Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
Blíží se léto, chladiče topí, tranzistory se přehřívají, novinářům pomalu docházejí témata a nastává klasická okurková sezóna. Je tomu tak i mezi bastlíři? Na to se podíváme na Virtuální Bastlírně! Tentokrát se strahováci podívají na zoubek velmi slibně vypadajícímu open-source EDM projektu - ne, nejde o taneční hudbu, ale o elektroobrábění. Ukáží taky, jak vypadá starší cykloradar zevnitř nebo jak se testuje odolnost iPhonů.
… více »Společnosti Ticketmaster byla odcizena databáze s osobními údaji (jméno, adresa, telefonní číslo a část platebních údajů) 560 miliónů zákazníku. Za odcizením stojí skupina ShinyHunters a za nezveřejnění této databáze požaduje 500 tisíc dolarů [BBC].
Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Na IBM developerWorks vyšla první část třídílného seriálu o základech GTK+. Počáteční díl se jmenuje Proč používat GTK+?
Tiskni Sdílej:
Pokud by všechno bylo pod GPL, pak by musela z Linuxu zmizet spousta věcí. Namátkou: Apache, PHP, Firefox, a mnohé další. Linux by se musel obejít bez těchto programů, protože by v čistém GPL prostředí nemohly do Linuxu.To je úplný nesmysl. Co je to "čisté GPL prostředí"? I kdyby byly všechny programy (kromě těch, které zmiňuješ) pod GPL (jakože Linux i většina GNU pod GPL jsou), tak nic nikomu nebrání v provozování libovolných jiných programů. GPL nijak neomezuje spouštění programů, které mají licenci jinou.
Proč by se měl Linux obejít bez programů s jinými licencemi než GPL, kdyby bylo pod GPL GTK+? Pokud někdo protestuje proti LGPL (jako usama výše), nemá to naprosto nic společného s tím, jaké programy lze v systému _spouštět_.
Pokud někdo protestuje proti používání LGPL pro knihovny (jako (nejen) usama (nejen) výše), činí tak obvykle proto, že je přesvědčen, že by žádný closed source software vůbec neměl existovat. Takoví lidé by nejraději viděli pod GPL všechny knihovny (včetně třeba libc), aby to těm closed-sourcákům pořádně nandali, a neuvědomují si, že to by byla rána do vazu nejen closed source, ale i veškerému non-GPL open source. Nebo uvědomují, ale vítají to, protože non-GPL open source považují pouze za podanou pomocnou ruku (zlému, ošklivému) closed source světu, a tedy také zlo, které je třeba vymýtit nebo asimilovat. Prostě klasické vidění světa ve stylu "Kdo neprogramuje s námi, programuje proti nám."
Pokud by se na Linuxu měly používat pouze GPL aplikaceNo právě. Že někdo chce, aby se používaly jen GPL aplikace, ještě neznamená, že si každý nemůže používat, co se mu zlíbí. Takže je IMHO zavádějící to takhle podávat.
Lidé jsou přeudčeni stát se bohy... , nebo-li GPL licence bude jednou překonána "lepší, nesvobodnější" licencí, neboť lid samotný svobodu vubec nepotřebuje...
Přijde mi fér když použiji knihovnu(toolkit), která je svobodná a svuj kód, který vyprodukuji s její pomocí, otevřu také. Pokud toto nedodržím a chtěl bych použít svobodnou knihovnu a svuj konečný kód vydat pod nesvobodnou licencí měl bych zaplatit za to že jsem tak učinil (otázka komu ) a tak pomoci ve vývoji. V tržní ekonomice je tento postup normální a morální. Pokud využíváte práci nekoho aniž by jste vracel (jedno jaký způsobem) spět do systému tak jste jednoduše vyžírka. A licence LGPL v jistých případech napomáhá vyžírkům.
Jinak naprosto souhlasím s tím že každý má trochu odlišně vidění světa a každý má hlavně právo na to své vidění...