Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Nepořádek kolem API pro akceleraci přehrávání (dekompresi) videa, kdy NVIDIA, AMD a Intel mají každý své vlastní API, se snad trochu uklidí. Pracuje se totiž na VDPAU backendu (NVIDIA) pro VA-API (Intel) a začíná se pracovat i na XvBA (AMD) backendu. Více na Phoronixu.
Tiskni
Sdílej:
3.2.2009 17:42
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
XvBA/VDPAU backendu pro VA-API
Není to co si myslím že to je, že?
3.2.2009 18:31
stativ | skóre: 54
| blog: SlaNé roury
Opačně. Aplikace budou posílat do VA-API, které si to pak už nějak vyřídí s tím, co je grafika nabízí. Imho bude lepší když bude mít mplayer přímo vdpau (a ATi ekvivalent).
Takze pro ty, kteri to nepochopili, to zkusim popsat jeste jednou a trosku podrobneji :)
nVidia ma vlastni API na akceleraci videa, ktere se jmenuje VDPAU - a patche pro nej jsou v ruznych prehravacich (nezjistoval jsem autory, ale tipoval bych lidi od nich), podpora je v uzavrenych ovladacich.
AMD/ATi ma vlastni API, XvBA, ktere ale nikdo presne nezna, neni k nemu popis a podpora bude jen v uzavrenych ovladacich.
Intel ma taky svoje API, VA-API, a podpora pro nej sice neni moc rozsirena, nicmene obcas existuje. Pokud se da Phoronixu verit, zatim je obsazeno jen v (uzavrenych) ovladacich pro Poulsbo.
No a ten clovek (Gwenolé Beauchesne) napsal kod, ktery se navenek tvari jako intelovske VA-API, ale pouziva VDPAU od nVidie.
3.2.2009 19:15
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
No a ten clovek (Gwenolé Beauchesne) napsal kod, ktery se navenek tvari jako intelovske VA-API, ale pouziva VDPAU od nVidie.
Proboha proč?
Nejpis, protoze VA-API je nejobecnejc navrzeny a tak je vhodnejsi vsechny ty API zabalit do vysldenyho VA-API a to potom pouzivat v aplikacich. Jak znam nVidii tak jejich VDPAU je totalne na miru jejich svabum, u ATI na tom budou hodne podobne.
Vidis tam vedle casu meho prispevku napsane "Gwenole"? :)
Se ho zeptej - treba se mu VA-API libi vic, treba mu za to nekdo zaplatil, mozna z ciste politickych duvodu (ma radsi Intel). Ja opravdu nevim.
3.2.2009 20:17
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Nemyslel jsem proč zrovna VA-API(abych pravdu řekl, tak je mi to celkem egal), ale proč proboha další unifikovaná technologie v podobě vrstvy? Furt samá evoluce…kdy už konečně jednou přijde pořádná revoluce?
Protože nVidia si konkurenční technologii do ovladače nenaimplementuje a otevřený ovladač schopný akceleraci na kartách používat taky ještě pár let nebude. A je nesmysl mít v každém přehrávačí extra implementaci akcelerace přes každou technologii zvlášť. Otevřené ovladače AMD/ATi karet nejspíš budou mít VA-API rovnou bez XvBA mezivrstvy.
4.2.2009 13:14
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
3.2.2009 19:18
stativ | skóre: 54
| blog: SlaNé roury
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
