Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Slovensko odhalilo ruské součástky ve dvou testovaných zařízeních na zjišťování přestupků v silničním provozu a označilo je za bezpečnostní riziko. S odvoláním na vyjádření slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) to včera oznámil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Zároveň ohlásil ukončení spolupráce svého úřadu s dodavatelem části uvedeného systému, slovenskou společností Soitron. Opozice, která na problematické kamery upozornila už dříve, vyzvala k odvolání ministra vnitra.
Dle plánu dnes ve 13:00 proběhne veřejný test eDokladů. Jeho cílem je ověřit připravenost aplikace a související infrastruktury na vysokou souběžnou zátěž před podzimními komunálními volbami.
Byla vydána nová verze 3.47 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.13 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Byla vydána nová verze 26.1 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Bian-May. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Na akci Made by Google 2026 (YouTube) byla oficiálně představena jedenáctá generace telefonů Pixel s novým čipem Google Tensor G6 a hodinky Pixel Watch 5.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se spolu s partnery z dalších zemí připojil ke společnému upozornění (Joint Cybersecurity Advisory) týkajícímu se probíhající kybernetické kampaně skupiny LAUNDRY BEAR zaměřené na uživatele e-mailové platformy Zimbra Collaboration Suite (ZCS) nejméně od července 2025. NÚKIB doporučuje organizacím využívajícím Zimbra Collaboration Suite neprodleně ověřit, zda
… více »Intel vydal 42 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20260811 mikrokódů pro své procesory.
Sny o designu GNOME Shellu, článek s náhledy a videi, představuje dlouhodobou vizi týmu GNOME pro vylepšení uživatelského rozhraní GNOME Shellu. Zatímco nedávné verze přinášely spíše drobné úpravy, designéři nyní plánují zásadnější změny.
Byla vydána nová verze 10.5 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu důležitých bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb. Nově vyžaduje podporu ECC (Elliptic Curve Cryptography) v libcrypto, včetně křivky NISTP521.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zveřejnil Národní politiku koordinovaného zveřejňování zranitelností (pdf), jejímž cílem je nejen zvyšování bezpečnosti produktů informačních a komunikačních technologií (ICT), ale také ochrana objevitelů zranitelností před negativními právními dopady. Součástí je rovněž vytvoření „koordinátora pro účely CVD“, jímž je podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti vládní CERT.
Pojem koordinované zveřejňování zranitelností (dále jen CVD z anglického Coordinated Vulnerability Disclosure) představuje proces, kdy nálezci zranitelností spolupracují a sdílejí informace s příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou dodavatelé a vlastníci infrastruktury ICT. Cílem CVD je zajistit, aby byly zranitelnosti zveřejněny až ve chvíli, kdy se dodavateli podaří vyvinout záplatu nebo najít jiné řešení k minimalizaci jejich dopadů. Součástí procesu je typicky nalezení zranitelnosti, její nahlášení a následné odstranění. Celý proces CVD je upraven tzv. politikou CVD, tedy veřejným svolením vlastníka či správce produktu ICT k nalézání zranitelností.
NÚKIB zároveň zveřejnil svou politiku CVD ve spolupráci s ACTIVE 24, s. r. o., která objevitelům zranitelností umožňuje testovat webovou aplikaci nukib.gov.cz. Tato konkrétní politika uvádí zejména zakázané způsoby nalézání zranitelností a definuje postup, jak správně nahlásit zranitelnost prostřednictvím formuláře.
Tiskni
Sdílej:
Tato konkrétní politika uvádí zejména zakázané způsoby nalézání zranitelností ...Snad se tím budou řídit i Black Hats.
A už mají verifiable build kompatibilní s těmi údajnými zdrojáky od údajných Microsoft produktů, které údajně mají k dispozici a které jsou údajně schopní auditovat? Na všech strojích ve státní správě? Nebo stále jenom nepodloženě tvrdí, že ten Microsoft tunel ve státní správě není problém? Nebo bych měl konečně přestat předpokládat zlovůli tam, kde je „pouhá“ naprostá neschopnost?
Nebo bych měl konečně přestat předpokládat zlovůli tam, kde je „pouhá“ naprostá neschopnost?Také se tím snažím řídit, ale je možné aby byli až tak moc blbí?
Je, bohužel. Jejich představitelé řekli opakovaně v mediálních rozhovnorech, že Microsoft ve státní správě přece není problém, protože mají zdrojové kódy od Windows:
NÚKIB je úřad na zrušení. Iluze bezpečnosti je horší než absence bezpečnosti.
If a factory had sufficient capacity to do the work for us, they were typically quoting very high prices; we’d expected a delta between manufacture pricing between the UK and the Far East, but these build prices not only wiped out all our margin, but actually pushed us into the red.Cenově vyhovující výrobci zas pro změnu nestačili požadovanému objemu produkce.
Some factories were able to offer us prices which were marginally profitable, but they were only able to produce at most a few hundred units a month.”Až poté jako jedno z hlavních (nikoli hlavní!) negativ zmiňuje import tax na dovážené komponenty (nikoli však na vyrobený celek). Z pořadí se dá usoudit, že hlavní problém bylo zefektivnění/dostupnost domácí UK výroby. Což se ve spolupráci se SONY podařilo a jsou na to po také zásluze patřičně hrdí. Ad importní cla na komponenty) Neměla v dané době (2012) UK jednotnou celní politiku s celou EU? K rozběhnutí masové výroby rPi v UK došlo dávno před Brexitem, takže by ke zmíněné změně cel (pokud by to bylo opravdu rozhodujícím faktorem) muselo dojít v rámci EU. Došlo?
A co audit bezpečnosti o pár pater níže?
Jedno po druhém. Nějaký audit aspoň na jedné úrovni — nebo ideálně free software, u kterého je audit méně palčivé téma — je lepší než vůbec žádný audit.
Tvrzení v tom směru, že „když na některé vrstvě audit schází, nemá pak už smysl ani na jiných vrstvách“, nejsou konstruktivní. Situace nikdy nebude ideální, ale to neznamená, že je nutné házet flintu do žita a vůbec nezkoušet zlepšit situaci v oblastech, které lze ovlivnit.
Jak se provádí bezpečnostní audit například x86_64 HW, z něhož největší podíl na trhu dnes připadá v současnosti na společnost podléhající jurisdikci PRC a zbytek jurisdikci USA?
Policista zastavuje řidiče, který jel šedesátkou v třicítkové zóně:
Policista: Dobrý den, pane řidiči, bla bla bla…
Řidič: No ale podívejte se tam na toho, jak on tam blbě parkuje!!! Tomu ani nic neřeknete??? Tomu nedáte pokutu??? Hlavně že na mě zrovna máte čas!!!
Policista: Ano, jsem tady právě teď jeden a řeším tedy jeden přestupek…
No, takže asi tak. Že je spousta věcí špatně, o tom není pochyb, ale to přece neznamená, že je nutné vyřešit buď všechno, nebo vůbec nic.
Dodnes snad není možné v ĆR ve věřejných zakázkách vyloučit dodavatele HW například na základě země původu.
Třeba bychom se mohli shodnout aspoň na tom, že nemožnost vyloučit některé dodavatele je mnohem méně kritický problém než povinnost vyloučit všechny dodavatele kromě jednoho — která už celá desetiletí platí ve prospěch Microsoftu.
Netransparentní hardware i software je problém, obojí je špatně, ale některé problémy jsou naléhavější (a leckdy paradoxně i snáze řešitelné) než jiné.
Mám dojem, že nějaký Lex Huawei už v ČR zavedený byl. Za nesrovnatelně větší problém ovšem považuji Microsoft, kterému byla nejen zdarma, ale dokonce za zápornou cenu (platí se Microsoftu) svěřená obrovská a snadno zneužitelná reklamní platforma v podobě celého základního a středního školství. Vysoké školství se částečně ubránilo jen v oblasti informatiky, ale drtivá většina ostatních oborů také dává Microsoftu snadný přístup k mladým a snadno manipulovatelným budoucím zákazníkům a ještě mu za něj platí.
Ano, dost pravděpodobně. Na mé pointě to ovšem nic nemění.
Klidně ať je tomu přesně tak i v oblasti (veřejně financovaných) IT: Napřed vyřešit první problém, tedy naprosto nepřijatelné financování Microsoftu státem — bez výběrového řízení a bez objektivních důvodů —, a pak řešit druhý a desátý problém, například uzavřený hardware, „systémy v systémech“ typu AMT a podobně.
Dokonce ani jeden z problémů nikam neujíždí, oba si spokojeně hoví na místě a smějí se neschopnosti státních institucí.
Všechny problémy nelze vyřešit najedou. Je třeba zvolit vhodné pořadí. Problém Microsoftu je mnohem naléhavější než jiné, z několika důvodů:
afuera!!!!