O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Byl představen odolný telefon Volla Phone X23. Předobjednat jej lze s Volla OS nebo Ubuntu Touch. Cena je 522 eur.
Tiskni
Sdílej:
Škoda pouze toho 64GB interního storage (zvlášť pokud se počítá s dual/triple/quad bootem), ale jinak to vypadá moc hezky.
Konečně nějaký konkurence schopný telefonNo nevim, chtít takovýhle peníze za 4/64 mi přijde celkem dost velkej úlet. Je to jen rebrandovanej Gigaset GX4. No a Arbeit im Reich tu cenu holt navyšuje, i když ty specifikace nejsou nijak úchvatný. Tohle by stálo u nejmenovaných čínských předních značek polovinu.
Tohle by stálo u nejmenovaných čínských předních značek polovinu.No to sice jo, ale telefon respektující soukromí si asi nekoupíš z Číny, ne?
Ono to spíš narazí na věčný problém svobodných telefonních OS: Nejsou pro ně aplikace.
to musis te sve sluzbe take udelat marketing, nebo si najit jine lidiJasně, díky za doporučení realisticky proveditelného řešení.
banku nemuzes proc?Protože bych musel zreverzovat jejich autentizační aplikaci, implementovat na zelené louce (nebo odemulovat, přičemž ty aplikace mají tendenci používat různé obfuskační techniky), a dělat to znovu při každé nové nekompatibilní verzi. Nebo myslíš proč si nemůžu založit vlastní banku? No technicky můžu, samozřejmě.
Pokud bankovnictvi nelze pouzivat, tak je mozne jeste zmenit banku..Postupně ověření přes SMS/jinými způsoby (token) ruší, a když dnes přejdeš k nějaké bance, co to umí, kdo ti garantuje, že se to za půl roku nezmění? Mimochodem ještě větší sranda je, že některé banky (RB…) už ani nepoužívají mobil jako druhý faktor, ale jako jediný faktor.
a když dnes přejdeš k nějaké bance, co to umí, kdo ti garantuje, že se to za půl roku nezmění?Case in point: Fio - zatím autorizaci přes SMS podporuje, ale snaží se mě různými notifikacemi překecat do používání appky Fio Smartbaňking, protože to prý je pohodlnější. Což reálně vlastně není, protože v login obrazovce appky nefunguje proklik do klíčenky, asi zřejmě protože všichni, co to testují, používají autorizace xichtem.
respektující soukromí si asi nekoupíš z Číny, ne?
Dobre, tak si koupim telefon z cinskejch dilu dovezenejch do Nemecka, vyrobenej cinskou spolecnosti (Gigaset je vetsinove vlastnen Cinany) a budu mit dobrrej pocit, ze je to Made in Germany 
No vidíš, že se na něčem shodnem :D. Teďko ještě aby řeč nestála, když jsem viděl tu zmínku o tom Siemensu někdy okolo milénia. To bylo období, kdy evropský firmy naprosto, ale naprosto dominovaly globálnímu trhu a udávali tón. Siemens, Nokia, Ericsson.. to byly pojmy. On vlastně i ten Gigaset nějak spadal pod Siemens, jestli si to dobře pamatuju.
Jik je to možný, že všechny tyhle veličiny jsou teď buď v ( ! ), anebo jsou to bezvýznamný čínský okrajový firmy (Gigaset,Nokia). Nevíš? Tim překlepem Na Jik jsem zároveň povolal i JiKa, aby měl o čem diskutovat a zjistil, jestli je ještě ve formě :D :DJik je to možný, že všechny tyhle veličiny jsou teď buď v ( ! ), anebo jsou to bezvýznamný čínský okrajový firmy (Gigaset,Nokia). Nevíš?No, tak Siemens byl ze začátku populární, protože byl rychle na trhu a ty telefony byly dostupné brzo. Ale byly to povětšinou tak trochu šmejdy, uspěšný byly jen do chvíle, než bylo k dispozici něco lepšího, třeba ta Nokia. No a co se týče Nokie nebo Ericssonu, tyhle firmy nezvládly přechod ke smartphonům. Naskočily pozdě a nedokázaly v té oblasti inovovat a konkurovat. Nokii také úsěšně torpédoval trojský kůň Stephen Elop, a následné selhání Microsoftí mobilní platformy s sebou vzalo do hlubin i Nokiu. Co se týče Číny, tamější firmy měly často státní podporu v oblasti technologického zázemí + jim samozřejmě pomáhal a pomáhá pracovní režim 996 a jeho variace. Je to ten správnej závěr, nebo mi to nebude politicky schváleno?