PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Vývojáři Ruffle, tj. open source emulátoru Flash Playeru napsaného v Rustu, vydali zprávu o vývoji za rok 2023. Vylepšena byla kompatibilita. Vyzkoušet lze dema.
Tiskni
Sdílej:
FLEX - ten je ciste OpenSourceVím, že je teď pod Apachem, ale pro běh byl potřeba Flash, ne? Nebo k tomu bylo/je i komplet otevřené běhové prostředí? (nepočítám teď ten Ruffle nebo Gnash) Vždyť se to kompilovalo do .swf a to jsi musel v něčem pouštět (ve Flashi). Koukám, že existuje nějaký FlexJS v betaverzi, ale je otázka, jak dobře to funguje. A určitě to nebylo ve hře, když se tehdy řešila budoucnost Flashe.
„To je jako porovnavat ASM co vygeneruje gcc s ASM co napise clovek“ je tady úplně mimo mísu. (Jinak ten ASM z GCC bude většinou rychlejší, neexistuje moc lidí co by zvládli využít všechny vlastnosti moderní architektury.V tomhle souhlasím. Assembler už dávno není jediná možnost a není to ani jazyk, ve kterém by běžný programátor byl schopný napsat lepší kód, než jaký vygeneruje třeba GCC z Céčka, C++, nebo D, Rust atd. A i u těch nejlepších programátorů, kteří by toho byli schopní, to v naprosté většině není dobrý nápad, protože se to prostě nevyplatí (jejich čas jde jde využít jinak, lépe, a ten zanedbatelný nárůst výkonu za to nestojí). Assembler má dneska smysl leda pro nízkoúrovňovou interakci s HW a extrémně optimalizované věci jako video kodeky nebo šifrování.
Zvlášť když pořád narážím na lidi co se drží představ jako že linked list je rychlejší pro insert a remove prvku z prostředku než ArrayA není snad? Celkem se mi líbí, jak to řeší Java – tam máš rozhraní List (případně obecnější Collection) a můžeš si vybrat mezi různými implementacemi (spojový seznam, ArrayList atd. nebo si napsat vlastní) podle předpokládaného použití (nebo třeba inicializuješ ArrayList s dostatečnou kapacitou, aby se později velikost už nemusela měnit), ale je to schované za tím obecným rozhraním, takže i když zvolíš méně vhodnou implementaci, používá se to pořád stejně (může to být pomalejší, ale většinou je ten rozdíl zanedbatelný, takže i když dáš ArrayList tam, kde měl být LinkedList, není to žádná tragédie – a pokud na tom záleží, tak to později můžeš optimalizovat a pro volající stranu se nic nemění, jen to bude rychlejší).
Ten sdružený typ pro kolekci by mohl být v tomhle teoreticky zajímavý s nějakým chytřejším compilerem, který vybere interní implementaci podle použití.
Proto mám tyhle abstrakce rád. Ono bys novou instanci nemusela vytvářet přes konstruktor, ale přes nějakou továrnu / tovární metodu a ta by vybrala optimální implementaci.
Ale taková úroveň abstrakce by nejspíš motivovala k použití stylem který pořádně nejde optimalizovat žádným směrem.
Asi by to šlo optimalizovat něčím jako GraalVM nebo obecně profilováním za běhu, kdy to chvíli běží nějakým základním způsobem a časem se to překonfiguruje podle toho, jak to používáš.
Zajímavé mi přijde i použití indexů/offsetů místo klasických ukazatelů při vytváření různých struktur. Jsou to vlastně relativní ukazatele a oproti těm globálním to může být menší datový typ a taky to můžeš celé přesunout jinam nebo serializovat a ty relativní ukazatele budou pořád platit.