Evropská komise (EK) zvažuje, že zařadí komunikační službu WhatsApp americké společnosti Meta mezi velké internetové platformy, které podléhají přísnější regulaci podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Firmy s více než 45 miliony uživatelů jsou podle DSA považovány za velmi velké on-line platformy (Very Large Online Platforms; VLOP) a podléhají přísnějším pravidlům EU pro internetový obsah. Pravidla po
… více »Tržní hodnota technologické společnosti Alphabet poprvé v historii přesáhla čtyři biliony dolarů (83 bilionů Kč). Stalo se tak poté, co Apple oznámil, že bude na poli umělé inteligence (AI) spolupracovat s dceřinou firmou Alphabetu, společností Google.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Na computerworld.com.au vyšel v rámci série rozhovorů o programovacích jazycích také rozhovor se Stevem Bournem, autorem Bourne shellu.
Tiskni
Sdílej:
"Nobody really knows what the Bourne shell's grammar is. Even examination of the source code is little help."
If you have a purely functional program, then in principle, all it can do is take a value and deliver a value as its result. When Haskell was first born, all it would do is consume a character string and produce a character string. Then we thought, ‘oh, that’s not very cool, how can we launch missiles with that?’
Mimochodem: odkaz na tiskovou verzi, která není tak pitomě rozdělená na stránky.
Zaujalo mě, že je pro něj Haskell do velké míry pokusný králík a tudíž nijak netouží po jeho větším rozšíření, naopak. Takhle jsem nad tím nikdy nepřemýšlel. Nevím, jestli by se mi chtělo investovat čas do učení nějakého jazyka, kdybych věděl, že v praxi stejně budu muset používat jiný. Je jasné, že je dobré se naučit nějaký jazyk, který člověka donutí přemýšlet jinak. Po přečtení toho rozhovoru bych se ale asi rozhodl pro něco praktičtějšího (v poslední době pokukuju třeba po Clojure).
When you become too well known, or too widely used and too successful (and certainly being adopted by Microsoft means such a thing), suddenly you can’t change anything anymore. You get caught and spend ages talking about things that have nothing to do with the research side of things.Pro něj a pro další lidi kolem Haskellu je v prvé řadě zábavou výzkum. Jakmile by Haskell začaly používat masy lidí, svázalo by mu to ruce.
Now it’s used a lot in industry but typically by people who are generally flexible, and they are a generally a self selected rather bright group. What that means is that we could change the language and they wouldn’t complain. ... What I’m really trying to say is that the fact Haskell hasn’t become a real mainstream programming language, used by millions of developers, has allowed us to become much more nimble...Takže bych to osobně neviděl tak černě.
Navíc to, že je pro něj Haskell takovým malým lambda-pískovištěm přece neznamená, že se nedá používat v praxi.V praxi se dá používat téměř cokoliv. Ty Haskell používáš? Děláš v něm na nějakém reálném projektu? Kolem Haskellu se pohybuje řada teoretiků… abych si též rýpl :) Příliš se o Haskell nezajímám, ale co jsem tak zběžně brousil, natrefil jsem jen na jednoho člověka, který v Haskellu dělá v práci.
Pro něj a pro další lidi kolem Haskellu je v prvé řadě zábavou výzkum. Jakmile by Haskell začaly používat masy lidí, svázalo by mu to ruce.To je ale v podstatě to, o čem jsem mluvil. Já nechci, aby z Haskellu byl Visual Basic, ale jeho současná podoba je na můj vkus pořád ještě dost partyzánská. Soudě podle rozhovoru je to záměr. V tom případě dám já osobně přednost méně akademickému jazyku, to je všechno.
Já nechci, aby z Haskellu byl Visual Basic, ale jeho současná podoba je na můj vkus pořád ještě dost partyzánská. Soudě podle rozhovoru je to záměr.Neřekl bych ani tak záměr, jako spíš vedlejší efekt. Prostě ho vývíjejí akademici, kterým jde v prvé řadě o výzkum a zkoušení nových technik (takovou transakční paměť už GHC ovládá nevím jak dlouho). Má to svoje plusy i mínusy: můžeš používat techniky a výhody, které bys měl jinde jen stěží, ale zároveň si to vyžádá i něco od tebe jako od programátora (minimálně vůli jít "proti proudu"
).
Osobně si myslím, že čas pro všechny tyhle funkcionální hračky postupně přijde. Hlavně díky jejich přirozené vhodnosti pro paralelně zpracovávané úlohy (kde se absence vedlejších efektů docela dost hodí), např. v komunikacích.
Neřekl bych ani tak záměr, jako spíš vedlejší efekt. Prostě ho vývíjejí akademici, kterým jde v prvé řadě o výzkum a zkoušení nových technik (takovou transakční paměť už GHC ovládá nevím jak dlouho). Má to svoje plusy i mínusy: můžeš používat techniky a výhody, které bys měl jinde jen stěží, ale zároveň si to vyžádá i něco od tebe jako od programátora (minimálně vůli jít "proti proudu"nechci remcat... prvni prakticke pouziti softwarove transakcni pameti (STM) se datuje nekam do roku '95, s tim, ze asi nejvetsi boom zacal v roce '03... podle literatury uz tehdy existovaly implementace STM pro Javu, C++ a dalsi. podle stranek haskellu (i paperu) by haskell mel mit podporu pro STM az nekdy od roku '05. ...takze jde to i bez haskellu. hlavni prinos haskellu pro STM, bylo zavedeni konstrukci retry, orElse... nacemz ma svuj podil vyse zmineny pan...).
Nemám patent na rozum a konkrétně co se týče concurrent programming, tak jsou mé znalosti hodně slabé. Každopádně jsem nechtěl naznačovat, že byl Haskell (nebo přesněji GHC) co se týče STM revoluční. Jenom jsem chtěl ukázat, že i takový akademický jazyk může být docela užitečný pro praxi (i kdyby jen jako inspirace a píseček pro testování různých technik).