Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Debian zveřejnil výsledky hlasování o způsobu integrace init systémů v Debianu. V hlasování zvítězila možnost označovaná jako "General Resolution is not required".
Výsledkem hlasování je tedy prohlášení, že hlasování nebylo zapotřebí, a výzva k tomu, aby by se celoprojektové hlasování (GR) používalo citlivě, a ujištění o tom, že standardní procedury v Debianu fungují tak, jak mají.
(Detailní výsledky)
Tiskni
Sdílej:
Ze skodolibosti bych jim to i pral, stejne jako volicum kterym se jejich politik pak smeje do xichtu ;)
Pokud vim tak standardni rozhodnuti TC o initu negarantovalo ze maji baliky fungovat se vsemi inityTo ale nemuze z principu garantovat zadne rozhodnuti TC ci GR, nebot oni nemohou diktovat jak si bude upstream vyvijet SW.
GR to melo zakotvit jako podminku.GR melo rozhodnou o navrzich.
GR samo sebe odmitlo,GR rozhodlo.
Jinymi slovy podpora ne-systemd initu je dobrovolna.Cela prace na Debianu je dobrovolna.
To ale nemuze z principu garantovat zadne rozhodnuti TC ci GR, nebot oni nemohou diktovat jak si bude upstream vyvijet SW.O diktovani upstreamu pisu kde ?? TC nebo GR muze rozhodnout, ze se nebude uprednostnovat jeden init ale budou se podporovat vsechny, kde to bude mozne. Prectete si Jacksonuv navrh kde ty vyjimky uvadi, at tu neplacate nesmysly.
GR melo rozhodnou o navrzich.Navrhy 1 a 3 mely zakotvit priority pro maintainery. Opakovat banalitu ze GR melo rozhodnout prinasi do debaty informacni hodnotu rovnou nule.
GR rozhodlo.… ze neni potreba (General Resolution is not required). Jinymi slovy poprelo svuj duvod.
Cela prace na Debianu je dobrovolna.To jsou dneska perly … Nezbyva nez odkazat na navrhy, ktere mely Debianni vyvojare k necemu zavazovat.
O diktovani upstreamu pisu kde ?? TC nebo GR muze rozhodnout, ze se nebude uprednostnovat jeden init ale budou se podporovat vsechny, kde to bude mozne. Prectete si Jacksonuv navrh kde ty vyjimky uvadi, at tu neplacate nesmysly.Nerikam, ze neco pisete o diktovani. Pointa je v tom, ze zadna garance neni z principu [bez podpory upstreamu] temer mozna, napriklad bez degradace funkcionality. O uprednostnovani jste take nemluvil, ale to ze se preferuje defaultni init system, je celkem pochopitelne.
Navrhy 1 a 3 mely zakotvit priority pro maintainery.Tyto navrhy mozna, ale nikoliv GR, nema skutecne smysl predjimat co by GR melo.
Jinymi slovy poprelo svuj duvod.Ne. Prectete si cele rozhodnuti, je to presne jak pise Ondrej Sury:
General Resolution is not requiredJinak: pokud rozhodnou, ze v danem pripade neni treba zadne rozhodnuti na dane urovni, nepopira to vlastni mechanismus rozhodovani a ani existenci problemu.
The Debian project asks its members to be considerate when proposing General Resolutions, as the GR process may be disruptive regardless of the outcome of the vote.
Regarding the subject of this ballot, the Project affirms that the procedures for decision making and conflict resolution are working adequately and thus a General Resolution is not required.
Opet. Rec byla o konkretnim GR init system coupling, jehoz vysledkem ze v tomhle pripade neni jeho pouziti zadouci. O zadnem zpochybnovani institutu GR nepadlo ani slovo.
apt-get install sysvinit-core
Přepiš si posímtě httpd do bashe, protože jinak by se ti mohlo stát, že přestane fungovat, a co potom s tím binárním blobem?Tohle je taky furt dokola. A furt je to blábol - jak už tady určitě padlo, když nejede http, na ten server se dostanu a můžu to řešit. Když nenabootuje a nástroje, se kterými se to dá řešit, jsou přístupné až po nabootování, tak mám smolíka. Cat a less jsou všude.
Vetsina lidi vyzaduje funkcni system, coz systemd naprosto neumoznuje provozovat.Oprostěte od těchto silných tvrzení, prosím. Provozuji systemd na hromadě produkčních serverů (CentOS 7) a nemám pocit, že by to nebyly funkční systémy. Podobná prohlášení jen dokazují, že to není válka argumentů, ale opravdu jen válka víry, což vždycky vedlo jen do...
nicméně mi přijde dost nefér považovat ty, pro které se svět nezboří, když nespravují systémy zrovna se svým oblíbeným initem, za nekompetentní adminy+1 Ono je to spíše naopak, flexibilita se na trhu práce cení.
Nechce se mi hledat diskusi o journald a binárním logování, ale zjistil jsem, že mi
journalctl --list-boots
neukazuje všechny starty. Nejmladší boot byl podle tohoto výpisu pár měsíců v minulosti.
Dále jsem zjistil, že:
journalctl -F _BOOTS_ID
Jich vypisuje mnohem víc (patrně všechny).
Potom jsem našel úžasný příkaz:
journalctl --verify
a nestačil se divit. Velmi oceňuji, že journalctl
používá barvičky a že se mi monitor krásně začervenal. Více než polovina logů byla vadná. A to za situace, kdy je stroj za UPS, k výpadku napájení stejně nedošlo, HW nikdy nehavaroval, OS nikdy nespadl, dokonce ani nikdo nikdy nezmáčkl reset (protože ani není připojený) a FS je zcela v pořádku.
Takže journald kurví vlastní logy sám od sebe a zkurvené logy nejsou dostupné pomocí funkcí journalctl. Pochopitelně neexistuje ani funkce --repair
k onomu --verify
.
Pomůže ty vadné soubory smazat a potom už journalctl funguje dle očekávání.
Tolik tedy k binárním logům. Jak asi dopadne čtení logů po nějaké HW havárii, když za běžného stavu je 50% vadných?
Já jsem to pochopil už dávno, ale vzhledem k tomu, že se systemd v produkci nevyhnu (zatím se to úspěšně odkládá, ale za rok, dva, ten RHEL 7 prostě nasadíme), tak už skoro rok systemd provozuju doma, v bezpečném prostředí, kde o nic nejde, a nestačím se divit.
Tohle není ani betaverze. Na co sáhnu, to nefunguje. systemctl nefunguje, journalctl nefunguje.
Jako, vážně, tohle mít nasazené v produkci a ve tři ráno na pohotovosti zjistit, že ani nemám logy a tedy ani nevím, co a proč se stalo (címž se potom poněkud komplikuje řešení)? Jak tohle může někdo provozovat?
Před nedávnem jsem řešil problém s časem (chci mít RTC čas v UTC, měl jsem to tak roky), čas byl o hodinu mimo. Problém byl samozřejmně v systemd-timedated
, který zcela ignoroval běžící ntpd. Asi netřeba připomínat, že jsem nikdy systemd-timedated neinstaloval, pravděpodobně se tam dostal nějakým partizánským způsobem při update systemd.
Před nedávnem jsem řešil problém s časem (chci mít RTC čas v UTC, měl jsem to tak roky), čas byl o hodinu mimo. Problém byl samozřejmně v systemd-timedated, který zcela ignoroval běžící ntpd. Asi netřeba připomínat, že jsem nikdy systemd-timedated neinstaloval, pravděpodobně se tam dostal nějakým partizánským způsobem při update systemd.To je defaultní konfigurace. Spíš by mě zajímalo, jak se ti ji povedlo rozbít...
co nefunguje v systemctl
Pořádně nefunguje systemctl enable
(jako ekvivalent k chkconfig on
), tedy zařazení služby se startu při bootu (ano, není to přesný ekvivalent, ale toto by fungovat mělo).
To je defaultní konfigurace.
Co je defaultní konfigurace?
Pořádně nefunguje systemctl enable (jako ekvivalent k chkconfig on), tedy zařazení služby se startu při bootu (ano, není to přesný ekvivalent, ale toto by fungovat mělo).Zdaleka to není přesný ekvivalent, což bylo i pro mě bolestné zjištění. O čem to přesně mluvíš, že by fungovat mělo a nefunguje?
