Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
WLED je open-source firmware pro ESP8266/ESP32, který umožňuje Wi-Fi ovládání adresovatelných LED pásků se stovkami efektů, synchronizací, audioreaktivním módem a Home-Assistant integrací. Je založen na Arduino frameworku.
Skriptovací programovací jazyk PHP (PHP: Hypertext Preprocessor, původně Personal Home Page) dnes slaví 30 let. Přesně před třiceti lety, 8. června 1995, oznámil Rasmus Lerdorf vydání PHP Tools (Personal Home Page Tools) verze 1.0.
Tiskni
Sdílej:
Co je wikipedia? Jednoduchy redakcni system.
Tak něco takového může napsat jen ten, kdo absolutně netuší která bije. To není žádný Wordprc na kterém staví weby Žako, ale komplexní kolaborativní systém, který na plný plyn nevyužívá ani Wikimedia.
A ruku na srdce, kdyby par dni wikipedia nesla, nic moc by se nestalo.
To máš pravdu. Nestalo. Protože moje wiki sice používá systém MediaWiki, ale projektem nadace Wikimedia není, takže je na jejich HW a SW nezávislá.
Tak vždycky je to o tom, na co to chceš. Otázkou je, cosi představuješ pod pojmem „infrastruktura”. Kupř. tady na tom mají tu „knowledge base”. Na DCE se wiki využívá především k prezentaci diplomek a bakalářek, ale zároveň i k dokumentaci. Proč? Právě proto, že je nezávislá.
MediaWiki je ale v prvé řadě kolaborativní systém. Tj. systém, který je navržen pro kolektivní tvorbu obsahu. Publikovaný článek nemusí mít jednoho autora a proto je navržena tak, aby bylo možné zjistit kdo a co změnil. Wiki, které spravuji já, ovšem mají tyhle nástroje přístupné jen pro přihlášené uživatele. Anonymní návštěvník je pouze pasivní konzument obsahu. Není tedy důvod aby měl dostupné nástroje, které mají pomáhat při jeho tvorbě.
Když píšu moje wiki, tak to není proto, že bych se považoval za vlastníka. Ale proto, že mám největší podíl na jejich obsahu. Na českých překladech MediaWiki.org mám sice také velký podíl, ale jsem pouze jedním z mnoha dobrovolníků.
S redakčními systémy má společné jen to, že je to CMS (Content Management System). U nich je vždy pouze jeden autor článku – redaktor. Ty složitější mají navíc implementované nejrůznější schvalovací mechanismy. A většina z nich postrádá sledování změn.
Oproti MediaWiki jsou ty redakční systémy opravdu jednoduché. Na druhou stranu systém MediaWiki dokáže být neskutečně efektivní. Kupř. zrovna včera jsem si říkal, že by se hodila tabulka, pro články z určité kategorie s časem jejich poslední změny. No tak jsem si založil šablonu s následujícím kódem a bylo vyřešeno:
{{#dpl: |category={{{1|}}} |ordermethod=lastedit |mode=userformat |addeditdate=true |userdateformat=Y-m-d H:m:s (D) |listseparators={{{!}}class="sortable wikitable" id=2\n\n!Article\n!Date\n{{!}}-,\n{{!}}[[%PAGE%]]\n{{!}}width=200px{{!}}%DATE%,\n{{!}}-,\n{{!}}} |rowsize=20 }}
Hele, a když jsi tak chytrý. Kdy podle tebe umře klasická TV?
No. Já se na to dívám prizmatem reality. Pro důchodce je zmáčknutí čudlu na ovladači poměrně zvládnutelný úkon, na jehož základě dostane svou pravidelnou porci demagogie. Jenže když zapomene heslo, nebo sáhne někam bůhví kam, tak z něj vyrobí obratem prkénko vhodné leda na krájení cibule. No a pak je tuplem nasraný na všechny kolem.
PHP je hlavne drahy na provozovani sluzeb. Stranky se generuji na servru a to je tvoje energie a vykon co platis. To uz normalni webari pochopili pred 15 lety a na PHP se vysrali. Cely frontend se dnes generuje na procaku uzivatele v Reactu(a spol) a server slouzi na to na co je urcen - servovat data a ne mrhat strojovy cas lepenim html-ka.
Velebnosti, jdu blejt. 8-P