Byl vydán Mozilla Firefox 145.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Ukončena byla podpora 32bitového Firefoxu pro Linux. Přidána byla podpora Matrosky. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 145 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Lidé.cz (Wikipedie) jsou zpět jako sociální síť s "ambicí stát se místem pro kultivované debaty a bezpečným online prostředím".
Byla vydána nová verze 4.4 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
ASUS má v nabídce komplexní řešení pro vývoj a nasazení AI: kompaktní stolní AI superpočítač ASUS Ascent GX10 poháněný superčipem NVIDIA GB10 Grace Blackwell a platformou NVIDIA DGX Spark. S operačním systémem NVIDIA DGX založeném na Ubuntu.
Desktopové prostredie Trinity Desktop vyšlo vo verzii R14.1.5. Je tu opravená chyba v tqt komponente spôsobujúca 100% vyťaženie cpu, dlaždice pre viac monitorov a nemenej dôležité su dizajnové zmeny v podobe ikon, pozadí atď. Pridaná bola podpora distribúcií Debian Trixie, Ubuntu Questing, RHEL 10 a OpenSUSE Leap 16.
Grafická aplikace Easy Effects (Flathub), původně PulseEffects, umožňující snadno povolovat a zakazovat různé audio efekty v aplikacích používajících multimediální server PipeWire, byla vydána ve verzi 8.0.0. Místo GTK 4 je nově postavená nad Qt, QML a Kirigami.
Na YouTube lze zhlédnout Godot Engine – 2025 Showreel s ukázkami toho nejlepšího letos vytvořeného v multiplatformním open source herním enginu Godot.
Blíží se konec roku a tím i všemožná vyhlášení slov roku 2025. Dle Collins English Dictionary je slovem roku vibe coding, dle Dictionary.com je to 6-7, …
Cloudflare Radar: podíl Linuxu na desktopu dosáhl v listopadu 6,2 %.
Chcete vědět, co se odehrálo ve světě techniky za poslední měsíc? Nebo si popovídat o tom, co zrovna bastlíte? Pak doražte na listopadovou Virtuální Bastlírnu s mikrofonem a kamerou, nalijte si něco k pití a ponořte se s strahovskými bastlíři do diskuze u virtuálního piva o technice i všem možném okolo. Mezi nejvýznamnější novinky patří Průšovo oznámení Core One L, zavedení RFID na filamentech, tisk silikonu nebo nový slicer. Dozvíte se ale i
… více »Skriptovací programovací jazyk PHP (PHP: Hypertext Preprocessor, původně Personal Home Page) dnes slaví 30 let. Přesně před třiceti lety, 8. června 1995, oznámil Rasmus Lerdorf vydání PHP Tools (Personal Home Page Tools) verze 1.0.
Tiskni
Sdílej:
Co je wikipedia? Jednoduchy redakcni system.
Tak něco takového může napsat jen ten, kdo absolutně netuší která bije. To není žádný Wordprc na kterém staví weby Žako, ale komplexní kolaborativní systém, který na plný plyn nevyužívá ani Wikimedia.
A ruku na srdce, kdyby par dni wikipedia nesla, nic moc by se nestalo.
To máš pravdu. Nestalo. Protože moje wiki sice používá systém MediaWiki, ale projektem nadace Wikimedia není, takže je na jejich HW a SW nezávislá.
Tak vždycky je to o tom, na co to chceš. Otázkou je, cosi představuješ pod pojmem „infrastruktura”. Kupř. tady na tom mají tu „knowledge base”. Na DCE se wiki využívá především k prezentaci diplomek a bakalářek, ale zároveň i k dokumentaci. Proč? Právě proto, že je nezávislá.
MediaWiki je ale v prvé řadě kolaborativní systém. Tj. systém, který je navržen pro kolektivní tvorbu obsahu. Publikovaný článek nemusí mít jednoho autora a proto je navržena tak, aby bylo možné zjistit kdo a co změnil. Wiki, které spravuji já, ovšem mají tyhle nástroje přístupné jen pro přihlášené uživatele. Anonymní návštěvník je pouze pasivní konzument obsahu. Není tedy důvod aby měl dostupné nástroje, které mají pomáhat při jeho tvorbě.
Když píšu moje wiki, tak to není proto, že bych se považoval za vlastníka. Ale proto, že mám největší podíl na jejich obsahu. Na českých překladech MediaWiki.org mám sice také velký podíl, ale jsem pouze jedním z mnoha dobrovolníků.
S redakčními systémy má společné jen to, že je to CMS (Content Management System). U nich je vždy pouze jeden autor článku – redaktor. Ty složitější mají navíc implementované nejrůznější schvalovací mechanismy. A většina z nich postrádá sledování změn.
Oproti MediaWiki jsou ty redakční systémy opravdu jednoduché. Na druhou stranu systém MediaWiki dokáže být neskutečně efektivní. Kupř. zrovna včera jsem si říkal, že by se hodila tabulka, pro články z určité kategorie s časem jejich poslední změny. No tak jsem si založil šablonu s následujícím kódem a bylo vyřešeno:
{{#dpl:
|category={{{1|}}}
|ordermethod=lastedit
|mode=userformat
|addeditdate=true
|userdateformat=Y-m-d H:m:s (D)
|listseparators={{{!}}class="sortable wikitable" id=2\n\n!Article\n!Date\n{{!}}-,\n{{!}}[[%PAGE%]]\n{{!}}width=200px{{!}}%DATE%,\n{{!}}-,\n{{!}}}
|rowsize=20
}}
Hele, a když jsi tak chytrý. Kdy podle tebe umře klasická TV?
No. Já se na to dívám prizmatem reality. Pro důchodce je zmáčknutí čudlu na ovladači poměrně zvládnutelný úkon, na jehož základě dostane svou pravidelnou porci demagogie. Jenže když zapomene heslo, nebo sáhne někam bůhví kam, tak z něj vyrobí obratem prkénko vhodné leda na krájení cibule. No a pak je tuplem nasraný na všechny kolem.
PHP je hlavne drahy na provozovani sluzeb. Stranky se generuji na servru a to je tvoje energie a vykon co platis. To uz normalni webari pochopili pred 15 lety a na PHP se vysrali. Cely frontend se dnes generuje na procaku uzivatele v Reactu(a spol) a server slouzi na to na co je urcen - servovat data a ne mrhat strojovy cas lepenim html-ka.
Velebnosti, jdu blejt. 8-P