Po sekvenci příkazů:
chkconfig sluzba on reboot
se očekává, že při dalším bootu se ona služba sluzba
spustí (minimálně se provede pokus o spuštění /etc/init.d/sluzba
.
Toto u starého initu fungovalo roky.
Po sekvenci příkazů:
systemctl enable sluzba reboot
Se pokus o spuštění služby někdy provede, někdy ne. Napříkad z 10 různých služeb se 5 prostě neenabluje.
Já naštěstí služby spíše vypínám a systemctl disable
funguje (zdá se) vždy, ale pokud potřebuji nějakou z těch dříve vypnutých služeb znovu startovat, tak systemctl enable
je sázka do loterie.
Co je defaultní konfigurace?RTC v UTC:
# timedatectl Local time: Tue 2014-11-25 14:10:23 CET Universal time: Tue 2014-11-25 13:10:23 UTC RTC time: Tue 2014-11-25 13:10:23 Timezone: Europe/Prague (CET, +0100) NTP enabled: yes NTP synchronized: yes RTC in local TZ: no DST active: no Last DST change: DST ended at Sun 2014-10-26 02:59:59 CEST Sun 2014-10-26 02:00:00 CET Next DST change: DST begins (the clock jumps one hour forward) at Sun 2015-03-29 01:59:59 CET Sun 2015-03-29 03:00:00 CESTpřičemž jediná změna oproti defaultu je přidání nějakých serverů do konfigurace chronyd. Nebýt té zmínky o rocích, řekl bych, žes v době instalace měl RTC v localtime kvůli widlím a změnils to v průběhu života systému.
Nebýt té zmínky o rocích, řekl bych, žes v době instalace měl RTC v localtime kvůli widlím a změnils to v průběhu života systému.
Na tom stroji žádné Windows nejsou ani nikdy nebyly. RTC v UTC je tam od instalace před několika lety, stejně tak od počátku tam byl plně funkční ntpd.
Jak jsem psal, v rámci nějaké aktualizace se tam dostal systemd-timedated (vzhledem k tomu, že to není samostaný balíček (toho bych si všiml) ale je to schované v systemd, tak nevím kdy k tomu došlo). Po změně letního času jsem si všiml, že je čas mimo, spravil jsem to a zkontroloval (BIOS v UTC, hw clock v UTC, časová zóna správně). Po dalším rebootu (update jádra) to opět bylo mimo. To už jsem začal trochu pátrat a přišel na timedated.
Jako "řešení", které se mi sice vůbec nelíbí, ale zase přinese víc zkušeností s tímto ..... ..... .... systémem, jsem zrušil ntpd (po mnoha letech skvělých zkušeností) a ponechal pouze systemd-timedated. Zdá se, že to funguje.
Ale je to yet another věc, kterou Lennartware prostě rozbil a kterou po té nahradil.
Jak to udělat opačně, tedy ponechal si ntpd a odstranit timedated zatím nevím.
[0] 15:12 vojta ~/bu/sy/src/systemd-217 $ ./configure --help | igrep timedated
--disable-timedated disable timedate daemon
Ale vrchol pohodlí to pro admina asi není...
Lennart k původnímu stručnému NOTABUG přidal nedávno i dodatečné vysvětlení, kvůli některým stránkám linkujícím na ten bug. To nevysvětluje, proč jsou logy poškozené, ale proč není --repair
. Asi taky s ohledem na to, že by kvůli zpětné modifikaci nefungoval forward sealing u journald.
Docela by mě zajímalo, kolik z těch potenciálních use casů pro filtrování binárních logů má reálné použití a zda tedy mají praktický smysl.
Jenže na druhou stranu textový log poškodíte jenom poškozením filesystému a to poškození bude snadno rozeznatelné.Pobavilo. A to jsem přitom taky odpůrce journald... Jenže jestliže je v programu bug v zápisu/serializaci dat, tak je celekem šumák, jestli je zapisuje plaintextově nebo binárně, výsledek korektní nebude tak jako tak... Zrovna u tohohle bugu mi WONTFIX přijde logické - řeší se tam následky, ne příčina.
Zrovna u tohohle bugu mi WONTFIX přijde logické - řeší se tam následky, ne příčina.Četl jsem to dneska poprvé a taky mi přijde postup nanejvýš logický, a to jak v případě binární, tak v případě textové serializace strukturovaných logů. Přijde mi, že s následky dělají to nejlepší, co jde, tedy je zakonzervují a umožňují je nadále přečíst v míře, jakou to umožňuje použitá verze readeru. Podle toho, co se tam píšeš v tomto ohledu udělali maximum a dál je potřeba soustředit energii na příčinu špatných logů.
Je nakonec součástí jejich práce, aby se s tím naučili pracovat.+1 A to platí jak pro sysvinit, tak různé nadstavby, tak pro systemd.
Možná si pod tím pojmem představujeme něco jiného, ale já měl za to, že "fungovat" v dotazu předřečníka znamená nejenom, jestli půjde nainstalovat SysV init, ale jestli s tím taky budou fungovat programyTaky mám ten dojem, že v té reakci není odpověď, ale jen letmo související návod na instalaci.
Osobně by mě to zajímalo taky - ze současných informací mám pocit, že to bude záviset na náladě správce toho kterého balíku, jestli se mu bude nebo nebude chtít dělat podporu pro různé init systémy.Což u některých balíků může být fatální,.
..., nic se nestalo,...S ohledem na vysokou ucast a celkem jasny vysledek spise presne naopak.
Beriem to tak máme tu slobodný systém a stále mám cestu ako sa vyhnúť tomu čo nechcem.Konecne.
ale po tvojom komente mi nedalo nereagovať.Proc? Myslite ze se to neuklidni?
Proc? Myslite ze se to neuklidni?Na chvíľu, zatiaľ sme videli len špičku ľadovca.
Doporučuji přečíst si interpretace tohoto hlasování na planet.debian.org.
IMHO spíše než "init system coupling" bude zajímavé sledovat integraci / závislost na jednotlivých součástech systemd a zda se nahrazování GNU (nebo nezávislého) userspacu za systemd-* varianty v RHELu promítne i do Debianu.
Tím myslím konkrétněji třeba list z Wikipedie; consoled, hostnamed, journald, localed, logind, networkd, resolved, shutdownd, timedated, timesyncd, udevd
, spolu s dalšími budoucími "moduly". Také není zaručeno, že systemd nepřidá náhlou "tvrdou" závislost na jednom z těchto modulů.
A to nezmiňuji související "coupling" problémy, jako systemd vs cgmanager, případně systemd vs kmscon, apod.
Žijeme to v divoké přítomnosti.
No Hardware-accelerated rendering: The linux console draws everything via simple 2D blitting operations directly into the framebuffer. This has been optimized with partial-redraws to improve performance. However, running linux on a slower machine with many monitors will horribly slow down your system. User-space can take advantage of OpenGL to draw consoles much faster.
Systemd nejako nesledujem, používal som ho kedysi keď bol ešte init systém + pár drobností ale ehm toto??? To mi chce niekto nahovoriť, že na konzaolu potrebujem OpenGL pretože údajne dokáže rýchlejšie vykresľovať? Čo na tom chcú robiť? Prehrávať video cez cacalib / aalib??? Že zápis do framebufferu je pomalší než OpenGL .. to im tak na intel grafike uverím. So zvyškom by sa dalo celkom aj súhlasiť, ale aj tak by som rád videl konzolu bez ohľadu na userspace. Síce možno s kernel panic-om ale aspoň viem, že sa nepdarilo namontovať systémový disk alebo niečo podobné.
Ja embedded robím aktívne. Mám na svojich zariadeniach funkčné OpenGL, ale napr. úvodnú animáciu zobrazujem dávno pred tým než je OpenGL inicializované (to inicializujem na pozadí zatiaľ čo video dekóder chrúme h.264 a vykresľuje priamo na fb) - ukážka s htopom vľavo hore. To, že dnešné zariadenia nemajú dostatočný výkon nie je dávno pravda. A postupne sa to bude zlepšovať. Okrem iného framebuffer môže byť akcelerovaný inak než OpenGL (g2d napr) s omnoho nižšou réžiou.
môže byť akcelerovaný inak než OpenGL (g2d napr)Narozdil od G2D je GLES standard podporovany na vsem co ma GPU.
GLES1? GLES2? GLES3? Čo hw čo má iba DX? Alebo HW s GLES ale musí sa špeciálne inicializovať inak zostane čierna obrazovka? Môžme sa tu hrať že akože máme štandard, ale ten štandard ani zďaleka aspoň na mobilných zariadeniach nie je dodržiavany všetkými výrobcami. Potom je argument, že kvôli embedded / mobilným zariadeniam potrebujeme akcelerovanú konzolu úplna blbosť.
GLESv2 je totálne pomalá katastrofa. Na rozumné vykresľovanie textu to chce minimálne 3. Dovtedy si môžme tlačiť texty do bitmapy a posielať grafike nech to vykreslí. Poklepeme sa po pleci ako sme zoptimalizovali vykresľovanie a ideme ďalej.
Okrem toho samotná zožitosť GLES prestáva byť výrobcom po chuti. Je to vidieť na rôznych nových API od AMD / Nvidie a myslím, že najnovšie metal od apple.
GLESv2 je totálne pomalá katastrofa.Jiste. A hlavne ze jsem ted schopen pres GPU vykreslovat do 3D modelu ctyri video streamy a delat v shaderech korekci a konverzi (iMX6 Vivante ci Tegra K1), a vy mi budete tvrdit, ze to konzole zadusi.
Okrem toho samotná zožitosť GLES prestáva byť výrobcom po chuti.A proto K1 podporuje uz i OpenGL 4.4.
Vykresľovanie glyphov vyžaduje trochu viacej réžie než vykreslenie (aj keď s korekciou cez shadery) bitmapy. Na OpenGL je práve réžia spojená s volaním OpenGL API problémom, ktorý pri videu človek nepostrehne. U vyšších verzií OpenGL sa už dajú použiť celkom dobré prostriedky ako Geometry shader (už fakt blbší názov pre jednotku, ktorá konzumuje 1 primitivu [to čo je za slovo] a generuje niekoľko primitiv [aj 0]). U GLES2 musí aplikácia tlačiť mapu glyphov do GPU a potom tlačiť do vertex shaderu pozície na ktorých sa nachádzajú a pri takom unicode aj vyhadzovať nepoužívané čiže zase prepisovať mapu a podobné blbosti. Samozrejme ak sa nepoužíva OpenVG alebo niečo podobné tak fonty sa zvyčajne predrenderujú cez freetype (zatiaľ ma nikto nedokázal presvedčiť, že by sa dalo na grafike urobiť pekné rednerovanie, všade mi chýba hinting).
Mě se na ksmcon
spíš nelíbí ta závislosti a závislost na KMS nebo fbdev
. Tím spíš se mi líbí oddělení emulace terminálu do libtsm
, kterou používá např. ukázkový emulátor ve waylandu. Tak mě napadlo, zda by se nedala použít pro vlastní minimalistický "rescue" emulátor (bez akcelerace, fungující i na VGA konzoli bez framebufferu, klidně vt100, ...). Trochu jsem zkoumal zdrojáky a nebylo by to úplně triviální, ale ani nemožné.
Čistě volitelně. Ale jelikož ten projekt roste a v minulosti bylo potřeba mít jen libudev
, je klidně možné, že pango bude nutností. Mě třeba nedochází, proč libxkbcommon
pro "providing internationalized keyboard handling" je povinná.
Popravdě nejsem proti vlastnostem kmscon, dovedu si představit použití na X-less systémech tam, kde je teď kernel VT + KMS + console-tools, ale chtělo by to i něco minimalistického bez dalších závislostí pro případ, kdy se mi qemu opět rozhodne sežrat vstup přes SDL a nereagovat na escape sekvence.
Osobne proti alternatívnemu VT tiež nie som. Proti fbtermu nič zásadné nemám. Ale prístup typu nanútime všetkým kms, opengl ... je mi proti srsti (nie len preto, že vlastním pár zariadení bez podpory ale celkovo ako fallback). Úplne najlepšie by bolo mať k dispozícii aj klasický textový terminál bez framebufferu.
No, jelikož to dělá ten stejný člověk, moc se dopředu neraduj.
sd-gfx is a helper library in systemd to unify all the graphics, screen and font handling. All following applications will use it, including: (daemon-names are subject to change!) - systemd-consoled: A systemd console (basic terminal emulator) used as fallback session/console. - systemd-splashd: A boot-splash for initrds. This will not include eye-candy but is only required to accept password-input for encrypted root-partitions. Use Plymouth if you want eye-candy! - systemd-welcomed: A login-screen to spawn sessions. This basically replaces /sbin/agetty and /bin/login on a VT. After login it spawns systemd-consoled. - systemd-er: The emergency-room helper. Basically an even-more stripped down systemd-consoled designed for developers. It avoids session-management, seat-assignments, privilege-separation and is just an hopefully-always-working-emergency-console. It's not enabled by default. Think of it as a userspace-variant of "magic sysrq".(z 2013 patch série)
Trochu se to od té doby změnilo, ale i tak tam je podpora pro všechno od DRM až po vlastní input drivery.
Bye bye Debian, bye Linux Tech skoro 10 let bylo fajn a nastal cas opustit zahradu zadnimi vratky (FreeBSD a OpenBSD).
Pokud tomu dobre rozumim, tak Debian se tim postupne stava zbytecnou distribuci. O odvozenych nebo min rozsirenych ani nemluve. Nevidim totiz do budoucna zadny prakticky duvod pro jeho existenci, kdyz vyvoj systemove vrstvy se ted prakticky komplet presunul pod palec RedHatu.Existuje vůbec nějaká jiná velká stabilní binární distribuce, která je řízená čistě komunitně a nemá jednoho hlavního sponzora, který ji může ovlivňovat kvůli vlastním business zájmům? Já osobně o žádné nevím a právě to, že vývoj systemd probíhá ze značné části pod vlajkou jedné firmy bych viděl jako dobrý důvod takovou distribuci udržovat.
Rozdil v balickovacim systemu je hrozne malo.Osobně bych považoval za skvělé, kdyby Debian přešel na nějaký balíčkovací systém ve stylu RPM, ebuild, pkgbuild a podobných, tedy na způsob práce, kdy člověk vytváří jeden definiční soubor s minimem boilerplate kódu a redundance. Osobně bych uvítal, kdyby přešel konkrétně na RPM vzhledem k množství jiných distribucí, které ho používají.
Tim spisk pokud se prosadi ten divoky napad s brtfs.Jestliže se ten nápad (určitým způsobem) prosadí, tak to neznamená zánik distribucí, i když by si to tak možná mnozí přáli nebo se toho naopak bojí.
Uzivatele a admini logicky radsi sahnou po Fedore a CentOS, kde budou mit vyvoj i aktualizace z prvni ruky.Někteří sáhnou, někteří ne. Zatím se mi Debian jako zbytečná distribuce nejeví a to i přesto, že je zatížen podle mě zbytečně silnou bariérou složitého balíčkovacího systému.
Bye bye Debian, bye LinuxZatím vidím všechny o BSD psát, ale že bych viděl běžně třeba přednášky na konferencích, kde přijde člověk s nainstalovaným BSD a ukáže, jak mu to super funguje a vyhovuje, to nevidím, tedy pokud se nepočítá OS X. No dobře, ať nejsem zlý, tak aspoň přednášky, kde ve virtuálu poběží nějaký ten BSD server. Zato Debianu vidím až dost.Tech skoro 10 let bylo fajn a nastal cas opustit zahradu zadnimi vratky (FreeBSD a OpenBSD).
Zatím vidím všechny o BSD psát, ale že bych viděl běžně třeba přednášky na konferencích, kde přijde člověk s nainstalovaným BSD a ukáže, jak mu to super funguje a vyhovuje, to nevidím, tedy pokud se nepočítá OS X. No dobře, ať nejsem zlý, tak aspoň přednášky, kde ve virtuálu poběží nějaký ten BSD server. Zato Debianu vidím až dost.A nebude to tím, že odchází z Linuxu generace, která kdysi přednášela, ale dnes už to nemá zapotřebí, a jen prostě migruje? Vysmíváš se a chováš se asi tak, jako před 15 lety ti guruové od MS.
Lidí jako Stallman, Torvalds, atd... je mně líto - musí to být hrozný pohled, vidět jak člověku berou část celoživotního díla a jak jsou některé myšlenky zneužívány.Zkus se jich někdy zeptat na jejich pohled.
Z RedHatu se stala klasická korporace, Linux chce komunitě prostě vzít a udělat z něj komerční nástroj pro generování zisku - k tomu potřebuje vysoce virulentní záležitosti jako je systemd, přes které se dá diktovat, jak má co vypadat a k nimž se dá vychovávat armáda laciných cvičených opic.Ja bych rekl, ze toto je ten zasadni prispvek k tematu. A ja bych to jeste trochu rozvedl. Cetl jsem nedavno rozhovor se zakladatelem RH, ktery jiz v polovine 90. let investorum vykladal, jak bude jeho firma jednou vydelavat stomiliony na sluzbach. To nakonec rikal uz i RMS a vsichni jsme to slyseli. Jen jsme nejak nerealizovali (ja tedy ne), ze k tomu aby bylo mozno delat ten servis a vydelavat na tom, se musi ten produkt na to upravit. Ja jsem dokonce presvedcen, ze je to cele takovy proces, ketry nema uplne presny scenar. SystemD se ted hodi do kramu, ale vpodstate je mozno pozorovat tu service-strategii i u jinych produktu (M$, Cisco ..) - 'zasmodrchej to tak, aby si lidi ten servis museli koupit'. Ja bych rekl, ze to je to, co vsichni - zejmena ti zkusenejsi - citi, ALE diskuze se odehrava trochu vedle - radoby na technicke urovni. Jestlize bychom chteli byt uprimni, tak jde nam tem obycejnym adminum a vyvojarum, kteri linux nabizeji se svymi produkty vpodstate o job. V soucasnosti nas (skupinu kterou jsem popsal) nejaky init nezlobi. Jiste nejaky ten script clovek musi napsat, ale my neprovozujeme systemy s milionem uzivatelu a proto nemame ty problemy , ktere se neustale omilaji - procesy ktere se neukoncuji, demoni patrne neustale padaji a vzajemne se mezi sebou mlati kvuli spatnemu poradi apod. Nasi vyhodou je ale, ze ten system ovladame i s nasimi omezenymi zdroji. V tom okamziku, kdy budeme muset prochazet skolenimi a hrabat se v zasmodrchanem systemu jsme nezaplatitelni. A o to RH jde. Mala nebo stredni firma dnes vystaci s nejakym garazovym programatorem, ketry jim spravuje vedle i ty linuxy, to v budoucnu nebude. Bude si muset objednat sevis u RH nebo SUSe.
Operační systém se čím dál více komoditizuje a to i ten pro enterprise. Jen tady na Abíčku má očividně hodně lidí pocit, že operační systém je středem všeho.Taky tím trpím. Ale už jen třeba v práci zjišťuju, že se nově otevírají pozice kolikrát v úplně jiných oblastech.
Operační systém samozřejmě bude dál technicky podstatnou částí toho všeho, ale sám o sobě už to prakticky byznys nebude. Uvědomuje si to i Microsoft, který IMHO taky nevidí budoucnost v prodávání licencí k Windows, ale ve věcech jako Office 365 nebo Azure, kde je systém jen podpůrným produktem.Ale houby. Podle poslednich cisel Microsoftu za rok 2013 je 80% prijmu ze Server and Tools pochazi z primeho prodeje licenci a k zadnemu citelnemu propadu pomeru vuci sluzbam behem posledni dekady nedoslo. Souhrnny clanek Where does Microsoft make money? s odkazy na zdroje.
To sa týka všetkých ekonómov. Počas štúdia som sa nestačil diviť v akej realite títo ľudia žijú.
vždy to byla spíš doména těch technicky méně zdatných.Kazda prace se musi umet, a i tam je plno zajimavych a netrivialnich veci, a taky jde o moznosti pracovniho uplatneni.
Pokud by to bylo, jak píšete, byl by to opravdu vážný problém a nikoliv jen "zajímavost" do flamewaru.Tohle je jeden z duvodu vzniku RPi. Technologicke firmy v Cambridge, stejne University of Cambridge pozorovaly vyrazne rozdily mezi generacemi, ktere zacinali treba na ZX Spectrum a programovanim Z80 na strane jedne a na XBox a HTML/Javascriptu na strane druhe. V podstate to vypadalo tak, ze by jim universita musela pridat jeden rok navic, aby dosahli stejnych vysledku. Jejich teorie byla takova, ze teto generaci chyby vhodny levny pocitac, ktery by jim umoznil osahat si HW a umoznil experimentovat, a motivace byla na svete. RPi byl designovan jako skolni pocitac a tak velky uspech nikdo necekal. Jestli to pomuze, je jina vec.
Pozornost lidí jako jsme my se prostě pomalu(ano - pomalu, zato jistě - ani já to nedělám nějak emotivně překotně) přesune k BSD, protože tam je zdravý základ a určitá nezávislost.Ja klidne verim, ze nekteri lide prejdou, zejmena pokud jim staci jen terminal a browser a par veci okolo. Jenze par vlastovek jaro nedela, a ja skutecne stejne jako Pavlix nevidim zadny hmatatelny dukaz, ze se jedna o masovy jev nebo zmenu trendu.
Presun od Linuxu k BSD. Take mi to prijde jako plane vyhrozovani.Připomíná mi to tu atmosféru, když vyšlo GNOME 3. Taky plno lidí ohlašovalo, jak přechází na Xfce. Tomuto prostředí tady někteří předpovídali zářnou budoucnost a GNOME zánik. Dnešní realita: Xfce má minimum vývojářů a po stránce vývoje je prakticky mrtvé. GNOME má dnes ze všech desktopů komunitu přispěvatelů nejširší.
GNOME má dnes ze všech desktopů komunitu přispěvatelů nejširší.A nutno dodat, pořád to... ale co, teď mi dochází, že je větší část vývojáře u mého zaměstnavatele, takže no comment.
Do každého releasu GNOME přispěje zhruba 1000 lidí.BS. On je rozdil prispeje a "prispeje". Neco jinyho je nakodovani rozsahly funkcionality jako podpora compizu a neco jinyho pull request na opravu slovicka v dokumentaci nebo jednoradkovy patch. A Red Hat je hlavnim donatorem GNOME foundation.
Pokud se cela tahle oblast komoditizuje a automatizuje (systemd), coz nahraje prevazne velkym hracum, zacnou rozhodovat cim dale vice jine faktory nez jsou prani administratoru.Pak docela nechapu Vase nadseni pro systemd, kdyz poukazujete na tento aspekt, ktery nejspise soucasne zmeny prinesou. Zrejme Vam asi vubec nedochazi, ze to muze znamenat pokles mezd a rapidni ubytek pracovnich mist v nasem oboru.
Zrejme Vam asi vubec nedochazi, ze to muze znamenat pokles mezd a rapidni ubytek pracovnich mist v nasem oboru.Nebo je mu to jedno, ne každý se zajímá o statistiku, stejně jako se ne každý zajímá o maximalizaci pracovních míst v určitém oboru, pokud už tedy budu předpokládat, že má k něčemu takovému skutečně dojít.
Já to vidím přesně opačně. Právě v důsledku této automatizace budou o to více ceněni ti z nás, kteří stále budou vědět, jak systémy ve skutečnosti fungují, kde jsou uložená data, že proces potřebuje procesor apod detaily. Dneska už vzniká buzzword hardware empathy jako označní pro zázračné lidi, kteří ví, jak funguje hw a jak se k němu chovat (tedy to, co naše generace považuje za samozřejmost).
Za pár let může vzniknout pojem system empathy pro zázračné jedince, kteří si ještě vzpomenou, co a jak dělá OS.
Já jsem proti systemd, ale zrovna tohoto aspektu se nebojím, právě naopak.
Na serveru ci desktopu preferuji systemd, v embedded Linuxu v soucasnosti nikoliv a jeho uziti zatim aktivne branim. Jsem tedy jen nadseny zastance?A já?
A já?Ty? Na zacatku jsi byl jasne velky zastance, ktery me o cele rade veci presvedcil. Po prichodu do Red Hatu se na jeden cas kyvadlo vychylilo na druhou stranu zpusobem, kdy jsem si rikal, co ses tam sakra dozvedel, co s tebou udelali a zdali jsi treba schopen oddelit osobni antipatie vuci autorovi a jeho praci. V posledni dobe mi prijdes neutralni ci realisticky smireny, kazdopadne mavatka na Lennartuv prijezd bych ti z bezpecnostnich duvodu nesveril.
Na zacatku jsi byl jasne velky zastance, ktery me o cele rade veci presvedcil.Krátce než jsem šel do RH, tak asi rok nebo dva předtím jsem přecházel na Fedoru z toho důvodu, že jsem se chtěl seznámit s novým vývojem v oblasti a Fedora se zdála mít k tomu novému vývoji nejblíž, což se pak ukázalo jako pravda. Jak Gnome 3, tak systemd byly relativně nové (a o to víc nové pro mě), že jsem každý nedostatek považoval za průvodní jev toho nového vývoje. Gnome 3 jsem vzdal a dneska se podobně dívám na Enlightenment 0.19, který mi přijde podobně zabugovaný jako tehdy Gnome, ale tak nějak jsem se rozhodl to překousnout a touto dobou se chystám začít hlásit bugy a když čas dovolí (jakože na 99% nedovolí), pohrabat se v kódu.
Po prichodu do Red Hatu se na jeden cas kyvadlo vychylilo na druhou stranu zpusobem, kdy jsem si rikal, co ses tam sakra dozvedel, co s tebou udelali a zdali jsi treba schopen oddelit osobni antipatie vuci autorovi a jeho praci.Nejsem, to se oddělit nedá. Pracoval jsem na věcech, které Lennart už věděl, že bude chtít ze systému vykopat a nahradit vlastními a to se značně podepsalo na jeho přístupu. V době, kdy jsem pracoval na NetworkManageru jsme měli problémy s integrací do systemd a nikdo nám nepomohl. Teď když je tu networkd a Tom Gundersen, tak je spolupráce mnohem lepší. Navíc už zjistili, že nemají čas udělat během pár měsíců z networkd nový NetworkManager. Jenže když jsem se poprvé potkal s Tomem na FOSDEMu, tak už jsem byl jaksi mimo hru.
V posledni dobe mi prijdes neutralni ci realisticky smirenyTo by tak asi sedělo. Já jen že někteří ábíčkáři mě rádi hází do lennartovic škatulky ;).
každý nedostatek považoval za průvodní jev toho nového vývoje.Nevyhoda outsidera. Ja jsem to take prikladal radikalnim zmenam a nedostatku vyvojaru.
dneska se podobně dívám na Enlightenment 0.19,Kolecko se opakuje. EFL se mi celkem libi, ale Enlightenment moc ne.
Nejsem, to se oddělit nedá.Nekdy je to nutne, nebo by se mel clovek snazit. Take mam list lidi, ktere bych nejradsi vystrelil na Mesic, ale musim s nimi i pracovat, cast z nich skutecne umi.
tak už jsem byl jaksi mimo hru.A na cem ted pracujes? Chtel bys zpatky do "hry"? A co by to melo byt, pokud bys mohl vybrat?
Já jen že někteří ábíčkáři mě rádi hází do lennartovic škatulky ;).Tam by pro tebe jiz nebylo misto, tam jsem uz beznadejne napraskan ja.
Kolecko se opakuje. EFL se mi celkem libi, ale Enlightenment moc ne.Chtěl jsem zkusit něco nového a vývojáři se zdají být vcelku otevření, příjemný IRC kanál, měl jsem tam s jedním člověkem zcela zbytečný konflikt a bylo mi řečeno, ať se na to vyseru. Oproti tomu před časem na kanálu meego mi bylo vysvětleno, že dotyčný je vážený člen komunity a ať jdu do řiti. Pár věcí se mi na enlightenment nelíbí, ale tam je aspoň skutečně málo vývojářů (jeden pravidelný) a na to to vypadá velice dobře a dává to člověku šanci něco zlepšit, což mi u Gnome připadá nemožné. Trochu mi chybí Gnomácký minimalismus, na druhou stranu mi trochu vadí registry-style konfigurace.
A na cem ted pracujes? Chtel bys zpatky do "hry"? A co by to melo byt, pokud bys mohl vybrat?Pracuju ve skupině packagerů síťových věcí kromě kernelu a NetworkManageru. Zpátky do hry bych za současné situace nechtěl, navíc jsem po důkladné rozvaze odcházel sám. Na předchozí pozici jsem se snažil fušovat do všech možných dalších projektu, dneska je to součástí mojí práce. Myslím, že bych se nechtěl vrátit ani za pro mě příznivé situace, NetworkManager je rozhodně zajímavý software a bylo fajn se mu věnovat naplno, ale popravdě by potřeboval pořádnou čistku, ale nikdo nebude platit lidi, kteří by se tomu naplno věnovali. Jako musím říct, že změna pozice v rámci firmy je skvělý vynález. Když nepočítám to zdržení, ke kterému došlo u nás, tak jsem dostal nabídku ve známém prostředí, a jediné, co bylo k přechodu potřeba, bylo neposrat dodělávky do předchozího týmu, ale tak tím si člověk aspoň trochu potrénoval vůli. Žádné vyjednávání z cizími lidmi, žádná smlouva, žádná zkušebka. A vzal jsem si s sebou ty vedlejší projekty, o který se nový šéf narozdíl od starého zajímal. Zanechalo to ve mně dobrý dojem, že se brněnská pobočka o svoje lidi stará. Ale nemám tušení, jak to chodí v jiných firmách.
Tam by pro tebe jiz nebylo misto, tam jsem uz beznadejne napraskan ja.To máš pravdu. Díky tobě mám teďka povětšinou klid. Zjevně trollům stačí ke spokojenosti jeden cíl ;).
Žádné vyjednávání z cizími lidmi, žádná smlouva, žádná zkušebka.Kontakty jsou dobra vec, at uz v ramci firmy, ci mimo ni, a asi nejefektivnejsi zpusob jak si najit praci a nezacinat na zelene louce.
Ale nemám tušení, jak to chodí v jiných firmách.Velke firmy na to maji casto specialni programy, kdy z jedne divize mohou jit lide na nejakou dobu do druhe, pripadne tam zustat, i v jine zemi. Marna snaha zlepsit rizeni molochu, kde leva ruka nevi co dela prava, a jednotlive divize mezi sebou skryte valci.
Uvidime, kam se posune desktop; nakonec budem jednou lipat frontend nad JS/CSS/HTML5.
To sa deje už teraz.
A nebude to tím, že odchází z Linuxu generace, která kdysi přednášela, ale dnes už to nemá zapotřebí, a jen prostě migruje?Samozřejmě je to možné, ale... 1) Occamova břitva mi napovídá, že to tak spíše nebude. 2) Na Linuxu oceňuju především aktivní komunitu. To, že si někdo soukromě provozuje servery třeba na Windows ME je mi jaksi dost jedno.
Vysmíváš se a chováš se asi tak, jako před 15 lety ti guruové od MS.Co je tohle za hysterii, to už jsi vážně tak argumentačně na dně, že si musíš vymýšlet takovéhle věci? Já se nevysmívám, jen upozorňuju na zcela konkrétní současnou realitu. Pokud, jak ty tvrdíš, na BSD migruje jen starší generace, která o tu mladší nemá dost zájmu, aby se čas od času někdo z nich objevil a chvíli popovídal, tak za těch patnáct let ta starší generace ztratí sílu a z části třeba i umře. Ale to jsou jen důsledky tvého názoru. Na druhou stranu pokud za 15 let poletí všude FreeBSD, tak se nemusím bát, že bych měl problém sehnat práci ;).
Co je tohle za hysterii, to už jsi vážně tak argumentačně na dně, že si musíš vymýšlet takovéhle věci?Nejsem argumentačně na dně, jen už nějak nemám potřebu o tom diskutovat, trávit čas vzájemnými monology. Nestojí mi to za to, jen jsem tu klidně poznamenal svůj názor
Zatím vidím všechny o BSD psát, ale že bych viděl běžně třeba přednášky na konferencích, kde přijde člověk s nainstalovaným BSD a ukáže, jak mu to super funguje a vyhovuje, to nevidím,Ono by asi stacilo navstivit treba EuroBSDCon. Me spis zarazi to, ze chce nekdo kvuli systemd zahodit i Linuxove jadro i GNU a utikat hned k BSD.
Ono by asi stacilo navstivit treba EuroBSDCon.Kdyby se ani na BSD konferenci nemluvilo o BSD, tak by to už bylo hodně špatné. Ale já přece nepojedu na konferenci, která je celá o systému, který mě zajímá jen okrajově. Pokud by byla nějaká výrazná česká BSD komunita, tak uvidím přednášky o BSD na každém OpenAltu, ale podle mě i na InstallFestu a LinuxDays, protože nikdo neříká, že jsou tyhle akce striktně linuxové a to ani v případě, že to mají v názvu. Na mezinárodní úrovni je to trochu lepší, na FOSDEMu má BSD své zastoupení každý rok, ale ani tam to nevypadá, že by Linux kdovíjak ztrácel.
Me spis zarazi to, ze chce nekdo kvuli systemd zahodit i Linuxove jadro i GNU a utikat hned k BSD.Tak ono je to logické, vzhledem k tomu, že Lennart&Kay na BSD aktivně nadávají a ani ho neplánují podporovat. Možná je to i strategie jak se zbavit nepohodlných kritiků, oni půjdou k BSD a lennartovi zůstane byznys ;). Přejít k BSD znamená v tuhle chvíli relativní jistotu, že tě se systemd nebude nikdo obtěžovat a že nepřestanou být podporovány alternativy.
Pokud by byla nějaká výrazná česká BSD komunita, tak uvidím přednášky o BSD na každém OpenAltuHolt zastupci minority se tezko hledaji. Netusim, jak je to treba se zastoupenim Linuxu na prevazne Windowsich konferencich
Přejít k BSD znamená v tuhle chvíli relativní jistotu, že tě se systemd nebude nikdo obtěžovat a že nepřestanou být podporovány alternativy.Tak jsou i Linuxove distribuce, ktere jsou pevne rozhodnute nepouzivat systemd a pokud se nejaky software podari rozjet bez systemd na BSD, pak bude asi trivialni pouzit stejne patche i na techto distribucich.
Holt zastupci minority se tezko hledaji. Netusim, jak je to treba se zastoupenim Linuxu na prevazne Windowsich konferencichOsobně jezdím i na konference, které nejsou čistě linuxové, a jestli tam linux převažuje, není dáno (pouze) zaměřením konference. Namátkou EurOpen, kam pravidelně jezdí i pár applařů, kteří mají pravidelně problém propojit laptop s projektorem, nedávný OpenAlt, který dokonce dostal nové jméno, aby se návaznost na Linux smazala, kde se přednášelo o mobilní aplikaci, která není k dispozici ani na Android. Jako ty konference jsou primárně zaměřené na otevřené systémy, takže prezentovat tam Windows a Mac OS X nedává smysl, ale prezentovat tam FreeBSD na serveru a připojovat se na něj z Applu myslím není až takový hřích..
Tak jsou i Linuxove distribuce, ktere jsou pevne rozhodnute nepouzivat systemdKteré to jsou. Zkus jmenovat alespoň jednu významnou nebo jednu, u které pevně věříš, že se významnou stane.
pak bude asi trivialni pouzit stejne patche i na techto distribucich.Popravdě řečeno bych po Gnome 3 ani tak neplakal a nevím o nikom jiném, kdo by se chystal na tvrdou závislost na systemd.
Které to jsou. Zkus jmenovat alespoň jednu významnou nebo jednu, u které pevně věříš, že se významnou stane.Nevim, co povazujes za vyznamne a nejsem vestec, takze nevim co bude vyznamne
Někteří sáhnou, někteří ne. Zatím se mi Debian jako zbytečná distribuce nejeví a to i přesto, že je zatížen podle mě zbytečně silnou bariérou složitého balíčkovacího systému.
Ale fuj, zrovna na RPM mi vadí neexistence Recommends / Suggests. (a taky závislosti na souborech, kdo pak má dohledávat reverzní závislosti)
(a na obou nesmyslně složitá custom struktura balíčků, měli by si vzít příklad ze Slackware (tarball/cpio))
Jojo, teď už jen to dotlačit od case study do implementace. A taky správně používat.
(psst, to druhé nedělá na jedničku ani debian, spousta balíků má Depends na dbus nebo gconf2 a přesto jedou v pohodě bez nich)
Ale fuj, zrovna na RPM mi vadí neexistence Recommends / Suggests.A to je hrozný problém přidat dvě položky na metadata.
a taky závislosti na souborech, kdo pak má dohledávat reverzní závislostiDebian dává do metadat pro závislosti seznam všech souborů? To by taky nebyl problém v RPM udělat, jen k tomu moc nevidím důvod. Ohledně reverzních závislostí, můžeš přesně specifikovat problém?
(a na obou nesmyslně složitá custom struktura balíčků, měli by si vzít příklad ze Slackware (tarball/cpio))RPM jen přidává k tomu cpio hlavičku, pokud vím. To bude nejspíš nějaká optimalizace, jinak by šlo udržovat data čistě v tom archivu.
A to je hrozný problém přidat dvě položky na metadata.
Já nevím, asi jo, když to nikdo v RPM světě neudělal.
Třeba jsou pro to legitimní důvody (třeba RPM nemá snadno rozšířitelnou oblast s metadaty).
Debian dává do metadat pro závislosti seznam všech souborů? To by taky nebyl problém v RPM udělat, jen k tomu moc nevidím důvod. Ohledně reverzních závislostí, můžeš přesně specifikovat problém?
Ale kdeže, to dělá přece RPM!
$ rpm -q --requires glibc /sbin/ldconfig /usr/sbin/glibc_post_upgrade.x86_64 basesystem config(glibc) = 2.17-20.fc19 glibc-common = 2.17-20.fc19 ld-linux-x86-64.so.2()(64bit) ld-linux-x86-64.so.2(GLIBC_2.2.5)(64bit) ld-linux-x86-64.so.2(GLIBC_2.3)(64bit) libCNS.so()(64bit) libGB.so()(64bit) libISOIR165.so()(64bit) libJIS.so()(64bit) libJISX0213.so()(64bit) libKSC.so()(64bit) libc.so.6()(64bit) libc.so.6(GLIBC_2.14)(64bit) libc.so.6(GLIBC_2.2.5)(64bit) libc.so.6(GLIBC_2.3)(64bit) libc.so.6(GLIBC_2.3.2)(64bit) libc.so.6(GLIBC_2.3.3)(64bit) libc.so.6(GLIBC_2.4)(64bit) libdl.so.2()(64bit) libdl.so.2(GLIBC_2.2.5)(64bit) libfreebl3.so()(64bit) libfreebl3.so(NSSRAWHASH_3.12.3)(64bit) libgcc libnsl.so.1()(64bit) libnsl.so.1(GLIBC_2.2.5)(64bit) libnss_files.so.2()(64bit) libpthread.so.0()(64bit) libpthread.so.0(GLIBC_2.2.5)(64bit) libresolv.so.2()(64bit) libresolv.so.2(GLIBC_2.2.5)(64bit) libresolv.so.2(GLIBC_2.9)(64bit) rpmlib(BuiltinLuaScripts) <= 4.2.2-1 rpmlib(CompressedFileNames) <= 3.0.4-1 rpmlib(FileDigests) <= 4.6.0-1 rpmlib(PartialHardlinkSets) <= 4.0.4-1 rpmlib(PayloadFilesHavePrefix) <= 4.0-1 rpmlib(PayloadIsXz) <= 5.2-1 /sbin/ldconfig /usr/sbin/glibc_post_upgrade.i686 basesystem config(glibc) = 2.17-20.fc19 glibc-common = 2.17-20.fc19 ld-linux.so.2 ld-linux.so.2(GLIBC_2.1) ld-linux.so.2(GLIBC_2.3) libCNS.so libGB.so libISOIR165.so libJIS.so libJISX0213.so libKSC.so libc.so.6 libc.so.6(GLIBC_2.0) libc.so.6(GLIBC_2.1) libc.so.6(GLIBC_2.1.1) libc.so.6(GLIBC_2.1.2) libc.so.6(GLIBC_2.1.3) libc.so.6(GLIBC_2.2) libc.so.6(GLIBC_2.2.3) libc.so.6(GLIBC_2.3) libc.so.6(GLIBC_2.3.2) libc.so.6(GLIBC_2.3.3) libc.so.6(GLIBC_2.4) libdl.so.2 libdl.so.2(GLIBC_2.0) libfreebl3.so libfreebl3.so(NSSRAWHASH_3.12.3) libgcc libnsl.so.1 libnsl.so.1(GLIBC_2.0) libnsl.so.1(GLIBC_2.1) libnss_files.so.2 libpthread.so.0 libpthread.so.0(GLIBC_2.0) libpthread.so.0(GLIBC_2.1) libpthread.so.0(GLIBC_2.2) libresolv.so.2 libresolv.so.2(GLIBC_2.0) libresolv.so.2(GLIBC_2.2) libresolv.so.2(GLIBC_2.9) rpmlib(BuiltinLuaScripts) <= 4.2.2-1 rpmlib(CompressedFileNames) <= 3.0.4-1 rpmlib(FileDigests) <= 4.6.0-1 rpmlib(PartialHardlinkSets) <= 4.0.4-1 rpmlib(PayloadFilesHavePrefix) <= 4.0-1 rpmlib(PayloadIsXz) <= 5.2-1Takhle - asi chápu důvody, dává to určitý smysl z pohledu samotných binárek i vícedistribučního prostředí, kde se jména balíčků mohou lišit, jen to má potenciál udělat obrovský bordel. A tohle nejsou data generovaná rpm binárkou při query, tohle je fyzicky uloženo v RPM metadatech, mrkni hexdump.
Reverzní závislosti se pak hledají špatně, pokud balíčky nemají v "provides" všechny soubory, které poskytují (což nemají, od toho jsou filelisty). Tady přichází na záchranu repoquery, který ty filelisty stáhne a zpracuje, ale vůbec to není diskově/síťově efektivní operace. Nicméně to už se dostáváme na úroveň manažerů balíčků, kde yum těžce saje např. oproti aptitude, takže to nechám raději na jindy. (čest Alešovi za dnf/hawkeye)
RPM jen přidává k tomu cpio hlavičku, pokud vím. To bude nejspíš nějaká optimalizace, jinak by šlo udržovat data čistě v tom archivu.
No, nějaký archiv tam je, ale ať hledám sebevíc, cpio hlavičku tam nikde nevidím. Nicméně zdroják rpm2cpio
naznačuje, že tomu tak asi bude. Moje stížnost byla spíše taková "do větru", s optimalizacemi to nemá moc co dělat (metadata lze vložit i "do" archivu na určitý offset), jde spíše o to, že manuální rozbalování není zrovna častý usecase. Třeba DEB balíčky jsou platné GNU ar(1) archivy, které obsahují další komprimované tarbally.
To byl cíl mého "rantu" - pokud chci dostat data (soubory) z RPM, tak musím použít magii z librpm. Pokud chci dostat data z DEB, musím použít ar(1) v dočasném adresáři a pak dále přes tar rozbalovat control.tar.gz
a/nebo data.tar.gz
. Je to jako rozbalovat vánoční dárek ze 3 obalů. Podobně když chci takový balíček vytvořit.
Jak to udělat IMHO lépe? Nemám To Nejlepší Řešení (TM) . Slackware používá tarbally s
install/slackdesc
, což také není úplně optimální (musí se přeskočit install/
při rozbalování do /
). Cpio AFAIK nemá žádný "comment" field ani v newc formátu, ale zase zachovává pořadí zabalených souborů, tedy metadata by mohla být "na začátku" na známém offsetu (ale opět by se musela přeskočit pomocí -f / --nonmatching
při rozbalování).
Každým pádem jsem už hodně mimo topic, honem, musíme dohnat zbytek ohnivého davu!
Já nevím, asi jo, když to nikdo v RPM světě neudělal.Tož dělat by to měl ten, kdo to potřebuje, tak to v open source zpravidla funguje. Už tu padl i odkaz dokazující, že to někoho zajímalo dost na to, aby to aspoň sepsal. Já osobně lidi, kterým by to v RPM vyloženě chybělo neznám, takže nemůžu soudit.
Takhle - asi chápu důvody, dává to určitý smysl z pohledu samotných binárek i vícedistribučního prostředí, kde se jména balíčků mohou lišit, jen to má potenciál udělat obrovský bordel.Nevím, proč by to mělo dělat bordel. Můžeš na tom vidět, že to ani nejsou závislosti na souborech, ale závislosti na „provides“. Je to docela šikovná věc a většina těch závislostí není ručně psaná, ale automaticky generovaná při buildu.
Reverzní závislosti se pak hledají špatně, pokud balíčky nemají v "provides" všechny soubory, které poskytujíJak už jsem psal výše, představu, že se jedná o závislosti na souborech, považuju za omyl.
Tady přichází na záchranu repoquery, který ty filelisty stáhne a zpracuje, ale vůbec to není diskově/síťově efektivní operace.Nevidím mezi file listy a provides souvislost.
Nicméně to už se dostáváme na úroveň manažerů balíčků, kde yum těžce sajeTo už je ovšem těžce mimo téma toho, jak má vypadat zdroj pro buildování balíků.
metadata lze vložit i "do" archivu na určitý offsetTo mi nepřijde o moc lepší než je přilepit před archiv.
To byl cíl mého "rantu" - pokud chci dostat data (soubory) z RPM, tak musím použít magii z librpm.To teda nevím, proč bych na to používal magii nebo librpm. Mně osobně hlavička před archivem nepřijde jako kdovíjak velké zlo. Ale nedělá mi problém stejně dobře si představit soubory nebo adresáře v tom archivu. Považuju to za absolutně nepodstatný detail už jenom proto, že by balíčkovač klidně zvládl podporovat dva formáty s různými vlastnostmi, aniž by to zasáhlo do zbytku systému.
A to je hrozný problém přidat dvě položky na metadata.Já nevím, asi jo, když to nikdo v RPM světě neudělal. :-)
Vezmu-li v úvahu, že (přinejmenším) v SuSE distribucích se Recommends
,Suggests
a Supplements
už pár let používají, přijde mi výraz nikdo dost přehnaný.
Zatím vidím všechny o BSD psát, ale že bych viděl běžně třeba přednášky na konferencích, kde přijde člověk s nainstalovaným BSD a ukáže, jak mu to super funguje a vyhovuje, to nevidím, tedy pokud se nepočítá OS X.Treba na freebsd.org je kalendar *BSD konferenci, ale jestli se tam predvadelo jak jim to super funguje nevim a ani nechapu k cemu by to bylo dobre. Pro me je podstatne ze 10-Stable zatim bez problemu bezi na IBM x3500 vcetne raidu na hotswapech a testy na replikaci databaze z verejsi linuxove zalohy. Ostatni modely x na tom snad budou podobne. Na notasu mam zkusebne openbsd 5.6, kde funguje vsechno vcetne uspavani/probouzeni rovnou po instalaci. Zere to asi o 2W vic nez v Linuxu 3.14, ale to se posteluje. No a samozrejme neexistuje flashplayer, virtualbox nebo proprietarni ovladac grafiky od AMD, ale to me netrapi. Misto flashovych streamu bud html5 nebo smtube, do virtualboxu uz nelezu - stare ucetnictvi ve WinXP a vykon svobodneho ovladace pro Radeon je na moje potreby vic nez dostatecny. Fungujou jen dvojkovy USB porty, podpora pro 3.0 ma byt az v dalsim vydani. HDMI jsem zatim nezkousel, ale melo by fungovat. Vic az casem.
Ze zkusenosti vidim smysl konferenci jen pro navazovani zajimavych kontaktu a na tech lepsich i poradna zranice a konzumace dobreho moku ;) Prednasky jsou vetsinou plny bullshitu, radsi si to pak nastuduju sam v koncetrovany forme.
Připomínám že kdbus je IPC infrastruktura pro potřeby systemd a zřejmě i způsob jak obejít GPL (schovat volání knihovních funkcí za RPC).To jenom aby bylo jasno, kdo jsou indiání a kdo banditi...
Ľudia už pretaňte používať slovné spojenie systemd haters / odporcovia systemd. Uvedomte si, že žiadni tú nie sú. Sú len ľudia ktorým vadí požiaranie rôznej funkcionality jedným projektom. No a potom je tu tá vec. Lenart. Všimol si niekto vlnu protestov keď kernel prebral loadovanie firmvéru? Nie pretože kernel je síce monolit ale každý má možnosť skompilovať ho na mieru.
Ľudia už pretaňte používať slovné spojenie systemd hatersNepoužívám.
odporcovia systemd.Nevidím důvod přestat používat. Existuje kategorie lidí, kteří mají názor, že je koncept systemd od začátku špatně, nevěří tomu, že má smysl to jakkoli opravovat, a rádi by, aby jim ten software zmizel z očí. Bedňa ti to vysvětlí. Pak existuje další kategorie lidí, kteří jsou toho názoru, že se systemd mělo rozvíjet jen jako init a správce služeb. Důkazem budiž různé iniciativy od podpory sysvinitu, upstartu a openrc až po různé forky částí systemd. Kdyby ani to nestačilo, Bedňa ti to vysvětlí.
Uvedomte si, že žiadni tú nie sú.Bullshit. Znám osobně několik lidí z první výše uvedené skupiny, další znám po netu, další jsou za již zmíněnými iniciativami. Popírání jejich existence je hrubá urážka, které se nedopustil ani Lennart.
Myslím, že bedňa nepatrí do tej kategórie (poznám ho trochu lepšie asi). Mňa by tiež niekto označil ako odporcu systemd. Používam na svojich strojoch openrc. Kedysi dávno som experimentoval s einit-om, ten sa mi páčil. Potom upstart ale ten je trochu previazaný s ubuntu. No a potom systemd. To bola ešte doba keď som chcel čo najrýchlejší štart (momentálne na to až na embeddd kašlem). Chvíľu som ho používal, potom zahodil. Na určité nedostatky v mladých projektoch som zvyknutý, tie by som prekusol. Ale že to bootovalo pomalšie než pred tým a v minimálnom systéme to malo > 100 unitov! (s openrc som mal dokopy 7 o ktorých som vedel presne čo robia) Ja by som veľmi veľmi rád prešiel na systemd, ale to sa musí dať vyhádzať všetko to čo tam nechcem podobne ako sa to dá z kernelu ...
No a potom je tu požieranie všetkého možného. Nemal by som nič proti tomu ak by bola každá časť dodávaná samostatne s možnosťou výberu či chcem nejaký nedorobok integrovaný so systemd alebo niečo iné (nedorobok v zmysle neimplementuje celé RFC, neumožňuje niečo čo potrebujem ...).
Ja by som veľmi veľmi rád prešiel na systemd, ale to sa musí dať vyhádzať všetko to čo tam nechcem podobne ako sa to dá z kernelu ...To afaik jde, kromě journald.
Nejak som to neštudoval lebo to bolo moc veľké na mňa. Spýtam sa teda konkrétnejšie. Dá sa vypnúť aktivácia služieb udalosťami (nikdy som to nemal rád), socketmi (tie blbosti ako load balancing to aj tak neimpelementuje, takže si riešim aktiváciu posvojom), celá tá hŕba plug unitov, proste ponechať len čisté nič čo primontuje disky podľa fstabu, spustí getty, vymaže /tmp, spustí cron, dbus, syslog-ng, udev, hdparm -B 255 /dev/sda, slim, pppd, iptables-restore a dokopy 2 a pol služieb čo používam na stroji?
systemctl start
nebo závislostmi. Můžeš teoreticky vyčistit celý systém od různých vestavěných unit, které automatizují věci, které nepotřebuješ, otázka je, jestli má smysl si s tím dávat práci a pak to ještě udržovat vůči změnám v systemd, které třeba přidají další takové unity.
OK, to mi ako odpoveď postačuje, dik.
Ja som si už celkom zvykol, že na mňa upstream kašle. Sám si prevádzkujem gentoo + paludis s vlastnými patchmi pretože vývojári si myslia, že na mojom filesystéme nemusí fungovať. Takže mám nastavený pekne vlastný adresár s patchmi. Pôvodný plán bol skúsiť systemd, opatchovať ho tak aby unity hľadal v /etc (čiste z praktických dôvodov - to čo je v etc musím potvrdiť pri aktualizácii takže sa mi tam len tak hocičo nedostane). Mám jednoducho gentoo rád pretože automaticky toho moc nerobí, nepridáva služby, ak nejaké init skripty upravuje tak to musím potvrdiť.
Takže ten predchádzajúci komentár interpretujem "dá sa to, ale je to pracné".
Za najviac killer funkciu pre mňa považujem peknú syntax unitov (v porovnaní s init skriptami). Nie že by sa v gentoo nedali urobiť deklaratívne init skripty ale vždy mi to pripadá také nabastlené, ukážka napr. cron:
command=/usr/sbin/cron pidfile=/var/run/cron.pid depend() { use clock logger need localmount provide cron }
Pôvodný plán bol skúsiť systemd, opatchovať ho tak aby unity hľadal v /etc (čiste z praktických dôvodov - to čo je v etc musím potvrdiť pri aktualizácii takže sa mi tam len tak hocičo nedostane).Nestačilo by nakonfigurovat Gentoo tak, aby považovalo i /usr/lib/systemd za konfigurák? Popřípadě jinak pořešit kontrolu nově přidaných souborů na uvedené cestě?
Za najviac killer funkciu pre mňa považujem peknú syntax unitov (v porovnaní s init skriptami). Nie že by sa v gentoo nedali urobiť deklaratívne init skripty ale vždy mi to pripadá také nabastlené, ukážka napr. cron:Hlavně má systemd dobře udělaný systém závislostí, což se o Gentoo rc říct nedá.
Nestačilo by nakonfigurovat Gentoo tak, aby považovalo i /usr/lib/systemd za konfigurák? Popřípadě jinak pořešit kontrolu nově přidaných souborů na uvedené cestě?
Dalo by sa, ale gentoo neupozorňuje na vytvorenie súboru. U /etc/init.d mi to nevadí lebo tam kým explicitne nepovolím službu tak sa jednoducho nezapne. Presun unitov do /etc by mi zabil 2 muchy jednou ranou - nemusím nič konfigurovať a pri upgrade systemd sa tam nedostanú nové unity.
U /etc/init.d mi to nevadí lebo tam kým explicitne nepovolím službu tak sa jednoducho nezapne.To stejné platí pro systemd, pokud ho tak nakonfiguruješ, klíčové slovo je systemd-preset. Nové unity se nainstalují, staré unity se upraví, ale nové se automaticky nezapnou, stejně jako je tomu v
/etc/init.d
.
Myslím, že bedňa nepatrí do tej kategórie (poznám ho trochu lepšie asi).To je bezva, že máš zákulisní informace, ale na abclinuxu se tak prezentuje.
Mňa by tiež niekto označil ako odporcu systemd.Tebe jsem ani dosud nijak neoznačoval, takže můžeš být klidný.
Samo že teba aj little,owl beriem za priateľov z tohoto portálu a dúfam že raz prezriete :)Tomu mám rozumět jak?
Tak si tam namiesto "a" daj bodku, prišla mi tá poznámka humorná v kontexte tohoto vlákna.Samo že teba aj little,owl beriem za priateľov z tohoto portálu a dúfam že raz prezriete :)Tomu mám rozumět jak?
To som rád že som spolu s little.owl označený za etalon systemd haters no každý z opačnej strany.Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina