V Bolzanu probíhá konference SFSCON (South Tyrol Free Software Conference). Jean-Baptiste Kempf, zakladatel a prezident VideoLAN a klíčový vývojář VLC media playeru, byl na ní oceněn cenou European SFS Award 2025 udělovanou Free Software Foundation Europe (FSFE) a Linux User Group Bolzano‑Bozen (LUGBZ).
Open-source minimalistický trackball Ploopy Nano byl po modelech modelech Classic a Thumb Trackball také aktualizován. Nová verze Nano 2 používá optický senzor PAW3222 a k původně beztlačítkovému designu přidává jedno tlačítko, které ve výchozí konfiguraci firmwaru QMK přepíná režim posouvání koulí. Sestavený trackball nyní vyjde na 60 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Github publikoval Octoverse 2025 (YouTube), tj. každoroční přehled o stavu open source a veřejných softwarových projektů na GitHubu. Každou sekundu se připojil více než jeden nový vývojář. Nejpoužívanějším programovacím jazykem se stal TypeScript.
Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Phoronix otestoval PandaBoard ES s 1,2GHz ARM Cortex-A9 OMAP4460. Dané řešení bylo výkonově většinou daleko za sestavami s Intel Atom, až na pár překvapivých výjimek, kde dosahovalo podobného výkonu.
Tiskni
Sdílej:
Aha. Používat pojem "výrobní náklady" jako označení celkové výše finančních prostředků nutných k vyprodukování výrobku (prostě aby mohl fyzicky vzniknout) je podle mě celkem běžné. Jako "prodejní náklady" pak označuju finanční zdroje vynaložené k tomu, aby se výrobek dostal k zákazníkovi (včetně třeba mzdy prodavače v obchodě nebo prostředků na reklamu). Jestli chceš licence počítat do výrobních nákladů nebo do prodejních je jedno.Ach jo. Tak česky: Je rozdíl když si objednává board jednotlivec a je rozdíl v ceně SoC s potřebnými periferiemi když si ji kupuje výrobce třeba mobilních telefonů ve velkém (můj odhad? 500-1000Kč za kus, protože telefony se všemi periferiemi, maržemi se s těmito SoC prodávají tak od 3000,-).
Ale abych to uzavřel, tvůj komentář je naprosto debilní, neboť místo toho, aby reagoval na jasně čitelnou myšlenku, napadá způsob (snad i částečnou nešikovnost) jejího vyjádření.Tak to je výborné, když jsem o něco takového ani vzdáleně nesnažil.
Ach jo. Tak česky: Je rozdíl když si objednává board jednotlivec a je rozdíl v ceně SoC s potřebnými periferiemi když si ji kupuje výrobce třeba mobilních telefonů ve velkém (můj odhad? 500-1000Kč za kus, protože telefony se všemi periferiemi, maržemi se s těmito SoC prodávají tak od 3000,-).O ci ti proboha jde? Z čeho jsi vyčetl, že mi není jasné, že náklady na jeden kus budou nižší, když se něco prodává po milionech než když se prodává v mnohem menším množství a po kusech? Jsi opravdu tak blbej?
Z čeho jsi vyčetl, že mi není jasnéSpíš jsem z ničeho nevyčetl opak.
Jsi opravdu tak blbej?Asi jo.
1080p neznamena vobec nic pokial neuvedies aspon bitrateNo jakože ta bitrate tomu strašně moc pomůže.
Trvam na tom ze je to neskutocne predrazene.Drahé jo? Tak si projdi vývojové boardy od Qualcommu. Pokud nevíš např. co s přebytečnýma (téměř a základní cena, ještě přičti poštovné, balné, CLO, všimné) 27.000,- můžeš si jeden koupit. Vývojové boardy OMAP jsou jedny z nejlevnějších. Jiná cena je samozřejmě pokud si jednotlivec a jiná pokud máš v plánu odebírat po tisících kusech a skládat to do různých zařízení (mobilů třeba).
), PCI (33MHz - nestačí) a nebo VESA. Ale ty na 50MHz byly fakt na hraně. S nima by to ale možná šlo
. Tedy za předpokladu, že by nebyl žádný overhead (například čtení videa z disku
).
V datasheetu OMAPu je 1080p určitě pro dekódování h264, enkódování bylo u OMAP3 někde okolo 720p myslím. Ale OMAP4 je novější. BTW u OMAP5 to bude určitě h264 1080p a stereo :-O.
format coho? mna zaujima najviac bitrate.Psal jsi něco o kodeku. Bitrate toho sama o sobě taky zrovna moc neřekne.
1080p, pro 4:3 je to 1080*1440 pixelů, pro 30fps to je 46 656 000 pix/s, pro 32bpp je to 46 mega transakcí za sekundu. Podotýkám, že 486 měly sběrnici na 30-50MHz, kde 50MHz je extrémní limit. Spousta hw na 50MHz už nejela.Tak čistě pro zajímavost: 1080p většinou značí poměr stran 16:9, tedy rozlišení 1920x1080, což je 2,0736Mpix, video z Hollywoodu má většinou 24fps, což je 49766400 pix/s a barevný prostor je YUV420 nebo YCbCr, který má v průměru 12bpp, takže 597196800 bitů/s, jestli je sběrnice 32-bitová — však počítat umíš. Za dob DOSu se používal packed 8-bitový barevný formát (snad nějaký PAL či co) a taky to relativně šlo. Ale myslím si, že to není pointa (další zajímavost: dle mého názoru by si měla umět do framebufferu či jiného vykreslovacího bufferu kopírovat dekódované grafické data karta z paměti pomocí nějakého DMA sama a neměla by zatěžovat s takovýma hovadinama procesor vůbec; V případě RAWu tak stačí dva DMA mechanismy, trocha paměti a disk a není potřeba procesor vůbec). Pointa je že krom toho jaký je kodek ještě závisí i na jeho komplexnosti a dost často i obsahu a že pro přehrávání videa neexistuje žádná hranice v Mhz. Mám takový pocit, že DSP od TI co se používaly ve videopřehrávačích měly tak 40Mhz.
V datasheetu OMAPu je 1080p určitě pro dekódování h264,Aby to zas nebyl Baseline
. Pokud ale balit nebudeš, tak to bude už moc. Ale opravdu jen na RAW. Koneckonců pokud by se mělo brát jen B/W, tak to skoro zvládne i nějakej MCU
.
DMA je jasný.
h264: Že jsem nemlčel, zase musím dělat traffic TI
.
V datasheetu 4460 je 1920x1080 30fps
(no dobře 16:9 jsem se sekl, ale pořád lepší podcenit než přecenit). Dál tam mluvěj o 720p transkodingu a že maj na to přímo akcelerační hw (IVA-HD). Formátů to umí hodně:
• H.264: BP/MP/HP Encode and Decode
• H.264: Fast Profile/RCDO Encode and Decode
• MPEG-4: SP/ASP Encode/Decode (No support for GMC)
• DivX 5.x and higher Encode/Decode (No lower version; for example, 3.11 and 4.x)
• H.263: Profile 0 and 3 for Decode, Profile 0 for Encode
• Sorenson Spark: V0 and V1 Decode (No encode support)
• MPEG-2 SP/MP Encode/Decode
• MPEG-1 Encode/Decode
• VC-1/WMV9/RTV : SP/MP/AP Encode and Decode
• On2® VP6/VP7 Decode
• RealVideo® 8/9/10 Decode
• AVS 1.0 Encode and Decode
• JPEG (also MJPEG) Baseline Encode/Decode
• H.264 Annex G (SVC) Scalable Baseline Profile to 480p – 720p30
• H.264 Annex H (MVC) up to 720p30
A to všechno ještě bez intervence toho DSP nebo ARMů.
HD (1080p)video encoding a decoding.Na DSP ty jelito. GPP by to dal těžko i se čtyřma jádrama.
presne ti tedka nereknu (z hlavy nevim), ale jeho odchylka je do nejakych 2% u proudu(a to az pri proudech nad nejakych 10A, z hlavy ti to nereknu) a u napeti cca 0,25%, tedka presne nevim, ale hodnoty budou hodne pdoobne tomu co jsem napsal.
(a i když mikrokód, tak to pár tranzistorů sežere)
.
Jinak z těch 4W bude většina spotřeba periferií na desce (je tam i spínanej zdroj). Samotnej integráč (ten černej čtvereček je procesor a na něm RAM). Bude žrát pod 1W. A to ho můžu přetaktovat i výrazně podtaktovat. Ten Atom má pak TDP 2.5W a nemá integrovanou kupu periferií.
Obecně bych ale řekl, že pokud maj procesory +- stejnou architekturu (45nm a nějakej ten upravenej von Neumann), tak budou mít vždy +- stejnej odběr. Jedinej rozdíl je v kvalitě algoritmů a vnitřní struktury.
netbooku spotrebu 10W-11W vcetne zdroje s 10palcovym displejemCo máš za netbook?
).
Já měl takovou s Dellem (PII 300MHz) a 13.3" LCD (i když ne na maximální jas). Když člověk vytížil cpu, stouplo to asi na dvojnásobek. Vypnuté LCD a HDD ten idle IIRC srazily na 6-7W.netbooku spotrebu 10W-11W vcetne zdroje s 10palcovym displejemCo máš za netbook?
.
I když nejrychlejší ARM stroj by to nebyl. To by byl Zynq
.