Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
V rámci seriálu The A to Z of programming languages na Computerworld Australia vyšel zajímavý rozhovor s Alanem Kayem, kde se zamýšlí nad objektově orientovaným programováním, proč dodnes žádný skutečně kvalitní objektový systém nebyl vytvořen, proč jsme se od začátku osmdesátých let dočkali jen málo skutečných novinek, jak koresponduje iPad s jeho konceptem Dynabook atd.
Tiskni
Sdílej:
Jinak myslíte si, že se C++ rozšířilo kvůli C syntax a kompatibilitě s C?
Jaký je smysl vymýšlet nové jazyky když tu už nějakou dobu existují "mocné" jazyky? Těmi "mocnými" jazyky mám namyslí například smalltalk, lisp erlang...
Jinak myslíte si, že se C++ rozšířilo kvůli C syntax a kompatibilitě s C?
Určitě to nejsou jediné důvody, protože potom by Objective-C mělo být rozšířené minimálně stejně jako C++.
Jaký je smysl vymýšlet nové jazyky když tu už nějakou dobu existují "mocné" jazyky? Těmi "mocnými" jazyky mám namyslí například smalltalk, lisp erlang...
Obecně to samozřejmě smysl má. Za povšimnutí stojí, že většina těch nejmocnějších jazyků (Lisp, Forth, Smalltalk...) jsou vlastně metajazyky, takže je určitě na místě se podívat, jestli pro řešení daného problému není lepší než se snažit vytvořit nový na zelené louce, použít některý z nich a vyždímat z něj, co se dá.
I na těch metajazycích lze lecos zlepšovat a když se vezmou v potaz Kayovy cíle, je pochopitelné, že mu žádná současná SW architektura nevyhovuje.
Ak OOP projekty komplikuje, tak je to nesprávnym prístupom k OOP v danom jazyku. Java a C++ sú toho dobrým príkladom 
Hlavný bod OOP spomína Kay v odkazovanom článku: posielanie správ. To plynie z toho, že v správnom OOP jazyku je objekt úplne samostatná a nezávislá entita, takže posielanie správ je jediná možnosť interakcie medzi objektami. S tým samozrejme súvisí aj to, že všetky konštrukcie v danom jazyku, by pokiaľ možno mali byť objekty (tento bod nespĺňa takmer žiadny jazyk, ktorý sa honosí titulom OOP). Veci ako dedičnosť, polymorfizmus, atď. sú len vlastnosti systému objektov. Sú pochopiteľne užitočné, ale nijak zvlášť fundamentálne. Aspoň tak to teda vidím ja 
Tak ako vidím OOP ja, tak je to o samostatných entitách (rovnako ako píšete nižšie, dá sa pod tým predstaviť samostatný počítač) a o komunikácii medzi nimi. Polymorfizmus je len triviálny (aj keď veľmi užitočný) dôsledok tohoto modelu a nie je nijak zvlášť fundamentálny.
To je jen velice jemná nuance v úhlu pohledu. Ve skutečnosti lze identitu rozlišit jen z vnějšího pohledu. Objekt v systému musí objektům zaslat zprávu, aby je mohl od sebe odlišit (a ony si mohou i vymýšlet). Fungování komunikace v objektovém systému je natolik svázáno s polymorfismem, že rozlišovat mezi tím, jestli se jedná o její příčinu nebo nutnou podmínku, v podstatě nemá smysl.
Tak jasné, že sa na to dá pozerať aj z opačného smeru. Povieme si, že chceme polymorfizmus a pozeráme sa, ktoré modely ho obsahujú. Lenže tej požiadavke môžu vyhovovať aj modely, ktoré nemajú s OOP (v tom zmysle objektov + správ) veľa spoločné. To by sme potom mohli nazvať POP (polymorfne orientované programovanie) a bolo by to nepochybne zaujímavé, ale mal som za to, že sa snažíme dobrať podstaty OOP. Je celkom možné, že polymorfizmus je pre OOP nutnou podmienkou a v tom prípade je OOP podmnožinou POP 
Dá, dědičnost je jen druh realizace sdíleného chování, které ale také není pro OOP nezbytné. Můžete mít objekty jako zcela samostatné entity, kde každá bude bude obsahovat i všechny své metody. Pro OOP je důležité jen zapouzdření a polymorfismus, tedy že s různými takovými objekty můžete pracovat/komunikovat stejným způsobem a nemusíte s každým jednotlivým objektem pracovat zvlášť. Také zapouzdřením se nemyslí žádné private/protected/public, ale to, že každý objekt má sám o sobě schopnosti celého výpočetního systému (místo každého objektu si můžete představit celý počítač či dokonce celou síť) a sám samostatně rozhoduje, jak bude reagovat na zprávy z okolí.
Yup, presne tak OOP vidím aj ja.