Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.8.
Herní studio Hangar 13 vydalo novou Mafii. Mafia: Domovina je zasazena do krutého sicilského podsvětí na začátku 20. století. Na ProtonDB je zatím bez záznamu.
Operátor O2 má opět problémy. Jako omluvu za pondělní zhoršenou dostupnost služeb dal všem zákazníkům poukaz v hodnotě 300 Kč na nákup telefonu nebo příslušenství.
Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Vyšla beta verze editoru Vim 7.2b BETA. Testeři jsou vítáni.
Tiskni
Sdílej:
Mezi největší novinku patří podpora čísel s plovoucí řádovou čárkou.
Androidi a jiní roboti jásají, lidé jen s pousmáním krčí rameny.
Můj výkřik se týkal spíš VIMu jako takového než této konkrétní verze.
Netvrdím, že je VIM z principu špatný. Spousta lidí ho používá (v různých podobách a pod různými názvy) a vyhovuje jim.
Jde jen o to, že se mi nikdy nepodařilo stát se androidem. Potřebuji se soustředit na psaní textu a ne na ovládání editoru. Dodnes například netuším, jak ve VIMu manipulovat s bloky textu a jak je přemisťovat a kopírovat. Je sice fajn, že má spoustu nějakých bufferů, kam se dá něco ukládat, ale já bych potřeboval jeden, který by fungoval okamžitě a bez studia dokumentace...
Je hezké, co všechno se dá udělat pomocí regexpů a příkazů převzatých z ediorů ed
a ex
, ale většinu z těchto vymožeností má obyčejný KWrite také, jen v mnohem příjemnější podobě, s grafickým editorem regexpů a s mnohem menší pravděpodobností nepříjemného překlepu... (O Eclipse nemluvě, tam je samozřejmě ještě mnohem víc možností. Editor tam dokonce zná datové typy, umí refactoring a podobně. Upravovat zdroják se znalostí gramatiky a datových typů IMHO VIM nikdy nedokáže. (Možná to umí ta VIM komponenta pro Eclipse...) Nemá ale smysl srovnávat obrovské IDE s malým editorem, že ano...)
Sice píšu všemi deseti, ale mám takovou zkušenost, že většinou na nějakých 1000 znaků textu v přirozeném jazyce, případně na 200 znaků zdrojáku, potřebuji jednu speciální operaci. Proto mi nestojí za to učit se kryptické shluky písmenek, kterými se ovládá VIM. Můj mozek prostě exaktní binární data příliš nežere. Na časté operace si nadefinuji klávesové zkratky, které jsou většinou rychlejší než ve VIMu, protože vyžadují stisk pouze dvou kláves. Méně časté operace si rád naklikám v pohodlném dialogovém okně.
No, to jsem se zase nějak rozohnil... Zkrátka a dobře, nic proti VIMu, je to zajímavý editor s mnoha pokročilými možnostmi, který má v UNIXu dávnou tradici. Že se dnes už nepovažuje za samozřejmý, to vnímám velmi pozitivně. Nepřipadám si jako „menší UNIXář“ jen kvůli tomu, že nemám rád VIM. Rodák z Vlčnova taky může mít rád své město, a přesto neholdovat lidovému folkloru, že ano...
Ale: Eclipse je někdy šíleně pomalý - RAM.
Naprostý souhlas. Je totiž psaný pro dnešní počítače, které mají čím dál víc RAM a čím dál větší výpočetní výkon. Eclipse obojím plýtvá. To je pravda. A nevadí mi to.
Tedy alespoň kolega občas něco v Eclipse nenahradí, mně se to nestane. Speciálně nahrazovací okno v Eclipse nemusím.
Já taky ne. To základní není moc zdařilé, rozšířené funguje lépe. Nešlo mi ale o nahrazování v obecném textu. Eclipse umí refactoring a type-aware nahrazování. Když dostanu zdroják, kde se jedna funkce jmenuje stejně jako lokální proměnná schovaná hluboko v jiné funkci, nestane se, že bych omylem přejmenoval obě naráz. (Teď neřeším otázky ohledně úrovně toho zdrojáku, pouze otázku technických možností.)
Dobře nastavený vim bude ale vždy rychlejší než klikací editor.
Bezesporu. O tom nikdo na světě nepochybuje. Pouze je otázka, zda je tato výhoda dnes podstatná.
Též LaTex a Docbook narozdíl od OpenOffice.org.
Taktéž mám rád TeX, protože v kvalitě sazby se mu zatím nic nevyrovná. Ale nesrovnával bych ho zrovna s OpenOffice... Spíš je otázka, v čem ten TeXový zdroják píšu. V případě TeXu zastávám zcela jiné stanovisko než u Javy nebo C. Prostředí Kile a Lyx se ukázala jako velmi omezující a nakonec jsem zůstal u obyčejného KWrite. Koneckonců, TeX bych klidně psal i ve VIMu, kdyby nebylo zbytí.
Jen u C a Javy nedám na nástroje typu Eclipse dopustit. Dokonce i v C, kde skoro nemůže dělat typovou kontrolu, se jeho výhody projeví už ve chvíli, kdy si nemůžu vzpomenout, jak kolega pojmenoval člena nějaké datové struktury o dva adresáře jinde. Eclipse mi to ihned řekne. Ale jak už jsem psal, nemá smysl srovnávat malý rychlý editor s velkým obézním vývojovým prostředím. Obě řešení mají své výhody.