Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Ben Hutchings v diskusním listu debian-devel-announce oznámil, že architektura i386 ve vývojové a testovací verzi Debianu nově vyžaduje procesor třídy 686. Procesory AMD K5, K6, K6-2 (aka K6 3D), K6-3, DM&P/SiS Vortex86, Vortex86SX, Cyrix III, MediaGX, MediaGXm, IDT Winchip C6, Winchip 2, Intel Pentium, Pentium with MMX, Rise mP6, VIA C3 'Samuel 2', C3 'Ezra' již nejsou podporovány. Jejich podpora zůstává ve stabilní verzi 8 Jessie minimálně do 2018. V případě LTS podpory do 2020 [reddit].
Tiskni
Sdílej:
A můžou zjednodušit balíčkování některých balíků, u kterých dělali speciální 686 verzi (glibc, mesa...)Tak tak. Bavili se o tom na debconf15 v Heidelbergu. Tuším, že o tom mluvil Ben Hutchings http://gemmei.acc.umu.se/pub/debian-meetings/2015/debconf15/Linux_kernel_BoF.webm na jednom z Kernel BOFů http://gemmei.acc.umu.se/pub/debian-meetings/2015/debconf15/Linux_kernel_BoF.webm nebo na https://summit.debconf.org/debconf15/meeting/223/the-initramfs-in-stretch/ (nenahráváno). Celkem významně jim to ulehčí práci, získaný čas lze využít smysluplněji (v rámci Debianu), jinak by to nedělali
Tak muze byt taky dost problem to podporovat. Ono to chce potom mit nejaky funkcni stroj (a rekl bych ze vic nez jeden) na kterym se budou moct resit/testovat reseni vzniklych problemu.Tak většinu testování můžeš dělat na modernějším x86…
ale ve smyslu neřešení starostí s podporou starších procesorůA ušetří se opravdu nějaké starosti? Já nevím, zajímaly by mě možné bugy, které tím můžou být způsobeny.
A ušetří se opravdu nějaké starosti? Já nevím, zajímaly by mě možné bugy, které tím můžou být způsobeny.Ano. Podrobnosti si nepamatuji, myslím, že jde i o infrastrukturní věci. Debian prostě opouští věci, co se nepoužívají a (i) proto jsou problémy s jejich kompilací (FTBFS). Např. podporu Alpha procesorů.
Debian prostě opouští věci, co se nepoužívají a (i) proto jsou problémy s jejich kompilací (FTBFS).A tady si zase nedokážu představit kód, který jde přeložit pro všechny možné architektury včetně x86 s -march=686 a ne s -march=486. (už jsem narazil na kód, který nešel přeložit s -march=486, ale současně ani pro jiné architektury, protože tam někdo natvrdo nahardcodoval MMX instrukce)
Cim tak strasne trpis? Tady de totiz o to, ze prave predevsim v prumyslu se bezne veci pouzivaji 20+let. Navic, jak bylo receno, i dneska se bezne takovej HW vyrabi. Proc? Protoze je nasobne spolehlivejsi nez novejsi architektury. Tusim se stale vyrabeji i386. Opet proc? Protoze na mnoho ruznych ucelu je to zcela dostatecny, je to dobre zdokumentovany a predevsim, pro to existuje hromada proverenyho SW. Bonus je pak radove vetsi EM odolnost. Nadto jedna vec je neco nepodporovat (=nebudu nikomu tvrdit, ze to bude fungovat) a druha vec je neco umyslne rozbit. V pripade Debianu pak de o umyslny rozbijeni. Ale neni to zadna novinka, ono je to stejne jedno, protoze systemd by na tom stejne nechodilo. Jo, jen tak mimochodem, rozdil mezi obecnou x86 kompilaci a kompilaci pro zcela konkretni CPU je +-5% (mimo specialni benchmarky, tam tomuze byt kolem 15%). Tudiz vliv veskerej zadnej.Pamatuji si, kdy jsem někomu instaloval Debian s LXDE na jakýsi slabý netbook, nepamatuji si, ale určitě to bylo minimálně 686, spíš nějaké slabé amd64. A bylo to prostě nepoužitelné. Jen prostý systémový upgrade prostě trval roky. Chápu, routery jsou super i na starém železe. Ale otázkou je, zda opravdu ta distra nedělat trochu specializovaná (já např. na embedded používám buildroot, umožňuje mi vyšší výkon a snazší customizaci, než by mi umožnil Debian nebo jiné klasické distro). Ale hlavní důvod je u Debianu zjednoduššení práce kvůli nedostatku lidských zdrojů. Podívejte se do gitu kernelu v Debianu - většina Ben Hutchings, a to ještě spravuje 3.2 řadu v upstreamu. To vše jsou neplacené práce (placenou má jen práci pro LTS díky Freexianu, v řádu pár hodin měsíčně. Já se spíš divím, že tu podporu vydrželi v pár lidech tak dlouho
A bylo to prostě nepoužitelné.My na takovém stroji máme aplikaci v PyQT a funguje to dobře.
Jen prostý systémový upgrade prostě trval roky.Protože apt/dpkg generuje neuvěřitelné množství fsynců. Musíš mu v tom zabránit, rychlost na pomalém storage pak vzroste několikanásobně. (jde to např. pomocí eatmydata)
My na takovém stroji máme aplikaci v PyQT a funguje to dobře..Věřím
Protože apt/dpkg generuje neuvěřitelné množství fsynců. Musíš mu v tom zabránit, rychlost na pomalém storage pak vzroste několikanásobně. (jde to např. pomocí eatmydata)Díky za tip. Kde to jde fsyncy nechám (už několikrát mi ta "nerozbitnost" apt/dpkg moc pomohla), ale eatmydata je moc zajímavý koncept.
Předpokládám, že to je >= 686Jo, to je, ale kernel je tam pro 486, protože to má nějaké divné PAE..
K7 už byla někde úplně jinde, to už byl 64-bitový procesor.
Eh, všechno zpátky, Athlon64 byl K8.
Mozno ak chcel povedal, ze prve i686, co malo MMX, bolo Pentium II.Jo, to přesně jsem tím chtěl vyblinknout :)
Zrovna na 686 je to docela skok (přeskočit 486 a pentium level) :-/.Ja mam pocit, ze debian nepodporoval starsi nez 486 procesory uz par let