Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Phoronix.com přináší výsledky testů, jejichž úkolem je porovnat výkon 32bitového jádra bez a s podporou PAE a 64bitového jádra. Mezi prvními dvěma byly minimální rozdíly, ale třetí jmenované bylo ve většině případů znatelně rychlejší. Testy proběhly na Ubuntu 9.10.
Tiskni
Sdílej:
pro mě mělo značnou hodnotu testování 32 bez a s PAE, protože jsem to před vánoci potřeboval v práci použít. dle některých informací měl být rozdíl až 10% ( s PAE pomalejší ). Ani porovnání 32 vs 64 bit není nezajímavý, takže jsem rád, že si někdo jiný dal tu práci.K tomu nelze říci nic jiného, než +1!
Nikoli.
Nevím jaké úpravy provedli ve Firefoxu v Debianu. Kauzu jsem sice sledoval, ale už si to nepamatuju. Za situace, kdy by Debian provedl zásadní změny do jádra Firefoxu, pak by asi logicky bylo poněkud divné testovat výkon prohlížečů na Firefoxu(Iceweasel) z Debianu.
Zpět k mému příkladu. Testovat Ext3 vs. Ext4 a vybrat si k tomu defaultní a tedy hrubě nestandardní Ext3 z ubuntu je krávovina. Navíc to je distribuční paskvil, dát do produkčního systému pro BFU filesystém Ext3 nastavený tímto hrubě nezodpovědným způsobem.ale ti kreténi například nasadí do produkčního systému Ext3 fileystém s vypnutými bariéramiVypnute bariery na Ext3 jsou linuxovy default, takze neni divu, ze to Ubuntu (stejne jako velka cast ostatnich distribuci) ma take vypnute. Pokud se to nekomu nelibi, tak at si stezuje na LKML, ne na Ubuntu.
Nemůžu si odpostit ten výraz, ale ti kreténi například nasadí do produkčního systému Ext3 fileystém s vypnutými bariérami (hazard).Server je od toho, aby běžel, ne aby padal.
./mplayer -nosound -vo null -benchmark -cache 8129 -endpos 300 Final.Fantasy.2001.1080p.BluRay.x264-TiMELORDS/tl-ff.mkv x86_64: BENCHMARKs: VC: 712.516s VO: 0.045s A: 0.000s Sys: 3.382s = 715.943s BENCHMARK%: VC: 99.5214% VO: 0.0062% A: 0.0000% Sys: 0.4724% = 100.0000% i686: BENCHMARKs: VC: 821.932s VO: 0.050s A: 0.000s Sys: 4.739s = 826.721s BENCHMARK%: VC: 99.4206% VO: 0.0061% A: 0.0000% Sys: 0.5733% = 100.0000%U Epiphany subjektivně potvrzuji podobný efekt.
přeloženými pro i[3..6]86Debian je AFAIK překládán pro 486 (až na výjimky), takže pokud Ubuntu svoje balíčky nedělá ze zdrojových Debianu, tak je taky pro 486
Na druho stranu, i tak je test názornou ukázkou, že dnes nemá smysl používat 32bit Linux na 64bit procesoru (pokud opravu nepotřebujete 32bit OS).Jenže těch důvodů je pro BFUčka poměrně dost, zejména různé uzavřené 32bit programy, jak by řekl Jardík - šmejdárny.
Pro určité specifické typy aplikací (např. komplikovanější šifrovací algoritmy) bych si to i dokázal představit, pokud byly opravdu jako "32-bitové" použity binárky přeložené pro starší procesor typu i386-i586 a jako "64-bitové" naopak plně optimalizované. Ale u Apache k tomu moc nevidím důvod.
Tedy jedna možnost mne napadla: že by to testovali na nějakém čtyřjádře a u 32-bitové verze použili jádro bez podpory SMP. Ale pokud by to tak bylo, musel by ten test dělat ještě větší blb než ti, kdo kdysi benchmarkovali dvoujádrové 64-bitové procesory pomocí 32-bitových úloh běžících na jednom jádře.