Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Specialisté společnosti ESET zaznamenali útočnou kampaň, která cílí na uživatele a uživatelky v Česku a na Slovensku. Útočníci po telefonu zmanipulují oběť ke stažení falešné aplikace údajně od České národní banky (ČNB) nebo Národní banky Slovenska (NBS), přiložení platební karty k telefonu a zadání PINu. Malware poté v reálném čase přenese data z karty útočníkovi, který je bezkontaktně zneužije u bankomatu nebo na platebním terminálu.
V Ubuntu 25.10 byl balíček základních nástrojů gnu-coreutils nahrazen balíčkem rust-coreutils se základními nástroji přepsanými do Rustu. Ukázalo se, že nový "date" znefunkčnil automatickou aktualizaci. Pro obnovu je nutno balíček rust-coreutils manuálně aktualizovat.
VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Gemini CLI umožňuje používání AI Gemini přímo v terminálu. Vydána byla verze 0.10.0.
Konference OpenAlt 2025 proběhne již příští víkend 1. a 2. listopadu v Brně. Nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
Kam ten svět spěje...Linux už má své registry. Aplikace se nazývá Elektra a má přesně stejný účel a cíl jako registry ve Windows. Uff.
Tiskni
Sdílej:
Jinak Gnome 2 má taky něco jako registry, ale necpou tam konfiguraci Apache a podobné šílenosti.
klic:
user:aviram/env/env2/PATH: $PATH:~/bin:$JAVA_HOME/bin
A jak jsem cetl, tak budou ulozene ne-binarne, v xml. Je to moznost, tak proc to hned odsuzovat. Vzdycky se budou lidi snazit neco unifikovat a naopak hajit to, co je pestry - jako konfiguracni soubory;)
.
Konfiguracni soubory Vimu jsou ve skutecnosti skripty napsane v jazyku Vimu a jako takove jsou do staticke stromove struktury neprepsatelne. Pripad, kdy pouziti Elektry je nevhodne. Ale tvrdi tu snad nekdo, ze vsechno stavajici musi byt prepsano do Elektry? Vzdyt to je blbost, stejne jako je blbost, ze Windows vsechno cpou do registru.
A je snad duvod, ze Elektra neni vhodna uplne na vsechno, ji odmitnout i v pripadech, kdy naopak vhodna je? Imho neni. Imho jednotne (standardizovane) api pro praci s cfg. soubory je dobra vec a rada programatoru i systemovych administratoru by ji v rade pripadu privitala, proc jim tu moznost neposkytnout?
Jinak je to [httpd.conf] konfigurak s klasickou stromovou hierarchii polozek, takze nevidim duvod proc by nemel jit prepsat do ElektryJak převedu do Elektry třeba tohle?.
<Location /nejaky/adresar> order deny,allow deny from all allow from 192.168.1.0/24 allow from 192.168.2.0/24 Options jeden druhy treti </Location> <Location /jiny/adresar> order deny,allow deny from all allow from 192.168.1.0/24 allow from 192.168.2.0/24 Options jeden druhy treti ctvrty </Location>Nějak takhle?
Apache/ ... Apache/Location-9ea7093b4a90106c433d0d84ea438d6d/ order="deny,allow" deny="all" allow-6aee88df6a1ebef84a61dede95ccf82a="192.168.1.0/24" allow-da143b176b284c4175f8eef5dc170f71="192.168.2.0/24" Options="jeden druhy treti" Apache/Location-d12a6a1a840aa9a0e9ea955f1d2ae519/ order="deny,allow" deny="all" allow-da143b176b284c4175f8eef5dc170f71="192.168.2.0/24" allow-da143b176b284c4175f8eef5dc170f71="192.168.2.0/24" ...To skutečně výrazně zvyšuje čitelnost
Taky to můžu zkusit takhle:
Apache/ ... line930="<Location /nejaky/adresar>" line931=" order deny,allow" line932=" deny from all" line933=" allow from 192.168.1.0/24" line934=" allow from 192.168.2.0/24" line935=" Options jeden druhy treti" line936="</Location>" line937="" line938="" line939="<Location /jiny/adresar>" line940=" order deny,allow" line941=" deny from all" line942=" allow from 192.168.1.0/24" line943=" allow from 192.168.2.0/24" line944=" Options jeden druhy treti ctvrty" line945="</Location>" ...
Prostě u programu, jehož konfigurace je v nějakém jednoduchém regulárním jazyce typu proměnná=hodnota, # komentář, by asi nebyl
problém použít Elektru, na druhou stranu pochybuju, že by se tím nějak usnadnil
vývoj, protože a) naparsovat si takový konfigurák ručně je celkem trivka, b)
knihoven co to umí je snad dostatek, c) to samé už dělá gconf.
Ale programy typu Apache by stejně potřebovaly nějaký vlastní formát,
který do té Elektry uloží, takže unifikace veškerá žádná (resp. můžu k těm
datům unifikovaně přistupovat, ale je mi to podobně platné, jako že můžu
unifikovaně napsat fopen("/etc/foo", ...)). Viz ostatně Yetiho komentář o XML.
