RubyMine, tj. IDE pro Ruby a Rails od společnosti JetBrains, je nově zdarma pro nekomerční použití.
Český LibreOffice tým vydává překlad příručky LibreOffice Calc 25.2. Calc je tabulkový procesor kancelářského balíku LibreOffice. Příručka je ke stažení na stránce dokumentace.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) vývojová verze 3.1.4 příští stabilní verze 3.2 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání.
Zakladatel ChimeraOS představil další linuxovou distribuci zaměřenou na hráče počítačových her. Kazeta je linuxová distribuce inspirována herními konzolemi z 90. let. Pro hraní hry je potřeba vložit paměťové médium s danou hrou. Doporučeny jsou SD karty.
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala Linux From Scratch 12.4 a Linux From Scratch 12.4 se systemd. Nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů přichází s Glibc 2.42, Binutils 2.45 a Linuxem 6.15.1. Současně bylo oznámeno vydání verze 12.4 knih Beyond Linux From Scratch (BLFS) a Beyond Linux From Scratch se systemd.
Organizátoři konference LinuxDays ukončili veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata, která na letošní konferenci zaznějí. Hlasovat můžete do neděle 7. září. Poté podle výsledků hlasování organizátoři sestaví program pro letošní ročník. Konference proběhne 4. a 5. října v Praze.
Byla vydána verze 11.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. Vypíchnout lze, že v Plasmě byl implementován 22letý požadavek. Historie schránky nově umožňuje ohvězdičkovat vybrané položky a mít k ním trvalý a snadný přístup.
Wayfire, kompozitní správce oken běžící nad Waylandem a využívající wlroots, byl vydán ve verzi 0.10.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Videoukázky na YouTube.
Před necelými čtyřmi měsíci byl Steven Deobald jmenován novým výkonným ředitelem GNOME Foundation. Včera skončil, protože "nebyl pro tuto roli v tento čas ten pravý".
Skriptovací programovací jazyk PHP (PHP: Hypertext Preprocessor, původně Personal Home Page) dnes slaví 30 let. Přesně před třiceti lety, 8. června 1995, oznámil Rasmus Lerdorf vydání PHP Tools (Personal Home Page Tools) verze 1.0.
Tiskni
Sdílej:
Co je wikipedia? Jednoduchy redakcni system.
Tak něco takového může napsat jen ten, kdo absolutně netuší která bije. To není žádný Wordprc na kterém staví weby Žako, ale komplexní kolaborativní systém, který na plný plyn nevyužívá ani Wikimedia.
A ruku na srdce, kdyby par dni wikipedia nesla, nic moc by se nestalo.
To máš pravdu. Nestalo. Protože moje wiki sice používá systém MediaWiki, ale projektem nadace Wikimedia není, takže je na jejich HW a SW nezávislá.
Tak vždycky je to o tom, na co to chceš. Otázkou je, cosi představuješ pod pojmem „infrastruktura”. Kupř. tady na tom mají tu „knowledge base”. Na DCE se wiki využívá především k prezentaci diplomek a bakalářek, ale zároveň i k dokumentaci. Proč? Právě proto, že je nezávislá.
MediaWiki je ale v prvé řadě kolaborativní systém. Tj. systém, který je navržen pro kolektivní tvorbu obsahu. Publikovaný článek nemusí mít jednoho autora a proto je navržena tak, aby bylo možné zjistit kdo a co změnil. Wiki, které spravuji já, ovšem mají tyhle nástroje přístupné jen pro přihlášené uživatele. Anonymní návštěvník je pouze pasivní konzument obsahu. Není tedy důvod aby měl dostupné nástroje, které mají pomáhat při jeho tvorbě.
Když píšu moje wiki, tak to není proto, že bych se považoval za vlastníka. Ale proto, že mám největší podíl na jejich obsahu. Na českých překladech MediaWiki.org mám sice také velký podíl, ale jsem pouze jedním z mnoha dobrovolníků.
S redakčními systémy má společné jen to, že je to CMS (Content Management System). U nich je vždy pouze jeden autor článku – redaktor. Ty složitější mají navíc implementované nejrůznější schvalovací mechanismy. A většina z nich postrádá sledování změn.
Oproti MediaWiki jsou ty redakční systémy opravdu jednoduché. Na druhou stranu systém MediaWiki dokáže být neskutečně efektivní. Kupř. zrovna včera jsem si říkal, že by se hodila tabulka, pro články z určité kategorie s časem jejich poslední změny. No tak jsem si založil šablonu s následujícím kódem a bylo vyřešeno:
{{#dpl: |category={{{1|}}} |ordermethod=lastedit |mode=userformat |addeditdate=true |userdateformat=Y-m-d H:m:s (D) |listseparators={{{!}}class="sortable wikitable" id=2\n\n!Article\n!Date\n{{!}}-,\n{{!}}[[%PAGE%]]\n{{!}}width=200px{{!}}%DATE%,\n{{!}}-,\n{{!}}} |rowsize=20 }}
Hele, a když jsi tak chytrý. Kdy podle tebe umře klasická TV?
No. Já se na to dívám prizmatem reality. Pro důchodce je zmáčknutí čudlu na ovladači poměrně zvládnutelný úkon, na jehož základě dostane svou pravidelnou porci demagogie. Jenže když zapomene heslo, nebo sáhne někam bůhví kam, tak z něj vyrobí obratem prkénko vhodné leda na krájení cibule. No a pak je tuplem nasraný na všechny kolem.
PHP je hlavne drahy na provozovani sluzeb. Stranky se generuji na servru a to je tvoje energie a vykon co platis. To uz normalni webari pochopili pred 15 lety a na PHP se vysrali. Cely frontend se dnes generuje na procaku uzivatele v Reactu(a spol) a server slouzi na to na co je urcen - servovat data a ne mrhat strojovy cas lepenim html-ka.
Velebnosti, jdu blejt. 8-P