Společnost ARM představila platformu Arm Lumex s Arm C1 CPU Cluster a Arm Mali G1-Ultra GPU pro vlajkové chytré telefony a počítače nové generace.
Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 17.0. Přidáno bylo 4 803 nových znaků. Celkově jich je 159 801. Přibylo 7 nových Emoji.
Apple představil (YouTube) telefony iPhone 17 Pro a iPhone 17 Pro Max, iPhone 17 a iPhone Air, sluchátka AirPods Pro 3 a hodinky Watch Series 11, Watch SE 3 a Watch Ultra 3.
Realtimová strategie Warzone 2100 (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.6.0. Podrobný přehled novinek, změn a oprav v ChangeLogu na GitHubu. Nejnovější verzi Warzone 2100 lze již instalovat také ze Snapcraftu a Flathubu.
Polské vývojářské studio CD Projekt Red publikovalo na Printables.com 3D modely z počítačové hry Cyberpunk 2077.
Organizátoři konference LinuxDays 2025 vydali program a zároveň otevřeli registrace. Akce se uskuteční 4. a 5. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích, kde vás čekají přednášky, workshopy, stánky a spousta šikovných lidí. Vstup na akci je zdarma.
Uživatelé komunikátoru Signal si mohou svá data přímo v Signalu bezpečně zálohovat a v případě rozbití nebo ztráty telefonu následně na novém telefonu obnovit. Zálohování posledních 45 dnů je zdarma. Nad 45 dnů je zpoplatněno částkou 1,99 dolaru měsíčně.
Server Groklaw, zaměřený na kauzy jako právní spory SCO týkající se Linuxu, skončil před 12 lety, resp. doména stále existuje, ale web obsahuje spam propagující hazardní hry. LWN.net proto v úvodníku připomíná důležitost zachovávání komunitních zdrojů a upozorňuje, že Internet Archive je také jen jeden.
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 5.4.0: "Delší dobu se v Admineru neobjevila žádná závažná chyba, tak jsem nemusel vydávat novou verzi, až počet změn hodně nabobtnal."
V Německu slavnostně uvedli do provozu (en) nejrychlejší počítač v Evropě. Superpočítač Jupiter se nachází ve výzkumném ústavu v Jülichu na západě země, podle německého kancléře Friedricha Merze otevírá nové možnosti pro trénování modelů umělé inteligence (AI) i pro vědecké simulace. Superpočítač Jupiter je nejrychlejší v Evropě a čtvrtý nejrychlejší na světě (TOP500). „Chceme, aby se z Německa stal národ umělé inteligence,“ uvedl na
… více »Xandros, distribuce známá například z ASUS Eee PC, bude portován na dvě ARM architektury pro netbooky a jiná mobilní zařízení. Xandros se tak připojuje k Ubuntu, o kterém se už nějakou dobu ví, že bude i pro ARMv7. Dokáží netbooky alespoň trochu ovlivnit postavení x86? Čtěte LinuxDevices.com.
Tiskni
Sdílej:
> Dokáží netbooky alespoň trochu ovlivnit postavení x86?
>
ARM je instrukční sada, nebo spíš rodina instrukčních sad. To x86 je taky, ale naprostá většina x86 procesorů se dodává s nějakým BIOSem, jde na tom spustit minimálně DOS (i pokud je to slabší než i386).
Pokud by se těch mnoho výrobců, kteří vyrábějí ARM-based krabičky, dohodlo na standardním "BIOSu"/firmwaru/bootloaderu s minimálním garantovanou počáteční inicializací HW a se standardní sadou minimalistických služeb (aby se dal jednotným kompatibilním způsobem natáhnout kernel, aniž by člověk musel přesně vědět jak je zadrátovaná paměť), tak by to se to mohlo někam pohnout.
Ale za současného stavu ARMového trhu mi to pořád nějak nevoní dálkama. Bez JTAGu, SW build environmentu s assemblerem a bez znalosti otravných detailů konkrétního motherboardu se člověk nehne. Každý kus ARMového boardu je proprietární počítač - osmibity se Z80 na tom byly s otevřeností možná líp. Podle mého je to záměr výrobců - aby na jejich železo nikdo nehrabal, nesnažil se tam cpát svůj vlastní software. Kdo chce kam... Už aby je ATOM (a spol) začli trochu válcovat (zatím jsou s příkonem pořád ještě moc vysoko). Škoda že pokud Intel není obchodně úplně pitomej, musí si nutně účtovat přirážku právě za PC kompatibilitu
Výborná připomínka. Nicméně pokud by jádro podporovalo konkrétní model NTB (třeba balík s jádrem a moduly pro daný model), přijde mi poměr cena/výkon/spotřeba velice rozumný.
uboot, x-loader, redboot/ecos ... je ti tech bootloaderu malo ?
Nojo, ale nejdřív ten bootloader musím přizpůsobit a nějak ho na to železo dostat Protože od výrobce to má v bootloaderu nejlíp vypnutou sériovou konzolu a žádný způsob, jak zvenčí připojit nějaký disk viditelný už v bootloaderu.
Je to úplně jinde, než když k libovolnému dnešnímu x86 PC připojím přes USB/IDE/SATA/floppy/Ethernet libovolné dostupné bootovací médium a nastartuju z něj podle svého výběru lilo/grub/isolinux/FreeDOS, aniž bych cokoli kompiloval, sháněl level converter na RS232 nebo JTAGovou sondu s odpovídajícím softwarem...
Mě osobně připadne mnohem šikovnější platform_add_devices v /usr/src/linux/arch/arm/mach-*/*.c. K inicializaci konkrétního hardware stačí jediná tabulka v jádře, kterou by měl dodat výrobce, myslí-li to s otevřeným systémem vážně. Člověk pak nemusí řešit obskurní chyby v ACPI, a ví, že jádro provedlo kompletní inicializaci hardwaru.
Jednotný bootloader by se hodil. Ale možná, že jeho místo jednou zastoupí ořezané jádro a kexecboot.