V OpenBSD byla objevena 27 let stará chyba v ppp pomocí níž lze vzdáleně obejít autentifikaci. Chyba byla nahlášena 12.6. a 14.6. byla opravena. Bližší info v článku A 27-Year-Old Authentication Bypass in OpenBSD's PPP Stack.
Odpověď Evropské komise (pdf) k evropské občanské iniciativě Stop Destroying Videogames, jež je součástí hnutí Stop Killing Games: "Komise se domnívá, že v této fázi nemůže navrhnout právní povinnost zachovat hratelnost videoher poté, co přestaly být poskytovány komerčně. Důvodem jsou i stávající práva duševního vlastnictví. Podle autorského práva EU mají nositelé práv výlučná práva ke svým výtvorům. Kromě autorských práv mohou být
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 152.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 152 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.7 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Hříčka xsnow, která na ploše spustí sněžení, je protestware. Pokud jste v Rusku (LANG=ru), zobrazuje ukrajinské vlajky.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala beta verzi Ubuntu Touch 24.04-2.0. Nová verze již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Skriptovací programovací jazyk PHP (PHP: Hypertext Preprocessor, původně Personal Home Page) dnes slaví 30 let. Přesně před třiceti lety, 8. června 1995, oznámil Rasmus Lerdorf vydání PHP Tools (Personal Home Page Tools) verze 1.0.
Tiskni
Sdílej:
Co je wikipedia? Jednoduchy redakcni system.
Tak něco takového může napsat jen ten, kdo absolutně netuší která bije. To není žádný Wordprc na kterém staví weby Žako, ale komplexní kolaborativní systém, který na plný plyn nevyužívá ani Wikimedia.
A ruku na srdce, kdyby par dni wikipedia nesla, nic moc by se nestalo.
To máš pravdu. Nestalo. Protože moje wiki sice používá systém MediaWiki, ale projektem nadace Wikimedia není, takže je na jejich HW a SW nezávislá.
Tak vždycky je to o tom, na co to chceš. Otázkou je, cosi představuješ pod pojmem „infrastruktura”. Kupř. tady na tom mají tu „knowledge base”. Na DCE se wiki využívá především k prezentaci diplomek a bakalářek, ale zároveň i k dokumentaci. Proč? Právě proto, že je nezávislá.
MediaWiki je ale v prvé řadě kolaborativní systém. Tj. systém, který je navržen pro kolektivní tvorbu obsahu. Publikovaný článek nemusí mít jednoho autora a proto je navržena tak, aby bylo možné zjistit kdo a co změnil. Wiki, které spravuji já, ovšem mají tyhle nástroje přístupné jen pro přihlášené uživatele. Anonymní návštěvník je pouze pasivní konzument obsahu. Není tedy důvod aby měl dostupné nástroje, které mají pomáhat při jeho tvorbě.
Když píšu moje wiki, tak to není proto, že bych se považoval za vlastníka. Ale proto, že mám největší podíl na jejich obsahu. Na českých překladech MediaWiki.org mám sice také velký podíl, ale jsem pouze jedním z mnoha dobrovolníků.
S redakčními systémy má společné jen to, že je to CMS (Content Management System). U nich je vždy pouze jeden autor článku – redaktor. Ty složitější mají navíc implementované nejrůznější schvalovací mechanismy. A většina z nich postrádá sledování změn.
Oproti MediaWiki jsou ty redakční systémy opravdu jednoduché. Na druhou stranu systém MediaWiki dokáže být neskutečně efektivní. Kupř. zrovna včera jsem si říkal, že by se hodila tabulka, pro články z určité kategorie s časem jejich poslední změny. No tak jsem si založil šablonu s následujícím kódem a bylo vyřešeno:
{{#dpl:
|category={{{1|}}}
|ordermethod=lastedit
|mode=userformat
|addeditdate=true
|userdateformat=Y-m-d H:m:s (D)
|listseparators={{{!}}class="sortable wikitable" id=2\n\n!Article\n!Date\n{{!}}-,\n{{!}}[[%PAGE%]]\n{{!}}width=200px{{!}}%DATE%,\n{{!}}-,\n{{!}}}
|rowsize=20
}}
Hele, a když jsi tak chytrý. Kdy podle tebe umře klasická TV?
No. Já se na to dívám prizmatem reality. Pro důchodce je zmáčknutí čudlu na ovladači poměrně zvládnutelný úkon, na jehož základě dostane svou pravidelnou porci demagogie. Jenže když zapomene heslo, nebo sáhne někam bůhví kam, tak z něj vyrobí obratem prkénko vhodné leda na krájení cibule. No a pak je tuplem nasraný na všechny kolem.
PHP je hlavne drahy na provozovani sluzeb. Stranky se generuji na servru a to je tvoje energie a vykon co platis. To uz normalni webari pochopili pred 15 lety a na PHP se vysrali. Cely frontend se dnes generuje na procaku uzivatele v Reactu(a spol) a server slouzi na to na co je urcen - servovat data a ne mrhat strojovy cas lepenim html-ka.
Velebnosti, jdu blejt. 8-P