Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Byl představen ICT Supply Chain Security Toolbox, společný nezávazný rámec EU pro posuzování a snižování kybernetických bezpečnostních rizik v ICT dodavatelských řetězcích. Toolbox identifikuje možné rizikové scénáře ovlivňující ICT dodavatelské řetězce a na jejich podkladě nabízí koordinovaná doporučení k hodnocení a mitigaci rizik. Doporučení se dotýkají mj. podpory multi-vendor strategií a snižování závislostí na vysoce
… více »Nizozemský ministr obrany Gijs Tuinman prohlásil, že je možné stíhací letouny F-35 'jailbreaknout stejně jako iPhony', tedy upravit jejich software bez souhlasu USA nebo spolupráce s výrobcem Lockheed Martin. Tento výrok zazněl v rozhovoru na BNR Nieuwsradio, kde Tuinman naznačil, že evropské země by mohly potřebovat větší nezávislost na americké technologii. Jak by bylo jailbreak možné technicky provést pan ministr nijak nespecifikoval, nicméně je známé, že izraelské letectvo ve svých modifikovaných stíhačkách F-35 používá vlastní software.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 162 (pdf).
Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, zveřejnilo Domain Report za rok 2025 s klíčovými daty o vývoji domény .CZ. Na konci roku 2025 bylo v registru české národní domény celkem 1 515 860 s koncovkou .CZ. Průměrně bylo měsíčně zaregistrováno 16 222 domén, přičemž nejvíce registrací proběhlo v lednu (18 722) a nejméně pak v červnu (14 559). Podíl domén zabezpečených pomocí technologie DNSSEC se po několika letech stagnace výrazně
… více »Google představil telefon Pixel 10a. S funkci Satelitní SOS, která vás spojí se záchrannými složkami i v místech bez signálu Wi-Fi nebo mobilní sítě. Cena telefonu je od 13 290 Kč.
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Fedora 43 Asahi Remix s KDE Plasma už funguje na M3. Zatím ale bez GPU akcelerace. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Red Hat představil nový nástroj Digital Sovereignty Readiness Assessment (GitHub), který organizacím umožní vyhodnotit jejich aktuální schopnosti v oblasti digitální suverenity a nastavit strategii pro nezávislé a bezpečné řízení IT prostředí.
BarraCUDA je neoficiální open-source CUDA kompilátor, ale pro grafické karty AMD (CUDA je proprietární technologie společnosti NVIDIA). BarraCUDA dokáže přeložit zdrojové *.cu soubory (prakticky C/C++) přímo do strojového kódu mikroarchitektury GFX11 a vytvořit tak ELF *.hsaco binární soubory, spustitelné na grafické kartě AMD. Zdrojový kód (převážně C99) je k dispozici na GitHubu, pod licencí Apache-2.0.
Phoronix otestoval PandaBoard ES s 1,2GHz ARM Cortex-A9 OMAP4460. Dané řešení bylo výkonově většinou daleko za sestavami s Intel Atom, až na pár překvapivých výjimek, kde dosahovalo podobného výkonu.
Tiskni
Sdílej:
Aha. Používat pojem "výrobní náklady" jako označení celkové výše finančních prostředků nutných k vyprodukování výrobku (prostě aby mohl fyzicky vzniknout) je podle mě celkem běžné. Jako "prodejní náklady" pak označuju finanční zdroje vynaložené k tomu, aby se výrobek dostal k zákazníkovi (včetně třeba mzdy prodavače v obchodě nebo prostředků na reklamu). Jestli chceš licence počítat do výrobních nákladů nebo do prodejních je jedno.Ach jo. Tak česky: Je rozdíl když si objednává board jednotlivec a je rozdíl v ceně SoC s potřebnými periferiemi když si ji kupuje výrobce třeba mobilních telefonů ve velkém (můj odhad? 500-1000Kč za kus, protože telefony se všemi periferiemi, maržemi se s těmito SoC prodávají tak od 3000,-).
Ale abych to uzavřel, tvůj komentář je naprosto debilní, neboť místo toho, aby reagoval na jasně čitelnou myšlenku, napadá způsob (snad i částečnou nešikovnost) jejího vyjádření.Tak to je výborné, když jsem o něco takového ani vzdáleně nesnažil.
Ach jo. Tak česky: Je rozdíl když si objednává board jednotlivec a je rozdíl v ceně SoC s potřebnými periferiemi když si ji kupuje výrobce třeba mobilních telefonů ve velkém (můj odhad? 500-1000Kč za kus, protože telefony se všemi periferiemi, maržemi se s těmito SoC prodávají tak od 3000,-).O ci ti proboha jde? Z čeho jsi vyčetl, že mi není jasné, že náklady na jeden kus budou nižší, když se něco prodává po milionech než když se prodává v mnohem menším množství a po kusech? Jsi opravdu tak blbej?
Z čeho jsi vyčetl, že mi není jasnéSpíš jsem z ničeho nevyčetl opak.
Jsi opravdu tak blbej?Asi jo.
1080p neznamena vobec nic pokial neuvedies aspon bitrateNo jakože ta bitrate tomu strašně moc pomůže.
Trvam na tom ze je to neskutocne predrazene.Drahé jo? Tak si projdi vývojové boardy od Qualcommu. Pokud nevíš např. co s přebytečnýma (téměř a základní cena, ještě přičti poštovné, balné, CLO, všimné) 27.000,- můžeš si jeden koupit. Vývojové boardy OMAP jsou jedny z nejlevnějších. Jiná cena je samozřejmě pokud si jednotlivec a jiná pokud máš v plánu odebírat po tisících kusech a skládat to do různých zařízení (mobilů třeba).
), PCI (33MHz - nestačí) a nebo VESA. Ale ty na 50MHz byly fakt na hraně. S nima by to ale možná šlo
. Tedy za předpokladu, že by nebyl žádný overhead (například čtení videa z disku
).
V datasheetu OMAPu je 1080p určitě pro dekódování h264, enkódování bylo u OMAP3 někde okolo 720p myslím. Ale OMAP4 je novější. BTW u OMAP5 to bude určitě h264 1080p a stereo :-O.
format coho? mna zaujima najviac bitrate.Psal jsi něco o kodeku. Bitrate toho sama o sobě taky zrovna moc neřekne.
1080p, pro 4:3 je to 1080*1440 pixelů, pro 30fps to je 46 656 000 pix/s, pro 32bpp je to 46 mega transakcí za sekundu. Podotýkám, že 486 měly sběrnici na 30-50MHz, kde 50MHz je extrémní limit. Spousta hw na 50MHz už nejela.Tak čistě pro zajímavost: 1080p většinou značí poměr stran 16:9, tedy rozlišení 1920x1080, což je 2,0736Mpix, video z Hollywoodu má většinou 24fps, což je 49766400 pix/s a barevný prostor je YUV420 nebo YCbCr, který má v průměru 12bpp, takže 597196800 bitů/s, jestli je sběrnice 32-bitová — však počítat umíš. Za dob DOSu se používal packed 8-bitový barevný formát (snad nějaký PAL či co) a taky to relativně šlo. Ale myslím si, že to není pointa (další zajímavost: dle mého názoru by si měla umět do framebufferu či jiného vykreslovacího bufferu kopírovat dekódované grafické data karta z paměti pomocí nějakého DMA sama a neměla by zatěžovat s takovýma hovadinama procesor vůbec; V případě RAWu tak stačí dva DMA mechanismy, trocha paměti a disk a není potřeba procesor vůbec). Pointa je že krom toho jaký je kodek ještě závisí i na jeho komplexnosti a dost často i obsahu a že pro přehrávání videa neexistuje žádná hranice v Mhz. Mám takový pocit, že DSP od TI co se používaly ve videopřehrávačích měly tak 40Mhz.
V datasheetu OMAPu je 1080p určitě pro dekódování h264,Aby to zas nebyl Baseline
. Pokud ale balit nebudeš, tak to bude už moc. Ale opravdu jen na RAW. Koneckonců pokud by se mělo brát jen B/W, tak to skoro zvládne i nějakej MCU
.
DMA je jasný.
h264: Že jsem nemlčel, zase musím dělat traffic TI
.
V datasheetu 4460 je 1920x1080 30fps
(no dobře 16:9 jsem se sekl, ale pořád lepší podcenit než přecenit). Dál tam mluvěj o 720p transkodingu a že maj na to přímo akcelerační hw (IVA-HD). Formátů to umí hodně:
• H.264: BP/MP/HP Encode and Decode
• H.264: Fast Profile/RCDO Encode and Decode
• MPEG-4: SP/ASP Encode/Decode (No support for GMC)
• DivX 5.x and higher Encode/Decode (No lower version; for example, 3.11 and 4.x)
• H.263: Profile 0 and 3 for Decode, Profile 0 for Encode
• Sorenson Spark: V0 and V1 Decode (No encode support)
• MPEG-2 SP/MP Encode/Decode
• MPEG-1 Encode/Decode
• VC-1/WMV9/RTV : SP/MP/AP Encode and Decode
• On2® VP6/VP7 Decode
• RealVideo® 8/9/10 Decode
• AVS 1.0 Encode and Decode
• JPEG (also MJPEG) Baseline Encode/Decode
• H.264 Annex G (SVC) Scalable Baseline Profile to 480p – 720p30
• H.264 Annex H (MVC) up to 720p30
A to všechno ještě bez intervence toho DSP nebo ARMů.
HD (1080p)video encoding a decoding.Na DSP ty jelito. GPP by to dal těžko i se čtyřma jádrama.
presne ti tedka nereknu (z hlavy nevim), ale jeho odchylka je do nejakych 2% u proudu(a to az pri proudech nad nejakych 10A, z hlavy ti to nereknu) a u napeti cca 0,25%, tedka presne nevim, ale hodnoty budou hodne pdoobne tomu co jsem napsal.
(a i když mikrokód, tak to pár tranzistorů sežere)
.
Jinak z těch 4W bude většina spotřeba periferií na desce (je tam i spínanej zdroj). Samotnej integráč (ten černej čtvereček je procesor a na něm RAM). Bude žrát pod 1W. A to ho můžu přetaktovat i výrazně podtaktovat. Ten Atom má pak TDP 2.5W a nemá integrovanou kupu periferií.
Obecně bych ale řekl, že pokud maj procesory +- stejnou architekturu (45nm a nějakej ten upravenej von Neumann), tak budou mít vždy +- stejnej odběr. Jedinej rozdíl je v kvalitě algoritmů a vnitřní struktury.
netbooku spotrebu 10W-11W vcetne zdroje s 10palcovym displejemCo máš za netbook?
).
Já měl takovou s Dellem (PII 300MHz) a 13.3" LCD (i když ne na maximální jas). Když člověk vytížil cpu, stouplo to asi na dvojnásobek. Vypnuté LCD a HDD ten idle IIRC srazily na 6-7W.netbooku spotrebu 10W-11W vcetne zdroje s 10palcovym displejemCo máš za netbook?
.
I když nejrychlejší ARM stroj by to nebyl. To by byl Zynq
.