Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Specialisté společnosti ESET zaznamenali útočnou kampaň, která cílí na uživatele a uživatelky v Česku a na Slovensku. Útočníci po telefonu zmanipulují oběť ke stažení falešné aplikace údajně od České národní banky (ČNB) nebo Národní banky Slovenska (NBS), přiložení platební karty k telefonu a zadání PINu. Malware poté v reálném čase přenese data z karty útočníkovi, který je bezkontaktně zneužije u bankomatu nebo na platebním terminálu.
V Ubuntu 25.10 byl balíček základních nástrojů gnu-coreutils nahrazen balíčkem rust-coreutils se základními nástroji přepsanými do Rustu. Ukázalo se, že nový "date" znefunkčnil automatickou aktualizaci. Pro obnovu je nutno balíček rust-coreutils manuálně aktualizovat.
VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
top - 14:28:51 up 4:42, 3 users, load average: 7.91, 4.04, 2.17 Tasks: 116 total, 2 running, 114 sleeping, 0 stopped, 0 zombie Cpu(s): 7.3%us, 1.0%sy, 0.0%ni, 0.0%id, 91.4%wa, 0.3%hi, 0.0%si, 0.0%st Mem: 439620k total, 434900k used, 4720k free, 508k buffers Swap: 498004k total, 248480k used, 249524k free, 28780k cached PID USER PR NI VIRT RES SHR S %CPU %MEM TIME+ COMMAND 2129 pavel 20 0 764m 75m 8740 D 1.0 17.7 12:29.68 firefox 1109 root 20 0 194m 37m 1624 D 0.3 8.7 5:52.88 Xorg 4175 pavel 20 0 159m 33m 2260 S 0.0 7.9 0:39.92 skype.orig 4431 pavel 20 0 554m 10m 3052 S 0.0 2.4 0:07.33 sonata 2196 pavel 20 0 253m 7096 2328 R 1.3 1.6 7:58.58 npviewer.bin 4741 pavel 20 0 46656 4932 1448 S 5.0 1.1 0:00.78 iotop 1349 mpd 20 0 306m 4556 1044 S 0.3 1.0 1:30.08 mpd 2418 pavel 20 0 469m 4268 1716 S 0.0 1.0 0:15.78 claws-mail 2044 pavel 20 0 105m 1736 916 S 0.0 0.4 0:06.24 fluxbox 4449 pavel 20 0 62848 1200 688 S 0.0 0.3 0:00.19 xterm 2155 pavel 20 0 278m 1188 732 S 0.3 0.3 1:13.17 pulseaudio 3437 pavel 20 0 63580 1164 680 S 0.0 0.3 0:00.41 xterm 2133 pavel 20 0 46160 1112 664 S 0.0 0.3 0:02.01 gconfd-2 773 haldaemo 20 0 34016 964 340 S 0.0 0.2 0:00.33 hald 3504 pavel 20 0 54128 912 636 S 0.0 0.2 0:00.15 gvfs-gdu-volume 3506 root 20 0 42448 872 600 S 0.0 0.2 0:00.76 devkit-disks-daNechápu proč je najednou 512 MB tak málo. Evidentně není problém ani tak ve využité residentní paměti, ale v obrovských nárocích na virtuální paměť. Poradíte někdo jak tento problém 'spravit' v Ubuntu, popřípadě jakou jinou distribuci a aplikace zvolit? Pro rodiče jsou nutností dobrý webový prohlížeč (ideálně FF - podpora Flashe a blbě napsaných webů je nutnost) a Skype. Další věci už nejsou zas tak důležité - i když dřív na tomhle počítači uplně v pohodě běhal FF, OpenOffice.org, GIMP... - nechápu, že teď pomalu nejde pustit ani samotný Firefox. Pořád se mi to zdá divný, možná začnu reinstalací, protože to může být skrytý proces, rootkit, nebo kdoví co, ale tenhle přístup mi začíná nápadně připomínat reinstalaci MS Windows... Pro pořádek:
Řešení dotazu:
Určitě tam dej 32-bit systém. Rozdíl ve využití paměti je znatelný.Tohle máte něčím podloženo? Pořád se s tím někdo ohání, ale IMHO je na tom pravdy pramálo.
Když předpokládáme, že je někde úzké hrdlo a chceme ho najít, zkusil bych pustit iotop a latencytop a sledoval, co zobrazí.
512 MB je uz dnes docela malo. Na stroji s tolika RAM Vam nepobezi (rozumej pouzitelne) ani moderni windows.
Neni tedy duvod to chtit po GNU/Linux distrech urcenych pro masove pouziti viz *buntu.
Nastesti jsou distribuce znacne variabilni a existuji moderni miniaturni distra.
Pokud trvate na *buntu tak volte starsi vydani 8.04 nebo 8.10.
Ne vzdy na starsi HW je vhodna nejmodernejsi distribuce.
Win XP je bezmala 10 let stary OS.
Je treba to brat tak ze se tazatel pokousi na onom PC pouzivat vistu ci win 7 coz se da srovnat s hw naroky soucasnych distribuci.
Takovyto hw se dnes nehodi ani na server uz kvuli spotrebe elektriny.
Videl bych to na nejake male Live systemy ci distra vyvijene pro stare pocitace. A nebo win xp. V idealnim pripade odvoz do sberneho dvora a nakup moderniho hw za par kacek.
To mate pravdu. Vyvoj OS windows je nastesti brzden zakrnelosti korporatnich aplikaci a proto jsou jeste dnes jak rikate 8 let stara win xp pouzitelna. Pro firemni i domaci pouziti stale dostacujici. Z pohledu uzivatele jejich nasledovnici krom vyssi stability a bezpecnosti nenabizeji nic navic.
XP vsak pomalu "odstreluji" (s podporou samotneho MS) vyrobci HW tim ze nedodavaji ovladace pro klicovy HW na tento system, ale na vyssi (vista, seven).
Uz s DirectX je problem na mnoha noteboocich kam si uzivatel dal win xp misto visty. Pro kancl ci net to nevadi. Pro multimedia ano.
Mam jeden notebook jez byl dodan s vistou a ja tam chtel xp. Zadarilo se ale ..... Zvukovka - neni oficialni ovladac - jede jen vystup nikoliv vstup. Grafika ... neni oficialni ovladac - graf akcelerace nebezi jak ma ... na filmy se neda divat pac se trhaji. A to nemluvim o SATA HDD, wifi, LAN, webcam. Ani jedna vec nejela. HDD jsem musel prepnout do IDE modu atd .... Moderni win vista, seven i Ubuntu slapou jak vino - obraz nadhera.
Proste sehnal jsem po hodinach googleni nejake ovladace a neni to ono. z cehoz vypliva ze win xp jsou stary kram vhodny na stary zelezo a nebo setsakramentsky davat pozor pri vyberu HW Takze jsem win xp zahodil i s rukama do vecnych lovist.
Na poli OSS je borlivy vyvoj mnoha nezavislych komunit i firem a proto se neni cemu divit ze distribuce a aplikace zastaravaji den po dni. Distribuce ma vsak repozitare a neni tak problem mit aktualni aplikace.
Zkratka aplikace nejsou vsechno, kdyz os poradne nebezi na hw.
Inu v pripade ze kupujete motherboard ci graf adapter tak budiz. Ne vzdy se totiz jedna o zhavou novinku na trhu.
Ovsem na poli notebooku se na xp uz davno pece a kdejaka distribuce je na tom s podporou hw lip.
U rodičů budu v dohledné době aktualizovat systém, taky podobná liga, 512 MB RAM, 2,3GHz Sempron, zatim je tam nějaká Mandriva a kde3.5, přijde tam asi mandriva 2010 a budu lobovat pro windowmaker, minimálně ať si to táta zkusí, jaké to bude. Do menu mu naházim nejčastějš používaný příkazy, "alt+F2" už používat umí.
Když to plánuji používat každý den, tak ...... tak pocitac za 3000Kc pre mna nie je volba.
Tiskni
Sdílej: