Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ koordinovaný sdružením CZ.NIC přichází se službou Strážci internetu, která má sjednotit způsob hlášení doménových jmen zneužívaných k páchání trestné činnosti. Službu mohou uživatelé využívat také prostřednictvím rozšíření do prohlížeče. Nový nástroj podporuje jak hlášení vyžadující autorizaci, tak anonymní reporting, u kterého však nebude možné zapojit takovou míru automatizace jako u
… více »Firefox pro iOS přichází s integrovaným blokováním reklam. Funkce je ve výchozím nastavení vypnutá a lze ji aktivovat v Settings > Browsing > Ad Blocker.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila (𝕏) open-source robota Microduck. Předobjednat jej lze za 340 eur.
Open-source autonomní AI agent OpenClaw (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2026.8.1 aneb 2.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zveřejnil Národní politiku koordinovaného zveřejňování zranitelností (pdf), jejímž cílem je nejen zvyšování bezpečnosti produktů informačních a komunikačních technologií (ICT), ale také ochrana objevitelů zranitelností před negativními právními dopady. Součástí je rovněž vytvoření „koordinátora pro účely CVD“, jímž je podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti vládní CERT.
Pojem koordinované zveřejňování zranitelností (dále jen CVD z anglického Coordinated Vulnerability Disclosure) představuje proces, kdy nálezci zranitelností spolupracují a sdílejí informace s příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou dodavatelé a vlastníci infrastruktury ICT. Cílem CVD je zajistit, aby byly zranitelnosti zveřejněny až ve chvíli, kdy se dodavateli podaří vyvinout záplatu nebo najít jiné řešení k minimalizaci jejich dopadů. Součástí procesu je typicky nalezení zranitelnosti, její nahlášení a následné odstranění. Celý proces CVD je upraven tzv. politikou CVD, tedy veřejným svolením vlastníka či správce produktu ICT k nalézání zranitelností.
NÚKIB zároveň zveřejnil svou politiku CVD ve spolupráci s ACTIVE 24, s. r. o., která objevitelům zranitelností umožňuje testovat webovou aplikaci nukib.gov.cz. Tato konkrétní politika uvádí zejména zakázané způsoby nalézání zranitelností a definuje postup, jak správně nahlásit zranitelnost prostřednictvím formuláře.
Tiskni
Sdílej:
Tato konkrétní politika uvádí zejména zakázané způsoby nalézání zranitelností ...Snad se tím budou řídit i Black Hats.
A už mají verifiable build kompatibilní s těmi údajnými zdrojáky od údajných Microsoft produktů, které údajně mají k dispozici a které jsou údajně schopní auditovat? Na všech strojích ve státní správě? Nebo stále jenom nepodloženě tvrdí, že ten Microsoft tunel ve státní správě není problém? Nebo bych měl konečně přestat předpokládat zlovůli tam, kde je „pouhá“ naprostá neschopnost?
Nebo bych měl konečně přestat předpokládat zlovůli tam, kde je „pouhá“ naprostá neschopnost?Také se tím snažím řídit, ale je možné aby byli až tak moc blbí?
Je, bohužel. Jejich představitelé řekli opakovaně v mediálních rozhovnorech, že Microsoft ve státní správě přece není problém, protože mají zdrojové kódy od Windows:
NÚKIB je úřad na zrušení. Iluze bezpečnosti je horší než absence bezpečnosti.
If a factory had sufficient capacity to do the work for us, they were typically quoting very high prices; we’d expected a delta between manufacture pricing between the UK and the Far East, but these build prices not only wiped out all our margin, but actually pushed us into the red.Cenově vyhovující výrobci zas pro změnu nestačili požadovanému objemu produkce.
Some factories were able to offer us prices which were marginally profitable, but they were only able to produce at most a few hundred units a month.”Až poté jako jedno z hlavních (nikoli hlavní!) negativ zmiňuje import tax na dovážené komponenty (nikoli však na vyrobený celek). Z pořadí se dá usoudit, že hlavní problém bylo zefektivnění/dostupnost domácí UK výroby. Což se ve spolupráci se SONY podařilo a jsou na to po také zásluze patřičně hrdí. Ad importní cla na komponenty) Neměla v dané době (2012) UK jednotnou celní politiku s celou EU? K rozběhnutí masové výroby rPi v UK došlo dávno před Brexitem, takže by ke zmíněné změně cel (pokud by to bylo opravdu rozhodujícím faktorem) muselo dojít v rámci EU. Došlo?
A co audit bezpečnosti o pár pater níže?
Jedno po druhém. Nějaký audit aspoň na jedné úrovni — nebo ideálně free software, u kterého je audit méně palčivé téma — je lepší než vůbec žádný audit.
Tvrzení v tom směru, že „když na některé vrstvě audit schází, nemá pak už smysl ani na jiných vrstvách“, nejsou konstruktivní. Situace nikdy nebude ideální, ale to neznamená, že je nutné házet flintu do žita a vůbec nezkoušet zlepšit situaci v oblastech, které lze ovlivnit.
Jak se provádí bezpečnostní audit například x86_64 HW, z něhož největší podíl na trhu dnes připadá v současnosti na společnost podléhající jurisdikci PRC a zbytek jurisdikci USA?
Policista zastavuje řidiče, který jel šedesátkou v třicítkové zóně:
Policista: Dobrý den, pane řidiči, bla bla bla…
Řidič: No ale podívejte se tam na toho, jak on tam blbě parkuje!!! Tomu ani nic neřeknete??? Tomu nedáte pokutu??? Hlavně že na mě zrovna máte čas!!!
Policista: Ano, jsem tady právě teď jeden a řeším tedy jeden přestupek…
No, takže asi tak. Že je spousta věcí špatně, o tom není pochyb, ale to přece neznamená, že je nutné vyřešit buď všechno, nebo vůbec nic.
Dodnes snad není možné v ĆR ve věřejných zakázkách vyloučit dodavatele HW například na základě země původu.
Třeba bychom se mohli shodnout aspoň na tom, že nemožnost vyloučit některé dodavatele je mnohem méně kritický problém než povinnost vyloučit všechny dodavatele kromě jednoho — která už celá desetiletí platí ve prospěch Microsoftu.
Netransparentní hardware i software je problém, obojí je špatně, ale některé problémy jsou naléhavější (a leckdy paradoxně i snáze řešitelné) než jiné.
Mám dojem, že nějaký Lex Huawei už v ČR zavedený byl. Za nesrovnatelně větší problém ovšem považuji Microsoft, kterému byla nejen zdarma, ale dokonce za zápornou cenu (platí se Microsoftu) svěřená obrovská a snadno zneužitelná reklamní platforma v podobě celého základního a středního školství. Vysoké školství se částečně ubránilo jen v oblasti informatiky, ale drtivá většina ostatních oborů také dává Microsoftu snadný přístup k mladým a snadno manipulovatelným budoucím zákazníkům a ještě mu za něj platí.
Ano, dost pravděpodobně. Na mé pointě to ovšem nic nemění.
Klidně ať je tomu přesně tak i v oblasti (veřejně financovaných) IT: Napřed vyřešit první problém, tedy naprosto nepřijatelné financování Microsoftu státem — bez výběrového řízení a bez objektivních důvodů —, a pak řešit druhý a desátý problém, například uzavřený hardware, „systémy v systémech“ typu AMT a podobně.
Dokonce ani jeden z problémů nikam neujíždí, oba si spokojeně hoví na místě a smějí se neschopnosti státních institucí.
Všechny problémy nelze vyřešit najedou. Je třeba zvolit vhodné pořadí. Problém Microsoftu je mnohem naléhavější než jiné, z několika důvodů:
afuera!!!!