Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Na computerworld.com.au vyšel v rámci série rozhovorů o programovacích jazycích také rozhovor se Stevem Bournem, autorem Bourne shellu.
Tiskni
Sdílej:
7.3.2009 16:56
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
"Nobody really knows what the Bourne shell's grammar is. Even examination of the source code is little help."
6.3.2009 08:54
zoul | skóre: 43
| blog: ☂
| Boskovice
If you have a purely functional program, then in principle, all it can do is take a value and deliver a value as its result. When Haskell was first born, all it would do is consume a character string and produce a character string. Then we thought, ‘oh, that’s not very cool, how can we launch missiles with that?’
Mimochodem: odkaz na tiskovou verzi, která není tak pitomě rozdělená na stránky.
Zaujalo mě, že je pro něj Haskell do velké míry pokusný králík a tudíž nijak netouží po jeho větším rozšíření, naopak. Takhle jsem nad tím nikdy nepřemýšlel. Nevím, jestli by se mi chtělo investovat čas do učení nějakého jazyka, kdybych věděl, že v praxi stejně budu muset používat jiný. Je jasné, že je dobré se naučit nějaký jazyk, který člověka donutí přemýšlet jinak. Po přečtení toho rozhovoru bych se ale asi rozhodl pro něco praktičtějšího (v poslední době pokukuju třeba po Clojure).
When you become too well known, or too widely used and too successful (and certainly being adopted by Microsoft means such a thing), suddenly you can’t change anything anymore. You get caught and spend ages talking about things that have nothing to do with the research side of things.Pro něj a pro další lidi kolem Haskellu je v prvé řadě zábavou výzkum. Jakmile by Haskell začaly používat masy lidí, svázalo by mu to ruce.
Now it’s used a lot in industry but typically by people who are generally flexible, and they are a generally a self selected rather bright group. What that means is that we could change the language and they wouldn’t complain. ... What I’m really trying to say is that the fact Haskell hasn’t become a real mainstream programming language, used by millions of developers, has allowed us to become much more nimble...Takže bych to osobně neviděl tak černě.
6.3.2009 13:42
zoul | skóre: 43
| blog: ☂
| Boskovice
Navíc to, že je pro něj Haskell takovým malým lambda-pískovištěm přece neznamená, že se nedá používat v praxi.V praxi se dá používat téměř cokoliv. Ty Haskell používáš? Děláš v něm na nějakém reálném projektu? Kolem Haskellu se pohybuje řada teoretiků… abych si též rýpl :) Příliš se o Haskell nezajímám, ale co jsem tak zběžně brousil, natrefil jsem jen na jednoho člověka, který v Haskellu dělá v práci.
Pro něj a pro další lidi kolem Haskellu je v prvé řadě zábavou výzkum. Jakmile by Haskell začaly používat masy lidí, svázalo by mu to ruce.To je ale v podstatě to, o čem jsem mluvil. Já nechci, aby z Haskellu byl Visual Basic, ale jeho současná podoba je na můj vkus pořád ještě dost partyzánská. Soudě podle rozhovoru je to záměr. V tom případě dám já osobně přednost méně akademickému jazyku, to je všechno.
Já nechci, aby z Haskellu byl Visual Basic, ale jeho současná podoba je na můj vkus pořád ještě dost partyzánská. Soudě podle rozhovoru je to záměr.Neřekl bych ani tak záměr, jako spíš vedlejší efekt. Prostě ho vývíjejí akademici, kterým jde v prvé řadě o výzkum a zkoušení nových technik (takovou transakční paměť už GHC ovládá nevím jak dlouho). Má to svoje plusy i mínusy: můžeš používat techniky a výhody, které bys měl jinde jen stěží, ale zároveň si to vyžádá i něco od tebe jako od programátora (minimálně vůli jít "proti proudu"
).
Osobně si myslím, že čas pro všechny tyhle funkcionální hračky postupně přijde. Hlavně díky jejich přirozené vhodnosti pro paralelně zpracovávané úlohy (kde se absence vedlejších efektů docela dost hodí), např. v komunikacích.
Neřekl bych ani tak záměr, jako spíš vedlejší efekt. Prostě ho vývíjejí akademici, kterým jde v prvé řadě o výzkum a zkoušení nových technik (takovou transakční paměť už GHC ovládá nevím jak dlouho). Má to svoje plusy i mínusy: můžeš používat techniky a výhody, které bys měl jinde jen stěží, ale zároveň si to vyžádá i něco od tebe jako od programátora (minimálně vůli jít "proti proudu"nechci remcat... prvni prakticke pouziti softwarove transakcni pameti (STM) se datuje nekam do roku '95, s tim, ze asi nejvetsi boom zacal v roce '03... podle literatury uz tehdy existovaly implementace STM pro Javu, C++ a dalsi. podle stranek haskellu (i paperu) by haskell mel mit podporu pro STM az nekdy od roku '05. ...takze jde to i bez haskellu. hlavni prinos haskellu pro STM, bylo zavedeni konstrukci retry, orElse... nacemz ma svuj podil vyse zmineny pan...
Nemám patent na rozum a konkrétně co se týče concurrent programming, tak jsou mé znalosti hodně slabé. Každopádně jsem nechtěl naznačovat, že byl Haskell (nebo přesněji GHC) co se týče STM revoluční. Jenom jsem chtěl ukázat, že i takový akademický jazyk může být docela užitečný pro praxi (i kdyby jen jako inspirace a píseček pro testování různých technik).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz