Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Wine bylo po roce vývoje od vydání verze 10.0 vydáno v nové stabilní verzi 11.0. Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je podpora NTSYNC a dokončení architektury WoW64.
Byl vydán Mozilla Firefox 147.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Firefox nově podporuje Freedesktop.org XDG Base Directory Specification. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 147 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Asociace repair.org udělila anticeny těm nejhorším produktům představeným na veletrhu CES 2026. Oceněnými jsou například šmírující kamery Amazon Ring AI, chytrý běžecký pás od společnosti Merach, která otevřeně přiznává, že nedokáže zabezpečit osobní data uživatelů, případně jednorázové lízátko, které rozvibrovává čelisti uživatele a tak přehrává hudbu. Absolutním vítězem je lednička od Samsungu, která zobrazuje reklamy a kterou lze otevřít pouze hlasovým příkazem přes cloudovou službu.
Íránští protirežimní aktivisté si všímají 30% až 80% ztráty packetů při komunikaci se satelity služby Starlink. Mohlo by se jednat o vedlejší důsledek rušení GPS, kterou pozemní přijímače Starlinku používají k výpočtu polohy satelitů a kterou se režim rovněž snaží blokovat, podle bezpečnostního experta a iranisty Amira Rashidiho je ale pravděpodobnější příčinou terestrické rušení přímo satelitní komunikace Starlinku podobnou
… více »Evropská komise (EK) zvažuje, že zařadí komunikační službu WhatsApp americké společnosti Meta mezi velké internetové platformy, které podléhají přísnější regulaci podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Firmy s více než 45 miliony uživatelů jsou podle DSA považovány za velmi velké on-line platformy (Very Large Online Platforms; VLOP) a podléhají přísnějším pravidlům EU pro internetový obsah. Pravidla po
… více »Tržní hodnota technologické společnosti Alphabet poprvé v historii přesáhla čtyři biliony dolarů (83 bilionů Kč). Stalo se tak poté, co Apple oznámil, že bude na poli umělé inteligence (AI) spolupracovat s dceřinou firmou Alphabetu, společností Google.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zveřejnil Národní politiku koordinovaného zveřejňování zranitelností (pdf), jejímž cílem je nejen zvyšování bezpečnosti produktů informačních a komunikačních technologií (ICT), ale také ochrana objevitelů zranitelností před negativními právními dopady. Součástí je rovněž vytvoření „koordinátora pro účely CVD“, jímž je podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti vládní CERT.
Pojem koordinované zveřejňování zranitelností (dále jen CVD z anglického Coordinated Vulnerability Disclosure) představuje proces, kdy nálezci zranitelností spolupracují a sdílejí informace s příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou dodavatelé a vlastníci infrastruktury ICT. Cílem CVD je zajistit, aby byly zranitelnosti zveřejněny až ve chvíli, kdy se dodavateli podaří vyvinout záplatu nebo najít jiné řešení k minimalizaci jejich dopadů. Součástí procesu je typicky nalezení zranitelnosti, její nahlášení a následné odstranění. Celý proces CVD je upraven tzv. politikou CVD, tedy veřejným svolením vlastníka či správce produktu ICT k nalézání zranitelností.
NÚKIB zároveň zveřejnil svou politiku CVD ve spolupráci s ACTIVE 24, s. r. o., která objevitelům zranitelností umožňuje testovat webovou aplikaci nukib.gov.cz. Tato konkrétní politika uvádí zejména zakázané způsoby nalézání zranitelností a definuje postup, jak správně nahlásit zranitelnost prostřednictvím formuláře.
Tiskni
Sdílej:
Tato konkrétní politika uvádí zejména zakázané způsoby nalézání zranitelností ...Snad se tím budou řídit i Black Hats.
A už mají verifiable build kompatibilní s těmi údajnými zdrojáky od údajných Microsoft produktů, které údajně mají k dispozici a které jsou údajně schopní auditovat? Na všech strojích ve státní správě? Nebo stále jenom nepodloženě tvrdí, že ten Microsoft tunel ve státní správě není problém? Nebo bych měl konečně přestat předpokládat zlovůli tam, kde je „pouhá“ naprostá neschopnost?
Nebo bych měl konečně přestat předpokládat zlovůli tam, kde je „pouhá“ naprostá neschopnost?Také se tím snažím řídit, ale je možné aby byli až tak moc blbí?
Je, bohužel. Jejich představitelé řekli opakovaně v mediálních rozhovnorech, že Microsoft ve státní správě přece není problém, protože mají zdrojové kódy od Windows:
NÚKIB je úřad na zrušení. Iluze bezpečnosti je horší než absence bezpečnosti.
If a factory had sufficient capacity to do the work for us, they were typically quoting very high prices; we’d expected a delta between manufacture pricing between the UK and the Far East, but these build prices not only wiped out all our margin, but actually pushed us into the red.Cenově vyhovující výrobci zas pro změnu nestačili požadovanému objemu produkce.
Some factories were able to offer us prices which were marginally profitable, but they were only able to produce at most a few hundred units a month.”Až poté jako jedno z hlavních (nikoli hlavní!) negativ zmiňuje import tax na dovážené komponenty (nikoli však na vyrobený celek). Z pořadí se dá usoudit, že hlavní problém bylo zefektivnění/dostupnost domácí UK výroby. Což se ve spolupráci se SONY podařilo a jsou na to po také zásluze patřičně hrdí. Ad importní cla na komponenty) Neměla v dané době (2012) UK jednotnou celní politiku s celou EU? K rozběhnutí masové výroby rPi v UK došlo dávno před Brexitem, takže by ke zmíněné změně cel (pokud by to bylo opravdu rozhodujícím faktorem) muselo dojít v rámci EU. Došlo?
A co audit bezpečnosti o pár pater níže?
Jedno po druhém. Nějaký audit aspoň na jedné úrovni — nebo ideálně free software, u kterého je audit méně palčivé téma — je lepší než vůbec žádný audit.
Tvrzení v tom směru, že „když na některé vrstvě audit schází, nemá pak už smysl ani na jiných vrstvách“, nejsou konstruktivní. Situace nikdy nebude ideální, ale to neznamená, že je nutné házet flintu do žita a vůbec nezkoušet zlepšit situaci v oblastech, které lze ovlivnit.
Jak se provádí bezpečnostní audit například x86_64 HW, z něhož největší podíl na trhu dnes připadá v současnosti na společnost podléhající jurisdikci PRC a zbytek jurisdikci USA?
Policista zastavuje řidiče, který jel šedesátkou v třicítkové zóně:
Policista: Dobrý den, pane řidiči, bla bla bla…
Řidič: No ale podívejte se tam na toho, jak on tam blbě parkuje!!! Tomu ani nic neřeknete??? Tomu nedáte pokutu??? Hlavně že na mě zrovna máte čas!!!
Policista: Ano, jsem tady právě teď jeden a řeším tedy jeden přestupek…
No, takže asi tak. Že je spousta věcí špatně, o tom není pochyb, ale to přece neznamená, že je nutné vyřešit buď všechno, nebo vůbec nic.
Dodnes snad není možné v ĆR ve věřejných zakázkách vyloučit dodavatele HW například na základě země původu.
Třeba bychom se mohli shodnout aspoň na tom, že nemožnost vyloučit některé dodavatele je mnohem méně kritický problém než povinnost vyloučit všechny dodavatele kromě jednoho — která už celá desetiletí platí ve prospěch Microsoftu.
Netransparentní hardware i software je problém, obojí je špatně, ale některé problémy jsou naléhavější (a leckdy paradoxně i snáze řešitelné) než jiné.
Mám dojem, že nějaký Lex Huawei už v ČR zavedený byl. Za nesrovnatelně větší problém ovšem považuji Microsoft, kterému byla nejen zdarma, ale dokonce za zápornou cenu (platí se Microsoftu) svěřená obrovská a snadno zneužitelná reklamní platforma v podobě celého základního a středního školství. Vysoké školství se částečně ubránilo jen v oblasti informatiky, ale drtivá většina ostatních oborů také dává Microsoftu snadný přístup k mladým a snadno manipulovatelným budoucím zákazníkům a ještě mu za něj platí.
Ano, dost pravděpodobně. Na mé pointě to ovšem nic nemění.
Klidně ať je tomu přesně tak i v oblasti (veřejně financovaných) IT: Napřed vyřešit první problém, tedy naprosto nepřijatelné financování Microsoftu státem — bez výběrového řízení a bez objektivních důvodů —, a pak řešit druhý a desátý problém, například uzavřený hardware, „systémy v systémech“ typu AMT a podobně.
Dokonce ani jeden z problémů nikam neujíždí, oba si spokojeně hoví na místě a smějí se neschopnosti státních institucí.
Všechny problémy nelze vyřešit najedou. Je třeba zvolit vhodné pořadí. Problém Microsoftu je mnohem naléhavější než jiné, z několika důvodů:
afuera!!!!