Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Evropská Nadace pro Svobodný software (FSFE) informuje o rozhodnutí Krajského soudu v Hamburku v případu Harald Welte proti FANTEC. Společnost FANTEC porušila GPL. Ve firmwaru multimediálního přehrávače FANTEC 3DFHDL použila netfilter/iptables a nezveřejnila zdrojové kódy. Společnost FANTEC musí zaplatit pokutu, jakož i náklady na právníky. Harald Welte je emeritním členem vývojového týmu netfilter/iptables a zakladatelem GPL Violations.
Tiskni
Sdílej:
Celá práce.to neni prave vubec pravda. muzu si neco programovat, pouzit napr. GPL knihovnu a vytvorit tak odvozene dilo. muzu softare vesele pouzivat a nemusim delat nic. vubec nic. teprve az kdyz ten software budu nekomu davat, dostane ten software pod GPL (nebo kompatibilni), tak az teprve teprv musim neco delat. kdyz si o to ten nekdo rekne, musim mu dat i komplet zdrojaky. tot vse. tohle se zverejnovanim nema nezbytne nic spolecnyho.
GPL je tzv. virální licence.tzv. hmm, to by me zajmalo kym je teda tak zvana. Steve Ballmer to ale rozhodne neni, ten to zve rakovina. rekneme, ze normalni lidi tomu rikaj Copyleft.
a k tomu pouzije jako jednu z komponent jiny kod
Záleží, jak použije. Dva krajní případy:
Tam se zase můžeš řídit tím, pod jakou licencí jsou hlavičkové souboryŘídit se můžeš třeba tím, co hlásí na hlavním nádraží, ale o tom tady řeč není, že.
když použiješ standardní JDBC rozhraní pro přístup k databázi (tzn. mohl bys teoreticky použít libovolný SŘBD), ale zároveň používáš nějaké nestandardní SQL konstrukce nebo speciální funkce, které definuje jen ten konkrétní SŘBD.Nebo třeba když napíšeš webovou aplikaci, která používá něco specifického pro prohlížeč napsaný pod GPL? Bacha na to, jedna věc je, co si myslíš ty, druhá věc je, co si myslí Stallman, třetí věc je, co ti bez keců projde u většiny komunity a čtvrtá věc je, jak rozhodne soud. A ani ten soud není jednoznačný.
přijde ti to nejednoznačné?Samozřejmě. Než začneš řešit licenci, první otázkou je, zda vůbec takový hlavičkový soubor spadá pod autorský zákon (a jeho zahraniční ekvivalenty). Zatím jsem vždycky slyšel odpověď, že hlavičkový soubor může a nemusí být chráněn autorským zákonem v závislosti na jeho obsahu. Navíc se tuším na FOSDEMu řešilo to, že evropská legislativa explicitně vyjímá z autorské ochrany informace, které jsou potřeba k zajištění interoperability, což na prototypy funkcí docela dobře sedí. Já tady nechci interpretovat právní normy a už vůbec ne okrajové případy jako je tento. Jen vyjadřuju pochybnosti nad jednoznačností/správností tvé interpretace a rozhodně bych na to nechtěl spoléhat.
Co příště zbavíme ochrany?Zbavíme?
Hlavičkové soubory jsou chráněné jako kterýkoliv jiný kus programu.Tady ale nebyla řeč o tvém přání, jak si myslíš, že by to mělo být, takže argument typu prostě to tak je, protože jsem to řekl je zbytečný.
To co nepodléhá ochraně je rozhraní – API.V tom případě je možné GPL rovnou zrušit, protože jediné v čem se jeji obvyklé (a autorské) výklady liší od LGPL je, že je právě postižena i distribuce přinejmenším binárek, které na daném API závisí.
Hlavičkové soubory jsou chráněné jako kterýkoliv jiný kus programu.Tady ale nebyla řeč o tvém přání, jak si myslíš, že by to mělo být, takže argument typu prostě to tak je, protože jsem to řekl je zbytečný.
Pavlixi, já se ti vůbec divím, že máš zapotřebí takhle reagovat. (Za prvé stejnou reakci bys mohl použít na předřečníka, za druhé v autorském zákoně opravdu žádné rozlišení není.)
To co nepodléhá ochraně je rozhraní – API.V tom případě je možné GPL rovnou zrušit, protože jediné v čem se jeji obvyklé (a autorské) výklady liší od LGPL je, že je právě postižena i distribuce přinejmenším binárek, které na daném API závisí.
Ale tady je jedno, co říká ta která licence. Předřečník tvrdil, že na hlavičkové soubory se nevztahuje autorskoprávní ochrana. A já jsem mu odpověděl, že vztahuje. Jaká práva a povinnosti pak k jednotlivým souborům přisuzuje nějaká licence, je už věc dané licence. To, že ale vůbec může přisuzovat, je umožněno právě tím, že jsou předmětem autorskoprávní ochrany.
Za prvé stejnou reakci bys mohl použít na předřečníkaTo je pravda. Ber to tak, že se týká i předřečníka.
za druhé v autorském zákoně opravdu žádné rozlišení neníAplikovat právo není obecně zrovna jednoduché. Navíc v tomhle případě se používá zákon původně stvořený pro spíše umělecká díla na díla užitné hodnoty. Nicméně podstaté je to, že autorský zákon primárně nechrání znalosti o daném software, nýbrž konkrétní zápis, ztvárnění, na víc už to chce ale právníka sběhlého v dané oblasti.
To, že ale vůbec může přisuzovat, je umožněno právě tím, že jsou předmětem autorskoprávní ochrany.Právě. Nemá smysl řešit licence v kontextu s prototypy funkcí, protože ty si můžu napsat znovu do vlastního hlavičkového souboru. Jenže evropské ani americké právo se nezdá být tak jednoznačné, abys mohl říct, že za všech okolností, kdy použiješ cizí API skrze volání funkce, je toto v pořádku. A přijde mi, že je GPL postavena z velké části i na té právní nejistotě.
podle mého názoru, by pro konkrétní kód mělo být jednoznačné jakou licencí je pokrytStejný kód může být vydán pod více licencemi. Licence je povolení k užití autorského díla – klidně takových povolení můžeš vydat víc různých.
by pro konkrétní kód mělo být jednoznačné jakou licencí je pokryt.A to taky je. Pokud si stáhneš OO, na tvou kopii kódu se vztahuje jedna licence, pokud LO, je to druhá licence. Pokud napíšeš patch pro některý z projektů, dáváš jim ho s odpovídající licencí. Pokud zveřejňuješ patch samostatně, určuješ si licenci sám a podle mě můžeš zvolit jakoukoli.
A to i v případě, že jsem použil ty staré části, které jsou stejné mezi OO a LO.Pokud jsi získal legálně kód pod Apache licence, tak ti nemusí být nic potom, zda ten stejný kód někde jinde funguje s jinými podmínkami. Aneb data z právního hlediska nejsou černobílá a je důležité, jak jsi k nim přišel.
Je to správná interpretace?Samozřejmě.
jak se intenzivně vykrádá BSD kód.Přičemž ale slovo vykrádá je v tomto případě dysfemismus pro jeho legální a legitimní užití.
…jak se intenzivně vykrádá BSD kód.Správné prohlášení je: …jak se intenzivně používá BSD kód.
To právě pro univerzity tak úplně typické není – často se stane, že narazíš na nějaký zajímavý projekt a pak zjistíš, že se k jeho výsledkům jen tak nedostaneš a má k nim přístup jen nějaká spřátelená firma… Tady bych daleko víc ocenil GPL licenci a to, že by přístup mohl získat kdokoli (veřejnost) a jedinou podmínkou by bylo to, že i svůj případný příspěvek (odvozené dílo) bude dále šířit pod GPL.
Ale co si budeme nalhávat. Autoři kódu většinou nejsou ti co by s GPL měli problémy.Je spousta autorů (, ale pravděpodobně malé procento) co s tím má jisté potíže, ale opačného charakteru, než že by nechtěli pustit zdrojáky… ;)
No ale to je „major drawback“ všech svobodných licencí, ne?Ne, copyleft-ových licencí, která já vnímám( a asi to víš) jako nesvobodné, protože sice dávají svobodu užívání „výsledku“, ale omezují svobodu „využití vložené práce“ - nakládání s kódem.
omezují svobodu „využití vložené práce“ - nakládání s kódem.Tohle je omyl. Nakládání s kódem, který jsi vytvořil, nemůže nikdo omezit, nemůže ti ho nikdo vzít, protože je to tvůj kód, ty na něj máš autorská práva. Vždycky ty kusy tebou napsaného kódu můžeš vzít a dělat si s nimi, co chceš. Něco jiného je, když se rozhodneš vytvořit společné dílo, do kterého přispělo více autorů – pak musíš přirozeně respektovat i jejich požadavky, licence. Je to asi jako kdybys měl akciovku nebo s.r.o., měl společníky a pak si stěžoval, že je to nesvobodné, že nemůžeš o všem (i o majetku vloženém ostatními) rozhodovat sám.
Vždycky ty kusy tebou napsaného kódu můžeš vzít a dělat si s nimi, co chceš.Já ano. (nejen proto máme duální licencování.) Autorství se ani zříct nelze.
Něco jiného je, když se rozhodneš vytvořit společné dílo, do kterého přispělo více autorůO ničem takovém nerozhoduji.
– pak musíš přirozeně respektovat i jejich požadavky, licence.Nemám žádný problém s respektem, ale s faktem „omezení nakládání“ to nesouvisí.
Je to asi jako kdybys měl akciovku nebo s.r.o., měl společníky a pak si stěžoval, že je to nesvobodné, že nemůžeš o všem (i o majetku vloženém ostatními) rozhodovat sám.Každé přirovnání kulhá na jednu nohu, akciovku vypustíme, ale pokud mám sróčko, tak si vzájemně upravíme vztah a klidně budu sám rozhodovat i o majetku vloženém ostatními (je to docela běžné).
Společné dílo pod GPL licencí je něco jako společenská smlouva (ve firmě)…a jsme u definice přirovnáním… (kulhajícím na obě nohy)…
ve které se dohodne, že ten společný celek se bude šířit copyleftově a s jednotlivými svými částmi si každý může dělat, co chce.Už to tady jednou bylo, „každý“, ne „kdokoliv“.
…a jsme u definice přirovnáním… (kulhajícím na obě nohy)…Nikdo tě nenutí s někým jiným zakládat firmu, stejně tak tě nikdo nenutí používat GPL kód. Jestli se ti podmínky dané smlouvou/licencí nelíbí, tak do toho prostě nechoď. Máš nějaké konkrétní připomínky, nebo jen obecné pindy, kdykoli někdo použije přirovnání? (jak je tady zvykem)
Už to tady jednou bylo, „každý“, ne „kdokoliv“.Což je taky dobře – každý ze spoluautorů si může se svým kódem dělat, co chce. Je blbost, aby je dohoda nutila zpřístupnit svůj kód za libovolných podmínek komukoli. A jako spoluautor můžeš – chceš-li (je to tvoje volba a to je důležité) – ten svůj kód uvolnit tak, aby s ním mohl kdokoli dělat cokoli.
Nikdo tě nenutí s někým jiným zakládat firmu, stejně tak tě nikdo nenutí používat GPL kód. Jestli se ti podmínky dané smlouvou/licencí nelíbí, tak do toho prostě nechoď.A říká něco, co by bylo s tím v rozporu? Mění to něco na faktu omezení(/nesvobody) či „virálnosti“?
Máš nějaké konkrétní připomínky, nebo jen obecné pindy, kdykoli někdo použije přirovnání? (jak je tady zvykem)Ve stejném duchu: A máš nějaké konkrétní připomínky k výše uvedeným vlastnostem licence, nebo jen obecné pindy, kdykoliv někdo napíše, že GPL má nějaké vlastnosti.
Což je taky dobřeTo zní jako: „Jediná pravda existuje, stačí poslouchat co říkám.“
Je blbost, aby je dohoda nutila …Proč? je to přece dohoda.
A říká něco, co by bylo s tím v rozporu? Mění to něco na faktu omezení(/nesvobody) či „virálnosti“?Svoboda u GNU GPL softwaru spočívá v tom, že máš svobodu (právo) software užívat za libovolným účelem, upravovat ho, distribuovat ho. A tato svoboda je trvalá, nelze ji při distribuci omezit, zrušit. To považuji za dobrou vlastnost.
Ve stejném duchu: A máš nějaké konkrétní připomínky k výše uvedeným vlastnostem licence, nebo jen obecné pindy, kdykoliv někdo napíše, že GPL má nějaké vlastnosti.Někde výš jsi napsal:
omezují svobodu „využití vložené práce“ - nakládání s kódem.a proti tomu jsem se ohradil, protože nakládání s vloženou prací ti nikdo neomezuje – když přidáš svoji práci do GPL kódu, je to neexkluzivní – klidně můžeš vzít to samé svoje dílo, ten samý kód a šířit ho za jiných podmínek jinde – GPL tě v tom nijak neomezuje.
Proč? je to přece dohoda.Protože ta dohoda spočívá v tom, že společné dílo budeme šířit za určitých podmínek – ne za libovolných, ne anarchie. Pokud chceš anarchii, nemusíš uzavírat žádné dohody.
To považuji za dobrou vlastnost.Je to vlastnost, která slouží určitým cílům a je těžkým omezením, které považuji (už) za zbytečné a v podstatě za špatné.
a proti tomu jsem se ohradil, protože nakládání s vloženou prací ti nikdo neomezuje – když přidáš svoji práci do GPL kódu, je to neexkluzivní – klidně můžeš vzít to samé svoje dílo, ten samý kód a šířit ho za jiných podmínek jinde – GPL tě v tom nijak neomezuje.A protože můžu udělit ještě jinou licenci je GPL licence svobodná a neomezující? (Teda nebudeme rozebírat některé praktické zádrhele duálního licencování a fatální rozdíly ve vnímání použít, odvodit apod.)
Protože ta dohoda spočívá v tom, že společné dílo budeme šířit za určitých podmínek – ne za libovolných, ne anarchie. Pokud chceš anarchii, nemusíš uzavírat žádné dohody.Z toho si vyvozuji, že dohoda/licence, která říká (zjednodušeně) „používej to jak chceš“ nebo dokonce přesněji „veškeré naše dílo, lze používat jakkoliv (tedy klidně i uzavřít a přelicencovat)“ (garance bez omezení) je anarchie nebo je to blbost(viz předchozí post)?
Souhlasim, nenuti, nicmene osobne to vidim stale jako fasizujici licenci.To je ještě slabé. Jsou i tací co vidí podobnost v GPL a rakovině. Názory nikomu brát nemůžu a ani nebudu.
protoze bych to citil tak ze buzeruju ty co chteji mou praci pouzit ve sve praci.No pokud to tak cítíš, můžeš klidně použít méně restriktivní licenci jako BSD. Vyhovíš tvým pocitům a tvůj kód bude bez problémů využitelný v GPL projektech. Hlavně nikomu neber právo si o své licenci pro svůj kód svobodně rozhodnout.
GPL tohle dela ostatnimAno, dělá. Teda výběr licence neomezuje, jen vybraná licence nesmí být méně restriktivní. Možná proto je to nejpoužívanější licence svobodného softwaru na světě. A bylo by fajn přestat ostatním nutit že je to něco špatného nebo něco za co by se měli stydět.
A bylo by fajn přestat ostatním nutit že je to něco špatného nebo něco za co by se měli stydět.Bolo by fajn, keby sa tak isto zachovali aj niektorí apoštoli GPL, podľa ktorých je to jediná správna slobodná licencia na svete.
Dal jsem jim svou praci a jestli jejich prace zalozena na me praci bude zverejnena nebo ne, to citim tak, ze je to ciste na nich.
Já to vidím jinak1, ale jako autor kódu si s ním můžeš dělat, co chceš, vydat ho pod libovolnou licencí, je to tvoje věc.
Jo jina vec je kdyz se u svych opensource kodu rozhodnu ze ta licence uziti toho meho opensource je pouze pro nekomercni vyuziti tak to samozrejme rad delam.
Nic jako „open source (nebo svobodný software) pro nekomerční použití“ neexistuje. Takové omezení (zákaz komerčního použití) popírá smysl těchto pojmů – mj. právo používat software za libovolným účelem – tedy i komerčním.
[1] nesedí mi anarchie a líbí se mi ten řád, který vytváří GNU GPL (copyleft), možná je to idealismus, ale věřím, že díky tomu bude trvale růst objem sdílených znalostí/kódu. Svobodný software mi dal strašně moc a nikdy jsem za něj nemusel platit ani korunu, nemusel jsem se zavazovat k nějakým nepříjemným licenčním podmínkám nebo se nechat dodavatelem toho softwaru nějak buzerovat… nemám proto na druhé straně problém se sdílením vlastního kódu, přijde mi to přirozené
No to prave pokud pouziju neco z GPL pak nemuzu.Jako autor máš plné právo se pro GPL nerozhodnout. Já nevím v čem je furt problém.
Kdyz si to vezme zazobana firma s nahamizenym kapitalem a udela na tom business tak mi to trosicku vadi ze na te moji praci parazituje a ze z toho nic nemam, dokud nedojde k nejake dohode a treba z jejich strany k podpore projektu. Pravda moc s tim v realu asi neudelam, takze s tim ze muj kod pouzije komercni firma aniz by vysolila nejakou kacku uz predem jsem smiren.GPL ekonomickou stránku věci nijak neřeší. Řeší jen tu filosofickou (a v tom IMHO plně vyhovuje). Ale jestli jsem dobře s touto licencí srozuměn, nic by nemělo bránit v tom si GPL vzít a těch pár řádků zabývající se omezením komerční distribuce tvého díla do ní dopsat. A neměl by to být žádný problém, v případě že zůstane s původní GPL plně kompatibilní. Akorát se pak samozřejmě nemůže jmenovat GPL.
v případě že zůstane s původní GPL plně kompatibilníKompatibilní bude těžko, protože pak by to nebyl ani svobodný software – ten zaručuje právo použití za libovolným (tedy i komerčním) účelem.
Dokud je vaše licence platná, můžete tvořit, spouštět a šířit chráněná díla bez jakýchkoli omezeníMáš recht čoveče. Otázka je jestli tom potom není nějak jinak vymahatelné pokud někdo prodává tvoji práci s bez výslovného souhlasu. Např. pokud bych prodával nějaký software GPL, tak člověk který si ho legálně nekoupí přece tyto práva automaticky nemá, nebo jo?
„kupování/prodávání softwaru“ je problematický pojem1 a spíš je lepší říkat „udělit licenci“.
A udělit licenci (i GNU GPL) můžeš klidně za úplatu, obvykle je to spojené s předáním kopie softwaru na nějakém médiu. Není na tom nic špatného, RMS takhle prodával kopie svého editoru Ale ten, kdo si software takto „koupí“ má všechna práva, která svobodný software zaručuje – tedy včetně práva šířit kopie. A ten, kdo je dostane od něj, má taky to právo… Takže ty klidně můžeš šířit kopie za úplatu, ale jak to budou dělat ostatní, to už je na nich.
[1] správně by to mělo znamenat prodej majetkových práv, tzn. když něco vyvineš a pak prodáš exkluzivní práva za pořádný balík; ale běžně se tím myslí udělování (neexkluzivních) licencí koncovým uživatelům
Je zajímavé, jak se tvoje vnímání mění podle toho, na které straně zrovna jsi Jeden by i řekl, že tvůj komentář obsahuje vnitřní logické rozpory.
No to prave pokud pouziju neco z GPL pak nemuzu.
vs.
To neni zakaz komercniho uziti. Muze to komercne pouzit ale musi mi napsat a domluvit se se mnou za jakych podminek. Nebo pouzit neco jineho co pouzit muze aniz by se musel nekoho ptat. Ma v tom svobodu.
V případě GPL snad tu svobodu nemá?
tak mi to trosicku vadi ze na te moji praci parazituje a ze z toho nic nemam
Proto má GNU GPL mj. požadavek na šíření zdrojového kódu odvozeného díla k těm, ke kterým se šíří binárky. Pak to funguje tak, že vypustíš do světa copyleftovaný kód a časem k tobě doputují jeho úpravy, které se ti hodí, nebo třeba úplně jiný kód, který ti přinese užitek. Nikdo na tvé práci neparazituje – naopak se podílí na tvém úspěchu.
dokud nedojde k nejake dohode a treba z jejich strany k podpore projektu
Software můžeš vydat pod GNU GPL a zároveň pod komerční 1 licencí, která umožní určité začlenění tvého kódu do proprietárního programu. Ostatní si pak můžou vybrat – buď přispějí svým potenciálním kódem (GPL) nebo přispějí finančně. Obojí ti přináší užitek a může se to vhodně doplňovat.
Kdyz si to vezme zazobana firma s nahamizenym kapitalem a udela na tom business
Dělit užití na komerční a nekomerční je mi proti srsti – ona „nekomerčnost“ je dost mlhavý pojem, nelze vidět jen krajní případy, nějakou velkou zlou korporaci hromadící majetek a na druhé straně nějakého chudáka bastlíře, který si doma něco nezištně smolí. Prakticky jakékoli použití lze považovat za komerční, vždycky z toho máš nějaký zisk/užitek a je celkem jedno, jak moc tam jsou ty peníze explicitně vidět a kolik jich je. Dělit svět na komerční a nekomerční je zvrácené.
Komerce není nějaké zlo nebo fuj – když tvůj svobodný copyleftový kód použije velká firma2, můžeš získat mnohem víc, než když někdo malý bezejmenný (a koho považuješ za nekomerčního) použil tvůj freeware3.
[1] ve smyslu, že za licenci budeš vybírat peníze
[2] jejímž cílem je generování zisku, komerce
[3] neplést s free software – svobodným softwarem
Jo jina vec je kdyz se u svych opensource kodu rozhodnu ze ta licence uziti toho meho opensource je pouze pro nekomercni vyuzitiTo už pak nemá s open source nic společného, když se to může používat jen na specifické účely.
Ale free for noncommercial use mi prijde ferovejsi nez ze nekdo kdo pouzije moji praci musi taky zverejnit svuj kod.Mám na to přesně opačný názor. Nepřijde mi vůbec férové diktovat někomu jak a k čemu má software používat. Oproti tomu volitelně omezit možnost daný software (a odvozeniny) distribuovat za odlišných podmínek mi přijde v pořádku.
ale jsou ochotní i sdílet svůj kód.…za stejných podmínek.
…ale v zásadě ani nemůžeš udělit volnější licenci ani na svůj přidaný kódNa svůj kód můžeš udělit licenci, jakou chceš, ale je ti to prd platné.
To není pravda. Můžeš svůj příspěvek klidně licencovat pod „GPLv2 nebo novější“ přestože zbytek je pod „jen GPLv2“ a kdokoli může použít tvůj kus kódu (třídy, metody, bloku kódu) a začlenit ho do GPLv3 programu. Stejně tak můžeš použít libovolnou jinou licenci pro toto dvojí licencování.
To není pravda.To bylo v reakci na co?
ale je ti to prd platné
Soudy, stejně jako společnosti, jsou prý spíše zvyklé řešit finanční vyrovnání než nějaké abstraktní ideály.Proto bohudík za FSFe a právníky v nich se angažující (a to říkám jak právníky moc nemusím).
OMG a to jsem chtěl dneska psát užitečný patch k jednomu programu a místo toho tady flamuju, ach jo, tak zítra1.
[1] vlastně už dneska