K 1. lednu 2026 končí 70leté omezení majetkových autorských práv děl autorů zesnulých v roce 1955, viz 2026 in public domain. V americkém prostředí vstupují do public domain díla z roku 1930, viz Public Domain Day.
Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
V rámci seriálu The A to Z of programming languages na Computerworld Australia vyšel zajímavý rozhovor s Alanem Kayem, kde se zamýšlí nad objektově orientovaným programováním, proč dodnes žádný skutečně kvalitní objektový systém nebyl vytvořen, proč jsme se od začátku osmdesátých let dočkali jen málo skutečných novinek, jak koresponduje iPad s jeho konceptem Dynabook atd.
Tiskni
Sdílej:
Jinak myslíte si, že se C++ rozšířilo kvůli C syntax a kompatibilitě s C?
Jaký je smysl vymýšlet nové jazyky když tu už nějakou dobu existují "mocné" jazyky? Těmi "mocnými" jazyky mám namyslí například smalltalk, lisp erlang...
Jinak myslíte si, že se C++ rozšířilo kvůli C syntax a kompatibilitě s C?
Určitě to nejsou jediné důvody, protože potom by Objective-C mělo být rozšířené minimálně stejně jako C++.
Jaký je smysl vymýšlet nové jazyky když tu už nějakou dobu existují "mocné" jazyky? Těmi "mocnými" jazyky mám namyslí například smalltalk, lisp erlang...
Obecně to samozřejmě smysl má. Za povšimnutí stojí, že většina těch nejmocnějších jazyků (Lisp, Forth, Smalltalk...) jsou vlastně metajazyky, takže je určitě na místě se podívat, jestli pro řešení daného problému není lepší než se snažit vytvořit nový na zelené louce, použít některý z nich a vyždímat z něj, co se dá.
I na těch metajazycích lze lecos zlepšovat a když se vezmou v potaz Kayovy cíle, je pochopitelné, že mu žádná současná SW architektura nevyhovuje.
Ak OOP projekty komplikuje, tak je to nesprávnym prístupom k OOP v danom jazyku. Java a C++ sú toho dobrým príkladom 
Hlavný bod OOP spomína Kay v odkazovanom článku: posielanie správ. To plynie z toho, že v správnom OOP jazyku je objekt úplne samostatná a nezávislá entita, takže posielanie správ je jediná možnosť interakcie medzi objektami. S tým samozrejme súvisí aj to, že všetky konštrukcie v danom jazyku, by pokiaľ možno mali byť objekty (tento bod nespĺňa takmer žiadny jazyk, ktorý sa honosí titulom OOP). Veci ako dedičnosť, polymorfizmus, atď. sú len vlastnosti systému objektov. Sú pochopiteľne užitočné, ale nijak zvlášť fundamentálne. Aspoň tak to teda vidím ja 
Tak ako vidím OOP ja, tak je to o samostatných entitách (rovnako ako píšete nižšie, dá sa pod tým predstaviť samostatný počítač) a o komunikácii medzi nimi. Polymorfizmus je len triviálny (aj keď veľmi užitočný) dôsledok tohoto modelu a nie je nijak zvlášť fundamentálny.
To je jen velice jemná nuance v úhlu pohledu. Ve skutečnosti lze identitu rozlišit jen z vnějšího pohledu. Objekt v systému musí objektům zaslat zprávu, aby je mohl od sebe odlišit (a ony si mohou i vymýšlet). Fungování komunikace v objektovém systému je natolik svázáno s polymorfismem, že rozlišovat mezi tím, jestli se jedná o její příčinu nebo nutnou podmínku, v podstatě nemá smysl.
Tak jasné, že sa na to dá pozerať aj z opačného smeru. Povieme si, že chceme polymorfizmus a pozeráme sa, ktoré modely ho obsahujú. Lenže tej požiadavke môžu vyhovovať aj modely, ktoré nemajú s OOP (v tom zmysle objektov + správ) veľa spoločné. To by sme potom mohli nazvať POP (polymorfne orientované programovanie) a bolo by to nepochybne zaujímavé, ale mal som za to, že sa snažíme dobrať podstaty OOP. Je celkom možné, že polymorfizmus je pre OOP nutnou podmienkou a v tom prípade je OOP podmnožinou POP 
Dá, dědičnost je jen druh realizace sdíleného chování, které ale také není pro OOP nezbytné. Můžete mít objekty jako zcela samostatné entity, kde každá bude bude obsahovat i všechny své metody. Pro OOP je důležité jen zapouzdření a polymorfismus, tedy že s různými takovými objekty můžete pracovat/komunikovat stejným způsobem a nemusíte s každým jednotlivým objektem pracovat zvlášť. Také zapouzdřením se nemyslí žádné private/protected/public, ale to, že každý objekt má sám o sobě schopnosti celého výpočetního systému (místo každého objektu si můžete představit celý počítač či dokonce celou síť) a sám samostatně rozhoduje, jak bude reagovat na zprávy z okolí.
Yup, presne tak OOP vidím aj ja.