Na WWDC25 byl představen balíček Containerization a nástroj container pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS. Jedná se o open source software pod licencí Apache 2.0 napsaný v programovacím jazyce Swift.
Do 16. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2025 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC25 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: designový materiál Liquid Glass, iOS 26, iPadOS 26, macOS Tahoe 26, watchOS 26, visionOS 26, tvOS 26, nové funkce Apple Intelligence, …
Organizátoři konference LinuxDays 2025, jež proběhne o víkendu 4. a 5. října 2025 v Praze na FIT ČVUT, spustili přihlašování přednášek (do 31. srpna) a sběr námětů na zlepšení.
Po roce byla vydána nová stabilní verze 25.6.0 svobodného multiplatformního multimediálního přehrávače SMPlayer (Wikipedie).
DNS4EU, tj. evropská infrastruktura služeb DNS založená na vysoce federovaném a distribuovaném ochranném ekosystému, byla spuštěna v testovacím režimu [𝕏]. Na výběr je 5 možností filtrování DNS.
Skriptovací programovací jazyk PHP (PHP: Hypertext Preprocessor, původně Personal Home Page) dnes slaví 30 let. Přesně před třiceti lety, 8. června 1995, oznámil Rasmus Lerdorf vydání PHP Tools (Personal Home Page Tools) verze 1.0.
Ve středu v 17:00 byl ve Francii zablokován přístup k PornHubu a dalším webům pro dospělé. K 17:30 došlo k nárůstu počtu registrací Proton VPN o 1 000 % [𝕏]. Dle nového francouzského zákona jsou provozovatelé těchto webů povinni ověřovat věk uživatelů prostřednictvím průkazu totožnosti nebo platební karty.
Před 32 lety, 6. června 1993, byl spuštěn první český WWW server (ještě pod TLD .cs), pro potřeby fyziků zabývajících se problematikou vysokých energií.
Střílečku Borderlands 2 lze v rámci výprodeje série Borderlands na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do 8. června 19:00.
Vývojáři Ruffle, tj. open source emulátoru Flash Playeru napsaného v Rustu, vydali zprávu o vývoji za rok 2023. Vylepšena byla kompatibilita. Vyzkoušet lze dema.
Tiskni
Sdílej:
FLEX - ten je ciste OpenSourceVím, že je teď pod Apachem, ale pro běh byl potřeba Flash, ne? Nebo k tomu bylo/je i komplet otevřené běhové prostředí? (nepočítám teď ten Ruffle nebo Gnash) Vždyť se to kompilovalo do .swf a to jsi musel v něčem pouštět (ve Flashi). Koukám, že existuje nějaký FlexJS v betaverzi, ale je otázka, jak dobře to funguje. A určitě to nebylo ve hře, když se tehdy řešila budoucnost Flashe.
„To je jako porovnavat ASM co vygeneruje gcc s ASM co napise clovek“ je tady úplně mimo mísu. (Jinak ten ASM z GCC bude většinou rychlejší, neexistuje moc lidí co by zvládli využít všechny vlastnosti moderní architektury.V tomhle souhlasím. Assembler už dávno není jediná možnost a není to ani jazyk, ve kterém by běžný programátor byl schopný napsat lepší kód, než jaký vygeneruje třeba GCC z Céčka, C++, nebo D, Rust atd. A i u těch nejlepších programátorů, kteří by toho byli schopní, to v naprosté většině není dobrý nápad, protože se to prostě nevyplatí (jejich čas jde jde využít jinak, lépe, a ten zanedbatelný nárůst výkonu za to nestojí). Assembler má dneska smysl leda pro nízkoúrovňovou interakci s HW a extrémně optimalizované věci jako video kodeky nebo šifrování.
Zvlášť když pořád narážím na lidi co se drží představ jako že linked list je rychlejší pro insert a remove prvku z prostředku než ArrayA není snad? Celkem se mi líbí, jak to řeší Java – tam máš rozhraní List (případně obecnější Collection) a můžeš si vybrat mezi různými implementacemi (spojový seznam, ArrayList atd. nebo si napsat vlastní) podle předpokládaného použití (nebo třeba inicializuješ ArrayList s dostatečnou kapacitou, aby se později velikost už nemusela měnit), ale je to schované za tím obecným rozhraním, takže i když zvolíš méně vhodnou implementaci, používá se to pořád stejně (může to být pomalejší, ale většinou je ten rozdíl zanedbatelný, takže i když dáš ArrayList tam, kde měl být LinkedList, není to žádná tragédie – a pokud na tom záleží, tak to později můžeš optimalizovat a pro volající stranu se nic nemění, jen to bude rychlejší).
Ten sdružený typ pro kolekci by mohl být v tomhle teoreticky zajímavý s nějakým chytřejším compilerem, který vybere interní implementaci podle použití.
Proto mám tyhle abstrakce rád. Ono bys novou instanci nemusela vytvářet přes konstruktor, ale přes nějakou továrnu / tovární metodu a ta by vybrala optimální implementaci.
Ale taková úroveň abstrakce by nejspíš motivovala k použití stylem který pořádně nejde optimalizovat žádným směrem.
Asi by to šlo optimalizovat něčím jako GraalVM nebo obecně profilováním za běhu, kdy to chvíli běží nějakým základním způsobem a časem se to překonfiguruje podle toho, jak to používáš.
Zajímavé mi přijde i použití indexů/offsetů místo klasických ukazatelů při vytváření různých struktur. Jsou to vlastně relativní ukazatele a oproti těm globálním to může být menší datový typ a taky to můžeš celé přesunout jinam nebo serializovat a ty relativní ukazatele budou pořád platit.