Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Na IBM developerWorks vyšla první část třídílného seriálu o základech GTK+. Počáteční díl se jmenuje Proč používat GTK+?
Tiskni
Sdílej:
Pokud by všechno bylo pod GPL, pak by musela z Linuxu zmizet spousta věcí. Namátkou: Apache, PHP, Firefox, a mnohé další. Linux by se musel obejít bez těchto programů, protože by v čistém GPL prostředí nemohly do Linuxu.To je úplný nesmysl. Co je to "čisté GPL prostředí"? I kdyby byly všechny programy (kromě těch, které zmiňuješ) pod GPL (jakože Linux i většina GNU pod GPL jsou), tak nic nikomu nebrání v provozování libovolných jiných programů. GPL nijak neomezuje spouštění programů, které mají licenci jinou.
Proč by se měl Linux obejít bez programů s jinými licencemi než GPL, kdyby bylo pod GPL GTK+? Pokud někdo protestuje proti LGPL (jako usama výše), nemá to naprosto nic společného s tím, jaké programy lze v systému _spouštět_.
Pokud někdo protestuje proti používání LGPL pro knihovny (jako (nejen) usama (nejen) výše), činí tak obvykle proto, že je přesvědčen, že by žádný closed source software vůbec neměl existovat. Takoví lidé by nejraději viděli pod GPL všechny knihovny (včetně třeba libc), aby to těm closed-sourcákům pořádně nandali, a neuvědomují si, že to by byla rána do vazu nejen closed source, ale i veškerému non-GPL open source. Nebo uvědomují, ale vítají to, protože non-GPL open source považují pouze za podanou pomocnou ruku (zlému, ošklivému) closed source světu, a tedy také zlo, které je třeba vymýtit nebo asimilovat. Prostě klasické vidění světa ve stylu "Kdo neprogramuje s námi, programuje proti nám."
Pokud by se na Linuxu měly používat pouze GPL aplikaceNo právě. Že někdo chce, aby se používaly jen GPL aplikace, ještě neznamená, že si každý nemůže používat, co se mu zlíbí. Takže je IMHO zavádějící to takhle podávat.
Lidé jsou přeudčeni stát se bohy... , nebo-li GPL licence bude jednou překonána "lepší, nesvobodnější" licencí, neboť lid samotný svobodu vubec nepotřebuje...
Přijde mi fér když použiji knihovnu(toolkit), která je svobodná a svuj kód, který vyprodukuji s její pomocí, otevřu také. Pokud toto nedodržím a chtěl bych použít svobodnou knihovnu a svuj konečný kód vydat pod nesvobodnou licencí měl bych zaplatit za to že jsem tak učinil (otázka komu ) a tak pomoci ve vývoji. V tržní ekonomice je tento postup normální a morální. Pokud využíváte práci nekoho aniž by jste vracel (jedno jaký způsobem) spět do systému tak jste jednoduše vyžírka. A licence LGPL v jistých případech napomáhá vyžírkům.
Jinak naprosto souhlasím s tím že každý má trochu odlišně vidění světa a každý má hlavně právo na to své vidění...