Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
Byla vydána nová verze 260 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Odstraněna byla podpora skriptů System V. Aktualizovány byly závislosti. Minimální verze Linuxu z 5.4 na 5.10, OpenSSL z 1.1.0 na 3.0.0, Pythonu z 3.7.0 na 3.9.0…
Byla vydána nová verze 5.1 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Na webu everydaylht.com vyšel článek se stručným popisem změn v první betaverzi KDE 4.6.0, která vyšla před několika dny. Autor v něm zmiňuje například filtrování souborů v Dolphinu, optimalizace správce oken KWin nebo migraci KDE PIM na Akonadi.
Tiskni
Sdílej:
, ale chtěl jsem jenom ukázat na tu nesmyslnost co jsi napsal.
Mně se dělá nevolno vždy když se někde náhodou dostanu ke Gnome. Ovládá se to jinak, má to jiné klávesové zkratky a nepovolí mi to půlku věcí, které v KDE normálně dělám. Prý aby to nemátlo běžného uživatele
Můj "oblíbený" problém je Uložit jako/Vytvořit nový adresář. Když se tady člověk splete a vytvoří adresář chybně, tak je v pytli, protože jej nemá šanci přejmenovat nebo smazat. Musím pustit nějaký souborový manager a vyřešit to tam - ohromně uživatelsky přívětivé.
Tqtinterface a kdelibs jsem zkompiloval s pomocí cmake, jenže kdebase s ním kompilovat nejde, a s normálním postupem to skončí s chybou, že moc kdesi dostal moc parametrů. Když jsem tu chybu googlil, tak jsem nic užitečného nevygooglil, jen to, že je to potřeba buď opravit, nebo použít cmake (možná že mi zde někdo řekne, že jsou to nesmysly, ale tohle jsem prostě našel).
Dá se z nějakých deb balíčků vytáhnout něco jako PKGBUILD, abych viděl, jak to buildí pro Debian či Ubuntu?
Takze nepouzivas KDE, lebo si si neodbornymi zasahmi do systemy rozbil 32bit kniznice?Nepíšu ani to, že nepoužívám KDE, a vůbec už ne to, že ho nepoužívám proto, že jsem si neodbornými zásahy rozbil 32bit knihovny. Ve svém příspěvku uvádím, že KDE používám, a to ve verzi 3.5.10. 32bitové knihovny jsem si také nerozbil. Pouze mi teď jedna chybí a také bych potřeboval přebuildit WINE, které sice funguje, ale kvůli nové nvidii mi v něm nefunguje opengl, které potřebuje zrovna pro mne kritický program. Acroread pro změnu vyžaduje verzi libpng, kterou jsem omylem zahodil a také ji nemám jak sestavit. Ale Evince je dostatečnou náhradou. A s KDE to souvisí jen do té míry, že systém nemohu komplexně updatovat, protože by mi přestalo fungovat. Proto chci sestavit Trinity, abych mohl aktualizovat úplně celý systém a zbavit se rizik toho, že mi přestane občas fungovat něco, co mělo špatně definované závislosti a dovolilo aktualizaci knihovny, kterou přitom potřebuje.
Mně se dělá nevolno vždy když se někde náhodou dostanu ke Gnome. Ovládá se to jinak, má to jiné klávesové zkratky a nepovolí mi to půlku věcí, které v KDE normálně dělám.Ano, Gnome a KDE jsou mezi sebou v těchto věcech do jisté míry odlišné.
Prý aby to nemátlo běžného uživateleTohle je podle mě velmi oblíbená městská historka, zvlášť mezi uživateli KDE (sám jsem občasným uživatelem KDE a kdysi jsem byl i pravidelným).
Můj "oblíbený" problém je Uložit jako/Vytvořit nový adresář. Když se tady člověk splete a vytvoří adresář chybně, tak je v pytli, protože jej nemá šanci přejmenovat nebo smazat.Zajímavé, o tom jsem ani nevěděl (teď jsem si to vyzkoušel a musím vám dát za pravdu). Zajímavé je, že to odpovídá mému stylu práce. Pokud ti na tom záleží, zadej bug report / feature request, zvlášť s patchem by mohl mít velkou šanci na úspěch.
Musím pustit nějaký souborový manager a vyřešit to tam - ohromně uživatelsky přívětivé.Pravda, jen na tyto účely místo souborového manažeru používám shell. Dokonce už i na tu přípravu adresářové struktury. Tak nějak jsem si zvykl a když vyvažuju přínos práce v Gnome a v KDE, tak subjektivně se mi už nějakou dobu pracuje v Gnome. Mezi důvody patří to, že jsem si na KDE zvyknul a zavedl jsem si v něm určitý způsob práce, ale po updatu mi další verze obvykle předchozí způsob práce znemožnily. Takhle jsem přešel postupně z Kate na vim v terminálu, pak jsem vyměnil celé KDE za XFCE kvůli nabubřelosti, pak za Openbox+lxpanel, a nakonec jsem se celkem usadil na Gnome (ano, bylo to v době, kdy jsem měl míň času na ladění prostředí a víc bylo třeba věnovat opravdové práci). Pak mě samozřejmě dlouhodobě nahlodávala nestabilita systému s KDE, o které někteří místní diskutéři tvrdí, že nikdy nikde neexistovala. I přesto mě ta údajně neexistující nestabilita lámala tak dlouho, až mě společně s příliš horlivými a nedotaženými změnami zlomila.
Předpokládám, že Ubuňtáci jej nasadí už v nějaké verzi 3.0.1-alfa3 takže to bude asi stejná sranda jako s prvními vydáními KDE 4.0 na openSUSE
KDE 4 funguje na naprosté většině HW solidně už nějakou dobu. Sem tam je ještě problém s nějakými grafikami, ale jinak už od verze 4.3 je to perfektně použitelné.Tak tak. Přešel jsem na verzi 4.2 a ještě tam bylo pár nedodělků. Ale od s každou další verzí byl vidět výrazný pokrok a KDE je na tom lépe a lépe.