Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Zeroconf je způsob konfigurování, kdy se počítač snaží automaticky nastavit připojení do sítě (a zjistit, které služby jsou v síti poskytovány / které jsme schopny nabízet), a to bez zásahu uživatele. Jak je na tom Linux s podporou této vymoženosti, si můžete přečíst na serveru Linux.com.
Tiskni
Sdílej:
25.6.2006 19:02
JiK | skóre: 13
| blog: Jirkoviny
| Virginia
1. Klasický začarovaný kruh. Poskytovatelé služeb nebudou nabízet své služby přes IPv6 (a už vůbec ne jen přes IPv6), dokud o ně nebudou uživatelé projevovat zájem. Uživatelé se nebudou pídit po IPv6 konektivitě, dokud nebude dostatek služeb dostupných přes IPv6 (nebo spíše jen přes IPv6). A ISP IPv6 konektivitu nenabízejí, protože o ni stejně nikdo nejeví zájem.
2. Uživatelé si zvykli na degradovaný Internet v zajetí maškarád, na Internet ořezaný do modelu klienti-servery. Jen se podívejte, čím zastánci psaní slova Internet s malými i argumentují: že "internet" není označení sítě, ale "média", prý něco jako televize nebo noviny. Hezky servery poskytují obsah, klienti si ho čtou, žádná end-to-end konektivita, žádná komunikace dvou rovnocenných partnerů. Pro drtivou většinu uživatelů je Internet jen web a mail a na takové pojetí pseudopřipojení přes maškarádu bohatě stačí. A když už se objeví poptávka po službách, které se do takového modelu nevejdou (chat, VoIP, videokonference, …), vyvine se raději neuvěřitelné množství úsilí k tomu, abychom principiální omezení maškarád zamaskovali. Výsledky (ICQ, Skype, …) jsou sice z pohledu každého, kdo má aspoň trochu ponětí o fungování TCP/IP, naprosto katastrofální, ale pro koncového uživatele to "prostě funguje".
3. Dost možná i řada firem těží ze setrvávání v neudržitelném stavu IPv4. Umožňuje jim to totiž vydělávat na poskytování řešení, která jeho nedostatky více či méně krkolomně obcházejí. Přirovnal bych to k tomu, jak ČTc léta usilovně bránil zavedení ADSL (a to i poté, co byl donucen ho formálně zavést). Navíc jsou tu i supervelké firmy, které mají prakticky neotřesitelné postavení, ale ve vývoji IPv6 řešení jim tak trochu "ujel vlak". Pokud taková firma bude zastávat stanovisko, že IPv6 vlastně nepotřebujeme, spousta lidí jim prostě bude věřit, protože oni tomu přeci musejí rozumět.
Neupadá. Len vyčkaj času.
Tak nevím, čím dál víc mi připadá, že ohromné množství úsilí se ve světě IT věnuje tomu, aby se nad IPv4 realizovala aspoň část toho, co je u IPv6 naprosto standardní záležitostí. A mám neodbytný pocit, že kdyby se toto úsilí věnovalo nasazení IPv6 do běžné praxe, získalo by se daleko víc s daleko menšími náklady…Přesně. Tento příspěvek by se měl tesat do kamene a vázat řetězem na krk všem (ne)poskytovatelům IPv6.
Kam na tie rozsahy ľudia chodia, keď je tu RFC 1918, ktoré hovorí: 10/8, 172.16/12, 192.168/16 ?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz