Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Xandros, distribuce známá například z ASUS Eee PC, bude portován na dvě ARM architektury pro netbooky a jiná mobilní zařízení. Xandros se tak připojuje k Ubuntu, o kterém se už nějakou dobu ví, že bude i pro ARMv7. Dokáží netbooky alespoň trochu ovlivnit postavení x86? Čtěte LinuxDevices.com.
Tiskni
Sdílej:
> Dokáží netbooky alespoň trochu ovlivnit postavení x86?
>
ARM je instrukční sada, nebo spíš rodina instrukčních sad. To x86 je taky, ale naprostá většina x86 procesorů se dodává s nějakým BIOSem, jde na tom spustit minimálně DOS (i pokud je to slabší než i386).
Pokud by se těch mnoho výrobců, kteří vyrábějí ARM-based krabičky, dohodlo na standardním "BIOSu"/firmwaru/bootloaderu s minimálním garantovanou počáteční inicializací HW a se standardní sadou minimalistických služeb (aby se dal jednotným kompatibilním způsobem natáhnout kernel, aniž by člověk musel přesně vědět jak je zadrátovaná paměť), tak by to se to mohlo někam pohnout.
Ale za současného stavu ARMového trhu mi to pořád nějak nevoní dálkama. Bez JTAGu, SW build environmentu s assemblerem a bez znalosti otravných detailů konkrétního motherboardu se člověk nehne. Každý kus ARMového boardu je proprietární počítač - osmibity se Z80 na tom byly s otevřeností možná líp. Podle mého je to záměr výrobců - aby na jejich železo nikdo nehrabal, nesnažil se tam cpát svůj vlastní software. Kdo chce kam... Už aby je ATOM (a spol) začli trochu válcovat (zatím jsou s příkonem pořád ještě moc vysoko). Škoda že pokud Intel není obchodně úplně pitomej, musí si nutně účtovat přirážku právě za PC kompatibilitu 
Výborná připomínka. Nicméně pokud by jádro podporovalo konkrétní model NTB (třeba balík s jádrem a moduly pro daný model), přijde mi poměr cena/výkon/spotřeba velice rozumný.
uboot, x-loader, redboot/ecos ... je ti tech bootloaderu malo ?
Nojo, ale nejdřív ten bootloader musím přizpůsobit a nějak ho na to železo dostat
Protože od výrobce to má v bootloaderu nejlíp vypnutou sériovou konzolu a žádný způsob, jak zvenčí připojit nějaký disk viditelný už v bootloaderu.
Je to úplně jinde, než když k libovolnému dnešnímu x86 PC připojím přes USB/IDE/SATA/floppy/Ethernet libovolné dostupné bootovací médium a nastartuju z něj podle svého výběru lilo/grub/isolinux/FreeDOS, aniž bych cokoli kompiloval, sháněl level converter na RS232 nebo JTAGovou sondu s odpovídajícím softwarem...
Mě osobně připadne mnohem šikovnější platform_add_devices v /usr/src/linux/arch/arm/mach-*/*.c. K inicializaci konkrétního hardware stačí jediná tabulka v jádře, kterou by měl dodat výrobce, myslí-li to s otevřeným systémem vážně. Člověk pak nemusí řešit obskurní chyby v ACPI, a ví, že jádro provedlo kompletní inicializaci hardwaru.
Jednotný bootloader by se hodil. Ale možná, že jeho místo jednou zastoupí ořezané jádro a kexecboot.