Uroš Popović v krátkém článku vysvětluje, co jsou emulátor terminálu, TTY a shell a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Jde o první díl seriálu na jeho novém webu Linux Field Guide věnovaném nízkoúrovňové práci s linuxovými systémy.
Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Jak by vypadal svět bez Linuxu? Konsorcium Linux Foundation se rozhodlo odpovědět sérií krátkých videí s názvem A World Without Linux (Svět bez Linuxu) a zvýšit tak povědomí o všudepřítomnosti Linuxu. Zveřejněna byla třetí epizoda: Can I Follow You? (Mohu tě sledovat?). Bez Linuxu by nebyly sociální sítě jako Facebook nebo Twitter.
Tiskni
Sdílej:
5.11.2015 20:22
|🇵🇸 | skóre: 94
| blog:
5.11.2015 23:56
the.max | skóre: 46
| blog: Smetiště
6.11.2015 12:42
Václav "Darm" Novák | skóre: 26
| blog: Darmovy_kecy
| Bechyně / Praha
6.11.2015 13:40
Václav "Darm" Novák | skóre: 26
| blog: Darmovy_kecy
| Bechyně / Praha
https://www.youtube.com/watch?v=hHTwsTjv1O8.
9.11.2015 22:48
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
To je nesmyslná spekulace přitažená za vlasy. Bez Linuxu by se prostě rozvíjela jiná svobodná platforma. Třeba by Sun Microsystems prosperoval, nezničil by ho Oracle a měli bychom dnes všude Solaris. Nikdo by už ani náznakem neuvažoval o nějakém Ext4, který vůbec neumí checksumy, snapshoty či redundanci a replikaci dat i metadat. Nikoho by nenapadlo, že by snad kernel nepodporoval barvení stránek — kdepak, u moderního systému přece musí být barvení stránek samozřejmostí, no ne? Nebo by třeba zvítězilo nějaké mikrokernelové řešení. Minix? GNU Hurd? A pak je tu poměrně velká rodina BSD systémů s celou škálou na výběr, od znamenitých kousků (FreeBSD) až po odpad se zabezpečením ze 70. let a s Giant Lockem v kernelu (OpenBSD). Něco z toho by zcela jistě úlohu Linuxu převzalo. Jmenovalo by se to jinak, fungovalo by to možná nakonec (trochu) jinak, ale jedna věc je jistá: Technologický pokrok se nedá zastavit.
7.11.2015 22:04
Hans1024 | skóre: 5
| blog: hansovo
odpad se zabezpečením ze 70. let a s Giant Lockem v kerneluJiste, protoze kdyz ma nekdo jine priority, musi urcite produkovat odpad. Jako ja chapu, ze vetsina lidi bez vahani zahodi stabilitu, bezpecnost i citelnost kodu, aby ziskali par % vykonu a skvele nove featury, ale nemyslim si, ze je timto zpusobem vhodne vyvijet kritickou infrastrukturu. A co se tyce 70. let, tehdy bylo zabezpeceni postavene na omezeni privilegii. Kdyz utocnici zacali privilegia obchazet exploitovanim chyb v kodu, prvnim logickym krokem bylo psat kvalitnejsi kod a az pozdeji se zacaly vymyslet zpusoby, jak utocnikovi zabranit zneuzit chybu v kodu - napriklad randomizovanim adresniho prostoru (ASLR). Prvni implementace ASLR je z roku 2001. A napriklad ten "znamenity kousek" FreeBSD stale v upstreamu implementaci ASLR nema a jeho bezpecnost je stale postavena hlavne na omezovani privilegii. Nastesti se to nekteri lidi snazi zmenit, a vyvojari se vetsinou snazi spolupracovat misto toho, aby svoje systemy navzajem nazyvali odpadem.
OpenBSD žádné jasné priority nemá, kromě ješitnosti tedy. (Ne že by si to někteří členové komunity neuvědomovali.)
Pravda je, že randomizace adresního prostoru není ze 70. let, nicméně OpenBSD není ani náhodou jediná platforma, která něco takového používá. Není to tedy „výhoda OpenBSD“. Zásadní problém tkví v nepřítomnosti RBAC. Není tam žádná obdoba SELinuxu (nebo alespoň jednoduššího pfexec ze Solarisu), což dobře zabezpečený systém nepřipomíná ani vzdáleně. OpenBSD místo toho dokola opakuje mantru, že je potřeba především udržet útočníky mimo systém a že když už jsou uvnitř, je vše ztraceno a RBAC nepomůže. No pěkně děkuji, tak takový systém bych nechtěl. Tohle je poměrně zhoubná filozofie. Služby běžící na systému mají obrovskou trusted code base. Navzdory vychloubačným kecům o údajném auditování software, kterými OpenBSD „omlouvá“ zásadní nedostatek software a roky zastaralé verze, se nedá nijak zaručit, že žádný z mnoha desítek síťových démonů nebude napadnutelný. Izolace démonů v chroot kontejnerech je jediná zastaralá možnost, kterou OpenBSD má. To s sebou nese jedině potíže. (DHCP server v jednom kontejneru nemůže příliš snadno aktualizovat DNS server v jiném kontejneru.) Když už k útoku dojde, není ani možné přesně analyzovat, o co se útok pokusil. SELinux je řešení o řád pokročilejší, které u každého démona zvlášť stanoví, kam přesně smí přistupovat, a při pokusu porušit tato omezení dostane správce systému možnost situaci prověřit a buď přístup povolit, je-li ve skutečnosti legitimní, nebo se problémem zabývat podrobněji.
ASLR a omezování privilegií jsou téměř ortogonální záležitosti. Proto je nesmysl srovnávat systémy stylem „nemá A a jeho bezpečnost je postavená na B“. Systém by měl mít oba bezpečnostní prvky. Linux je pochopitelně má. FreeBSD (téměř) taky, byť cesta do mainstreamu může ještě chvíli trvat.
Giant Lock v kernelu není „pár % výkonu“. Je to zásadní problém. Je to něco z minulého století, co může velký SMP systém výkonově ochromit pod úroveň jednoprocesoru. Na dnešním multiprocesoru je OpenBSD nepoužitelné, co se výkonu týká. Dnes je multiprocesor i malý síťový router. Bez paralelismu uvnitř kernelu se systém těžko objede. Koneckonců, cokoliv paralelního je na OpenBSD těžký problém, není-li to striktně v user-space. A ono to v user-space není, kdykoliv jde o síťový provoz, o filesystémy a tak podobně. Zatímco FreeBSD už dávno podporuje ZFS jako kořenový i bootovací filesystém, pokusy portovat ZFS a jiné moderní filesystémy na OpenBSD se zatím nesetkaly s úspěchem. (Existují přinejmenším dva, ale oba narážejí na nutnost přepsat polovinu kernelu.) Nejvtipnější je odpověď na ZFS v OpenBSD FAQ. Prý ZFS v OpenBSD nebude, dokud nebude pod přijatelnou licencí. No ovšem, jak jinak! Není tam kupodivu ani slovo o tom, že skutečným problémem je předpotopní kernel OpenBSD. ZFS není kompatibilní ani s Linuxem, ani s FreeBSD, co se týká licence. Přesto oba systémy ZFS podporují a člověk si může ZFS nainstalovat jako oddělený balíček, který v oficiálních zdrojových kódech a v repository zkrátka není. Žádná tragédie. Jen OpenBSD ZFS nepodporuje a ve svých FAQ raději neříká, proč vlastně.
Když se vrátím k původnímu tématu: Kdyby nevznikl Linux, jistě by ho nahradila jiná svobodná technologie, ale OpenBSD by to asi nebylo. To leda že by nevznikl multiprocesor. Pak by OpenBSD mělo šanci.
Giant Lock v kernelu není „pár % výkonu“. Je to zásadní problém.
