Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Nejak jsem nikdy nepochopil, co to znamena ta "kompatibilita s weby".
Ja mel za to, ze jsou nejake standardy, a to, jak to kdejaky tvurce webu implementuje je v podstate na nem.
Cili, neco jako kompatibilita s weby je IMHO blabol, protoze Firefox nemuze vedet, jak prasacky co kdo udela.
+1
Nejak jsem nikdy nepochopil, co to znamena ta "kompatibilita s weby".To znamená dvě věci: buď "MSIE to dělá blbě, ale weby se tomu přizpůsobily, my to budeme dělat také tak" nebo "my jsme to dříve dělaly blbě, ale weby se tomu přizpůsobily, tak už to nebudeme opravovat".
To znamená, že došlo k podpoře nových technologií včetně audia a videa v HTML 5, stahovatelných fontů, offline režimu a nových vlastností CSS a DOMu. V tom odkazovaném dokumentu je to názorně vysvětlené. A podle analýzy Opery je 96 % stránek nevalidních, takže prohlížeče by měly být schopny co nejlépe pracovat s webem takový, jaký ve skutečnosti je, jinak jsou ty prohlížeče prakticky k ničemu. Firefox má tři zobrazovací režimy a ty se snaží zajistit velmi dobrou kompatibilitu s webovými standardy, novými technologiemi i webovými stránkami ať už jsou psáné dle standardů nebo nikoliv. A to je pro čtvrt miliardy jeho uživatelů poměrně podstatné.
Nebo si tu snad někdo vážně myslí, že ovládání audia a videa skrze JS, HTML a CSS je méně kompatibilní s webem než proprietární formáty jako například Flash atd.?
Vzhledem k tomu, co jste původně psal, vás to asi právě nenapadlo, když jste si nevšiml těch odkazovaných novinek.
asi to znamena schopnost zobrazit prasacky napsany web tak jak vyvojar zamyslel
Takže kde jsou ty zdrojáky k modulu křišťálové koule? 
Nechapu, proc cisluji takhle zbesile. Pak to clovek musi sledovat, aby se v tom vyznal.
Protože nový JavaSriptový engine Tracemonkey čtyřnásobně zrychluje jeho zpracování oproti Firefoxu 3, doba zpracování DOM objektů klesla na polovinu, přibyl režim soukromého prohlížení a podpora nových technologií. Původní číslovací schéma 3.1 stanovené pro vydání do konce minulého roku již nereflektuje množství a významnosti novinek a současný záběr projektu. Firefox 3 přišel 20 měsíců po Firefoxu 2, Firefox 3.5 přijde zhruba po roce vydání Firefoxu 3. Časově krok o půl verze odpovídá i tempu konkurence včetně IE 8, Opery 10, Safari 4 a Google Chrome. Jiné číslování Firefoxu 3.5 by tedy nebylo odpovídající.
Protože nový JavaSriptový engine Tracemonkey
Tak to IHMO mělo být obsahem zprávičky společně s odkazem na tento seriál.
Blog bude do konce tydne.
Tak to jsem zvědav. Možná hodně záleží na konkrétním HW, 32/64bit verzi, operačním systému atd. A mluví-li se o JavaScriptu, měl by se porovnávat JavaScript, a ne třeba manipulace s DOMem, které Dromaeo a podobné komplexní testy také testují.
Tak zajímavé je třeba i
http://stevesouders.com/ua/
http://people.mozilla.com/~prouget/demos/
Tak jsem otestoval stabilní a vývojový Firefox, Chrome, Safari a Operu spolu s IE 8 a musím prohlásit, že jsem doslova fascinován neuvěřitelným výkonem Google Chrome 1/2 v benchmarcích. O tom se mi fakt ani nezdálo a nemyslím to ironicky. Je hezké sledovat, jak se open source technologie vzájemně předhánějí a překonávají ty closed source pokud jde o výkon nebo i paměťovou náročnost.
