Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů Linux From Scratch 13.0 a Beyond Linux From Scratch 13.0. Pouze se systemd.
Byla vydána nová stabilní major verze 25.12 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 24.10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 2200 zařízení.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za únor (YouTube). Odstraněn byl veškerý kód napsaný ve Swiftu. JavaScriptový engine LibJS byl reimplementován v Rustu.
Byla vydána verze 1.94.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Zveřejněny byly výsledky průzkumu mezi vývojáři v programovacím jazyce Rust: 2025 State of Rust Survey Results.
Google zveřejnil seznam 185 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se zájemci přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 750 do 6600 dolarů. V Česku a na Slovensku je to 900 dolarů za malý, 1800 dolarů za střední a 3600 dolarů za velký projekt. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
Byla vydána únorová aktualizace aneb nová verze 1.110 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.110 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Apple představil 13palcový MacBook Neo s čipem A18 Pro. V základní konfiguraci za 16 990 Kč.
Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Konference LinuxDays 2026 proběhne o víkendu 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Čekají vás desítky přednášek, workshopy, stánky a setkání se spoustou chytrých lidí.
Na IBM developerWorks vyšla první část třídílného seriálu o základech GTK+. Počáteční díl se jmenuje Proč používat GTK+?
Tiskni
Sdílej:
)))
jenom si "humornou formou" rejpám do toho že licence GTK+ (tedy se domnívám...) je pod LGPL, tedy vyprodukovaný kód pomocí tohoto toolkitu je lechce uzavřitelný bez finanční odpustky. Proto jsem napsal abychom si zvykali na psaní aplikací v uzavřeném kódu. jenom taková myšlenková přesmička po 25hodinovém nespánku... ))
Pokud by všechno bylo pod GPL, pak by musela z Linuxu zmizet spousta věcí. Namátkou: Apache, PHP, Firefox, a mnohé další. Linux by se musel obejít bez těchto programů, protože by v čistém GPL prostředí nemohly do Linuxu.To je úplný nesmysl. Co je to "čisté GPL prostředí"? I kdyby byly všechny programy (kromě těch, které zmiňuješ) pod GPL (jakože Linux i většina GNU pod GPL jsou), tak nic nikomu nebrání v provozování libovolných jiných programů. GPL nijak neomezuje spouštění programů, které mají licenci jinou.
Proč by se měl Linux obejít bez programů s jinými licencemi než GPL, kdyby bylo pod GPL GTK+? Pokud někdo protestuje proti LGPL (jako usama výše), nemá to naprosto nic společného s tím, jaké programy lze v systému _spouštět_.
Pokud někdo protestuje proti používání LGPL pro knihovny (jako (nejen) usama (nejen) výše), činí tak obvykle proto, že je přesvědčen, že by žádný closed source software vůbec neměl existovat. Takoví lidé by nejraději viděli pod GPL všechny knihovny (včetně třeba libc), aby to těm closed-sourcákům pořádně nandali, a neuvědomují si, že to by byla rána do vazu nejen closed source, ale i veškerému non-GPL open source. Nebo uvědomují, ale vítají to, protože non-GPL open source považují pouze za podanou pomocnou ruku (zlému, ošklivému) closed source světu, a tedy také zlo, které je třeba vymýtit nebo asimilovat. Prostě klasické vidění světa ve stylu "Kdo neprogramuje s námi, programuje proti nám."
Pokud by se na Linuxu měly používat pouze GPL aplikaceNo právě. Že někdo chce, aby se používaly jen GPL aplikace, ještě neznamená, že si každý nemůže používat, co se mu zlíbí. Takže je IMHO zavádějící to takhle podávat.
Mým problémem je že ta licence (LGPL) umožnuje projekt uzavřít a vydělávat aniž by jste byl zdaněn. Jednoduše se mi to zdá dosti nefér. Znamená to že jsem se najedl a nic proto neudělal. Buď něco uděláš a budeš jíst a nebo zaplať a my(vy) ti dáme jídlo.
Kdežto při používání svobodného kódu s nesvobodným systém komunity požívající stejné svobody přestává mít smysl...
Lidé jsou přeudčeni stát se bohy... , nebo-li GPL licence bude jednou překonána "lepší, nesvobodnější" licencí, neboť lid samotný svobodu vubec nepotřebuje...
Přiznám se, že je to nová, neotřepaná a originální myšlenka
LGPL neumožňuje projekt uzavřít. A napsat uzavřený program, který využívá LGPL, nebo GPL knihovnu jde také, akorát u LGPL je to bez problémů, u GPL musím trochu trikovat, ale větší problém to také není.
Jaký je problém, abych napsal program, tzv. wrapper, který bude slinkován s GPL knihovnou a bude komunikovat nějakým způsobem meziprocesní komunikace (síť, soubory, příkazový řádek, mapování souborů, zasílání zpráv, a mnoho jiných možností) s mým uzavřeným closed source programem? Wrapper bude samozřejmě pod GPL, ale můj program už pod GPL nebude. Dosáhnu tak toho, že ve svém uzavřeném closed source programu budu používat GPL knihovny, aniž bych porušil podmínky GPL licence.
Tedy nějaké kecy o tom, že GPL zabraňuje tomu, aby si někdo vzal zadarmo Vaší práci a použil jej pro uzavřený projekt jsou jenom lži.
Upřímně řečeno mě ale výše uvedené problémy nestojí za to, a proto jsem si jako jednu ze svých zásad vytknul, že nikdy nebudu využívat GPL knihovny pro svoje programování. A protože je nechci používat, nebudu je samozřejmě ani vytvářet.
P.S.: Docela by mě zajímalo, jak by fungovala GPL, kdybych jí použil "vzdáleně", to jest pro distribuovaný program, který běží na několika počítačích a sdílí objekty třeba přes CORBU. Ale to je asi větčí právnický oříšek.
))
Já jsem se spíše zamýšlel nad rovnováhou. A rovnováha v mém vidění světa by měla spočívat v jistých principech chování, které se pokusím popsat.
Přijde mi fér když použiji knihovnu(toolkit), která je svobodná a svuj kód, který vyprodukuji s její pomocí, otevřu také. Pokud toto nedodržím a chtěl bych použít svobodnou knihovnu a svuj konečný kód vydat pod nesvobodnou licencí měl bych zaplatit za to že jsem tak učinil (otázka komu ) a tak pomoci ve vývoji. V tržní ekonomice je tento postup normální a morální. Pokud využíváte práci nekoho aniž by jste vracel (jedno jaký způsobem) spět do systému tak jste jednoduše vyžírka. A licence LGPL v jistých případech napomáhá vyžírkům.
Jinak naprosto souhlasím s tím že každý má trochu odlišně vidění světa a každý má hlavně právo na to své vidění...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz