raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Xandros, distribuce známá například z ASUS Eee PC, bude portován na dvě ARM architektury pro netbooky a jiná mobilní zařízení. Xandros se tak připojuje k Ubuntu, o kterém se už nějakou dobu ví, že bude i pro ARMv7. Dokáží netbooky alespoň trochu ovlivnit postavení x86? Čtěte LinuxDevices.com.
Tiskni
Sdílej:
> Dokáží netbooky alespoň trochu ovlivnit postavení x86?
>
ARM je instrukční sada, nebo spíš rodina instrukčních sad. To x86 je taky, ale naprostá většina x86 procesorů se dodává s nějakým BIOSem, jde na tom spustit minimálně DOS (i pokud je to slabší než i386).
Pokud by se těch mnoho výrobců, kteří vyrábějí ARM-based krabičky, dohodlo na standardním "BIOSu"/firmwaru/bootloaderu s minimálním garantovanou počáteční inicializací HW a se standardní sadou minimalistických služeb (aby se dal jednotným kompatibilním způsobem natáhnout kernel, aniž by člověk musel přesně vědět jak je zadrátovaná paměť), tak by to se to mohlo někam pohnout.
Ale za současného stavu ARMového trhu mi to pořád nějak nevoní dálkama. Bez JTAGu, SW build environmentu s assemblerem a bez znalosti otravných detailů konkrétního motherboardu se člověk nehne. Každý kus ARMového boardu je proprietární počítač - osmibity se Z80 na tom byly s otevřeností možná líp. Podle mého je to záměr výrobců - aby na jejich železo nikdo nehrabal, nesnažil se tam cpát svůj vlastní software. Kdo chce kam... Už aby je ATOM (a spol) začli trochu válcovat (zatím jsou s příkonem pořád ještě moc vysoko). Škoda že pokud Intel není obchodně úplně pitomej, musí si nutně účtovat přirážku právě za PC kompatibilitu 
Výborná připomínka. Nicméně pokud by jádro podporovalo konkrétní model NTB (třeba balík s jádrem a moduly pro daný model), přijde mi poměr cena/výkon/spotřeba velice rozumný.
uboot, x-loader, redboot/ecos ... je ti tech bootloaderu malo ?
Nojo, ale nejdřív ten bootloader musím přizpůsobit a nějak ho na to železo dostat Protože od výrobce to má v bootloaderu nejlíp vypnutou sériovou konzolu a žádný způsob, jak zvenčí připojit nějaký disk viditelný už v bootloaderu.
Je to úplně jinde, než když k libovolnému dnešnímu x86 PC připojím přes USB/IDE/SATA/floppy/Ethernet libovolné dostupné bootovací médium a nastartuju z něj podle svého výběru lilo/grub/isolinux/FreeDOS, aniž bych cokoli kompiloval, sháněl level converter na RS232 nebo JTAGovou sondu s odpovídajícím softwarem...
Mě osobně připadne mnohem šikovnější platform_add_devices v /usr/src/linux/arch/arm/mach-*/*.c. K inicializaci konkrétního hardware stačí jediná tabulka v jádře, kterou by měl dodat výrobce, myslí-li to s otevřeným systémem vážně. Člověk pak nemusí řešit obskurní chyby v ACPI, a ví, že jádro provedlo kompletní inicializaci hardwaru.
Jednotný bootloader by se hodil. Ale možná, že jeho místo jednou zastoupí ořezané jádro a kexecboot.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
17.2.2009 10:03
