Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Skriptovací programovací jazyk PHP (PHP: Hypertext Preprocessor, původně Personal Home Page) dnes slaví 30 let. Přesně před třiceti lety, 8. června 1995, oznámil Rasmus Lerdorf vydání PHP Tools (Personal Home Page Tools) verze 1.0.
Tiskni
Sdílej:
Co je wikipedia? Jednoduchy redakcni system.
Tak něco takového může napsat jen ten, kdo absolutně netuší která bije. To není žádný Wordprc na kterém staví weby Žako, ale komplexní kolaborativní systém, který na plný plyn nevyužívá ani Wikimedia.
A ruku na srdce, kdyby par dni wikipedia nesla, nic moc by se nestalo.
To máš pravdu. Nestalo. Protože moje wiki sice používá systém MediaWiki, ale projektem nadace Wikimedia není, takže je na jejich HW a SW nezávislá.
Tak vždycky je to o tom, na co to chceš. Otázkou je, cosi představuješ pod pojmem „infrastruktura”. Kupř. tady na tom mají tu „knowledge base”. Na DCE se wiki využívá především k prezentaci diplomek a bakalářek, ale zároveň i k dokumentaci. Proč? Právě proto, že je nezávislá.
MediaWiki je ale v prvé řadě kolaborativní systém. Tj. systém, který je navržen pro kolektivní tvorbu obsahu. Publikovaný článek nemusí mít jednoho autora a proto je navržena tak, aby bylo možné zjistit kdo a co změnil. Wiki, které spravuji já, ovšem mají tyhle nástroje přístupné jen pro přihlášené uživatele. Anonymní návštěvník je pouze pasivní konzument obsahu. Není tedy důvod aby měl dostupné nástroje, které mají pomáhat při jeho tvorbě.
Když píšu moje wiki, tak to není proto, že bych se považoval za vlastníka. Ale proto, že mám největší podíl na jejich obsahu. Na českých překladech MediaWiki.org mám sice také velký podíl, ale jsem pouze jedním z mnoha dobrovolníků.
S redakčními systémy má společné jen to, že je to CMS (Content Management System). U nich je vždy pouze jeden autor článku – redaktor. Ty složitější mají navíc implementované nejrůznější schvalovací mechanismy. A většina z nich postrádá sledování změn.
Oproti MediaWiki jsou ty redakční systémy opravdu jednoduché. Na druhou stranu systém MediaWiki dokáže být neskutečně efektivní. Kupř. zrovna včera jsem si říkal, že by se hodila tabulka, pro články z určité kategorie s časem jejich poslední změny. No tak jsem si založil šablonu s následujícím kódem a bylo vyřešeno:
{{#dpl: |category={{{1|}}} |ordermethod=lastedit |mode=userformat |addeditdate=true |userdateformat=Y-m-d H:m:s (D) |listseparators={{{!}}class="sortable wikitable" id=2\n\n!Article\n!Date\n{{!}}-,\n{{!}}[[%PAGE%]]\n{{!}}width=200px{{!}}%DATE%,\n{{!}}-,\n{{!}}} |rowsize=20 }}
Hele, a když jsi tak chytrý. Kdy podle tebe umře klasická TV?
No. Já se na to dívám prizmatem reality. Pro důchodce je zmáčknutí čudlu na ovladači poměrně zvládnutelný úkon, na jehož základě dostane svou pravidelnou porci demagogie. Jenže když zapomene heslo, nebo sáhne někam bůhví kam, tak z něj vyrobí obratem prkénko vhodné leda na krájení cibule. No a pak je tuplem nasraný na všechny kolem.
PHP je hlavne drahy na provozovani sluzeb. Stranky se generuji na servru a to je tvoje energie a vykon co platis. To uz normalni webari pochopili pred 15 lety a na PHP se vysrali. Cely frontend se dnes generuje na procaku uzivatele v Reactu(a spol) a server slouzi na to na co je urcen - servovat data a ne mrhat strojovy cas lepenim html-ka.
Velebnosti, jdu blejt. 8-P