Zemřel Rob Grant, spolutvůrce kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Apple oznámil, že iPhone a iPad jako první a jediná zařízení pro koncové uživatele splňují požadavky členských států NATO na zabezpečení informací. Díky tomu je možné je používat pro práci s utajovanými informacemi až do stupně „NATO Restricted“, a to bez nutnosti instalovat speciální software nebo měnit nastavení. Žádné jiné běžně dostupné mobilní zařízení tak vysokou úroveň státní certifikace dosud nezískalo.
Americký provozovatel streamovací platformy Netflix odmítl zvýšit nabídku na převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu Warner Bros. Discovery (WBD). Netflix to ve čtvrtek oznámil v tiskové zprávě. Jeho krok po několikaměsíčním boji o převzetí otevírá dveře k akvizici WBD mediální skupině Paramount Skydance, a to zhruba za 111 miliard dolarů (2,28 bilionu Kč).
Americká společnosti Apple přesune část výroby svého malého stolního počítače Mac mini z Asie do Spojených států. Výroba v závodě v Houstonu by měla začít ještě v letošním roce, uvedla firma na svém webu. Apple také plánuje rozšířit svůj závod v Houstonu o nové školicí centrum pro pokročilou výrobu. V Houstonu by měly vzniknout tisíce nových pracovních míst.
Vědci Biotechnologické společnosti Cortical Labs vytvořili biopočítač nazvaný CL1, který využívá živé lidské mozkové buňky vypěstované z kmenových buněk na čipu. Po úspěchu se hrou PONG se ho nyní snaží naučit hrát DOOM. Neurony přijímají signály podle toho, co se ve hře děje, a jejich reakce jsou převáděny na akce jako pohyb nebo střelba. V tuto chvíli systém hraje velmi špatně, ale dokáže reagovat, trochu se učit a v reálném čase se hrou
… více »Pro testování byl vydán 4. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
Ben Sturmfels oznámil vydání MediaGoblinu 0.15.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. MediaGoblin (Wikipedie) je svobodná multimediální publikační platforma a decentralizovaná alternativa ke službám jako Flickr, YouTube, SoundCloud atd. Ukázka například na LibrePlanet.
TerminalPhone (png) je skript v Bashi pro push-to-talk hlasovou a textovou komunikaci přes Tor využívající .onion adresy.
Před dvěma lety zavedli operátoři ochranu proti podvrženým hovorům, kdy volající falšuje čísla anebo se vydává za někoho jiného. Nyní v roce 2026 blokují operátoři díky nasazeným technologiím v průměru 3 miliony pokusů o podvodný hovor měsíčně (tzn., že k propojení na zákazníka vůbec nedojde). Ochrana před tzv. spoofingem je pro zákazníky a zákaznice všech tří operátorů zdarma, ať už jde o mobilní čísla nebo pevné linky.
Společnost Meta (Facebook) předává React, React Native a související projekty jako JSX nadaci React Foundation patřící pod Linux Foundation. Zakládajícími členy React Foundation jsou Amazon, Callstack, Expo, Huawei, Meta, Microsoft, Software Mansion a Vercel.
Na computerworld.com.au vyšel v rámci série rozhovorů o programovacích jazycích také rozhovor se Stevem Bournem, autorem Bourne shellu.
Tiskni
Sdílej:
"Nobody really knows what the Bourne shell's grammar is. Even examination of the source code is little help."
If you have a purely functional program, then in principle, all it can do is take a value and deliver a value as its result. When Haskell was first born, all it would do is consume a character string and produce a character string. Then we thought, ‘oh, that’s not very cool, how can we launch missiles with that?’
Mimochodem: odkaz na tiskovou verzi, která není tak pitomě rozdělená na stránky.
Zaujalo mě, že je pro něj Haskell do velké míry pokusný králík a tudíž nijak netouží po jeho větším rozšíření, naopak. Takhle jsem nad tím nikdy nepřemýšlel. Nevím, jestli by se mi chtělo investovat čas do učení nějakého jazyka, kdybych věděl, že v praxi stejně budu muset používat jiný. Je jasné, že je dobré se naučit nějaký jazyk, který člověka donutí přemýšlet jinak. Po přečtení toho rozhovoru bych se ale asi rozhodl pro něco praktičtějšího (v poslední době pokukuju třeba po Clojure).