Ono to bylo pár procent výkonu v době, kdy se BKL objevil v Linuxu, a je to pár procent výkonu dodnes na systémech, kde procesorů není moc a moc si (v jádře) nekonkurují. A teď se na to můžeme podívat buď optikou OpenBSD "na systémech, kde se OpenBSD používá, to není podstatný problém" nebo optikou ostatních "tento design omezuje použitelnost OpenBSD jen na systémy, kde to nevadí". Linux už se oproti tomu dávno běžně používá i na systémech, kde si fungování s jedním univerzálním zámkem nikdo radši ani nepředstavuje a kde i fine grained zámky mohou být příliš omezující (proto se pořád něco přepisuje na RCU nebo ještě víc lockless implementace).
Kdyby nevznikl Linux, jistě by ho nahradila jiná svobodná technologie, ale OpenBSD by to asi nebylo. To leda že by nevznikl multiprocesor. Pak by OpenBSD mělo šanci.
Kdyby byla reálná poptávka po nasazení OpenBSD na víceprocesorových systémech, dost možná by tu koncepci opustili i v OpenBSD. Spíš bych viděl problém v osobě Theo de Raadta. Linus je sice taky ješitný (kdo ne) a dokáže být občas i otravný diktátor, ale především je pragmatik. Takže mu nedělá problém vykašlat se na vznešené ideje nebo na vlastní ješitnost a přijmout řešení, které sice není křišťálově čisté nebo se mu původně moc nelíbilo, ukáže-li se, že to v praxi Linuxu prospěje. To je podle mne hlavní důvod, proč se z mnoha open source unixových systémů (nejvíc) prosadil právě Linux. Teoretici sice mohou psát sáhodlouhá pojednání, jaký je Linux bastl a jak je minix, Hurd, Plan 9 nebo nějaký jiný systém, o kterém jsem ani já neslyšel, v tom či onom ohledu navržen mnohem čistěji a lépe, ale v praxi se uživatelé (a tím nemyslím jen jednotlivce, ale i velké firmy) rozhodují podle úplně jiných kritérií.
8.11.2015 14:36
Hans1024 | skóre: 5
| blog: hansovo
To je podle mne hlavní důvod, proč se z mnoha open source unixových systémů (nejvíc) prosadil právě Linux.Hlavnim duvodem je pravdepodobne nechvalne znamy soudni spor, kde AT&T tvrdilo, ze BSD obsahuje kod puvodniho unixu. Soud sice rozhodl, ze tam zadny kod AT&T neni, ale je logicke, ze zatimco spor probihal, tak hodne lidi, co chtelo svobodny unix, slo radeji delat na Linuxu.
8.11.2015 14:22
Hans1024 | skóre: 5
| blog: hansovo
Pravda je, že randomizace adresního prostoru není ze 70. let, nicméně OpenBSD není ani náhodou jediná platforma, která něco takového používá. Není to tedy „výhoda OpenBSD“.Ja jsem netvrdil, ze je to jedinna platforma, ktera ASLR pouziva. Nicmene treba ASLR v Linuxu je slabsi.
Zásadní problém tkví v nepřítomnosti RBAC. Není tam žádná obdoba SELinuxu (nebo alespoň jednoduššího pfexec ze Solarisu), což dobře zabezpečený systém nepřipomíná ani vzdáleně. OpenBSD místo toho dokola opakuje mantru, že je potřeba především udržet útočníky mimo systém a že když už jsou uvnitř, je vše ztraceno a RBAC nepomůže. No pěkně děkuji, tak takový systém bych nechtěl.A nekdo jiny by zase nechtel system, kde maintainer patch jenom zbezne proletne, otestuje, mergne a pak uz ho nikdo zkoumat nebude. Je to proste jiny pristup k problematice.
Tohle je poměrně zhoubná filozofie. Služby běžící na systému mají obrovskou trusted code base. Navzdory vychloubačným kecům o údajném auditování software, kterými OpenBSD „omlouvá“ zásadní nedostatek software a roky zastaralé verze, se nedá nijak zaručit, že žádný z mnoha desítek síťových démonů nebude napadnutelný.A proto krome veci jako ASLR zacali lidi z OpenBSD, frustrovani z existujicich demonu, nahrazovat nektere demony vlastnimi.
Když už k útoku dojde, není ani možné přesně analyzovat, o co se útok pokusil. SELinux je řešení o řád pokročilejší, které u každého démona zvlášť stanoví, kam přesně smí přistupovat, a při pokusu porušit tato omezení dostane správce systému možnost situaci prověřit a buď přístup povolit, je-li ve skutečnosti legitimní, nebo se problémem zabývat podrobněji.Nebo proste utocnik po prevzeti kontroly nad procesem exploitne jeden z mnoha bugu v obrovskem neauditovanem jadre.
FreeBSD (téměř) taky, byť cesta do mainstreamu může ještě chvíli trvat.Jo, a nekteri lidi taky pracuji na SMP v kernelu OpenBSD. Blby vykon mi pripada smutny, absence ASLR mi pripada jako pruser. A je mozne, ze ty to mas obracene, a presto nebudu zadny system co pouzivas oznacovat za odpad
, protoze chapu, ze se vesmir netoci jenom kolem mych nazoru a pozadavku.
Na dnešním multiprocesoru je OpenBSD nepoužitelné, co se výkonu týká.A presto existuji lide, kteri ho pouzivaji. Maji totiz jine priority a pozadavky. A o to tady jde.
Nejvtipnější je je odpověď na ZFS v OpenBSD FAQ. Prý ZFS v OpenBSD nebude, dokud nebude pod přijatelnou licencí. No ovšem, jak jinak! Není tam kupodivu ani slovo o tom, že skutečným problémem je předpotopní kernel OpenBSD. ZFS není kompatibilní ani s Linuxem, ani s FreeBSD, co se týká licence. Přesto oba systémy ZFS podporují a člověk si může ZFS nainstalovat jako oddělený balíček, který v oficiálních zdrojových kódech a v repository zkrátka není.Samozrejme ze to neni jenom o licenci, ale taky o odlisnem pristupu k vyvoji a relativne male poptavce po ZFS na OpenBSD. I kdyby to bylo pod BSD licenci a byla by po tom obrovska poptavka, vyvojari OpenBSD proste jen tak neprijmou tunu ciziho kodu - nekdo by ho musel cely prostudovat a dost mozna i cely prekopat, protoze oni to s tou kvaitou opravdu mysli vazne. Snaha mit citelny kod a minimalni software bez tuny super-featur pripada vetsine lidi asi jako nejaky vtip, ale ono to prinasi realne vysledky. Staci se podivat na pomer zranitelnosti u OpenSSL a LibreSSL.
Když se vrátím k původnímu tématu: Kdyby nevznikl Linux, jistě by ho nahradila jiná svobodná technologie, ale OpenBSD by to asi nebylo.Ja netvrdim, ze by ho nahradilo OpenBSD, protoze chapu, ze bezny uzivatel ma jine pozadavky. Ja jenom nechapu proc nedokazes prijmout, ze ma nekdo jiny odborny nazor. Tvrdit "tenhle pristup k problemu je jedinny spravny" je naivni. Jiny pristup ma proste jine vyhody a nevyhody, kazdy ma jine priority a jiny use-case a podle toho si muze vybrat projekt, ktery mu vyhovuje.
Nesprávnu konfiguráciu systému systému nezachráni nejaký Selinux.
Neviem či pomôže akékoľvek zabezpečenie proti wizard hackerovy.
9.11.2015 00:09
|🇵🇸 | skóre: 94
| blog:
Byl by vůbec Solaris otevřenej, kdyby Sun nebyl ve sračkách svojí neschopností konkurovat Linuxu?Samozřejmě že nebyl. Jenže to je pro většinu mlaďochů tak dávná minulost, že o ní nic neví. Většina z nich v té době znala maximálně MS Win, protože o Solaris měli možnost leda tak škrtnout někde na terminálu v nějaké knihovně, nebo korporačce. To Novell byl mnohem populárnější - a kde je dnes..
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz