Na GitHubu byl publikován seznam 55 kritických bezpečnostních chyb v SQLite s přiřazenými CVE čísly. JFrog Security informuje, že se jedná jenom o AI slop, části kódu na které CVE odkazují, v daných verzích vůbec neexistují. Upozorňuje také, že čísla CVE jsou přiřazována bez ověřování.
Příspěvek na blogu Google Security popisuje, jak tým Chrome Security využívá umělou inteligenci k zásadnímu zrychlení a zlepšení procesu odhalování, třídění a opravování bezpečnostních chyb v prohlížeči Chrome. Díky AI byla nalezena kritická chyba, která byla v kódu přes 13 let. Ve verzích Chrome 149 a 150 bylo opraveno více chyb než v předchozích 23 verzích dohromady.
Firmy v EU musí počínaje dnešním dnem označovat obsah vytvořený umělou inteligencí. Znamená to povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem AI. Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí umělé inteligence a které mohou působit jako autentické, musejí být jasně označeny jako uměle vytvořené.
Byla vydána nová major verze 11.0 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se zapojil do mezinárodní iniciativy vedené americkou agenturou CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) a dalšími partnery, jejímž cílem je stanovit minimální náležitosti pro tzv. Software Bill of Materials (SBOM). Nový dokument přináší praktická doporučení, jak by měl vypadat přehled komponent softwaru a jak s ním v praxi pracovat. SBOM lze
… více »V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.4.0. Výrazně se zlepšilo vykreslování stránek jako lichess.org, Zulip nebo Speedtest.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na kritické zranitelnosti v produktech VMware: CVE-2026-59309, CVE-2026-59310 a CVE-2026-47876. Zranitelnosti v VMware vCenter umožňují vzdálenému útočníkovi se síťovým přístupem obejít autentizaci a získat neoprávněný přístup k vCenter, případně zneužít directory traversal ke spuštění libovolného kódu na vCenter.
Společnost Coinkite upozorňuje na bezpečnostní chybu svých hardwarových kryptopeněženek Coldcard. Jedná se o kritickou chybu v generování náhodných čísel (RNG). Místo hardwarového generátoru náhodných čísel (TRNG) byl omylem používán softwarový fallback (PRNG).
Představena byla nová linuxová distribuce Shadowfetch Linux. Na rozdíl od mnoha nováčků, které nabízejí převážně jiné téma a výběr softwaru, tato distribuce založená na Debianu Testing s desktopovým prostředím KDE Plasma 6.6, klade lokálně běžící umělou inteligenci do centra svého desktopového zážitku.
Max Leiter v roce 2019 zkusil zprovoznit X server na iPadu (iOS). Nyní se k tématu vrátil a s pomocí LLM a balíčkovacích nástrojů Procursus rozběhl desktop s X11 i Waylandem. Jeho balíčky jsou dostupné v repozitáři xiOS.
Skriptovací jazyk PHP (PHP: Hypertext Preprocessor) slaví 20 let. Přesně před dvaceti lety, 8. června 1995, oznámil Rasmus Lerdorf vydání PHP Tools (Personal Home Page Tools) verze 1.0.
Tiskni
Sdílej:
We have things like protected properties. We have abstract methods. We have all this stuff that your computer science teacher told you you should be using. I don’t care about this crap at all.Rasmus Lerdorf
We have all this stuff that your computer science teacher told you you should be using.
V tom bych problém neviděl, spíš v tom, že ta věta platí i poté, co se mezi druhé a třetí slovo od konce vloží "not". A v tom, že v PHP píše spousta lidí, kteří se mezi těmi dvěma typy featur nenaučili rozlišovat. Nebo jinak: céčko dá člověku nástroje, se kterými se lze střelit do nohy, když se používají špatně; PHP dá člověku nástroje, se kterými musíte umět zacházet zatraceně dobře, abyste se dokázali trefit jinam než do své nohy.
Takový omyl se stává maximálně jednou za dvacet let 
Ne, teď vážně: gratuluji k výročí. Přes všechny svoje nedostatky dokázalo PHP něco úžasného. Kdo zažil ty začátky, tak mi snad dá za pravdu. Člověk se na to nesmí dívat dnešní optikou – zapomenout na softwarové inženýrství a všechny teorie. Prostě jen nástroj, který vede k cíli. Místo pasivních HTML stránek1 můžeme skriptovat i na serveru a stačí jednoduše vložit nějaký ten IF nebo cyklus do HTML stránky. Jde snadno vložit nabídka nebo patička do stránky a není potřeba je ručně kopírovat. Můžeme uložit obsah formuláře do databáze nebo odeslat e-mail ze serveru. Člověk si může napsat vlastní funkce pro opakované činnosti. Apache s mod_php je z hlediska bezpečnosti mizerný, ale jednoduchostí použití ho stále nic nepřekonalo. I tohle bylo důvodem úspěchu a rozšíření PHP.
[1] u kterých se sice neřešily žádné standardy/XHTML, psaly se zančky ještě velkými písmeny nebo jak to autora zrovna napadlo, zato ale byly stránky okořeněné animovanými gify, MIDI melodií na pozadí a trochou JavaSctiptu, který rozhýbal tlačítka a nabídky
Proč se nerozšířil místo PHP?
Perl má spoustu výhod a je to hodně silný jazyk, i když ta čitelnost může být horší (ovšem v PHP se dá taky prasit, zas tak zásadní rozdíl v tom není). Ale jde v Perlu psát stylem jako v PHP – tzn. (X)HTML šablona a v ní sem tam nějaký skript?
Nehledě na jeho širokou dostupnost na hostigových serverech, zvláště těch zadarmo
Nedá mi to: ta široká dostupnost tu byla ještě předtím, než se PHP rozšířilo?
A stejně tak by se dalo pochybovat o tom, že by se někdo konfiguroval a spravoval s PHP na hostingu (což je u webhostingu PitA, co si budeme povídat), kdyby o něj nikdo nestál.
K čemu se vás snažím dovést, je pochopení, že to nebylo tak, že by tu nejdřív jen tak sama od sebe byla dostupnost PHP u hostingových služeb a kvůli ní se PHP rozšířilo, ale že to bylo tak, že nabídka i poptávka rostly souběžně a vzájemně se podporovaly.
A přinejmenším na freehostech záludnosti nastavení řešil málokdo, hlavně že to nějak fungovalo.
Ze začátku… a když to pak chtěli/museli začít řešit, tak už bylo pozdě.
Holt doba, kdy se na internetu vyskytovali převážně odborníci, je nenávratně pryč. Dnes je na netu každé jelito, tak se nemůžeme divit, že se zde vyskytují i "programátoři webovek ve wordpressu".
Z webu jsem čím dál víc unavený a znechucený… BTW: používáte někdo SDF.org?
Web je zlátanina. Dnes som integroval jednu šablónu (už pomerne dlho weby nestrihám, teda len ak riešim vlastné). No 12MB resourcov mimo obrázkov ... Keby som to robil čisto pre osobné účely tak rovnaký výsledok sa mi vojde do 20kB aj s chlpami.
Z webu jsem čím dál víc unavený a znechucený…Přejdem na NNTP?
Tehdy se nebrouzdalo jako dnes. Důležitým nástrojem byla Mozilla, která uměla prohlížení v panelech. To ses pak připojil, rozklikal sis spoustu stránek v panelech (případně oknech), odpojil se a pak teprve v klidu četl 
Mailing list saje, už jen proto, že je problém udržet reply do stejného vláknaS tím snad mají problémy jenom pochybné webmaily.
nemůžeš provádět moderace a takTo je pravda (na druhou stranu ti zpětně nezmizí ontopic diskuze jako se stalo nedávno tady. Možná by šlo do ML přidat revize, admin listu ti může poslat novou revizi mailu a ty se můžeš přiklonit k nové nebo staré).
ba naopak, teoreticky můžeš předávat kolekce zpráv třeba na flashdisku a tím si vytvořit offline P2P síťAno, o to mi jde (a jinak na flashdisku můžeš nosit maildiry).
Mailing list saje, už jen proto, že je problém udržet reply do stejného vlákna
Zase až takový problém to není, stačí používat MUA, jehož autoři si aspoň přečetli RFC 2822. Nebo spíš nepoužívat MUA, o němž je všeobecně známo, že je rozbitý (MS Výhled) nebo pochybné webmaily.
BBS ale nefungují offline – na rozdíl od e-mailu nebo NNTP nemáš ten archiv zpráv u sebe.
dokonce i mne se stava, ze odpovim jen soukromne nebo jiny podobny kiks
Taky nemám rád listy, které nenastavují Reply-To na sebe.
A i úplný BFU se IMHO snáze srovná s myšlenkou mailing listu než s přihlašováním na BBS (i když si odmyslíme modem a zůstaneme u mastňáckého telnetu).O BFU ale nikdo nestojí, to byla tuším tak nějak pointa. Já jsem proti BBS prostě proto, že to na rozdíl od NNTP není protokol a nedá se s tím pracovat strojově (pokud to zároveň nenabídne nějaké další API, ale pak se ztrácí smysl). K NNTP si každý může udělat/použít rozhraní jaké chce a většina mailových klientů to umí.
O BFU ale nikdo nestojí, to byla tuším tak nějak pointa.
V tom případě jsou ale jak povzdech, jak je hrozně těžké nerozbíjet thready, tak poznámka o vysvětlování uživatelům, že mají používat příčetný MUA, úplně mimo.
Ano, takhle nějak se to nabalovalo a posouvalo se to směrem od jednoduchého skriptování k pokročilejšímu programování… jenže čím dál víc se pak začalo projevovat, že to stojí na poněkud chatrných základech a že ten vývoj byl moc živelný a málo promyšlený. Historický přínos PHP je nezpochybnitelný – díky za něj – a vybudovalo si tak silnou pozici, že jen tak neumře (používá se i v korporacích, jednak protože nějaké základy PHP má prakticky každý, kdo se nějak motel kolem počítačů, a jednak je to pořád jedna z nejjednodušších platforem, co se týče náročnosti provozu). Ale na seriózní a dlouhodobě udržitelný vývoj bych ho dneska nedoporučoval.
tak radsi zaplati par desitek lidi, co vylepsuje phpNe, spise jde o to, ze velke korporace se snazi mit kompletne pod kontrolu svou infrastrukturu - Facebook si uz vyviji i vlastni HW na kterem to bezi, prechazi z Php na Hack a HHVM.