When you become too well known, or too widely used and too successful (and certainly being adopted by Microsoft means such a thing), suddenly you can’t change anything anymore. You get caught and spend ages talking about things that have nothing to do with the research side of things.Pro něj a pro další lidi kolem Haskellu je v prvé řadě zábavou výzkum. Jakmile by Haskell začaly používat masy lidí, svázalo by mu to ruce.
Now it’s used a lot in industry but typically by people who are generally flexible, and they are a generally a self selected rather bright group. What that means is that we could change the language and they wouldn’t complain. ... What I’m really trying to say is that the fact Haskell hasn’t become a real mainstream programming language, used by millions of developers, has allowed us to become much more nimble...Takže bych to osobně neviděl tak černě.
Navíc to, že je pro něj Haskell takovým malým lambda-pískovištěm přece neznamená, že se nedá používat v praxi.V praxi se dá používat téměř cokoliv. Ty Haskell používáš? Děláš v něm na nějakém reálném projektu? Kolem Haskellu se pohybuje řada teoretiků… abych si též rýpl :) Příliš se o Haskell nezajímám, ale co jsem tak zběžně brousil, natrefil jsem jen na jednoho člověka, který v Haskellu dělá v práci.
Pro něj a pro další lidi kolem Haskellu je v prvé řadě zábavou výzkum. Jakmile by Haskell začaly používat masy lidí, svázalo by mu to ruce.To je ale v podstatě to, o čem jsem mluvil. Já nechci, aby z Haskellu byl Visual Basic, ale jeho současná podoba je na můj vkus pořád ještě dost partyzánská. Soudě podle rozhovoru je to záměr. V tom případě dám já osobně přednost méně akademickému jazyku, to je všechno.
Já nechci, aby z Haskellu byl Visual Basic, ale jeho současná podoba je na můj vkus pořád ještě dost partyzánská. Soudě podle rozhovoru je to záměr.Neřekl bych ani tak záměr, jako spíš vedlejší efekt. Prostě ho vývíjejí akademici, kterým jde v prvé řadě o výzkum a zkoušení nových technik (takovou transakční paměť už GHC ovládá nevím jak dlouho). Má to svoje plusy i mínusy: můžeš používat techniky a výhody, které bys měl jinde jen stěží, ale zároveň si to vyžádá i něco od tebe jako od programátora (minimálně vůli jít "proti proudu"
).
Osobně si myslím, že čas pro všechny tyhle funkcionální hračky postupně přijde. Hlavně díky jejich přirozené vhodnosti pro paralelně zpracovávané úlohy (kde se absence vedlejších efektů docela dost hodí), např. v komunikacích.
Neřekl bych ani tak záměr, jako spíš vedlejší efekt. Prostě ho vývíjejí akademici, kterým jde v prvé řadě o výzkum a zkoušení nových technik (takovou transakční paměť už GHC ovládá nevím jak dlouho). Má to svoje plusy i mínusy: můžeš používat techniky a výhody, které bys měl jinde jen stěží, ale zároveň si to vyžádá i něco od tebe jako od programátora (minimálně vůli jít "proti proudu"nechci remcat... prvni prakticke pouziti softwarove transakcni pameti (STM) se datuje nekam do roku '95, s tim, ze asi nejvetsi boom zacal v roce '03... podle literatury uz tehdy existovaly implementace STM pro Javu, C++ a dalsi. podle stranek haskellu (i paperu) by haskell mel mit podporu pro STM az nekdy od roku '05. ...takze jde to i bez haskellu. hlavni prinos haskellu pro STM, bylo zavedeni konstrukci retry, orElse... nacemz ma svuj podil vyse zmineny pan...).
Nemám patent na rozum a konkrétně co se týče concurrent programming, tak jsou mé znalosti hodně slabé. Každopádně jsem nechtěl naznačovat, že byl Haskell (nebo přesněji GHC) co se týče STM revoluční. Jenom jsem chtěl ukázat, že i takový akademický jazyk může být docela užitečný pro praxi (i kdyby jen jako inspirace a píseček pro testování různých technik).