Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Allan Day, jeden z hlavních UX návrhářů GNOME, napsal na svém blogu, že má zájem zlepšit vztahy s komunitou, zvláště řešit staré nahlášené chyby, které se neřeší tak rychle jak by měly. To odrazuje pak některé přispěvatele z komunity. Také chce zlepšit zpětnou vazbu od začínajících uživatelů. Mohli by se častěji zapojovat do projektu a hlavně by měli vědět, s čím mohou pomoci.
Tiskni
Sdílej:
Necetl jsem tvuj komentar, ale feedback uzivatelu vetsinou nikoho nezajima. Bohuzel. Tim spis, pokud byl tvuj komentar nekonstruktivni nebo utocny,
Počkej, ty sis dovolil naznačit, že něco dělají špatně? Tak to se pak nediv, takové věci se v Gnome nedějí.Hergot, co mi to pripomina ? Reakce Sewerse a Harryho L. Potteringa na buglistu systemd ? No jo, RedHeat, banda sr*cu pro kterou jsou komunitni vyvoj a ohleduplnost k jinym jako nejaky sci-fi.
Co je blbě na růžové? Kdyby bylo Ubuntu růžové a ne tak přitepleně oranžové, mám distribuci hned vybranou.Božííínku
... hlavně by měli vědět, s čím mohou pomoci.jo, tak ... já už jsem se lekl, že by náhodou chtěli zlepšit vztahy komunitou tak, že by ji přestali nasírat odebíráním featur a podobně
Ne, jen potrebuji nabrat bug triagery.
Na druhou stranu objektový model mi připadá podstatně lepší než ten z C++,S tim bych souhlasil, ja jsem to vztahoval spise k Vala.
tak může nasekat spoustu bezpečnostních děr ve vašem programuPokud pár těch chyb objevíš, tak máš velkou šanci na úspěch.
Na druhou stranu objektový model mi připadá podstatně lepší než ten z C++, takže bych to neviděl zase tak kriticky.Flamebait alert!
C++ v zásadě nemá Jeden Správný™ obj. modelMám za to, že C++ má vestavěný a standardizovaný objektový model, ale rád se nechám vyvést z omylu. Tím samozřejmě neříkám, že ho nejde obcházet a používat cokoliv jiného jako v C včetně GObject a ekvivalentu.
Mám za to, že C++ má vestavěný a standardizovaný objektový model, ale rád se nechám vyvést z omylu.Ano, ale je natolik obecný (a různé featury a gotchas obsahující), že konkrétní použití se od sebe mohou výrazně lišit (viz také moji tl;dr odpověď Bedňovi níže).
Tím samozřejmě neříkám, že ho nejde obcházet a používat cokoliv jiného jako v C včetně GObject a ekvivalentu.Ani ho obcházet nemusíš, je možné různé věci doplnit. Něco jako gtype různé frameworky dělají (třeba variant v boostu, QMetaObject a QVariant v Qt, wxObject ve wxWidgets atd.). Nebo si měl na mysli nějakou jinou feature GObjectu?
Ano, ale je natolik obecnýNicméně dle mého skromného názoru pořád ne tak obecný jako Python nebo GObject.
GLib + GObject + GIO jsou skutečně báječný.Až tam nebudou nesmysly jako spojáky s API pole, tak se o tom můžeme bavit. Já vím že u seznamů síťových rozhraní na desktopu to nehraje příliš roli, ale to nic nemění na tom, že je to debilita.
Javascript by se mel pouzivat jen na frontend, veci za tim ani v JS rozumne nenapises, tam zustava C.
List<MojeStruktura>: List *next, List *prev, MojeStruktura *value
, místo vhodnějšího List<MojeStruktura>: List *next, List *prev, MojeStruktura value
, kdy máte jednu dynamickou alokaci vs dvě. Je to tedy nevhodné tam, kde je potřeba rychlost a mnoho dat.
Hlavně kvůli privátním metodám; ty nemaj co dělat v hlavičkovym souboru.No tak od toho právě ten pimpl je, aby tomuto zabránil, ne snad?
new Window()
, kde je extra každý new WidgetXX()
, nebo když mám utvořit Window na zásobníku, kde je každý widget přímo součástí objektu a jen se tedy volají konstruktory ... Sice pimpl má výhodu zachování ABI, ale u nějakého GUI toolkitu by to mělo být jedno, většina může být inline a "neinline" jenom nějaké "věci" jejichž kód je náročnější, hrozí nějaké rozbití a je dobré kód sdílet (řekněme implementace síťového protokolu, šifrování, databáze). Okýnka klidně můžou být inline, nebo staticky linkované.
delete
nepsal...
new
je dokonce i třeba v JavaScriptu...
Je to podobné C# a Java + prehľadnejší kód kvôli eliminácií ukazateľov.C# nebo Javě to moc podobné není, sice se snaží nepoužívat pointery, ale Java a .NET mají garbage collector, kdežto U++ GC nemá a místo toho používa stack-based memory management. Pokusím se to trochu rozebrat: Podle toho, co jsem se probíral dokumentací a příklady, U++ se v zásadě drží několika jednoduchých pravidel:
C++ (vrátane QT) je taký praso pes, systémový ako C a vysokoúrovňový ako Python, len všetko robí zleAle nerobí všetko zle, vůbec ne. Qt, například, používá svůj QObject model, kde jsou objekty členy hierarchie, ve kterých nadřazený objekt dealokuje všechny objekty sobě podřazené. Čili to "vlastnictví" objektů je podobné jako v U++, akorát mechanismus de/alokace je jiný a je to dynamičtější. Další podobnost je v objektech jako Buffer a Image (v případě Qt QBuffer a QImage), které alokují na heapu a alokaci následně spravují, v podstatě v obou toolkitech stejně. V Qt ale tyto objekty navíc implementují QSharedData, což umožňuje sdílení pomocí reference countingu a mělkých kopií. Tuto feature U++ zřejmě vůbec neposkytuje, místo toho prosazuje move semantics. No a nakonec, za "správný" model správy paměti se v C++ (zejémna v C++11) často považuje RAII, kde se klade důraz na smart pointery a exception safety. V RAII se v podstatě holým pointerům vyhneš víc než v U++. Jedním z hodně používaných smart pointerů je "scoped pointer" nebo "unique pointer", což je objekt alokovaný stejně jako objekty v U++ (tedy na stacku nebo jako součást struktury), který manažuje paměť na heapu, což spojuje výhody obou. Sdílení objektů se ralizuje pomocí "shared pointerů", které typicky používají reference counting. Nevýhodou RAII/stack based memory managementu je (a toto platí i pro U++), že je potřeba dopředu dobře rozmyslet, který objekt/objekty má vlastnit/spravovat který/které. Abych to shrnul, o žádném z těchto modelů se nedá říct, že by byl jednoznačně vždy lepší, každý má svoje pro a proti - a to včetně U++. P.S. Osobně považuju RAII za dobré řešení, ale to není nějaké objektivní hodnocení.
class Foo
{
private:
class Private;
unique_ptr<Private> p;
public:
//...
};
V zásadě na tom žádné moc velké bolení hlavy nevidím... Pro veřejná API knihoven se to určitě vyplatí.
Zpětná vazba od začínajících uživatelů se nedostaví, obávám se. Uživatelé jiných desktopových prostředí zkrátka nezačnou dobrovolně používat Gnome. Pokud jde o uživatele začínající s Linuxem, jejich setkání s Gnome obvykle skončí rychlým návratem k Windows nebo OS X, takže ani tady se zpětná vazba očekávat nedá.