<Location /nejaky/adresar> order deny,allow deny from all allow from 192.168.1.0/24 allow from 192.168.2.0/24 Options jeden druhy treti </Location> ../Location/1/path="/nejaky/adresar" ../Location/1/order="deny,allow" ../Location/1/deny="from all" ../Location/1/allow/1="from 192.168.1.0/24" ../Location/1/allow/2="from 192.168.2.0/24" ../Location/1/Options="jeden druhy treti"Pricemz seznam vsech locations by sis mohl nechat vypsat nejak takto:
kdb ls ../Location/*/pathad a) tak mi predved ekvivalent
kdb set ../Location/1/allow/3/ "from 192.168.3.0/24"ad b) viz ad a) a ukaz mi to pro ruzne konfiguraky, treba fstab a XF86Config c) To dela, ale ten je zavisly na gnome, corbe, takze je tezko portabilni na jine systemy, oproti tomu Elektra nabizi mechanizmus wrapperu jak nad konfiguraci Gnome, tak i KDE. Ne, prave o ze muzes ke vsem polozkam snadno a jednotne pristupovat lidsky i programove je platne hodne. Registry windows jsou nelidsky, stovky ruznych konfiguraku UNIXu jsou zase nepocitacovy.
kdb set ../Location/1/allow/3/ "from 192.168.3.0/24"nemohu udělat jen tak. Tedy mohu, ale s nepředvídatelnými následky. Protože za normálních okolností musím vědět, čemu to allow nastavuji, proč nastavuji zrovna třetí allow... V podstatě bude s kdb set vypadat konfigurování v nejlepším případě podobně, jako se dnes používá iptables. Je-li toto cílem...
.
../Location/1/path="/nejaky/adresar" [...]To je jedno, jestli tam bude pořadové číslo nebo md5 součet, pořád tam musí být nějaká redundantní a nic neříkající hodnota, aby ty položky byly unikátní.
kdb ls ../Location/*/path
sed -n '/<Location[^>]*>/,/<\/Location>/p' httpd.confplus mínus.
kdb set ../Location/1/allow/3/ "from 192.168.3.0/24"No a tohle mi je k čemu? Co je první Location a třetí allow?
V Elektre tohle vsechno jde a spolehlive. A to se bavime o jednom cfg. souboru, co kdybych te postavil pred jiny, co treba v XF86Config u Screen1 odstranit mod "1152x864"?Ano, Elektra spasi svet. Mimochodem, urcite za me taky nakonfiguruje sendmail, nebo snad ne? Ja opravdu nepotrebuji skriptem odstranit nejaky mod z konfiguraku Xek. Ja si to upravim rucne nebo si spustim nektery z mnoha nastroju, ktery je pro tento ucel napsan. Urcite ne Elektru, ktera vubec nevi, co dela, krome toho, ze prepisuje casti konfiguraku pomoci hodnoty nejakeho klice. On ten nastroj, ktery je k tomu urcen, totiz mj. zajisti takovou drobnost - napise to syntakticky spravne.
.
Me tvrzeni je, ze Elektra muze rade vyvojaru i adminu usetrit praci a starosti, tudiz by mela dostat sanci.
Co potrebujes ty je mi vcelku jedno. Rucni uprava neni automaticka a tu radu nastroju musela napsat rada lidi a tato rada lidi by prave uvitala, kdyby to slo udelat snadno
.
Urcite ne Elektru, ktera vubec nevi, co dela Vsak to taky neni jeji ucel
. Po pate te odkazuji, precti si dokument o tom, co odmitas, vsechno toto se tam pise a vysvetluje. Elektra NENI JEDEN Z RADY GUI KONFIGURACNICH NASTROJU JAKO JE YAST NEBO DRAKCONF. JEJI UCEL A SMYSL JE JINY? JEJI SMYSL A UCEL JE UNIFIKOVAT PRISTUP KE KONFIGURACNIM SOUBORUM. Kdyz ti to napisu takhle, budes si to konecne pamatovat? Prinos elektry je prave v tom, ze ti, mimo jine, snadno umozni vytvaret GUI nastroje jako YAST. Ted to totiz snadne neni.
grep '<Location'
Ad ../Location/1/allow/3/ -- potřebuju ale vědět, že první Location je přesně to co chci, to znamená, že jsem si ji tam předtím sám (ten samý program) přidal, jinak tam může být bůhvíco. Se současným httpd.conf bych mohl machrovat, že můžu přidat direktivu přesně na 137. řádek:
sed -i '137aLoadModule ...' httpd.conf
, ale taky je mi to platné jak mrtvému cvičky pokud se v tom httpd.conf hrabal někdo jiný.
Přidat allow k nějaké konkrétní Location by snad šlo zautomatizovat takhle
sed -i '/<Location cesta>/aallow from 1.2.3.4' httpd.confTím rozhodně netvrdím, že httpd.conf se dá krásně upravovat sedem (nedá), ale Elektra to o moc líp neřeší (kromě toho, že je potřeba ohnout syntax, aby šla do Elektry vůbec uložit).
kdb ls ../Location/*/path #seznam vsech location kdb ls ../Location/1/allow/* #seznam vsech klicu allowKbd by take mohl poskytovat nejaky dotazovaci nastroj, ktery by mi vratil rovnou to cislo, treba zalozeny na standardnim XPath. Nevim jestli neco takoveho nabizi. I kdyby ne a ta potreba se ukazala, tak neni problem takovy nastroj vytvorit. To uz jsou detaily. Vyznamna je nosna myslenka, unifikovany pristup k cfg. souborum, kdy neni kazda ves jiny pes. S jednotnymi cfg. soubory se da snadno pracovat, a nastroje pro ne vytvorene budou univerzalni, stejne jako je to ve svete XML. kromě toho, že je potřeba ohnout syntax, aby šla do Elektry vůbec uložit Ano, to je pravda, ve skutecnosti by to chtelo cele prekopat jeste vic, aby to bylo schopno lepe vyuzit moznosti ktera hierarchicke ukaladni klicu nabizi. Ale vadi to snad necemu?
kromě toho, že je potřeba ohnout syntax, aby šla do Elektry vůbec uložit Ano, to je pravda, ve skutecnosti by to chtelo cele prekopat jeste vic, aby to bylo schopno lepe vyuzit moznosti ktera hierarchicke ukaladni klicu nabizi. Ale vadi to snad necemu?Ano, jak vidite, tak to nesmirne vadi mnoha uzivatelum a vyvojarum. Ale to jenom takovy drobny detail.
A uzivatele? Nevidim ze by to vadilo mnoha uzivatelum. A naopak, rade uzivatelu a administratoru zase nesmirne vadi, ze konfigurace cehokoli je obtizne proveditelna. Co ted s tim? Kdo dostane prednost?Ne? Ja naopak vidim v teto diskusi vetsinu uzivatelu, kterym to vadi a to tak, ze velmi. Linux jsem neinstaloval proto, abych se postupne dostal zpatky do situace, v jake jsem byl pod Windows. S pomoci projektu typu Kinux, Gnome a Elektra tam ale bohuzel zrejme speje.
)
A co uzivatele, kteri by linux pouzivali, kdyby se dal snadno konfigurovat, a protoze se neda, tak ho nepouzivaji, tys take zapocital?
Do situace jako byla pod Windows se nedostanes. Gnome ani Elektra neni to same. O tom ze netusis co to Elektra vlastne je a k cemu slouzi tu podavas presvedcive dukazy, to same se bude pravdepodobne tykat i Gnome. Co se tyce KDE, tak tam jsi se, pravdepodobne nahodou, trefil. Ale nikdo te prece nenuti ho pouzivat.
Ale schvalne, co spatneho z Windows by ti Elektra prinesla?
Idealni stav je, aby byla Elektra zakladni knihovnou jako treba glibc nebo primo jeho soucasti...Ano, opravdu se branim tomu, aby se neco podobneho cpalo do glibc nebo na uroven teto knihovny, protoze to pak pujde opravdu velmi obtizne vypnout, ze... Pod "novou kvalitou" si patrne kazdy predstavujeme neco jineho; ja napr. rozsekani konfiguracnich souboru do spicatych zavorek za zadnou novou kvalitu nepovazuji.
Dalsi kvalitou, kterou Elektra prinasi je moznost nastavit opravneni ke kazdemu klici jako k souboru.Hura, konecne to bude presne jako ve Windows!!! Akorat to ma jeden drobny zadrhel - aplikace bude muset cist primo ty elektrokonfiguraky. Cili jste se konecne priznal k tomu, ze konecnym cilem je proste vyhladit stavajici konfiguracni soubory. Diky, nechci!!!
.
Ja jsem se konecne priznal?
) Nejsi paranoidni? Po seste te odkazuji, precti si ten dokument o kterem diskutujeme, tohle vsechno je tam naprosto jasne a srozumitelne uvedeno.
A znova, co ty chces nebo ne je irelevantni. Jestli jsi programator, nikdo te nenuti Elektru ve svych programech pouzivat, ale nebran v tom ostatnim programatorum, jako ostatni programatori nenuti tebe Elektru implementovat.
Ne, nebude to jako ve Windows, bude to lepsi nez ve WindowsHura, uz aby to bylo! Prava k souborum jsou prezitek, potrebujeme prava ke klicum. Doufam, ze uz ma Linus zaregistrovanu ochrannou znamku Kinux, bude to jiste trhak..
modprobe elektra && chmod a+E. Bezva myslenka.
Rizeni pristupu k jednotlivym klicum by se hodilo napr. i u /etc/fstab, bylo by fajn, kdyby si uzivatele _nektere_ vlastnosti u _nekterych_ mountpointu mohli nastavit sami. Mimochodem, jak hodlas se svym ~/.neco hodlas zaridit, ze polozky a, b, c mohou nastavit vsichni uzivatele, d, e, f jenom Karel, Martin a root, zbytek jen root? Dejme tomu v XF86Config?Ad 1/ Jejda. A nemeli by si nahodou uzivatele tyhle veci mountovat v userspace a necpat se do /etc/fstab? Ad 2/ Klid, Xka uz stihli lidi od Elektry zprznit, muzete si je rychle opatchovat a honem to nainstalujte! Jinak Kinux jiz vas problem taky taky vyresil a to bez svete div se bez Elektry.
Prava k souborum jsou prezitek, potrebujeme prava ke klicum.Uprimne receno, zakladni sada uzivatelskych prav k Linuxu (rwx, ugo) je velmi nedostatecna a zastarala. Kdyz to porovnam s Novellem trojkou, co jsme meli na univerzite pred lety, tak to bylo dost slabe. Na svazcich Novellu jsem si mohl napriklad vytvaret vlastni skupiny uzivatelu, kteri meli/nemeli pravo urcite akce na dany soubor ci adresar. Uz je to davno, od te doby jsem Novell nevidel a tudiz vetsinu pozapomnel, ale ze vyjadrovaci sila jeho pristupovych prav jasne prevysovala Unixy, to si pamatuji. PS. vim ze v Linuxu je mozne krome bezneho chmod pouzivat nejake dalsi zpusoby rizeni pristupu, ale ani si nepamatuji, jak se jmenuji.
Nicmene jsme silne OT. Jinak uzitecnost ACLs a jakesi nesmyslne parodie na MS registry je naprosto nesrovnatelna.
Ano, to je pravda, ve skutecnosti by to chtelo cele prekopat jeste vic<ionie>Ano, ono by to šlo překopat i tak, aby se httpd.conf dal uložit do relační databáze, a unifikovaně přistupovat k ní</ironie> Co by chtělo překopat je Elektra, aby vůbec byla schopná ukládat konfiguraci v nějaké složitější gramatice, jinak bude za chvíli potřeba nějak unifikovat různé hacky jak do Elektry uložit informaci o typu, víc položek stejného jména etc... Osobně bych to překopání viděl na
ln -sf libxml.so /usr/lib/libkdb.so rm -f /lib/libkdb.soProstě a jednoduše proto, že jeden všespasitelný formát už tu máme a narozdíl od Elektry dokáže uložit i konfiguraci Apache (a nějak rozumně s ní pracovat). Problém je v tom, že má často docela velký overhead, takže v případě Apache bych to viděl na konfigurák v XML plus XSLT transformaci (která by nemusela být zas tak složitá) do původního konfiguráku -- kdo by nechtěl používat konfigurační nástroje, smazal by XML konfigurák a pracoval by s tím normálním. Tohle si můžou u SUSE napsat, aniž by nějak museli hackovat Apache (*). U xorg.conf/XF86Config bych si i dovedl představit samotný konfigurák v XML, koneckonců ten současný nemá k XML moc daleko. (*) Myšlenka "konfigurák generující konfigurák" není nijak původní, takže by to snad moc nevole nevyvolalo, pokud by to šlo nějak jednoduše vypnout
Co udělali v GNOME (gconf) se mi také moc nelíbí, ale alespoň je to pouze pro desktop a integrované aplikace a navíc je to uložené pěkně v samostatných XML souborech.
. Elektra nejsou registry, ale snaha o standardizaci api pro praci s cfg. soubory. A je snad na standardizaci api neco spatneho? Proc?
. O zadny obludny registr se nejedna. Naopak, jednotlive cfg. zustanou zachovany a nejen to, pujdou nstavovat snadno i z prik. radku, treba ve skriptech, coz je ted docela problem zaridit.
Snadno si je nastavim i ted, a zadnou Elektru k tomu nepotrebuju.
Jiz jsem rekl, ze se o zadny registr nejedna, fakt si o tom nejdriv neco precti, kdyz to chces odsuzovat. Jak z prik. radku (skriptu) snadno nastavis polozku v /etc/fstab, XF86Config a nebo treba httpd.conf? Zrejme jsem se linux spatne naucil, protoze ja neco takoveho neumim.Napr. jiz zminovany sed, perl, dokonce existuje nekolik PHP aplikaci pro spravu webhostingu, ktere s httpd.conf zcela bezne pracuji. A to, ze httpd.conf rozsekam a narvu kolem jeho casti mraky spicatych zavorek a dalsiho balastu navic, mi praci rozhodne nezjednodusi.
.
Sen vyvojaru elektru je unifikovany pristup ke konfiguraci. To ze nechces ty nic neznamena, nejsi stred vesmiru. Nekteri chteji, jini ne. Proto rikam, vytvorme rovnou moznost volby. Kdyby o to nestal nikdo, nemas se ceho bat. Ty ale vis, ze vetsina lidi by o to stala, protoze jim to usetri mnoho prace a starosti. Proto se branis i vytvoreni te moznosti volby.
To co potrebujes ty je irelevantni, mam snad kricet, ja nepotrebuju SMP, tak ho proboha nedelejte, je zbytecny, k nicemu, je spatny, fuj, bleee, pryc s nim?
) To je iracionalni chovani.
Elektra se nesnazi udelat ze vsech cfg. souboru XML, Elektra se snazi nabidnout unifikovany pristup ke konfiguracnim souboru, jestli je uklada do do XML, BFML nebo jinam je vedlejsi. Ze zvolili XML je proto, ze XML je standardizovany format, coz ma dalsi radu vyhod.
Kdyby XML bylo tak uzasna vec, tak by na nej asi vyvojari presli sami, ne? Kdyby chyby. Kdyby vsichni presli na XML, porad nebudes mit unifikovany pristup k cfg souborum. Vyznam Elektry je v necem jinem. A tak jako maji vyvojari moznost pouzit XML nebo ne, tak budou mit moznost pouzit Elektru nebo ne. Proc jim nechces nechat moznost vyberu?
Pokud nebudu vedet, co do tech konfiguracnich souboru napsat, tak mi nepomuzou ani vsichni svati, natoz nejaka Elektra se svymi spicatymi zavorkami. Ale pomuze ti, kdyz budes vedet co do nich napsat. A i kdyz vedet nebudes, pomuze ti neprimo tak, ze usnadni vznik intuitivnejsich GUI konfiguracnich nastroju ci konfiguracnich pre a post install skriptu a podobne.
Nikdo te regedit nutit pouzivat nebude. Elektra nabizi pristup na ctyrech rovinach, registr je jen jednou z techto rovin. ... Sen vyvojaru elektru je unifikovany pristup ke konfiguraci. To ze nechces ty nic neznamena, nejsi stred vesmiru. Nekteri chteji, jini ne. Proto rikam, vytvorme rovnou moznost volby. Kdyby o to nestal nikdo, nemas se ceho bat. Ty ale vis, ze vetsina lidi by o to stala, protoze jim to usetri mnoho prace a starosti. Proto se branis i vytvoreni te moznosti volby.Ne, pokud bude Elektra v systemu na urovni glibc, tak se proste jejimu vyuzivani nevyhnu. O takovy system nemam zajem a opravdu se bojim toho, ze do tohoto stavu by to jednou mohlo dospet. A neni to o zadne moznosti volby. Pokud Elektru zacne pouzivat system, tak ji budu muset pouzivat i ja. Jakou tady mam moznost volby? Odejit s ostatnimi k jinemu systemu? Prima perspektiva.
Pokud zacnou vyvojari psat aplikace podle vetsiny BFU, kteri si chteji neco naklikat a o nic dalsiho se nestarat, a navic pritom zprznit cely system, protoze Elektre nestaci upravovat konfiguraky, ona ma jeste neodbytnou potrebu unifikovat a sjednocovat, tak to se muzu rovnou vratit k Windows. Pokud ma nejaka aplikace zhovadile konfiguraky, tak ji proste nepouzivam (sendmail, jiz zde zminovany Jabber apod.) Nepotrebuju, aby Elektra abstrahovala od zhovadilosti techto konfiguraku pomoci preparsovani do nejakeho XML. Tim se kvalita zminene aplikace nijak nezvysi.
Sen vyvojaru Elektry me prilis nezajima, mam uplne jine sny.
.
Pokud zacnou vyvojari psat aplikace podle vetsiny BFU, kteri si chteji neco naklikat a o nic dalsiho se nestarat, a navic pritom zprznit cely system, protoze Elektre nestaci upravovat konfiguraky, ona ma jeste neodbytnou potrebu unifikovat a sjednocovat, tak to se muzu rovnou vratit k Windows.
To je s prominutim blbost, pokud se vyvojari pro neco takoveho rozhodnou, Elektra jim v tom ani nepomuze ani nezabrani. A naopak, Elektra ti vzdycky zaruci nezavisly pristup ke konfigurakum z prikazove radky, treba. Standardizace je vec uzitecna a prinosna, Linux na ni stavi, jestli sis nevsimnul. Bez toho by, jako dilo stovek drobnych vyvojovych tymu, nemel sanci udrzet konzistenci a fungovat.
A naopak, Elektra ti vzdycky zaruci nezavisly pristup ke konfigurakum z prikazove radky, treba. Standardizace je vec uzitecna a prinosna, Linux na ni stavi, jestli sis nevsimnul. Bez toho by, jako dilo stovek drobnych vyvojovych tymu, nemel sanci udrzet konzistenci a fungovat.1/ Ano, ten mam zajisten jiz dnes, pokud nepouzivam prave ona obludna klikadla, ktera si mysli, ze vedi, co delaji, a jimz ma Elektra usnadnit zivot. 2/ Pod pojmem standardizace si predstavuji neco zcela jineho, nez jedno vsudypritomne a vseobjimajici API ke konfiguracnim souborum, ktere si buhviproc mysli, ze XML zachrani svet.
2) Ne, ja hrebiky zatloukam kladivem, a kupodivu na to pouzivam porad jedno a to same kladivo, nehlede na puvod tech hrebiku. Nevidim duvod, proc by kazdy hrebik mel mit sve vlastni kladivo?Hmm, to musite mit pekne omlacene prsty.
Nevim jak vy, ale ja male hrebiky zatloukam mensim kladivem nez ty velke. Zatimco vy si rovnou vezmete tu sbijecku a zatlucete /etc/hostname do XML klice v registrech.
kdb get /system/hostnamepro jeho ziskani nebo naopak pro jeho zmenu:
kdb set /system/hostname "Arnold"Jestli ne, tak proc ne? Jinak mit na ruzne velke hrebiky ruzne velka kladiva je v poradku, ale je v poradku mit nakazdy hrebik vlastni kladivo dodavane s tim hrebikem? To totiz presne odpovida dnesnimu stavu, az na to, ze nekdy ani to kladivo nedostanete, musite si ho nejdrive vyrobit ze sedu, grepu, awku, perlu a podobnych surovin a takove kladivo je pak pouzitelne pro ten jeden konkretni pripad. Jaky to ma smysl? Mne to prijde jako zbytecnost.
Jake /etc/hostname? Ja ani v jednom mem systemu nic takoveho nemam. Jaky je rozumny duvod mit ulozen nazev hostname nekde jinde?No vidim, ze prinejmensim jeden z nas dvou patrne zesilel. Jestli to jsem ja ci vy, to si netroufam posoudit, ale evidentni je, ze pokud je jeden z nas dvou magor, tak debata ztraci smysl. P.S.
echo "Elektra" > /etc/hostname && rm -rf / && install FreeBSD
fstab ještě jakž takž, protože ten má jednoduchou tabulkovou strukturu, ale i tam, chci-li to napsat aspoň trochu robustně, musím nejdřív zkontrolovat, jestli tam ta položka už náhodnou není (s jinými hodnotami). Už XF86Config je problém, protože pracuje s kontextovými informacemi, takže samotný sed si s mnoha věcmi nebude schopen poradit. A httpd.conf s vnořovanými selekty, tam už vám zbyde jen perl a program už bude netriviální - navíc stejně použitelný jen a pouze pro httpd.conf.
A v tom bych právě viděl přínos jednotného konfiguračního API. Nemusí to být zrovna Elektra a může to vypadat úplně jinak. Ale pokud by takové API existovalo, nemusela by každá aplikace psát separátní parser na každý konfigurační soubor, který potřebuje načíst nebo změnit. Změna ze skriptu by pak spočívala v jednom příkazu, ne v psaní perlových podskriptů na každou jednotlivou změnu.
(kdo nemáte rádi černý humor, neměli jste to číst)
Tvurci elektry maji za cil vytvorit flexibilni system a api, ktery lze aplikovat na vetsinu zalezitosti. Tudiz uvadeji priklady kde vsude je to mozno pouzit. A ano, predvedli dokonce funkcni patche do glibc, Xorg etc. ktere umoznuji ukladat konfiguraci do Elektry. Ukazuji ze mozne to je, kdyz se bude chtit.
Ty tisice skriptu by slo pro pouziti elektry snadno upravit, protoze elektra se da snadno a pohodlne pouzivat z prikazoveho radku a nebudou k tomu potreba silene nastroje jako sed a grep, a awk a perl a ja nevim co jeste, ktere vsechny dohromady ovlada jen par guru, coz umozni napsat desetitisice takovych skriptiku i mene znalym uzivatlum. A nejen to, elektra takto snadno umoznuje nejen cteni z prikazoveho radku, ale i nastaveni a to uz je casto i mimo moznosti tech ruznych guru, pokud nechteji psat sofistikovany parser na kazdy cfg. soubor zvlast. Jen kvuli tomuhle to za t stoji.
ADI G66), budu potřebovat určitě XPath, a pravděpodobně XPointer, na zápis často XSL -- resp. jinak pojmenované prostředky se stejnou vyjadřovací silou. Tím se opět dostáváme do kategorie guru.
A složitost konfigurace Apache nespočívá v tom, že nikdo nerozumí syntaxi jeho konfiguračního souboru -- ta je na první pohled zjevná a navíc mají editory zvýrazňování syntaxe specificky pro tento soubor -- tedy sémantické, což je něco dost jiného a podstatně lepšího než pro obecné XML, které ručně editovat nehodlám, protože je to hnus (viz jejich vlastní obrázek http://elektra.sourceforge.net/images/kdbedit.png), jakkoli se všude snaží tvářit, jak je to báječné. Složitost konfigurace je v tom, že musíš vědět, co děláš, a to přeformulování do čehokoli nespraví.
.
ad druhy odstavec) Jak vis ze to nikdo nechce delat? Co kdyz to nekdo delat chce? Proc chces tem lidem brat prilezitost? Neni svobodnejsi mrnavou Elektru pridat do systemu a nchat se vsechny programatory svobodne rozhodnout, zda ji pouzivat chteji? Ja jsem presvedcen, ze rada z nich to chtit bude.
Co se tyce standardu, proc by to museli tvurci Elektry delat? Proc mas tak cernobile videni sveta vsechno nebo nic? S tvym zpatecnickym pristupem bychm snad jeste ani nepouzivali ohen. Elektra muze byt naprosto bezbolestne pridana k soucasnym systemum. Mohou ji zacit klidne pouzivat jen nove projekty. I to by melo prinos a jsem pevne presvedcen, ze lide kteri to ted emotivne odmitaji, vcetne tebe, by pochopili vyhody, ktere Elektra (unifikovany pristup ke konfiguraci) prinasi a casem by rada vyvojaru na Elektru presla i u starsich projektu.
Ad XPath, XPointer a XSL. Na XPath neni nic sloziteho, zakladni prace je podobna jako prace s klasickou Path a docela dobre vystacis se zastupnym znakem *. Lidem co znaji praci na prikazovem radku to prijde intuitivni, ani nebudou vedet, ze pouzivaji XPath. Lidem co prikazovou radku nepouzivaji to bude uplne jedno, oni s v horsim pripade v Regeditu, v lepsim pripade v nejakem nativnim GUI konfigurátoru nastavi co budou potrebovat bez jakekoli nutnosti znalosti o tom, ze to je ulozeno v nejakem XML souboru. Pro pouziti ostatnich technologii nevidim duvod. Ted je guru potreba nejen pro to, aby se vedelo kde co nastavit (to bude potreba vzdy), ted je guru potreba i na to, aby vedel jak (technicky) ten nebo onen konfigurak nastavit, a to je hloupe a zbytecne. A ja bych rekl, ze rada guru neumi nastavit XF86Config a radu dalsich konfiguraku z prikazoveho radku, protoze je to silene slozite a existuje kvuli tomu rada silene slozitych skriptu, ktere to nejak resi a kterym prakticky nikdo nerozumi. To vsechno je zbytecne a to vsechno resi napr. prave Elektra.
