Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Phoronix otestoval PandaBoard ES s 1,2GHz ARM Cortex-A9 OMAP4460. Dané řešení bylo výkonově většinou daleko za sestavami s Intel Atom, až na pár překvapivých výjimek, kde dosahovalo podobného výkonu.
Tiskni
Sdílej:
Aha. Používat pojem "výrobní náklady" jako označení celkové výše finančních prostředků nutných k vyprodukování výrobku (prostě aby mohl fyzicky vzniknout) je podle mě celkem běžné. Jako "prodejní náklady" pak označuju finanční zdroje vynaložené k tomu, aby se výrobek dostal k zákazníkovi (včetně třeba mzdy prodavače v obchodě nebo prostředků na reklamu). Jestli chceš licence počítat do výrobních nákladů nebo do prodejních je jedno.Ach jo. Tak česky: Je rozdíl když si objednává board jednotlivec a je rozdíl v ceně SoC s potřebnými periferiemi když si ji kupuje výrobce třeba mobilních telefonů ve velkém (můj odhad? 500-1000Kč za kus, protože telefony se všemi periferiemi, maržemi se s těmito SoC prodávají tak od 3000,-).
Ale abych to uzavřel, tvůj komentář je naprosto debilní, neboť místo toho, aby reagoval na jasně čitelnou myšlenku, napadá způsob (snad i částečnou nešikovnost) jejího vyjádření.Tak to je výborné, když jsem o něco takového ani vzdáleně nesnažil.
Ach jo. Tak česky: Je rozdíl když si objednává board jednotlivec a je rozdíl v ceně SoC s potřebnými periferiemi když si ji kupuje výrobce třeba mobilních telefonů ve velkém (můj odhad? 500-1000Kč za kus, protože telefony se všemi periferiemi, maržemi se s těmito SoC prodávají tak od 3000,-).O ci ti proboha jde? Z čeho jsi vyčetl, že mi není jasné, že náklady na jeden kus budou nižší, když se něco prodává po milionech než když se prodává v mnohem menším množství a po kusech? Jsi opravdu tak blbej?
Z čeho jsi vyčetl, že mi není jasnéSpíš jsem z ničeho nevyčetl opak.
Jsi opravdu tak blbej?Asi jo.
1080p neznamena vobec nic pokial neuvedies aspon bitrateNo jakože ta bitrate tomu strašně moc pomůže.
Trvam na tom ze je to neskutocne predrazene.Drahé jo? Tak si projdi vývojové boardy od Qualcommu. Pokud nevíš např. co s přebytečnýma (téměř a základní cena, ještě přičti poštovné, balné, CLO, všimné) 27.000,- můžeš si jeden koupit. Vývojové boardy OMAP jsou jedny z nejlevnějších. Jiná cena je samozřejmě pokud si jednotlivec a jiná pokud máš v plánu odebírat po tisících kusech a skládat to do různých zařízení (mobilů třeba).
), PCI (33MHz - nestačí) a nebo VESA. Ale ty na 50MHz byly fakt na hraně. S nima by to ale možná šlo
. Tedy za předpokladu, že by nebyl žádný overhead (například čtení videa z disku
).
V datasheetu OMAPu je 1080p určitě pro dekódování h264, enkódování bylo u OMAP3 někde okolo 720p myslím. Ale OMAP4 je novější. BTW u OMAP5 to bude určitě h264 1080p a stereo :-O.
format coho? mna zaujima najviac bitrate.Psal jsi něco o kodeku. Bitrate toho sama o sobě taky zrovna moc neřekne.
1080p, pro 4:3 je to 1080*1440 pixelů, pro 30fps to je 46 656 000 pix/s, pro 32bpp je to 46 mega transakcí za sekundu. Podotýkám, že 486 měly sběrnici na 30-50MHz, kde 50MHz je extrémní limit. Spousta hw na 50MHz už nejela.Tak čistě pro zajímavost: 1080p většinou značí poměr stran 16:9, tedy rozlišení 1920x1080, což je 2,0736Mpix, video z Hollywoodu má většinou 24fps, což je 49766400 pix/s a barevný prostor je YUV420 nebo YCbCr, který má v průměru 12bpp, takže 597196800 bitů/s, jestli je sběrnice 32-bitová — však počítat umíš. Za dob DOSu se používal packed 8-bitový barevný formát (snad nějaký PAL či co) a taky to relativně šlo. Ale myslím si, že to není pointa (další zajímavost: dle mého názoru by si měla umět do framebufferu či jiného vykreslovacího bufferu kopírovat dekódované grafické data karta z paměti pomocí nějakého DMA sama a neměla by zatěžovat s takovýma hovadinama procesor vůbec; V případě RAWu tak stačí dva DMA mechanismy, trocha paměti a disk a není potřeba procesor vůbec). Pointa je že krom toho jaký je kodek ještě závisí i na jeho komplexnosti a dost často i obsahu a že pro přehrávání videa neexistuje žádná hranice v Mhz. Mám takový pocit, že DSP od TI co se používaly ve videopřehrávačích měly tak 40Mhz.
V datasheetu OMAPu je 1080p určitě pro dekódování h264,Aby to zas nebyl Baseline
. Pokud ale balit nebudeš, tak to bude už moc. Ale opravdu jen na RAW. Koneckonců pokud by se mělo brát jen B/W, tak to skoro zvládne i nějakej MCU
.
DMA je jasný.
h264: Že jsem nemlčel, zase musím dělat traffic TI
.
V datasheetu 4460 je 1920x1080 30fps
(no dobře 16:9 jsem se sekl, ale pořád lepší podcenit než přecenit). Dál tam mluvěj o 720p transkodingu a že maj na to přímo akcelerační hw (IVA-HD). Formátů to umí hodně:
• H.264: BP/MP/HP Encode and Decode
• H.264: Fast Profile/RCDO Encode and Decode
• MPEG-4: SP/ASP Encode/Decode (No support for GMC)
• DivX 5.x and higher Encode/Decode (No lower version; for example, 3.11 and 4.x)
• H.263: Profile 0 and 3 for Decode, Profile 0 for Encode
• Sorenson Spark: V0 and V1 Decode (No encode support)
• MPEG-2 SP/MP Encode/Decode
• MPEG-1 Encode/Decode
• VC-1/WMV9/RTV : SP/MP/AP Encode and Decode
• On2® VP6/VP7 Decode
• RealVideo® 8/9/10 Decode
• AVS 1.0 Encode and Decode
• JPEG (also MJPEG) Baseline Encode/Decode
• H.264 Annex G (SVC) Scalable Baseline Profile to 480p – 720p30
• H.264 Annex H (MVC) up to 720p30
A to všechno ještě bez intervence toho DSP nebo ARMů.
HD (1080p)video encoding a decoding.Na DSP ty jelito. GPP by to dal těžko i se čtyřma jádrama.
presne ti tedka nereknu (z hlavy nevim), ale jeho odchylka je do nejakych 2% u proudu(a to az pri proudech nad nejakych 10A, z hlavy ti to nereknu) a u napeti cca 0,25%, tedka presne nevim, ale hodnoty budou hodne pdoobne tomu co jsem napsal.
(a i když mikrokód, tak to pár tranzistorů sežere)
.
Jinak z těch 4W bude většina spotřeba periferií na desce (je tam i spínanej zdroj). Samotnej integráč (ten černej čtvereček je procesor a na něm RAM). Bude žrát pod 1W. A to ho můžu přetaktovat i výrazně podtaktovat. Ten Atom má pak TDP 2.5W a nemá integrovanou kupu periferií.
Obecně bych ale řekl, že pokud maj procesory +- stejnou architekturu (45nm a nějakej ten upravenej von Neumann), tak budou mít vždy +- stejnej odběr. Jedinej rozdíl je v kvalitě algoritmů a vnitřní struktury.
netbooku spotrebu 10W-11W vcetne zdroje s 10palcovym displejemCo máš za netbook?
).
Já měl takovou s Dellem (PII 300MHz) a 13.3" LCD (i když ne na maximální jas). Když člověk vytížil cpu, stouplo to asi na dvojnásobek. Vypnuté LCD a HDD ten idle IIRC srazily na 6-7W.netbooku spotrebu 10W-11W vcetne zdroje s 10palcovym displejemCo máš za netbook?
.
I když nejrychlejší ARM stroj by to nebyl. To by byl Zynq
.