Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Na IBM developerWorks vyšla první část třídílného seriálu o základech GTK+. Počáteční díl se jmenuje Proč používat GTK+?
Tiskni
Sdílej:
)))
jenom si "humornou formou" rejpám do toho že licence GTK+ (tedy se domnívám...) je pod LGPL, tedy vyprodukovaný kód pomocí tohoto toolkitu je lechce uzavřitelný bez finanční odpustky.
Proto jsem napsal abychom si zvykali na psaní aplikací v uzavřeném kódu.
jenom taková myšlenková přesmička po 25hodinovém nespánku...
))
Pokud by všechno bylo pod GPL, pak by musela z Linuxu zmizet spousta věcí. Namátkou: Apache, PHP, Firefox, a mnohé další. Linux by se musel obejít bez těchto programů, protože by v čistém GPL prostředí nemohly do Linuxu.To je úplný nesmysl. Co je to "čisté GPL prostředí"? I kdyby byly všechny programy (kromě těch, které zmiňuješ) pod GPL (jakože Linux i většina GNU pod GPL jsou), tak nic nikomu nebrání v provozování libovolných jiných programů. GPL nijak neomezuje spouštění programů, které mají licenci jinou.
Proč by se měl Linux obejít bez programů s jinými licencemi než GPL, kdyby bylo pod GPL GTK+? Pokud někdo protestuje proti LGPL (jako usama výše), nemá to naprosto nic společného s tím, jaké programy lze v systému _spouštět_.
Pokud někdo protestuje proti používání LGPL pro knihovny (jako (nejen) usama (nejen) výše), činí tak obvykle proto, že je přesvědčen, že by žádný closed source software vůbec neměl existovat. Takoví lidé by nejraději viděli pod GPL všechny knihovny (včetně třeba libc), aby to těm closed-sourcákům pořádně nandali, a neuvědomují si, že to by byla rána do vazu nejen closed source, ale i veškerému non-GPL open source. Nebo uvědomují, ale vítají to, protože non-GPL open source považují pouze za podanou pomocnou ruku (zlému, ošklivému) closed source světu, a tedy také zlo, které je třeba vymýtit nebo asimilovat. Prostě klasické vidění světa ve stylu "Kdo neprogramuje s námi, programuje proti nám."
Pokud by se na Linuxu měly používat pouze GPL aplikaceNo právě. Že někdo chce, aby se používaly jen GPL aplikace, ještě neznamená, že si každý nemůže používat, co se mu zlíbí. Takže je IMHO zavádějící to takhle podávat.
Mým problémem je že ta licence (LGPL) umožnuje projekt uzavřít a vydělávat aniž by jste byl zdaněn. Jednoduše se mi to zdá dosti nefér. Znamená to že jsem se najedl a nic proto neudělal. Buď něco uděláš a budeš jíst a nebo zaplať a my(vy) ti dáme jídlo.
Kdežto při používání svobodného kódu s nesvobodným systém komunity požívající stejné svobody přestává mít smysl...
Lidé jsou přeudčeni stát se bohy... , nebo-li GPL licence bude jednou překonána "lepší, nesvobodnější" licencí, neboť lid samotný svobodu vubec nepotřebuje...
Přiznám se, že je to nová, neotřepaná a originální myšlenka
LGPL neumožňuje projekt uzavřít. A napsat uzavřený program, který využívá LGPL, nebo GPL knihovnu jde také, akorát u LGPL je to bez problémů, u GPL musím trochu trikovat, ale větší problém to také není.
Jaký je problém, abych napsal program, tzv. wrapper, který bude slinkován s GPL knihovnou a bude komunikovat nějakým způsobem meziprocesní komunikace (síť, soubory, příkazový řádek, mapování souborů, zasílání zpráv, a mnoho jiných možností) s mým uzavřeným closed source programem? Wrapper bude samozřejmě pod GPL, ale můj program už pod GPL nebude. Dosáhnu tak toho, že ve svém uzavřeném closed source programu budu používat GPL knihovny, aniž bych porušil podmínky GPL licence.
Tedy nějaké kecy o tom, že GPL zabraňuje tomu, aby si někdo vzal zadarmo Vaší práci a použil jej pro uzavřený projekt jsou jenom lži.
Upřímně řečeno mě ale výše uvedené problémy nestojí za to, a proto jsem si jako jednu ze svých zásad vytknul, že nikdy nebudu využívat GPL knihovny pro svoje programování. A protože je nechci používat, nebudu je samozřejmě ani vytvářet.
P.S.: Docela by mě zajímalo, jak by fungovala GPL, kdybych jí použil "vzdáleně", to jest pro distribuovaný program, který běží na několika počítačích a sdílí objekty třeba přes CORBU. Ale to je asi větčí právnický oříšek.
))
Já jsem se spíše zamýšlel nad rovnováhou. A rovnováha v mém vidění světa by měla spočívat v jistých principech chování, které se pokusím popsat.
Přijde mi fér když použiji knihovnu(toolkit), která je svobodná a svuj kód, který vyprodukuji s její pomocí, otevřu také. Pokud toto nedodržím a chtěl bych použít svobodnou knihovnu a svuj konečný kód vydat pod nesvobodnou licencí měl bych zaplatit za to že jsem tak učinil (otázka komu
) a tak pomoci ve vývoji. V tržní ekonomice je tento postup normální a morální. Pokud využíváte práci nekoho aniž by jste vracel (jedno jaký způsobem) spět do systému tak jste jednoduše vyžírka. A licence LGPL v jistých případech napomáhá vyžírkům.
Jinak naprosto souhlasím s tím že každý má trochu odlišně vidění světa a každý má hlavně právo na to své vidění...