Je to protože v Chromiu místo SquirrelFishe, který původně ve WebKitu je, si udělali vlastní implementaci, V8 která místo vykonávání kódu ve virtuálním stroji překládá JavaScript přímo do spustitelného kódu a ten následně spouští. Všechny plus ale mají i svá mínus. Díky tomu, že Chromium nemá žádný virtuální stroj funguje jen na i386 a ARMech. No a přeložit ho není také žádná sranda. Daliybuild Chromia pro Ubuntu se dá stáhnout zde(už má implementovánu téměř všechnu funkcionalitu). Mám k dispozici pár dní starý build WebKitu(v Epiphany) a Chromia. Provedl jsem alespoň jeden test a výsledek zde:
TEST COMPARISON FROM TO DETAILS
=============================================================================
** TOTAL **: *2.36x as slow* 1001.8ms +/- 1.1% 2361.0ms +/- 3.5% significant
=============================================================================
3d: *4.03x as slow* 151.2ms +/- 3.1% 609.0ms +/- 10.6% significant
cube: *6.87x as slow* 44.8ms +/- 7.9% 307.6ms +/- 14.8% significant
morph: *2.92x as slow* 56.8ms +/- 1.0% 166.0ms +/- 0.7% significant
raytrace: *2.73x as slow* 49.6ms +/- 2.2% 135.4ms +/- 18.6% significant
access: *3.26x as slow* 83.4ms +/- 10.7% 271.8ms +/- 3.4% significant
binary-trees: *3.44x as slow* 6.4ms +/- 10.6% 22.0ms +/- 12.6% significant
fannkuch: 1.34x as fast 26.8ms +/- 2.1% 20.0ms +/- 0.0% significant
nbody: *5.90x as slow* 37.0ms +/- 27.0% 218.4ms +/- 4.7% significant
nsieve: 1.16x as fast 13.2ms +/- 4.2% 11.4ms +/- 6.0% significant
bitops: *1.16x as slow* 71.8ms +/- 15.7% 83.4ms +/- 2.3% significant
3bit-bits-in-byte: - 4.8ms +/- 11.6% 4.4ms +/- 15.5%
bits-in-byte: - 14.0ms +/- 69.6% 9.8ms +/- 5.7%
bitwise-and: 5.38x as fast 28.0ms +/- 0.0% 5.2ms +/- 10.7% significant
nsieve-bits: *2.56x as slow* 25.0ms +/- 6.1% 64.0ms +/- 2.4% significant
controlflow: *1.60x as slow* 4.0ms +/- 0.0% 6.4ms +/- 29.5% significant
recursive: *1.60x as slow* 4.0ms +/- 0.0% 6.4ms +/- 29.5% significant
crypto: *2.18x as slow* 65.6ms +/- 2.2% 143.0ms +/- 18.5% significant
aes: *1.52x as slow* 22.6ms +/- 4.9% 34.4ms +/- 74.0% significant
md5: *2.44x as slow* 23.2ms +/- 2.4% 56.6ms +/- 2.5% significant
sha1: *2.63x as slow* 19.8ms +/- 8.2% 52.0ms +/- 1.7% significant
date: *1.37x as slow* 139.4ms +/- 1.0% 190.4ms +/- 1.0% significant
format-tofte: 1.01x as fast 68.2ms +/- 0.8% 67.4ms +/- 1.0% significant
format-xparb: *1.73x as slow* 71.2ms +/- 1.9% 123.0ms +/- 1.9% significant
math: *4.34x as slow* 101.2ms +/- 2.0% 439.6ms +/- 9.9% significant
cordic: *6.23x as slow* 30.8ms +/- 1.8% 192.0ms +/- 7.7% significant
partial-sums: *3.28x as slow* 52.6ms +/- 2.7% 172.6ms +/- 14.7% significant
spectral-norm: *4.21x as slow* 17.8ms +/- 3.1% 75.0ms +/- 8.5% significant
regexp: *2.33x as slow* 24.4ms +/- 2.8% 56.8ms +/- 6.5% significant
dna: *2.33x as slow* 24.4ms +/- 2.8% 56.8ms +/- 6.5% significant
string: *1.55x as slow* 360.8ms +/- 3.8% 560.6ms +/- 4.3% significant
base64: *1.36x as slow* 39.0ms +/- 10.8% 53.2ms +/- 2.0% significant
fasta: *1.53x as slow* 60.0ms +/- 4.9% 91.8ms +/- 5.4% significant
tagcloud: *3.01x as slow* 62.6ms +/- 1.8% 188.6ms +/- 10.1% significant
unpack-code: - 124.0ms +/- 10.7% 120.2ms +/- 2.4%
validate-input: *1.42x as slow* 75.2ms +/- 1.4% 106.8ms +/- 2.9% significant
http://v8.googlecode.com/svn/data/benchmarks/v3/run.html
http://dromaeo.com/?id=64895,64836,64894,64838 (WIE 8 při testu vykázal chybu a nešlo to dokončit, Operu ani Safari jsem /zatím/ netestoval)
To může mást tak akorát lidi, kteří nechápou číslování všech ostatních prohlížečů, které používá aspoň procento uživatelů. Ostatní se vzhledem ke všemu orientují snáze.
Po vybrání odkazu "now available for download" v odkazovaném článku se automaticky vybere ke stažení daná jazyková verze, případně lze vybrat odkaz na další systémy a jazyky... Případně stačí vygooglit "firefox 3.5 beta".
Co to zase meleš? 64-bitů? Takový luxus? Jde to i s jedním bitem.
(Sice to mělo původně patřit Jardíkovi, ale když už si se dostal do rány dřív…)
, nj Jardík dneska asi zaspal
, ale už mám pro něj skompilovanou 64bit verzi
v tomto repozitáři to na 64bit vypadá..
64bit byl už od verze 3.0 (NB). Oficiální však vyšel jen 32bit. stejně tak tomu bude s pravděpodobností blížící se 1 i u verze 3.5 ;)
BTW: v 64bit ditribucích (Linux ;) ) je 64bit FF automaticky.
64bitové verze jsou přímo v distribucích, což je většinou v(ý)hodnější způsob instalace než samostatný balíček. Testování oficiální 64bitové verze pro Linux je otázkou zdrojů pro tvorbu a testování, což v situaci, kdy se upouští od podpory Windows 2000 kvůli podobným důvodům dává smysl.
kdy se upouští od podpory Windows 2000Pochopil jsem to dobře, že ze strany Mozilly? Mam w2k na "svim" kompu v práci, prošly mi tam všechny bety FF od v2 a musim to zaklepat, bez jediný komplikace...
Ano, pochopil jste to správně. Zdůvodnění mi přijde rozumné:
http://groups.google.com/group/mozilla.dev.planning/browse_thread/thread/67ddcaa5c897a58b
http://groups.google.com/group/mozilla.dev.planning/browse_thread/thread/ef0a210ed56df40e
Firefox 3.5 ještě na Windows 2000 podporován bude a další Firefox, který vyjde nejdříve koncem roku a spíše až za rok, již nebude testován. To ale ještě automaticky neznamená, že nebude fungovat. Každopádně Windows 2000 skončí podpora ze strany Microsoftu a jejich tržní podíl spadne ještě pod úroveň Linuxu a není rozumný důvod, aby byly takto neefektivně plýtvány zdroje kvůli systému, který pro uživatele bude kvůli ukončení aktualizací představovat mnohem vyšší riziko než samotný prohlížeč.
Windows 7 vypadají docela dobře a i na té Vistě se v dnešní době po aktualizacích dá dělat slušně. Tak i tak nikdo nikomu nebrání provozovat i starší řadu prohlížeče, pak ale musí počítat s bezpečnostním rizikem. Na druhou stranu většina významných prohlížečů má nároky na minimální verzi operačního systému srovnatelné či vyšší než Firefox, takže určitě nevybočuje z řady.
na té Vistě se v dnešní době po aktualizacích dá dělat slušněchá, chá, ale já tu mam ňákej celer na giga s půl giga
Ale 1 GHz s 512 MB RAM je fakt technicky minimum, niz uz se instalator odmitne spustit. A service packy mozna tu latku jeste prizvedly.
Tak to by se dalo pro každý systém najít takovou vykopávku a říct, že to není ono.
Ja zase nema 64bit vicejadro, sata, pci-e. Nemuzu koukat na full HD video a nemuzu pouzivat GPU k vypoctum. A nestezuju si. Pokrok holt nezastavis ...
Na gymplu a doma jsme to měli podobné, starší stroje. Ale přecejen kdo chce na PC/NB/netbooku dneska slušně pracovat, tak se dneska dá pořídit zajímavý moderní HW taky za slušnou cenu pro oriviz moderního SW.
Chrome by se tam nějakou oklikou spustit nedalo? Vím, že doma s Windows 2000 na starším stroji se mi to nějak nepodařilo. K-Meleon nebo Opera tam jdou pěkně, Možná i nějaký nový lehký prohlížeč na WebKitu. Přesto si táta zvykl na Firefox, ty pokroky nových verzí ve výkonu a nižší spotřebě RAM jsou také znát, funkčnost, kompatibilita s weby a Adblock jsou pro něj důležitější parametry než trochu vyšší rychlost.
Ne. Ale dělá čáru dole. Viz příloha.
Tiskni
Sdílej: