Chcete vědět, co se odehrálo ve světě techniky za poslední měsíc? Nebo si popovídat o tom, co zrovna bastlíte? Pak doražte na listopadovou Virtuální Bastlírnu s mikrofonem a kamerou, nalijte si něco k pití a ponořte se s strahovskými bastlíři do diskuze u virtuálního piva o technice i všem možném okolo. Mezi nejvýznamnější novinky patří Průšovo oznámení Core One L, zavedení RFID na filamentech, tisk silikonu nebo nový slicer. Dozvíte se ale i
… více »Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.50.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Komunita kolem Linux Containers po roce vývoje představila (YouTube) neměnný operační systém IncusOS speciálně navržený pro běh Incusu, tj. komunitního forku nástroje pro správu kontejnerů LXD. IncusOS poskytuje atomické aktualizace prostřednictvím mechanismu A/B aktualizací s využitím samostatných oddílů a vynucuje zabezpečení bootování pomocí UEFI Secure Bootu a modulu TPM 2.0. Postaven je na Debianu 13.
Mozilla začne od ledna poskytovat komerční podporu Firefoxu pro firmy. Jedná se o podporu nad rámec stávající podpory, která je k dispozici pro všechny zdarma.
V Bolzanu probíhá konference SFSCON (South Tyrol Free Software Conference). Jean-Baptiste Kempf, zakladatel a prezident VideoLAN a klíčový vývojář VLC media playeru, byl na ní oceněn cenou European SFS Award 2025 udělovanou Free Software Foundation Europe (FSFE) a Linux User Group Bolzano‑Bozen (LUGBZ).
Open-source minimalistický trackball Ploopy Nano byl po modelech modelech Classic a Thumb Trackball také aktualizován. Nová verze Nano 2 používá optický senzor PAW3222 a k původně beztlačítkovému designu přidává jedno tlačítko, které ve výchozí konfiguraci firmwaru QMK přepíná režim posouvání koulí. Sestavený trackball nyní vyjde na 60 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Github publikoval Octoverse 2025 (YouTube), tj. každoroční přehled o stavu open source a veřejných softwarových projektů na GitHubu. Každou sekundu se připojil více než jeden nový vývojář. Nejpoužívanějším programovacím jazykem se stal TypeScript.
Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Pokud patříte ke stoupencům Linuxu, ale pokukujete také po FreeBSD, mohl by vás zaujmout úvod do tohoto operačního systému sepsaný právě pro linuxové uživatele. Na tento článek upozornil LinuxOS.sk.
Tiskni
Sdílej:
he main ones are FreeBSD, OpenBSD, NetBSD. I can't tell you how they differ. Possibly, they are the analogues of Red Hat, Debian and SUSE. Of the 3, FreeBSD has the lion's share of users.nj, to hovori za vsetko. kebyze to nenazve aspon "freebsd - intro for linux devotees".
Už delší dobu sleduju tvoje příspěvky na ROOTu (Rozšířenost *BSD systémů) a docela jsi mě navnadil na OpenBSD. Nebudeš zakládat nějaké forum nebo něco na podporu BSD? Neskromné přání, že? 
Vsechny BSD maji na webu dostupnou perfektni dokumentaci vcetne man stranek. Z toho pohledu mailing listy a IRC funguji dobre nebo jsou i fora Daemon (nepouzivam ho ale).
No a kdyz se obcas neco objevi tady, tak snad vzdy nekdo zareaguje. Jinak neni zase tak tezke mne "vystopovat" a pokud je videt snaha, tak i poradim pokud zrovna muzu a vim. Jen bych nerad neco na zpusob typickeho fora nebo blogu kde se milionkrat dokola resi jiz davno vyresene nebo jsou tam informace davno zastarale
Jasný to chápu a dává to smysl.
Ale na druhou stranu je příjemné číst třeba na tom ROOTu, vidět řešení a dotazy druhých a přiučit se tím něco. 
Jinak díky za rady co jsem tam četl. 
No zrovna bod 1 je to co postrádám. Ač mi nedělá problémy komunikovat v AJ, tak mě ČJ drobátko zamrzí. Nicméně souhlasím s tím, že menší rozšířenost/povědomost o BSD nemusí být na škodu. Zrovna to třeba OpenBSD pomáhá, protože nemá takové tlaky a může si věci dělat po svém a svým tempem. Na druhou stranu je pak mezi lidmi rozšířena zpousta špatných informací. Např i já jsem žil léta v domění, že OpenBSD je jen výškrabek zaměřený na bezpečnost, kde nic nefunguje. A přitom je to úplně jinak a po přečtení toho fóra se mi zamlouvá víc a víc.
Podle mě je z pohledu uživatele nejhorší neznalost a rozdílonost BSD vs. Linux - historie vzniku a z toho plynoucí jiný přístup BSD. Věřím, že spousta věcí tam funguje, jen vědět jak. 
Navic v IT je to dalo by se rict nutnost kvuli prace a vubec nezalezi jestli jde o BSD, Linux nebo jiny Unix ci dokonce i Windows.
www.openbsd.cz je, ale jasne, neni tam prelozene vsechno.
To o te bezpecnosti bude kolovat asi vecne
Jasne, vznikla tam spousta veci, ktere prebrali i jine systemy, je tam hodne technologii pro bezpecnost zapnutych by default, ale i pres to vsechno to neni jen o bezpecnosti a vetsina lidi se bude divit co z toho jde udelat ve smyslu typickeho desktopu, serveru nebo sitovych veci.
No funguje a jak, jednoduseji nez jinde
Dodrzuje se K.I.S.S., poradne se testuje a premysli se nez se zacne neco psat. Staci porovnat veci jako konfigurace ruznych HA moznosti, iSCSI initiator (a velikost jeho zdrojoveho kodu), porovnat kod tmux a screen atd. Asi tezko se najde moc veci mezi Unix-like systemy, ktere by ty ostatni neumeli, ale otazka je jak jsou implementovane, dokumentovane a funkcni.
Jak si tam na konci stezuje, ze i Linux se vydava cestou look and feel misto funkcnosti, tak to si s FreeBSD a NetBSD asi pomuze cim dal mene, ...no hlavně pokud všichni používají stejná multiplatformní GUI, tak nějak nechápu, co se v tomhle ohledu vůbec řeší ...
Gnome3 mozna nebude az takove fiasko, ale velka zavislost na Linux technologiich taky tu multiplatformnost zrovna neporesi
Unity...no....casy kdy jsem byval sprosty uz mam za sebou :D
Ale jinak souhlas. Prechazet z Linuxu na BSD a resit tam KDE, Gnome nebo obecne ziskat desktop ala Ubuntu sice jde, ale v tom neni vyhoda BSD, ktere bylo vzdy o zajimavych technologiich. Snazit se to stacet do smeru BFU, kdyz jsou tady etablovane Windows, MacOS X a nektere Linux distribuce je jen neuveritelne plytvani zdroji.
Z tohohle pohledu by mne treba zajimalo KDE4. To snad dneska uz neni default v zadne mainstream distribuci (PC-BSD neni mainstream, Kubuntu je takovy levobocek Canonicalu, tak to se taky moc pocitat neda).
Mandriva, Mageia, na aktuálním Kubuntu dělají přímo vývojáři z KDE, openSUSE,...
Uz je to vlastne pres 3 roky pokud se nepletu co vyslo prvni KDE4 a z meho pohledu se jedna o totalni selhani. Melo se jednat o revoluci v pouzivani desktopu, ale zpusobilo to takovou revoluci, ze se od toho skoro vsichni odvratili. Neni to ani tak v tom co to nabizi, ale v tom, ze to porad neni dodelane. KDE 2.x a 3.x melo dost jiny prubeh a nic tak nesmyslneho se tam nestalo. Ale jak rikam, je to muj subjektivni nazor, ktery nesouhlasi se smerem vytycenym v KDE4, Gnome3, Unity.
Neni to ani tak v tom co to nabizi, ale v tom, ze to porad neni dodelane.KDE4 pouzivam od 4.2 a podobne vykriky me od 4.4 uz dost nudi. Nyni je venku 4.7.1, ktere obsahuje mnohem vic funkci nez melo 3.5 a na >4 roky starem HW (C2D, 4 GB RAM) s obsolete grafikou (Ati 1950Pro) na open source ovladacich lita jak z praku. Kubuntu povazuji za vybornou volbu pro velke mnozstvi aplikaci v aktualnich verzich, z nichz pro me je nejdulezitejsi digiKam. Od doby Kubuntu 8.04 jsem cistou instalaci provedl jen jednou, kdyz to pro me byla (po nakupu novych disku) nejjednodussi varianta, jinak vzdy stacil dist-upgrade. Proto, diky dostupnosti vybornych aplikaci (vetsinou primo pro KDE), skvele personifikaci prostredi, stabilite OS a temer nulove nutnosti udrzby nemam uz dlouho potrebu cokoliv menit a pocitac vyhradne pouzivam k cemu potrebuji.
na >4 roky starem HW (C2D, 4 GB RAM) s obsolete grafikou (Ati 1950Pro) na open source ovladacich lita jak z praku.Zkouším pravidelně KDE od prvotní 4.0 až 4.7 a podobné výkřiky, že to lítá jak z praku mě už dost nudí. Na C2D a 4GiB RAM s nVidií 9800GT (nouveau i proprietární ovladače) to opravdu jako z praku nelítá.
BTW: Na 1 FPS nertpim, kolik mam presne nevim, protoze jsem necitil potrebu to zjistit.
lítá pro mě znamená, že když nastavím rychlost efektů na "okamžitě" a pak ukážu myší do levého horního rohu, tak se mi okna poskládají po ploše okamžitě bez cuknutí. když dám křížkem "zavřít" nebo "minimalizovat" tak to zmizí hned, když kliknu na kopete tray tak naskočí taky rovnou
a to mi ted KDE 4.6 na debianu splňuje. co se zdrojů týká, tak po spuštění kde + nepomuk + strigi + kopete + kmail + iceweasel + já nevím co, tak RAM mám zabráno 1.7 GiB a procesor kolem 10% - jestli ti to přijde jako vyžrané syst. zdroje tak prosím, máš samozřejmě pravdu :)
neříkám, že nejsou rychlejší prostředí, ale ve srovnání poskytované služby / rychlost a vzhled tak pro mě KDE vychází nejlíp
asi máme každý jiné KDE :) - alt+tab mám v pohodě, kde menu - taky - je fakt že by mohlo vyskakovat hned bez animace
ad lehčí wm - zkoušel jsem, ale už jsem asi línej něco hledat když v KDE to mám přímo u nosu (myšleno nastavení) - vždycky jsem narazil na něco kde jsem se zasekl a mít fluxbox abych stejně pracoval v dolphinu (protože se mi v něm pracuje ok), fotky stejně dělal v digikamu, vypalovat v K3B, IM měl kopete (vyhovuje mi a nevím jak bych přetáhl historii někam jinam) , kmail se mi líbí víc než evolution - a tak bych mohl pokračovat dál a dál - pak ten fluxbox nepotřebuju
dokážu v pohodě žít i s gnome 3, ale na KDE jsem prostě zvyklej
asi máme každý jiné KDE :)já bych velmi rád měl to tvoje ...
- alt+tab mám v pohodě,na první zmáčknutí po delší době to trvá tak 1,5 s než vyskočí nabídka, na druhý pokus "okamžitě" po vyvolání nabídky (vymrhání toho prvního zmáčknutí) a přepnutí ploch to na nové ploše tak ve třetině pokusů nenaskočí hned, ale s viditelným zpožděním tak asi 0,5-1 s
kde menu - taky - je fakt že by mohlo vyskakovat hned bez animacebez animace, první vyvolání po delší době tak 2-3 s, viditelně se vykreslí prvně jen některé prvky, a pak se dokreslí zbytek, následující pokusy "okamžitě" skoro jako by ty věci měl odswapované a potřeboval by je znova načíst jenže k tomu není důvod (a takyže ve swapu nic není)
$ free
total used free shared buffers cached
Mem: 3850932 1651948 2198984 0 87580 788016
-/+ buffers/cache: 776352 3074580
Swap: 5963772 0 5963772
tak jsem teď restartoval abych to vyzkoušel a po naběhnutí KDE s:
kmail
kopete
yakuake
virtuoso (obnova indexu)
+ pár KDE věcí jako kmix, kdebluetoth a podobné blbosti
mám zabráno 1 GiB Ram a nabídky alt+tab a kmenu vyskakují jak jsem psal - jedine u kmenu je fakt ta animace kdy menu vyskočí, ale jakoby se rozbalí a teď nevím kde to vypnout- dtto lancelot - tam je malé prodlení ale podle mě ne v reakci na klik ale v té animaci
teď při otevřeném FF 1.2 GiB RAM - z toho 153 MiB virtuoso a 98 FF
), cpu 10 - 15%, RAM cca 850 (6.7% FF) z 4 GB =) Nepomuk mám vypnutý, nepotřebuju ho =)
Nyni je venku 4.7.1, ktere ... na >4 roky starem HW (C2D, 4 GB RAM) s obsolete grafikou (Ati 1950Pro) na open source ovladacich lita jak z praku.Tise zavidim. Ja mam stroj s C2D, 3GB RAM, GF7300 s Nvidia drivery a se 4.7.x des bes. Rozhlizim se vsude kolem a hledam nahradu. Asi zkoncim ne KDE 3.5 a na KDE 4 sere pes.
Ja mam pocitac na jine veci nez na slideshow, kde i FF s 50 taby reaguje _podstatne_ rychleji nez Kate s 2 mensimi otevrenymi soubory.
Normalne jsem z toho nestastny. Nevim co se mi posralo ale takove fiasko ty starsi verze nebyly. Jak to debugovat netusim a reinstalovat system se mi nechce.
Kdo nepoznal, asi nepochopi.
u te licence mi slo spis o to, ze pokud Red Hat neco vyvine, tak to vrati zpatkyTohle je dano spise pristupem firmy. RH muze licenci splnit proste tak, ze sice zdrojaky da k dispozici, ale nebude posilat primo patche upstreamu. Nebo je muze vselijak obfuskovat ci jinak znesnadnovat upstreamu zahrnuti zmen od RH. Cili se muze chovat podobne jako Apple a zaroven plnit GPL. Nehlede na to, ze RH je casto sam upstreamem pro OSS software, ktery je OSS z jejich vlastniho rozhodnuti.