktopu na testování a vývoj jsem se již po třetí (,po třetí, co jsem zkoušel jiné „free“ virtualizace jako náhradu za VmWare Workst., ) rozhodl pro zaplacení a upgrade na 9-ku (stále mám oficiálě ještě 8).
Ad. úložiště - Jestli toto, tak s tím jsem se „trápil“, bez toho to bylo úplně mimo, ale jak říkám je to oblast kde jsem měl málo jistoty, že to mám dobře (holt ve VMWare W. to neřeším a nechci, tam je to out-of-box už 300let).Je to ono, nicméně od vzniku té stránky doba pokročila - v nastavení VM stačí vybrat připojení přes virtio, linuxoví guesti pak použijí ovladač z jádra a windowsovým se holt musí strčit ta disketa (případně nainstalovat na emulované IDE, pak dodatečně nainstalit driver a nakonec přepnout disk též na virtio...). Přiznám se, že vmware jsem nepoužil asi těch 300 let, nicméně co si pamatuju, tak bez nějakých guest tools to taky nejelo.
Ani nevím jestli mi tam něco chybí (možní nastavení sítě) nebo přebývá, ale není to furt ono, (...)Souhlasím s tím, že ty nástroje nad kvm jsou poněkud nedopečené. Prakticky všechno, co vyjmenováváš, má hezky funkční a pohromadě jen oVirt, ale ten se na workstation opravdu moc nehodí.
Na druhou stranu VM někde v serverovně mají taky svoje kouzlo.
Jinak libvirtí XML jsou zpětně kompatibilní skoro až to hezké není, virt-manager je taky dost konzervativní co se vývoje týče, virt-viewer je tak jednoduchý, že tam moc revolucí být ani nemůže a hlavní věci v boxes se asi taky jen tak měnit nebudou - tudíž revoluce taky moc nehrozí.
Na serveru řeším, jestli XEN nebo KVM a žádná okýnka neřešímTo je škoda, když po síti chodí tak hezky.
Jak používáš na serveru KVM? Doufám, že si qemu procesy nespouštíš ručně...
Jak používáš na serveru KVM?Právě že ještě nijak a chci ;), mám tam zatím xen a nový sevřík čeká, dle mého plánu,na září/říjen… Nevím přesně, jak to myslíš „ručně“ (kde je ta hranice), a začnu či při opravdovém zkoušení jsem začínal:
yum install kvm python-virtinst libvirt libvirt-python virt-manager virt-viewer libguestfs-tools.
.
), na toto téma jsem měl již diskuzi a i u VmWare W. to lze ovlivnit (viz konfigurační volba v prvním obrázku u postu) a stejně tak to lze ovlivňovat u KVM.