Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Vyšla beta verze editoru Vim 7.2b BETA. Testeři jsou vítáni.
Tiskni
Sdílej:
.
Jinak, http://www.abclinuxu.cz/zpravicky/vim-7.2a-beta:
Mezi největší novinku patří podpora čísel s plovoucí řádovou čárkou.
Androidi a jiní roboti jásají, lidé jen s pousmáním krčí rameny.
Můj výkřik se týkal spíš VIMu jako takového než této konkrétní verze.
. Vim je opravdu hodně efektivní, když se s ním člověk trochu naučí. Je to jeden z mála editorů, kt. je přizpůsoben pro psaní všemi 10.
Netvrdím, že je VIM z principu špatný. Spousta lidí ho používá (v různých podobách a pod různými názvy) a vyhovuje jim.
Jde jen o to, že se mi nikdy nepodařilo stát se androidem. Potřebuji se soustředit na psaní textu a ne na ovládání editoru. Dodnes například netuším, jak ve VIMu manipulovat s bloky textu a jak je přemisťovat a kopírovat. Je sice fajn, že má spoustu nějakých bufferů, kam se dá něco ukládat, ale já bych potřeboval jeden, který by fungoval okamžitě a bez studia dokumentace...
Je hezké, co všechno se dá udělat pomocí regexpů a příkazů převzatých z ediorů ed a ex, ale většinu z těchto vymožeností má obyčejný KWrite také, jen v mnohem příjemnější podobě, s grafickým editorem regexpů a s mnohem menší pravděpodobností nepříjemného překlepu... (O Eclipse nemluvě, tam je samozřejmě ještě mnohem víc možností. Editor tam dokonce zná datové typy, umí refactoring a podobně. Upravovat zdroják se znalostí gramatiky a datových typů IMHO VIM nikdy nedokáže. (Možná to umí ta VIM komponenta pro Eclipse...) Nemá ale smysl srovnávat obrovské IDE s malým editorem, že ano...)
Sice píšu všemi deseti, ale mám takovou zkušenost, že většinou na nějakých 1000 znaků textu v přirozeném jazyce, případně na 200 znaků zdrojáku, potřebuji jednu speciální operaci. Proto mi nestojí za to učit se kryptické shluky písmenek, kterými se ovládá VIM. Můj mozek prostě exaktní binární data příliš nežere. Na časté operace si nadefinuji klávesové zkratky, které jsou většinou rychlejší než ve VIMu, protože vyžadují stisk pouze dvou kláves. Méně časté operace si rád naklikám v pohodlném dialogovém okně.
No, to jsem se zase nějak rozohnil... Zkrátka a dobře, nic proti VIMu, je to zajímavý editor s mnoha pokročilými možnostmi, který má v UNIXu dávnou tradici. Že se dnes už nepovažuje za samozřejmý, to vnímám velmi pozitivně. Nepřipadám si jako „menší UNIXář“ jen kvůli tomu, že nemám rád VIM. Rodák z Vlčnova taky může mít rád své město, a přesto neholdovat lidovému folkloru, že ano... 
Ale: Eclipse je někdy šíleně pomalý - RAM.
Naprostý souhlas. Je totiž psaný pro dnešní počítače, které mají čím dál víc RAM a čím dál větší výpočetní výkon. Eclipse obojím plýtvá. To je pravda. A nevadí mi to. 
Tedy alespoň kolega občas něco v Eclipse nenahradí, mně se to nestane. Speciálně nahrazovací okno v Eclipse nemusím.
Já taky ne. To základní není moc zdařilé, rozšířené funguje lépe. Nešlo mi ale o nahrazování v obecném textu. Eclipse umí refactoring a type-aware nahrazování. Když dostanu zdroják, kde se jedna funkce jmenuje stejně jako lokální proměnná schovaná hluboko v jiné funkci, nestane se, že bych omylem přejmenoval obě naráz. (Teď neřeším otázky ohledně úrovně toho zdrojáku, pouze otázku technických možností.)
Dobře nastavený vim bude ale vždy rychlejší než klikací editor.
Bezesporu. O tom nikdo na světě nepochybuje. Pouze je otázka, zda je tato výhoda dnes podstatná.
Též LaTex a Docbook narozdíl od OpenOffice.org.
Taktéž mám rád TeX, protože v kvalitě sazby se mu zatím nic nevyrovná. Ale nesrovnával bych ho zrovna s OpenOffice... Spíš je otázka, v čem ten TeXový zdroják píšu. V případě TeXu zastávám zcela jiné stanovisko než u Javy nebo C. Prostředí Kile a Lyx se ukázala jako velmi omezující a nakonec jsem zůstal u obyčejného KWrite. Koneckonců, TeX bych klidně psal i ve VIMu, kdyby nebylo zbytí.
Jen u C a Javy nedám na nástroje typu Eclipse dopustit. Dokonce i v C, kde skoro nemůže dělat typovou kontrolu, se jeho výhody projeví už ve chvíli, kdy si nemůžu vzpomenout, jak kolega pojmenoval člena nějaké datové struktury o dva adresáře jinde. Eclipse mi to ihned řekne. Ale jak už jsem psal, nemá smysl srovnávat malý rychlý editor s velkým obézním vývojovým prostředím. Obě řešení mají své výhody.