O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Julia Evans se účastní konference PolyConf, kde byl mj. představen web server Lwan, který zvládá při 12000 spojení vyřídit 2 miliony požadavků za vteřinu. Jak je to možné? Že by byl userspace TCP stack implementovaný v Lwan rychlejší, jak ten kernelový? A proč by tomu tak bylo? Na tuto otázku se autor snaží přijít v zápisku: Why do we use the Linux kernel's TCP stack?
Tiskni
Sdílej:
4.7.2016 08:19
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
+1
Další revolutionář typu LP.
4.7.2016 20:05
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Tohle je obrovský krok vpřed, ne v tom smyslu, že by to měl každý (nebo vůbec někdo) používat, ale že to prostě ukáže cestu k dalšímu vývoji a zlepšování existujících (nebo nových?) operačních systémů. Podle takového fenomenálního výkonu userspace TCP stacků by se pomalu i chtělo věřit, že budoucnost bude tak nějak mikrokernelově distribuovaná. Tedy … budoucnost, nikoliv přítomnost. Dnes ještě žádný mikrokernel Linuxu tak snadno prdel nenatrhne, pokud vím.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
4.7.2016 21:41