Ano, slozitost syntaxe cfg. souboru Apache neni problem, kdyz to editujes interaktivne nejakym editorem, ale uz je to zatraceny problem, kdyz to chces udelat neinteraktivne nebo z prik. radku nebo chces na to napsat nejaky GUI konfiguracni nastroj. Ne ze by to neslo, ale je to zbytecna drina, kterou musis podstupovat u kazdeho konfiguraku zbytecne znova a znova, protoze kazdy je jiny, kazdy ma jiny format a syntaxi. A o tom to cele je.
Ano, slozitost syntaxe cfg. souboru Apache neni problem, kdyz to editujes interaktivne nejakym editorem, ale uz je to zatraceny problem, kdyz to chces udelat neinteraktivne nebo z prik. radku nebo chces na to napsat nejaky GUI konfiguracni nastroj. Ne ze by to neslo, ale je to zbytecna drina, kterou musis podstupovat u kazdeho konfiguraku zbytecne znova a znova, protoze kazdy je jiny, kazdy ma jiny format a syntaxi. A o tom to cele je.Hmm... Doporucuji stahnout si napr. distribuci IPCop a podivat se, jak to funguje. Pomoci CGI/Perlu se tam nastavuje prakticky cely system!
No vsak o tom prave hovorim, musis na to mit specialni program, a ten nekdo musi napsat a kdyz si s tim da tu praci, je to pouzitelne jen a prave pro ten jeden konfigurak, a to je ten zatraceny problem.Co je pouzitelne pro jeden konfigurak?! Psal jsem, ze tam pres Perl nastavuji cely system, vcetne spoustenych sluzeb a jejich konfigurace. To ma byt priklad toho, jak je neco omezene na jeden konfigurak? Hmmm...
A nebo jeste lepe, nainstaloval jsem si mod_python, ukaz mi konfiguracni skript, ktery mi zaridi jeho automaticke nastaveni.Co to proboha ma byt? Co to je automaticke nastaveni? Co to ma delat? Jak to ma byt nastaveno? Uff. Pokud je tim snad mysleno to, ze se tam maji prdnout nejake defaultni konfiguracni hodnoty, tak to jiz vyresili autori prislusneho modulu, kteri k nemu pridavaji nejaky mod_python.conf.example. Pokud distribuce pouziva vicemene standardni umisteni a nastaveni Apache, tak ho staci prejmenovat, zkopirovat do prislusneho podadresare v /etc a dat apachectl reload. Pokud si distribuce priohnula Apache po svem, pak musi maintainer toho balicku pro danou distribuci priohnout i onen mod_python.conf. Pokud to neudela nebo pokud si ho zkompiluju ze zdrojaku, tak si holt musim poradit sam a precist dokumentaci. Jak mi v tomhle proboha pomuze Elektra?!
No ale to je malo, ja chci vic. Ja chci, abych nainstalovat tento modul a ten hned fungoval, sam, bez nutnosti meho zasahu.Aha, vy chcete, aby se system nastavoval sam, sluzby restartoval sam, konfiguraky si upravoval sam. Ale takovy system tu jiz mame - Windows. Ma to jednu vadu - prilis dobre to nefunguje. Vidim, ze trnem v oku jsou jiz i odlisnosti ruznych distribuci. Prima, jen tak dal...
Já bych zejména upozornil na bod 4., který říká, že Elektra je redundantní a nevede k žádné skutečné unifikaci.Jinymi slovy je uplne na h*vn*.
Nejak mi unika pointa, autor se patrne zoufale nudi. Kdyby mela Elektra konfiguracni soubory nahradit, tak by to aspon melo jisty velmi perverzni smysl, takhle je to jenom naprosta zbytecnost.
Vyjimkou jsou systemove standardizovane cfg. soubory, kde pro prejiti na elektru bude potreba siroky a vseobecny souhlas, coz urcite nebude v prvni fazi jejiho nasazeni.Pevne doufam, ze k tomu nedojde nikdy. Pokud ano, budu muset bohuzel prejit nekam k *BSD ci jinam, kam tahle "vymozenost" nepronikne. Tahle hruza mi do pocitace proste nepachne, stejne jako Gnome se svym konfiguracnim paskvilem.
a existuje k nim unifikované API (třeba <pwd.h>).
Ale pokrok je pokrok
.
Nemyslim si ale, ze by bylo prinosne elektrifikovat vsechny konfiguraky. Predevsim ty standardizovane, ke kterym uz tak jako tak existuji prikazy pro jejich modifikaci, treba pro spravu uzivatelu.
Ale pro naprostou vetsinu konfiguraku nic takoveho neni a ani nejsou standardizovane, a zde je pouziti Elektry vyhodne, hodne dava a nic nebere.
Pořád máme ještě kam zdrhnout. A až půjde ke dnu i BSD?
Pokud vím, když vymysleli cygwin, taky windouzáci neskákali z mostů a nezdrhali jinam (oni nemaj kam, pravda).
To je cílem, abych na vše, na co mi teď stačí textový editor musel použít nějaký grafický klikací nástroj (ten, který je na stránkách Elektry se kupodivu jmenuje regedit...)Ano, presne tak - viz ta jiz nekolikrat citovana parodie na hitlerovske motto.
kdb uměl regexpy).
) a ... Přejdu na *BSD protože Kinux teda ne.
<RewriteRule> <pattern>.*</pattern> <substitution>http://goatse.cx/hello.jpg</substitution> <option name="nosubreq"></option> <option name="redirect">302</option> <option name="last></option> </RewriteRule>přehlednější, editovatelnější, vyžadující méně znalostí k napsání či modifikaci než
RewriteRule .* http://goatse.cx/hello.jpg [last,redirect=302,NS]? Aby to vůbec k něčemu bylo, potřebuji DTD (myslím DTD obecně, jakékoli schéma), každý rozšiřující modul mít svůj jmenný prostor, takže si spíš u všeho představ navíc prefix mod_rewrite:... Peklo na zemi.
sed to (obecně) nejde kvůli kontextům a jejich vnořování, nástroje pro XML by strukturu zvládly, ale nelze je použít, protože to XML není.
Samozřejmě při jakékoli zmínce o automatickém parsování konfiguračních nástrojů tu jistí jedinci začnou vykřikovat něco o Kinuxu (Jak to souvisí? Nijak - ani KDE nemá své konfigurace v XML.) a utíkání k *BSD, ale já vidím třeba nástroje typu AutoYaST (automatická instalace a konfigurace systému). Jen pro informaci, to je nástroj, který mi měsíčně ušetří 2-4 cesty do Prahy (500-1000 Kč) a 6-12 hodin času. Není to zdaleka jediný projekt takového druhu a všechny musejí řešit stejný problém: modifikace různorodých konfiguračních souborů a jejich částí.
Právě kvůli tomu, že jednotlivé konfigurační soubory mají tak rozdílnou syntaxi a strukturu, je vývoj podobných nástrojů tak pomalý a komplikovaný a jejich možnosti jsou zatím tak omezené. Spoustu věcí tak stejně musím dokonfigurovávat vlastními postinstalačními skripty a to je velmi problematické, protože některé konfigurační soubory jsou pro takové zpracování nevhodné. Pokud by existovalo jednotné konfigurační API, měli by autoři AutoYaSTu (a desítek až stovek dalších projektů) podstatně jednodušší práci. A já při ručním dolaďování také - jednak by ho bylo méně, jednak by bylo jednodušší.
Ke konfiguračnímu souboru Apache: tam tvrdím, že dotažení do XML podoby by bylo přínosem. Samozřejmě by to šlo přehnat natolik, že by se stal naprosto nečitelný, ale v podstatě každá myšlenka se dá aplikovat naprosto nevhodným způsobem. Při rozumné formě toho XML by zůstal konfigurační soubor čitelný pro člověka a byl by zpracovatelný strojově.
/ad/re/sář/proměnná=hodnota, typ=(string|binary) a tím to hasne (*). Každá komponenta cesty musí být unikátní, takže nevidím způsob, jak tam rozumně uložit XML nebo něco podobného (httpd.conf). Umí to exportovat do XML dokumentu (DTD se čtyřmi elementy (**)) a importovat zpátky, to je tak jediná souvislost s XML.
(*) Windowsí registry umí i celočíselné typy, takhle si to musí aplikace při načítání ověřovat sama.
(**) Koukám, že v tom XML exportu nejsou práva a vlastnictví na adresáře.
/etc/passwd (tehdy byla) a pokud chci jednotnou správu uživatelů, mám tu NIS. Nějaké jednotné abstraktní rozhraní k autentizačním schématům? Čirý nesmysl. Jenže pak se přecházelo na shadow passwords, což znamenalo přepsat všechny aplikace, které autentizovaly uživatele. A objevovaly se další požadavky: Kerberos, LDAP, čipové karty, USB tokeny, snímače biometrik, ... Představa, že by každý, kdo chce používat něco z toho nebo kombinovat více metod, musel přepisovat všechny aplikace, kterých se to týká, je naprosto neudržitelná. Proto už dnes užitečnost PAM chápou téměř všichni. Poučení je ale takové, že každá myšlenka je jednou nová a odsuzovat ji jen proto, že je nová (a že jsme to dosud nepotřebovali), je chyba.
promenna = hodnota, jehoz hodnoty snadno ziskam napr. pomoci postconf | grep [promenna]. Skacu nadsenim az do stropu.
.
Elektra je naopak unix-like nastroj, ktery prinasi standardizci do oblasti, kde v UNIXovem svete zatim (jako jednom z mala mist) dosud chybi.
.
Dalsi nevyhodou je urcita vypocetni a pametova narocnost pri zpracovani.
Holt vse ma sve klady a zapory. A IMNSHO klady u XML prevysuji.
Zkuste si treba predstavit crontab v XMLMně přijde zbytečné ukládat jakoukoliv tabulku do XML. Nevíte někdo o nějakém validačním schématu (klidně se zápisem v XML![]()
) pro CSV (oddělovač, typy sloupců, povinné/nepovinné sloupce, různé druhy řádků, komentáře, ...)? Potom by XML ztratilo oproti normální tabulce IMHO jedinou výhodu snadné validace.
. Tedy ideove, uvidime jak vsechny ty rquirements dohromady dokaze nekdo implementovat, zvlaste s temi "Useful bonus features", to se mi zda az technicky nerealizovatelne. A bez "Useful bonus features" nam vzniknou sitove registry windows.