Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Quickly je sada nástrojů, které Canonical připravil pro usnadnění a zrychlení vývoje aplikací v Ubuntu. Více (včetně příkladu) také v článku na Ars Technica.
Tiskni
Sdílej:
Proč je tam tak specificky určeno "rapid development to Ubuntu"? Že vznik inicioval (zaplatil?) Ubuntu a hostí ho na LauchPadu z toho ještě nedělá nástroj pro vývoj aplikací v Ubuntu. S píš v linuxu ne? Dost možná se jedná o multiplatformí nástroj, protože hádám je to celé napsané v Pythonu, takže ani Windows nejsou ze hry.
Pokud z toho článku odstraníme informační hlušinu (tak půlka textu) vyjde z toho že jde o jednoduchý nástroj pro generování šablon pro Python-PythonGtk aplikace s volitelnou (?) integrací pro LaunchPad, Bazaar a Gedite jako editorem. Byla naznačena možnost rozšíření i na další jazyky (?) a nástroje mimo bazaar a launchpad. Jak někdo v diskusi poznamenal obdob Django ale pro desktop a ne web. Je to obdoba appfuse (Java) a Ruby on Rails.
Nenarazil jsem tam na nic specificky Ubuntího kromě tvrzení "tailored to the Ubuntu ecosystem" - bez jakéhokoliv zpřesnění. Hádám další prázdná fráze.
Lol, třeba už založili Ubuntu-kvizici proti rouhačům a nepravověrcům co pochybují že Ubuntu je operační systém a tvrdí že je to distribuce jako každá jiná
Given the richness and variety of the Linux platform, programming on Linux should be easy and fun. However, it's not easy and fun because it is too hard to learn. It is too hard to learn because there are too many choices, and too much information to wade through.So adding another choice will make it simpler, right? Preferably one that you have to learn to use first...
Pokud jsem dobre pochopil to uvodni oznameni, obsahuje Quickly sablony, kteryma se da priohnout tak, aby nezavisel na nicem, co pochazi z Ubuntu/od Canonicalu.
I tak je to ale podle me nastroj k nicemu, mnohem uzitecnejsi by bylo konecne dotahnout patch na pridani code foldingu do geditu, konsolidovat dokumentaci k PyGTK (tutorial, FAQ, reference, examples, nahrada ukazek s libglade pomoci gtkbuilderu apod.) a popularizovat. Generovani sablon je iMHO pitomost, Python a PyGTK jsou fajn prave tim, ze minimalizuji mnozstvi boilerplate kodu (rozdil oproti C+GTK je dost vyraznej) a umoznuji soustredit se na vyvijenou funkcnost. V Glade si zbytecnost generovani sablon uvedomili uz davno a prestali tuhle (nepouzivanou) funkcnost poskytovat.
Sam jsem pred pul rokem zacal v PyGTK psat a i kdyz si obcas rvu vlasy z toho, jak GTK se svym pseudoobjektovym pristupem obcas vykoukne na povrch a zbytecne przni jinak neuveritelne elegantni Python, povazuju PyGTK za zabavnej, elegantni a snadnej nastroj k psani desktopovych aplikaci (nenarocnych na vypocetni vykon). Psat to v C bych nemohl - gobject system je desive neprehlednej (dliuhy identifikatory, spousta argumentu metod navic jen kvuli reseni typu dat, diky absenci iteratoru, listu a tuplu vsechno dlouho trva nabusit do kodu - fujble).
Pokud ma nekdo zajem o spolupraci pri dokumentaci a popularizaci PyGTK, dejte vedet. Snazim se prispivat do oficialniho FAQ (konkretne posledni zaznamy u TreeView/TreeModel), ale porad jsem jeste ve stadiu objevovani triku (napriklad vyrobit pohled na stromova data tak, aby se tvarily jako plocha tabulka a daly se filtrovat a tridit je docela maso).