Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Na computerworld.com.au vyšel v rámci série rozhovorů o programovacích jazycích také rozhovor se Stevem Bournem, autorem Bourne shellu.
Tiskni
Sdílej:
7.3.2009 16:56
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
"Nobody really knows what the Bourne shell's grammar is. Even examination of the source code is little help."
6.3.2009 08:54
zoul | skóre: 43
| blog: ☂
| Boskovice
If you have a purely functional program, then in principle, all it can do is take a value and deliver a value as its result. When Haskell was first born, all it would do is consume a character string and produce a character string. Then we thought, ‘oh, that’s not very cool, how can we launch missiles with that?’
Mimochodem: odkaz na tiskovou verzi, která není tak pitomě rozdělená na stránky.
Zaujalo mě, že je pro něj Haskell do velké míry pokusný králík a tudíž nijak netouží po jeho větším rozšíření, naopak. Takhle jsem nad tím nikdy nepřemýšlel. Nevím, jestli by se mi chtělo investovat čas do učení nějakého jazyka, kdybych věděl, že v praxi stejně budu muset používat jiný. Je jasné, že je dobré se naučit nějaký jazyk, který člověka donutí přemýšlet jinak. Po přečtení toho rozhovoru bych se ale asi rozhodl pro něco praktičtějšího (v poslední době pokukuju třeba po Clojure).
When you become too well known, or too widely used and too successful (and certainly being adopted by Microsoft means such a thing), suddenly you can’t change anything anymore. You get caught and spend ages talking about things that have nothing to do with the research side of things.Pro něj a pro další lidi kolem Haskellu je v prvé řadě zábavou výzkum. Jakmile by Haskell začaly používat masy lidí, svázalo by mu to ruce.
Now it’s used a lot in industry but typically by people who are generally flexible, and they are a generally a self selected rather bright group. What that means is that we could change the language and they wouldn’t complain. ... What I’m really trying to say is that the fact Haskell hasn’t become a real mainstream programming language, used by millions of developers, has allowed us to become much more nimble...Takže bych to osobně neviděl tak černě.
6.3.2009 13:42
zoul | skóre: 43
| blog: ☂
| Boskovice
Navíc to, že je pro něj Haskell takovým malým lambda-pískovištěm přece neznamená, že se nedá používat v praxi.V praxi se dá používat téměř cokoliv. Ty Haskell používáš? Děláš v něm na nějakém reálném projektu? Kolem Haskellu se pohybuje řada teoretiků… abych si též rýpl :) Příliš se o Haskell nezajímám, ale co jsem tak zběžně brousil, natrefil jsem jen na jednoho člověka, který v Haskellu dělá v práci.
Pro něj a pro další lidi kolem Haskellu je v prvé řadě zábavou výzkum. Jakmile by Haskell začaly používat masy lidí, svázalo by mu to ruce.To je ale v podstatě to, o čem jsem mluvil. Já nechci, aby z Haskellu byl Visual Basic, ale jeho současná podoba je na můj vkus pořád ještě dost partyzánská. Soudě podle rozhovoru je to záměr. V tom případě dám já osobně přednost méně akademickému jazyku, to je všechno.
Já nechci, aby z Haskellu byl Visual Basic, ale jeho současná podoba je na můj vkus pořád ještě dost partyzánská. Soudě podle rozhovoru je to záměr.Neřekl bych ani tak záměr, jako spíš vedlejší efekt. Prostě ho vývíjejí akademici, kterým jde v prvé řadě o výzkum a zkoušení nových technik (takovou transakční paměť už GHC ovládá nevím jak dlouho). Má to svoje plusy i mínusy: můžeš používat techniky a výhody, které bys měl jinde jen stěží, ale zároveň si to vyžádá i něco od tebe jako od programátora (minimálně vůli jít "proti proudu"
).
Osobně si myslím, že čas pro všechny tyhle funkcionální hračky postupně přijde. Hlavně díky jejich přirozené vhodnosti pro paralelně zpracovávané úlohy (kde se absence vedlejších efektů docela dost hodí), např. v komunikacích.
Neřekl bych ani tak záměr, jako spíš vedlejší efekt. Prostě ho vývíjejí akademici, kterým jde v prvé řadě o výzkum a zkoušení nových technik (takovou transakční paměť už GHC ovládá nevím jak dlouho). Má to svoje plusy i mínusy: můžeš používat techniky a výhody, které bys měl jinde jen stěží, ale zároveň si to vyžádá i něco od tebe jako od programátora (minimálně vůli jít "proti proudu"nechci remcat... prvni prakticke pouziti softwarove transakcni pameti (STM) se datuje nekam do roku '95, s tim, ze asi nejvetsi boom zacal v roce '03... podle literatury uz tehdy existovaly implementace STM pro Javu, C++ a dalsi. podle stranek haskellu (i paperu) by haskell mel mit podporu pro STM az nekdy od roku '05. ...takze jde to i bez haskellu. hlavni prinos haskellu pro STM, bylo zavedeni konstrukci retry, orElse... nacemz ma svuj podil vyse zmineny pan...
Nemám patent na rozum a konkrétně co se týče concurrent programming, tak jsou mé znalosti hodně slabé. Každopádně jsem nechtěl naznačovat, že byl Haskell (nebo přesněji GHC) co se týče STM revoluční. Jenom jsem chtěl ukázat, že i takový akademický jazyk může být docela užitečný pro praxi (i kdyby jen jako inspirace a píseček pro testování různých technik).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz