Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Xandros, distribuce známá například z ASUS Eee PC, bude portován na dvě ARM architektury pro netbooky a jiná mobilní zařízení. Xandros se tak připojuje k Ubuntu, o kterém se už nějakou dobu ví, že bude i pro ARMv7. Dokáží netbooky alespoň trochu ovlivnit postavení x86? Čtěte LinuxDevices.com.
Tiskni
Sdílej:
> Dokáží netbooky alespoň trochu ovlivnit postavení x86?
>
ARM je instrukční sada, nebo spíš rodina instrukčních sad. To x86 je taky, ale naprostá většina x86 procesorů se dodává s nějakým BIOSem, jde na tom spustit minimálně DOS (i pokud je to slabší než i386).
Pokud by se těch mnoho výrobců, kteří vyrábějí ARM-based krabičky, dohodlo na standardním "BIOSu"/firmwaru/bootloaderu s minimálním garantovanou počáteční inicializací HW a se standardní sadou minimalistických služeb (aby se dal jednotným kompatibilním způsobem natáhnout kernel, aniž by člověk musel přesně vědět jak je zadrátovaná paměť), tak by to se to mohlo někam pohnout.
Ale za současného stavu ARMového trhu mi to pořád nějak nevoní dálkama. Bez JTAGu, SW build environmentu s assemblerem a bez znalosti otravných detailů konkrétního motherboardu se člověk nehne. Každý kus ARMového boardu je proprietární počítač - osmibity se Z80 na tom byly s otevřeností možná líp. Podle mého je to záměr výrobců - aby na jejich železo nikdo nehrabal, nesnažil se tam cpát svůj vlastní software. Kdo chce kam... Už aby je ATOM (a spol) začli trochu válcovat (zatím jsou s příkonem pořád ještě moc vysoko). Škoda že pokud Intel není obchodně úplně pitomej, musí si nutně účtovat přirážku právě za PC kompatibilitu 
Výborná připomínka. Nicméně pokud by jádro podporovalo konkrétní model NTB (třeba balík s jádrem a moduly pro daný model), přijde mi poměr cena/výkon/spotřeba velice rozumný.
uboot, x-loader, redboot/ecos ... je ti tech bootloaderu malo ?
Nojo, ale nejdřív ten bootloader musím přizpůsobit a nějak ho na to železo dostat Protože od výrobce to má v bootloaderu nejlíp vypnutou sériovou konzolu a žádný způsob, jak zvenčí připojit nějaký disk viditelný už v bootloaderu.
Je to úplně jinde, než když k libovolnému dnešnímu x86 PC připojím přes USB/IDE/SATA/floppy/Ethernet libovolné dostupné bootovací médium a nastartuju z něj podle svého výběru lilo/grub/isolinux/FreeDOS, aniž bych cokoli kompiloval, sháněl level converter na RS232 nebo JTAGovou sondu s odpovídajícím softwarem...
Mě osobně připadne mnohem šikovnější platform_add_devices v /usr/src/linux/arch/arm/mach-*/*.c. K inicializaci konkrétního hardware stačí jediná tabulka v jádře, kterou by měl dodat výrobce, myslí-li to s otevřeným systémem vážně. Člověk pak nemusí řešit obskurní chyby v ACPI, a ví, že jádro provedlo kompletní inicializaci hardwaru.
Jednotný bootloader by se hodil. Ale možná, že jeho místo jednou zastoupí ořezané jádro a kexecboot.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
17.2.2009 10:03
