Debian dnes slaví 33 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové major verzi 4.0.0 - The Quattro Release. Videopředstavení na YouTube. Celý desktop shell byl přepsán do Quickshellu. Přidána byla podpora pluginů.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Perl je mrtvý. Perl se špatně čte, testuje a udržuje. Perl 6 zabíjí Perl 5. Tim Bunce se na OSCON 2008 snažil popřít tyto mýty. Slidy z přednášky Perl Myths obsahují aktuální trendy, grafy a statistiky.
Tiskni
Sdílej:
Není to jen tím, že Perl dostatečně neovládáte?
Perl 6 prozatím vypadá jako velmi příjemná směska Perlu (ať už to slovo znamená v tomhle kontextu cokoli
), Ruby/Smalltalku, Lispu a Haskellu, s docela slušnou šancí, že prakticky žádný užitečný idiom, technika ani konstrukce vymyšlené za posledních třicet let mu nebou činit žádné zvláštní překážky.
(Počínaje zobecněním regulárních výrazů s čitelnou syntaxí (proti té současné se ohrazuje sám Larry Wall, takže jsou-li některé perl5ovské skripty nečitelné kvůli přemíře regexpů, určitě je sám hájit nebude), přes pravá makra jako v Lispu, volitelné líné vyhodnocování jako v Haskellu, až po třeba kvalitní objektový systém, který si vzal ponaučení z Lispu a Smalltalku, a to ponechávám stranou takové věci, jako junctions/kvantové superpozice z Perlu 5.
)
Perlu 5 se bojím, ale na Perl 6 se docela těším. Otázka ovšem je, jak dlouho ještě budu muset.
Některé jazyky mají výjimky objektové, jiné je objektové nemají (ve smyslu "objekt výjimky je instance třídy s nějakými vlastnostmi", pořád to může být objekt jako first-class hodnota), některé jazyky při výjimce automaticky odvíjejí zásobník, jiné zase ne, některé jazyky umožňují výjimku ošetřit a pokračovat od bodu jejího vzniku, jiné zase ne... O objektových systémech by se dalo říct přesně totéž. Kde je tedy něco "standardního"?
Myslel jsem to takhle: v Pythonu jsou objekty a výjimky zadrátované do jazyka, stejně jako v Javě, Ruby, C++. V Perlu nikoliv. Jazyk sice podobné fíčury umožňuje, ale jsou to v podstatě hacky a obvykle jsou na trochu nižší úrovni, proto se obvykle zabalí do nějakého modulu. No a těch modulů je pro každou fíčuru víc a nejsou kompatibilní.To podle mě také není tak úplně správně. Třeba Common Lisp definuje systém výjimek (nebo spíš "stavů" - "conditions"), který by - pokud by nebyl dodáván s jazykem - šel naimplementovat "pomocí hacku na nižší úrovni", a sice pomocí základních speciálních operátorů. Dokonce je velká šance, že přesně tak bude v průměrné implementaci systém výjimek naimplementovaný. Myslim, že zrovna systém výjimek je jedna z těch věcí, které jsou na jazyku samotném závislé jen poměrně volně. To už je pak věc komunitu uřivatelů, jak s případnou volností naloží.
. Když se objeví nějaká nová móda, jak tomu bylo například u OO, tak půjde do Perl 6 přidat elegantněji než do předchozích verzí.
, ale na slajdy se podívám.
"Udržovatelnost" programu je z valné míry vlastností programátora, nikoliv jazyka!
Udržovatelnost programu je do značné míry determinována i jazykem. Je sice možné psát v Perlu i přehledné kódy, nicméně řada vedlejších efektů v mnoha konstrukcích Perlu tomu moc nepřispívá. Navíc u Perlu se jak píšete se hůře čitelné zrůdnosti staly módou. Řekl bych tak, v Perlu, pokud chcete, udržovatelné kódy psát lze, ale daleko snadněji lze psát více čitelné a udržovateln= kódy v naprosté většině jiných jazyků.
Mimochodem, neviděl jsem moc rozsáhlejších projektů v Perlu (v porovnání s množstvím v jiných jazycích) a jako důvod si myslím, že je to značná faktická neudržovatelnost Perlu. A problém se násobí, a to značně, pokud má spolupracovat více perlistů na jednom projektu.
. Mé zkušenosti (ano zkušenosti, ne pocity) jsou jiné. Např. Perl::Critic je pro práci v týmu neocenitelný.
Wikipedia píše "Large projects written in Perl include Slash, Bugzilla, TWiki and Movable Type. Many high-traffic websites, such as bbc.co.uk, Amazon.com, LiveJournal.com, Ticketmaster.com and IMDb.com[20] use Perl extensively."
Mě připadá zrůdnější říkát si "K čemu testy? Nepíšu to přece v hnusném Perlu a v nádherném Pythonu.".
kdo umí dobře ovládat jazyk PerlJa vim, je to offtopic, ale tento jazykovy konstrukt je zvlastni. Podle me by stacilo napsat "umi dobre" nebo "dobre ovlada". Pripada mi to skoro jako kdyby nekdo v C udelal jednu dereferenci navic. Kdyby tam stalo velmi podobne "umi dobre ovladnout jazyk Perl", tak by pisatel zrejme pozadoval nekoho, kdo Perl sice ani nemusi znat, ale staci, kdyz by se ho chtel naucit. Takze nyni vlastne pozaduje nekoho, kdo Perl drive neznal, a byl schopen se mu (tehdy) dobre naucit, spis nez nekoho, kdo ho proste jenom dobre umi.