Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Phoronix provedl několik testů vlivu SELinuxu na výkonnost systému v různých aplikacích. Celkově se výkonnostní dopady zapnutého SELinuxu neprojevily; výjimkou je Apache a PostMark, kde jsou dopady minimální.
Tiskni
Sdílej:
Opravdu nic nového neříká? Já si třeba myslel, že SELinux zpomaluje dost. (Ale ocenil bych, kdyby tam otestovali i rychlost bootu systému.)
selabel_open(), která bude doufám brzo opravena (RHBZ#709014).
Pravda, neprevadzkujem systemy, kde spustam kod tretich stran ktoremu nemozem doverovat a tak podobne.Chodíte na web, se zapnutým javascriptem, flashem, a podobně?
To samozrejme chodim, ale neviem si predstavit, ako by som obmedzil napriklad takemu Firefoxu pristup k comukolvek, aby to malo nejaky ucinok a zaroven ma neobmedzovalo v praci. Tym kodom tretich stran som myslel napr. PHP kod, ktory neuploadujem ja sam a podobne. Aby to tak nevyznelo, ze si myslim, ze SELinux je zbytocny. Ja chapem, ze to ludia potrebuju, len si nemyslim, ze medzi nich patrim. `urcite by to o malicko bezpecnost zvysilo aj u mna, ale nie je to worth the trouble.Pravda, neprevadzkujem systemy, kde spustam kod tretich stran ktoremu nemozem doverovat a tak podobne.Chodíte na web, se zapnutým javascriptem, flashem, a podobně?
To samozrejme chodim, ale neviem si predstavit, ako by som obmedzil napriklad takemu Firefoxu pristup k comukolvek, aby to malo nejaky ucinok a zaroven ma neobmedzovalo v praci.Tak např. se asi shodneme, že přístup firefoxu k soukromým klíčům pro ssh je nežádoucí.
Tak např. se asi shodneme, že přístup firefoxu k soukromým klíčům pro ssh je nežádoucí.Povedzme ze ano, vo vacsine pripadov - nech uz su tie kluce ulozene kdekolvek. Problem je, ze takych suborov a pristupov je neskutocne vela. Je tazke (alebo skor nemozne) osetrit vsetky taketo pripady a priliz uzke obmedzenia by ma asi brzdili v praci. Aktualny a pravidelne updatovany Firefox mi pride ako lepsie riesenie co sa pomeru cena/vykon tyka.
Problem je, ze takych suborov a pristupov je neskutocne vela. Je tazke (alebo skor nemozne) osetrit vsetky taketo pripady a priliz uzke obmedzenia by ma asi brzdili v praci.Proto se používá princip "co není povoleno je zakázáno" a pokud je povolení hodně tak se hledají cesty jak to zjednodušit.
Aktualny a pravidelne updatovany Firefox mi pride ako lepsie riesenie co sa pomeru cena/vykon tyka.Bohužel tohle není principielně dobré řešení protože updaty budou vždy o krok (nebo dva) pozadu. Proto jsou řešení typu selinux, apparmor, uac, které předpokládají děravý browser a snaží se omezit dopad na okolí.
Proto se používá princip "co není povoleno je zakázáno" a pokud je povolení hodně tak se hledají cesty jak to zjednodušit.To samozrejme viem, problem je, ze Firefox tak IMHO obmedzit nejde. Resp. ide, ale pouzivat by som to nechcel..
Bohužel tohle není principielně dobré řešení protože updaty budou vždy o krok (nebo dva) pozadu. Proto jsou řešení typu selinux, apparmor, uac, které předpokládají děravý browser a snaží se omezit dopad na okolí.Podla mna je to otazkou priorit. Mne osobne to za tie komplikacie nestoji, povazujem v tomto smere Firefox za dostatocne bezpecny.
problem je, ze Firefox tak IMHO obmedzit nejdeJá myslím že defaultní politika v selinuxu, apparmoru i nastavení UAC ve windows je v tomto směru postačující. Funguje to out of the box, a zabrání to nejhoršímu.
Moja skusenost na desktope je taka, ze od vypnutia selinuxu v podstate nemam problem.