Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Na stránkách Opensource.com vyšel úvod do SELinuxu. Tentokrát plný obrázků, vždyť obrázek řekne více než tisíc slov. Text napsal Daniel Walsh. Obrázky přidala Máirín Duffy.
Tiskni
Sdílej:
horší je to s věcma okolo, dobrat se vlastními silami, jak máš co podle Dana správně dělat, je prakticky nemožný, a jak jsou distra reálně zkonfigurovaný, to už je úplně na palici (dontaudit je zlo, zlo, zlo ...) :-/
principy jsou děsně jednoduchý, jen si to nesmíš nechat vysvětlovat od DanaAle on vypada, ze se tak snazi
.
Pokousim se alespon trochu rozumet vecem, co mi bezi v systemu a zrovna SELinux policies, kdyz koukam do jejich souboru, se zdaji byt nad me sily, musel bych tomu venovat mnohem mnohem vice casu.
Takze nejake intro jak jsou policies ve Fedore implementovany a jaka je zvolena filozofie za tim, by se hodily ...
ale jo, Dan je nice guy, jenom žije v trošku jiném vesmíru ...principy jsou děsně jednoduchý, jen si to nesmíš nechat vysvětlovat od DanaAle on vypada, ze se tak snazi.
Pokousim se alespon trochu rozumet vecem, co mi bezi v systemu a zrovna SELinux policies, kdyz koukam do jejich souboru, se zdaji byt nad me sily, musel bych tomu venovat mnohem mnohem vice casu. Takze nejake intro jak jsou policies ve Fedore implementovany a jaka je zvolena filozofie za tim, by se hodily ...na tohle ovšem nemohu než se opakovat - "a jak jsou distra reálně zkonfigurovaný, to už je úplně na palici" :-p
Pak je tento příspěvek značně zbytečný.Je dobré vedieť, že niečo čo obchádza s bezpečnosťou jadro nieje moc bezpečné. Poznám jedného hackra a ten povedal, že by to na server nikdy nesadil a podľa toho v akej komunite sa pohybuje, tak by som mu veril. Aby si nemusel hľadať tak aj Wikipédia ti napovie.
niečo čo obchádza s bezpečnosťou jadro nieje moc bezpečné.Jak to obchazi bezpecnostni jadro, kdyz je to s DAC v serii, tedy:
Zadost -> klasicky DAC/ACL test -> LSM hook (a pak treba SELinux ci neco jineho) -> vykonani pozadavku.
.
Ja preziji, kdyz mi PC hackne NSA, ale kdyz to udela nejaky pitomy robot me nastve.
Security politika, pokud budete chtit jemnou kontrolu, bude vzdy slozita, staci se kouknout na mnoztvi hooku pro security moduly v systemu, ktere vam indikuji, co vse muzete kontrolovat. SELinux dava administratorovi na tim nejlepsi kontrolu z dostupnych systemu, cenou za to je pak slozitost.
Ja viem dôkaz ako noha, keď budem na večer doma tak to skúsim pohľadať.Sem s nim, netajte to ve vasich undergroundovych kruzich ...
Pár hodín som hľadal, ale nech hľadáš hocijaké slovné spojenie so SeLinux, tak jediné výsledky sú, je bezpečný, používaj ho, asi ma chytá paranoja
Je ľahké byť paranoikom, keď po tebe idú
Pár hodín som hľadal, ale nech hľadáš hocijaké slovné spojenie so SeLinux, tak jediné výsledky sú, je bezpečný,Diky Bedna, tohle ocenuji. Pokud se implementuje rozumna policy, ktere vymezuje aplikacim a uzivatelum piskoviste, urcite to bezpecnost posily; administratori prece vedi, ze uzivatele i programatori jsou pitomci
.
Ja preziji, kdyz mi PC hackne NSA, ale kdyz to udela nejaky pitomy robot me nastve.Pokud bych to měl brát doslovně, tak pokud ti PC hackne NSA, tak to spíš nepřežiješ, než když ti ho hackne robot*. *S vyjímkou Skynetu, který chvíli poté vyhladí lidstvo.
co by všechno nefungovalo? Ono přes to, co píše kavol výš,to co píšu já výše ovšem nijak neimplikuje, že by programy neměly chodit ...
už je defaultní politika dostatečně vychytaná na to, aby člověk na selinux nenarážel.no, a třeba tohle právě považuju za problém - ve spoustě případů se prostě přidá pravidlo, místo toho, aby se řešilo, jestli je nebo není takové povolení potřeba případně existují pravidla (týká se především "booleanů"), která mají zajímavé vedlejší efekty ... jsem teď líný hledat, o který konkrétně případ šlo (tuším něco s YP; prokletí paměti na vazby, takřka antifotogenické
), nicméně scénář byl zhruba takový, že mi nefungoval program A, zjišťuju, že jde o selinux, hlásím bug, dozvídám se, že je přece nad slunce jasné, že musím povolit boolean b, ovšem boolean b je pouze okrajově zmíněn u programu B (jmenná podobnost "b" s "B" není náhodná), a jeho souvislost s A nikde zdokumentována není, nehledě na to, že můžu chtít povolit A a zakázat B nebo naopak, ale boolean b holt ovládá oboje najednou
Moje zkusenost je takova, ze u jinych distribuci enforcement prinasi problemy, ale to je pak chyba distribuce, jejich security policy a spravcu balicku.Jenže na Fedoře má správce balíčku možnost přehodit bug na selinux a řešit s nimi, co dál. Takový luxus si můžeš dovolit, jen pokud máš fulltime zaměstnance na selinux.
Pokusy o to se casto utopily spise v iracionalnich sporech, nezapominej, ze pred systemd byl prave SELinux oblibeny otloukanek.Za to může historicky špatné nasazení selinuxu ve Fedoře. Ale narozdíl od systemd to šlo aspoň vypnout a tím získat původní (funkční) chování.
Můj vlastní seriál o SELinuxu pro začátečníky. Připomínky vítány.
http://it-blog.cz/linux/selinux-na-rhel-a-centos-prakticky-i/
http://it-blog.cz/linux/selinux-na-rhel-a-centos-prakticky-ii/
http://it-blog.cz/linux/selinux-na-rhel-a-centos-prakticky-iii/
http://it-blog.cz/linux/selinux-na-rhel-a-centos-prakticky-iv/