Amazon bude poskytovat cloudové služby OpenAI. Cloudová divize Amazon Web Services (AWS) uzavřela s OpenAI víceletou smlouvu za 38 miliard USD (803,1 miliardy Kč), která poskytne majiteli chatovacího robota s umělou inteligencí (AI) ChatGPT přístup ke stovkám tisíc grafických procesů Nvidia. Ty bude moci využívat k trénování a provozování svých modelů AI. Firmy to oznámily v dnešní tiskové zprávě. Společnost OpenAI také nedávno
… více »Konference Prague PostgreSQL Developer Day 2026 (P2D2) se koná 27. a 28. ledna 2026. Konference je zaměřena na témata zajímavá pro uživatele a vývojáře. Příjem přednášek a workshopů je otevřen do 14. listopadu. Vítáme témata související s PostgreSQL či s databázemi obecně, a mohou být v češtině či angličtině.
Byl vydán Devuan 6 Excalibur. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Kódové jméno Excalibur bylo vybráno podle planetky 9499 Excalibur. Devuan (Wikipedie) je fork Debianu bez systemd. Devuan 6 Excalibur vychází z Debianu 13 Trixie. Devuan 7 ponese kódové jméno Freia.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 25.10.31 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
A: Because it messes up the order in which people normally read text. Q: Why is top-posting such a bad thing? A: Top-posting. Q: What is the most annoying thing in e-mail?
A preto bola vymyslená klávesa Delete, aby sme nerelevantné časti v pôvodnej správe mohli zmazať. Niektoré textové editory ponúkajú aj funkciu vymazania celého riadku, alebo sa dokonca dá označiť celý blok textu a naraz vymazať.
> Mě nikdo po hlavě tlouct nebude - a taky nikoho nechci nutit, aby musel pokaždé rolovat až někam doooolůůůůůů, aby si přečetl mou odpověď, která je HNED NAHOŘE před jeho očima.
To mám veľmi rád, napr. keď posielam naraz 5 otázok, a ten človek sa rozhodne odpovedať na druhú z nich, napr. slovom "áno", ako odpoveď dostanem celý môj dlhý mail POD a NAD NÍM svieti jediné slovo "áno". Namiesto toho, aby POD príslušnú otázku dopísal odpoveď, a keď na ostatné neodpovedá, tak tam nič nenapísal (prípadne, ale dnes je to už veľká zriedkavosť, nerelevatné časti vymazal a nechal len tú jednu otázku, na ktorú odpovedal)
> Naštěstí většina lidí odpovídá nad.
smula kluci, ale tendence mazat casti emailu je mozna pouzitelna v linuxove konferenci ale rozhodne ne ve firemnim styku.
a v teto chvili udelate co?
(pripominam ze outlook jeste nejn ze neumi rozumne vlakna, ale vubec nedela znackovani puv. zprav, vpisuje jen hlavicku)
top-post je tedy jediny bezne pouzivany styl v praxi a muzu si o tom myslet co chci...
Ja vo firemnom styku bežne mažem časti mailov - zatiaľ som s tým žiadny problém nemal (ani partneri, a to niektoí z nich nepatrili medzi "najerudovanejších").
Neviem prečo by partner trval na citácii celého mailu - ak áno, tak by som začal premýšľať, prečo sa nevenuje primárnej činnosti (t.j. zarábaniu peňazí) ale skôr nepodstatným detailom, a jeho dôveryhodnosť by (síce veľmi mierne) utrpela.
To záleží na tom, čo považuješ za "prax" - ak sekretárky používajú top post lebo iné nevedia, neznamená to, že aj majiteľ počítačovej firmy to používa (a práve mám skúsenosť, že tí, čo o problematike aj niečo vedia skôr dodržiavaju netiketu, takže top post ukazuje, že partner s internetom až tak veľa robiť nevie.... so všetkými dôsledkami pre konkurenčný boj vo vzťahu ku mne ako zákazníkovi)
Ťažký výber
dedko už zabudol, čo to vlastne v tej druhej svetovej dostal...
smula kluci, ale tendence mazat casti emailu je mozna pouzitelna v linuxove konferenci ale rozhodne ne ve firemnim styku.
a v teto chvili udelate co?
(pripominam ze outlook jeste nejn ze neumi rozumne vlakna, ale vubec nedela znackovani puv. zprav, vpisuje jen hlavicku)
top-post je tedy jediny bezne pouzivany styl v praxi a muzu si o tom myslet co chci...
Kulku mezi lopatky nebo lopatku mezi kulky?
takže top post ukazuje, že partner s internetom až tak veľa robiť nevie
To mi přijde jako říct: „kdo nepoužívá Mac OS, ten s počítačem moc neumí“, protože já mám rád Mac OS a PCčkáři jsou lamy. Část lidí odpovádá „nad“ intuitivně, protože jim tam poštovní klient dá kurzor. Ale část lidí (18%) tak odpovádá záměrně → ne proto, že by byli lamy.
Tak já nevím, ale jak jsem tak různě probrousil různá fóra, tak spíš průměrný Macař umí s BASHem, zatímco průměrný widlák umí co? No restartovat. 
ehm, pointa není v macku, šlo mi o názor typu „kdo používá něco jiného, než se líbí mně, je lama“
Odpovida, to je sice pravda, ale jen protoze jim prednastavi e-mail klient.
Ve sve podstate je to holy nesmysl a podle me to musel vymyslet snad chory mozek. Odpoved dolu ma totiz svou logiku a pravem opodstatnenou. Predstav si mail ve kterem komunikujes se zakaznikem. Kazdy odpovi 10x. Kdyz se bude psat nahoru, tak je v prdeli absolutne cela historie zpravy a kdyz po mesici budu vedet, jak se to vyvijelo, budu muset jak blbec skakat mezi celym mailem.
Nehlede na to, ze i vsude jinde se pise otazka a pak odpoved.
Ano, presne z toho jsem v minule praci mohl vykvest. Delal jsem programatora/support a nez si to panstvo nahore vyrikalo, tak mail se "zadanim" byl prohnany pres x lidi vice jak 20x a pak se to opravdu "vyborne" cetlo....
Takze jsem pak potreboval 2 dny na dekompozitovani emailu do chronologickeho poradi, abych pak pochopil o co tam vlastne slo a co mam udelat.
-d
Jako vtip je to dobré
Ale jinak odpovídám většinou nad citovaný text. Proč? Protože obsahem dopisu je v první řadě moje odpověď, ten zbytek by tam většinou ani nemusel být a je tam spíš tak pro jistotu, kdyby druhá strana už zapomněla souvislosti, nebo při přeposílání zprávy někomu jinému, tak svůj komentář k přeposílané zprávě píšu nahoru, jinak by ho taky adresát nemusel vůbec najít.
„Odpověď pod“ používám spíš výjimečně, když odpovídám do textu na více různých bodů a ne jednou souhrnnou odpovědí na celý e-mail – stejně jako třeba tady v diskusi → když cituji části komentáře (zprávy), odpovídám pod.
Taky mi chybí informace, že jde o emailovou komunikaci, protože jinak musí člověk znát / uhodnout kontext. Zajímalo by mě, kolik lidí hlasuje, aniž by jej znalo. Jinak v mailu preferuju top-posting, zvláště v době bublinek zobrazujících prvních pár slov z mailu je to nutnost. Na druhou stranu ty bubliny jsem raději vypnul, protože bych jinak nic neudělal 
Pokud věc zobrazující bublinku nedokáže [volitelně] odfiltrovat z mailu kontext předchozí diskuse, tak ji psal diletant.Křišťálová koule je zatím poměrně málo dostupná periferie počítače, takže se na její přítomnost programátoři bohužel nemohou spolehnout.
Toto dokázali lidi v terminálových nástrojích před patnácti lety.A v tom to právě je. Ono v tom terminálu bylo jasné, že řádek začínající
> a mezerou je odpověď a každý řádek má maximálně 80 (nebo 72 nebo kolik) znaků. Takže nebyl problém odlišit, co je odpověď, a nebyl problém při odpovídání na odpověď text znova přeformátovat, aby délky řádku vyšly.
Dneska najdete „odpovědní zobáčky“ klidně uprostřed řádku (protože AJAXový editor to těžko přeformátuje), nebo je odpověď citována jinými znaky, nebo dokonce vyznačena jen graficky v HTML. Někdy má problém se v tom zorientovat i člověk, natož aby na to šlo napsat nějaký algoritmus, který by uhodl správně, co je citace.
Hlavne v USENET news sa rozmohlo v posledných rokoch síce bottom posting ale bez trimovania (napríklad citovaných 200 riadkov a pod tým odpoveď "skvelý nápad"). Som zvedavý, koľko viny má na tom Google, ktorý automaticky citovaný text zabaľuje.
Někdy má problém se v tom zorientovat i člověk, natož aby na to šlo napsat nějaký algoritmus, který by uhodl správně, co je citace.
Kdysi jsem navrhoval nahradit současné MIME formátem založeným na XML, ten by podporoval podmnožinu XHTML značek a nějaké strukturované citace, které by se daly strojově zpracovávat 
> nějaké strukturované citace
Strukturovane citace obvykle vypadaji jako dobry napad, ale prakticky je k tomu vetsinou dost priserne UI.
Obvykle staci rict, ze radek uvozeny symbolem > po newline je citovany a posloupnost citovanych radku tvori citovany blok.
Vrazit nejam par > je mnohem jednodussi, nez vrazet symetricky parovane tagy ci pouzivat mys k oznaceni bloku a nastaveni citace.
*) nejsem zastáncem toho, aby se řádky zalamovaly už na straně odesílatele na nějaký pevný počet znaků – šířku textu by měl mít právo si ovlivnit ten, kdo ho čte → zalamování by se mělo dělat až při zobrazování (tzn. posílat se může klidně celý odstavec na jednom řádku, jako když píšu v LaTeXu).
> Můžeme se inspirovat třeba zdejší diskusí, kde se pro citace používá <blockquote>
Takze kdyz chce nekdo vepisovat odpovedi do citace predchoziho textu, tak by musi napsat nekolikrat <blockquote>, namisto nekolika >.
> zalamování by se mělo dělat až při zobrazování
Kdyz se zalamuje az pri zobrazovani, tak to neni problem - proste cely radek uvozeny '>' se zalomi a vyslednych nekolik radku se bere (a zobrazi) jako komentar. Obdobne pokud se pouziva texova konvence (jeden newline nedulezity, dva newlines oddeluji odstavec) - pokud je prvni radek (nebo vsechny radky) odstavce uvozen '<', tak se '<' mohou vyhodit, odstavec se znova zalomi a je cely bran (a zobrazen, pripadne s doplnenim '<') jako komentar.
Takze kdyz chce nekdo vepisovat odpovedi do citace predchoziho textu, tak by musi napsat nekolikrat <blockquote>, namisto nekolika >.HTML e-maily dnes málokdo píše ručně, většina lidí používá WYSIWYG editory. Takže tohle nemusí řešit.
Kdyz se zalamuje az pri zobrazovani, tak to neni problemJenže SMTP má určenou maximální délku řádky, buď musíte mít řádky zlámané už před přenosem, nebo nemůžete text přenášet jako plaintext a musíte jej nějak zakódovat (třeba BASE64), abyste zachoval původní konce řádků ale pro transport je mohl dát jinam.
> většina lidí používá WYSIWYG editory.
Coz je, pri soucasnem stavu WYSIWYG editoru, snad jeste otravnejsi, nez psat <blockquote> rucne.
> Jenže SMTP má určenou maximální délku řádky, buď musíte mít řádky zlámané už před přenosem,
Tak staci pouzivat TeXovou konvenci (zalomeni odstavce jsou dva newlines).
Coz je, pri soucasnem stavu WYSIWYG editoru, snad jeste otravnejsi, nez psat <blockquote> rucne.V e-mailech se používá jen podmnožina HTML, takže s tím WYSIWYG editory nemají žádný problém.
Tak staci pouzivat TeXovou konvenci (zalomeni odstavce jsou dva newlines).TeX už ale jaksi není plaintext. Když už zavádět nějaký jiný formát, pak je opravdu lepší něco, co označí "tady je začátek citace" a "tady je konec citace", než formát, který označí každý řádek uvnitř citace.
Takze kdyz chce nekdo vepisovat odpovedi do citace predchoziho textu, tak by musi napsat nekolikrat <blockquote>, namisto nekolika >.Ale ne, stačí použít tlačítko "Citace", které vloží obsah příspěvku, na který reaguješ, do editačního pole. A pokud chceš pouze ty HTML značky, tak můžeš označit požadovaný kus textu a kliknout na "BQ", které to <blockquote> doplní.
mělo by to vypadat tak, že když odentruješ uvnitř <blockquote>, tak se citace uzavře, vloží se odstavec <p> a pak se otevře nová <blockquote> pro zbytek citace.
A proč ne? V praxi to nepovede k tomu, že by každý e-mailový klient nebude kvalitním XML editorem, ale prostě použije nějakou hotovou XML knihovnu, resp. komponentu, která tento editor poskytuje. Nevidím důvod k duplikaci kódu, tohle stačí napsat jednou a pořádně a pak se dá takový editor používat nejen v e-mailovém klientovi, ale i v IDE, v HTML editoru, v editoru konfiguráků, ve webovém prohlížeči... prostě kdekoli -- tohle je krása XML, znovuopoužitelnost -- zatímco u jiných zdánlivě jednoduchých formálů musíš psát specifický kód pokaždé znovu (u e-mailového klienta např. práce s řádky začínajícími >, u vlastního formátu konfiguráku musím psát práci se specifickými závorkami). Pokaždé zvláštní (údajně optimální a efektivní) syntaxe... proto se mi líbí XML, protože syntaxe je vždy stejná, nemusím se učit základní konstrukce*, nemusím psát specifický jednoúčelový kód, stačí použít jednou odladěné knihovny a nástroje.
*) závorky, elementy, atributy... fungují vždy stejně, učím se jen tu úroveň nad tím, logickou strukturu, která je z principu vždy jiná.
Oprava: ...V praxi to nepovede k tomu, že by každý e-mailový klient musel být kvalitním XML editorem, ale prostě použije nějakou hotovou XML knihovnu...
Podíval bych se na to jinak:
Někdy si připadám, jako kdyby lidi četli poštu telnetem* na VT100 terminálu 
*) já ji tak občas čtu, ale jen tak z legrace, rozhodně to není efektivní práce s e-mailem.
Já si zase připadám že nečtete komentáře, na které reagují komentáře, na které reagujete.
Odpověď píšeš jednou
Právě, teď ano, ale pokud by se to ovládalo tak jak narhuje Robert Krátký tak bych ji vytvářel de facto několikrát. Nekritizoval jsem tedy použití xml, ale způsob ovládání popisovaný Robertem (vaše reakce je vlastně tedy celá "mimo" :( )
Je ale většinou čtena mnohokrát -- např. více příjemců nebo celá e-mailová konference
Snad to spolu s bodem 1 nemá být obhajoba komplikovanějšího ovládání :) Rozhodně deklaruji že by bylo zpátečnické vymýšlet něco, co by práci s mailem zpomalovalo (byť by byl výsledek dobře strojově a zpracovatelný a barevně cool).
Odpověď a citace můžeme chtít strojově zpracovávat -- lepší zobrazení (barvy, formát), vypuštění citací v náhledech (jak tu někdo psal), lepší vyhledávání a indexace -- proto je žádoucí nějaké sofistikovanější strukturování než primitivní > na začátku řádku
Nic proti, pokud tím neutrpí pohodlí uživatele. Zatím jen pozoruji jak to vypadá s konfiguráky v xml a pod., že bych pozoroval nějaký masivní nárust xml editorů pro jejich pohodlnou správu (vždy mít k dispozici jak ten editor, tak příslušné DDT atd..). Samozřejmě mělo by to fungovat v shellu atd... Ale pokud jste optimista, nic proti.
Jednoduchost a rychlost používání nesouvisí s formou výstupu -- klient může při odřádkování uvnitř citace vytvořit patřičké <blockqoute> značky aniž by tím pohodlí uživatele nějak trpělo.
Čili jak jsem říkal, chce to dobrý xml editor.
Obávám se že tento koncept je odsouzen k nezdaru, a nebo to budete muset ještě promyslet, protože současný systém je sice občas rozhozený díky nešťastnému přeformátování, ale jinak je dost přehledný a hlavně rychlý = efektivní.Tak začínám mít dojem, že každý mluvíme o něčem jiném... Já popisoval systém, který je v tuto chvíli nasazen a v provozu v diskusích na abclinuxu.cz. A vy?
neznám nikoho kdo by pro normální komunikaci používal html formátzávidím...
Ono není HTML jako HTML. Taky nesnáším, když někdo ani netuší, že existuje nějaké HTML a čistý text, a píše tak, jak to odpovídá výchozímu nastavení klienta (zvlášť z utlouku lezou sračky se spoustou stylů atd. i když ten člověk nevyužil jedinou možnost formátování → klidně to mohl být mail v prostém mailu).
Ale pokud k tomu někdo důvod má, chce např. poslat odrážky nebo něco zdůraznit tučným písmem, tak ať si poslouží, také e-maily mi ve schránce nevadí.
Rozhodně neposílám emaily v html formátu, a ani neznám nikoho kdo by pro normální komunikaci používal html formát.Tak se seznamte s někým, kdo používá MS Outlook, Thunderbird, GMail, Seznam mail, Centrum mail...
A co teprve takové Base64 kódované zprávy, ty se v telnetu čtou opravdu špatně 
jinak i ty zmíněné defaultní/odpovědní html maily jsou duálníTedy se editují WYSIWYG editorem, který samozřejmě může do HTML správně vkládat značky <blockquote>. Takže se snad můžeme konečně shodnout na tom, že hodně e-mailů, nejspíš většina, je posíláno v HTML. Tudíž jsou editované nějakým WYSIWYG editorem, který samozřejmě může umět vkládat značky <blockquoe>.
najlepie je, ked jeden odpoveda nad a druhy pod; po 5 odpovediach sa v tom uznikto nevyzna ;)
> Ale kdepak, lze si povšimnouti, že u top postingu se žádnými reklamami ani patičkami či disclaimery probírat netřeba,
Pokud clovek prochazi cely thread, tak muze pouzivat funkci, ze po dojeti na konec mailu mu to ihned prepne na dalsi. V takovem pripade je historie ulozena na konci kazdeho mailu jako bordel.
Krom toho i kdyz to clovek cte poprve, tak to musi zkontrolovat, aby se ujistil, zda tam odesilatel jeste neco nedopsal dovnitr.
leda by se přeposílalo celé vlákno
Tohle jde např. v KMailu dobře – můžu klidně přetáhnout myší do e-mailu nějaké vlákno a vloží se mi jako příloha. Jde teda jen o to, aby je klient na druhé straně uměl zobrazit také ve stromové struktuře (teoreticky mu v tom nic nebrání, pokud je strom kompletní). Jenže jak KMail tak Thunderbird tyto přílohy jako strom nezobrazí – ale aspoň je zobrazí jako součást zprávy hned pod textem, člověk si to nemusí rozklikávat v novém okně. Tohle mi přijde jako dobrá alternativa „top-postingu“ – adresát má k dispozici asopň kompletní hlavičky e-mailu a neřeší se parsování nějakého předpotopního > na začátku řádků 
pokud pisatel cituje aspoň trochu smysluplněTo se děje možná v odborných IT konferencích, kam lidé nepřispívají z MS Outlooku nebo různých mobilních klientů. Kdyby bylo možné s rozumnou spolehlivostí detekovat citace automaticky, pak je samozřejmě bottom-posting lepší. Problém je, že v době kreativních klientů a ještě kreativnějších uživatelů je to s tou spolehlivostí dost špatné, a kolikrát má problém se v e-mailu zorientovat i člověk.
Někdy jo – já někdy mažu historii konverzace a nechávám tam jen poslední zprávu, na kterou odpovídám.
Ideální by bylo necitovat vůbec a používat MIME hlavičku In-Reply-To – jenže ta ne vždy funguje, ne vždy je dobrá podpora ze strany e-mailového klienta. V případě, že člověk odpovídá na jednotlivé části zprávy – pak použít „odpověď pod“ a nějak strojově čitelně (XML) odlišit, která část textu je citace a která odpověď.
Zajímalo by mě, jestli Gmail byl skutečně první "klient" s použitelnými vlákny (tzn. příchozí i odchozí zprávy společně v jednom vláknu) a s použitelným zobrazováním citací.GMail mohl být maximálně první webový klient s rozumně použitelnými vlákny, protože tohle všechno rozumný klient zvládá bez problémů.
huderbirdem, Outlookem a Mail.appProto jsem psal rozumným
. Třeba KMail (ať mluvíme o grafických klientech) tohle uměl dávno před vznikem gmailu, pouze to má ve výchozím nastavení vypnuté. Přínosem Gmailu ovšem je to, že tuto věc zpřístupnil masám uživatelů, protože ti vlákna v emailech prakticky neznají.
Zajímalo by mě, jestli Gmail byl skutečně první "klient" s použitelnými vlákny [...]Nikoliv, s Muttem už něco takového používám skoro 10 let.
+1 :D taky jsem smysl pochopil az pozdeji :D puvodne jsem myslel, ze se jedna o umistovani anketnich otazek do clanku :D
Odpovedel bych otazkou. Cteme seshora dolu nebo odspoda nahoru ?
Správna odpoveď je samozrejme inline posting.
>> What is the most annoying thing in e-mail?
> Top-posting.
That's right
> I prefer bottom posting instead.
Inline posting is even better because it makes clear what sentence you reply to.
Ne, ze všeho nejlepší jsou různobarevné vpisky přímo do textu tak, že nejsou odlišené odřádkováním, odsazením... jen barvou případně řezem písma.
Správna odpoveď je samozrejme inline posting.Wikipedia: The main options are interleaved posting - also called inline replying or bottom-posting — in which the reply follows the quote; or top-posting — in which the reply precedes the quoted original message.
Ale nejhorší moje zkušenost je, že mi jeden člověk na emaily odpovídal tímto způsobem: Zpráva, která v těle obsahuje pouze: "Děkuji. Jan Novák" a v příloze je dokument ve Wordu, kde je nakopírovaný původní obsah zprávy. A do něj jsou červeným písmem vloženy odpovědi. Jednalo se o jednu pracovní záležitost, takže můj zákazník, můj pán. Ovšem hledat ve stovce takových mailů něco konkrétního...
Môj najkrajší mail bola jpg príloha, v ktorej to ten človek napísal a poslal ako obrázok. Ospravedlňuje ho, že bol Srb, písal po česky, očividne chcel diakritiku a bolo to v čase, keď bol unicode len na papieri.
Na druhej strane, robil som kamarátke www stránku. Dodala mi podklady, nechala si vysvetliť, že nemám rád vnucovanie fontov, lebo to nefunguje tak ako si predstavuje a je lepšie nechať fonty na konkrétnom browseri a čitateľovi. Pochopila, súhlasila, nabudúce priniesla texty v JPG súbore a donútila ma ich dať na stránku ako inline obrázok. Potom si tam našla pravopisné chyby a chcela aby som ich opravil. Potom sa rozčúlila, lebo som jej povedal že nech mi dá zdroj tých obrázkov - ako sa ukázalo, písala to v Photoshope a uložila rovno ako jpg.
No jo no :) mam podobne zkusenosti :) clovek, aby kdyz nekomu dela web, aby si s nim dal jednodenni seminar, aby mu pak nechodilo 90% e-mailu o tom, ze tam chce to a to, to ze chce zmenit apod. :) cloveka by pak mel vyresenou valnou cast podpory - problem by byl vysvetlen hned na zacatku :)
Bohuzel si ale musim sam odporovat. Maloktery zakaznik si z takoveho seminare neco odnese, takze kazdy developer ma asi smulu :( zvlaste tehdy, jsou-li klienti velmi zatvrzeli v tom, co chteji a nenechaji si vysvetlit absolutni hlouposti :D
Nápodobně, v emailu se mi zdá lepší top nebo "inline" posting, v diskuzích bottom ..
Úplně nejhorší je, když mi někdo napíše zprávu, já odpovím pod příslušné odstavce a on mi pak odpoví nad to všechno... Za to bych fakt věšel...
Jinak tedy odpovídám pod text (ale ne pod všechen, vždy pod tu část, ke které se to vztahuje). Lépe se to čte, zejména, jedná-li se o delší texty. Jsem holt zvyklý číst odshora dolů a zleva doprava.
A od dob, co existují klávesy jako Page Down nebo End, opravdu není problém ani s posouváním se v textu...
Pouze někdy odpovídám nad všechen text -- v případech, kdy odpovídám velmi krátce, nečekám již žádnou reakci a navíc tuto zprávu já a (pravděpodobně) i druhá osoba hned odstraníme. Např.:
Jsem tam za 5 minut.
> Stav se u mě v kanceláři.
Úplně nejhorší je, když mi někdo napíše zprávu, já odpovím pod příslušné odstavce a on mi pak odpoví nad to všechno... Za to bych fakt věšel...Jednou jsem takhle na členitý mail odpověděl inline a jakási úřednice mi v příštím mailu vyčinila, že mám psát "normálně", protože jinak se v tom nevyzná. A aby bylo zřejmé, na které části mého mailu odpovídá, tak každý odstavec začala slovy "Co se týče ..."
Pod odpovídám pouze v případě, že potřebuji reagovat s textem. Pokud ne nebo reaguji na celek odpovídám nad, abych nenutil druhou stranu scroolovat a hledat co se změnilo.
Stejně mi přijde že „lamy“ odpovídají „nad“ (nepřemýšlí o tom), a proto „geekové“ musí odpovídat opačným způsobem (přemýšlí o tom jen někteří), aby si nepřipadali jako lamy.
Nejlepší by bylo, abychom nemuseli citovat text vůbec – e-mailový klient by si měl umět zprávy spárovat, vytvořit z nich strom, jako se mu to většinou daří u e-mailových konferencí (KMail mi je zobrazuje celkem uspokojivě), případně by se použila citace v textu, pokud chci odpovědět na více částí (delší) zprávy jednotlivě – tady by se hodilo něco jako <blockquote> v diskusi na webu.
Stejně mi přijde že „lamy“ odpovídají „nad“ (nepřemýšlí o tom), a proto „geekové“ musí odpovídat opačným způsobem (přemýšlí o tom jen někteří), aby si nepřipadali jako lamyObávám se, že pravidla kolem bottom postingu vznikly v dobách, kdy e-mail prakticky žádné lamy nepoužívaly
P.S. Jinak já myslím že nejde o to že by lidé nebyli schopni snadno dohledat na co daná zpráva reaguje, ale oni to používají i ti, kteří toho schopni jsou. Jen se zdá, že tento způsob komunikace lidem prostě... vyhovuje. Jak v té reklamě na jogurt "prostě vám chutná".
-----
> Stejně mi přijde že „lamy“ odpovídají „nad“ (nepřemýšlí o tom), a proto „geekové“ musí odpovídat opačným způsobem
> (přemýšlí o tom jen někteří), aby si nepřipadali jako lamy.
Nejlepší by bylo, abychom nemuseli citovat text vůbec
v interlieved postingu vlastně opravdu "necitujeme vůbec", pouze doplňujeme text pisatele vlastními postřehy a podněty
> e-mailový klient by si měl umět zprávy spárovat, vytvořit z nich strom, jako se mu to většinou daří u e-mailových konferencí
myslíte že se potom lidé vzdají možnosti komunikace tímto způsobem?
> (KMail mi je zobrazuje celkem uspokojivě), případně by se použila citace v textu, pokud chci odpovědět na více částí (delší) zprávy jednotlivě – tady by se hodilo něco jako <blockquote> v diskusi na webu.
a proč vlastně by se to dělalo? Vám by to připadalo nějak lepší než stávající řešení? Mně se zdá dosti oblíbené, i u kvalitních klientů se schopností zobrazovat či snadno dohledat správně vlákna (nejsnáze jak říkáte např. u konferencí).
a zhora dolů 
... a shora dolů 
Nejhorší maily s čím jsem se potkal , když taková "dorotka máchalová" sekretářka má poslat mail ohledně nějakého výběrového řízení nebo prostě něčeho podobného. Setkal jsem se s tím, když taková slečna všechny kontakty naprala do CC a bylo vymalováno. 500 adres , takto poslat , jsem myslel , že mne omejou.... spousta lidí nějak nebere v potaz bezpečnost a pak jsem se nestačil divit , když se spam-schránka začala plnit všelijakýma Ťamanskýma maily a viagrou....
Také jsem se nestačil divit , když náš mail-server přestal odpovídat ... koukám a hle 99% CPU ... no a co se děje ? jeden náš obchdodník , poslal celé video přes mail někomu na centrum.cz , samozřejmě to neprošlo a mail-klient to zkoušel pořád a pořád ... , těžce jsem mu vysvětloval ,že nesmí posílat 600MB mailem ... Prý a proč to nesmím posílat ?
Znám také případy , když klient poslal ve wordu obrázky z dovolené z CANON MARK-II , Word cca 20MB a dtto. nemá smysl někomu vysvětlovat , že se to nemá dělat ...
Totiž on to udělá zase ....
Znám také případy , když klient poslal ve wordu obrázky z dovolené z CANON MARK-II , Word cca 20MB a dtto. nemá smysl někomu vysvětlovat , že se to nemá dělat ...Některří lide zdřejmě považují formát DOC za univerzální kontajner a posílají v něm úplně všechno - jak několik řádků čistého textu (které klidně mohli napsat přímo do e-mailu), tak všechny možné obrázky, včetně sejmutých obrazovek, specialitou jsou pak černovílé bitmapy, která jsou uložené ve 24bitech. Dokonce jsem se setkal i s dokumentem, kde jediným obsahem byla vložená tabulka z Excelu
Prijde vam bezne prikladat kamkoliv do posty predchozi dopis? Mne tedy ne.
A muze to pomoci i k ujisteni se, ze vse je pochopeno, kdyz tam vlozim vlastni shrunuti.
A navic se neproposi balast sem a tam - kdo nekdy zazil nizke limity na emailovem serveru, pripadne vytacene pripojeni a diskuzi nad 5MB emailem, pochopi.
K telefonickemu hovoru ma bliz IM nez e-mail.No a?
Nehlede na to, ze do telefonu taky porad neopakujeme co jsme rekli predtim. At uz pred, a nebo po nasi odpovedi.Neopakuji, protože to, co zaznělo před mou odpovědí, zaznělo před mou odpovědí. Kupodivu. Takže není nutné to opakovat.
No a?Nic. Jen jsem tim chtel naznacit, ze si myslim, ze email ma bliz k dopisu nez k telefonickemu rozhovoru.
P.S.: nějak divně vám tady funguje odřádkování - jeden konec řádku v textarei na oddělení bodů (těch s pomlčkou) nestačí, a víc konců řádku zase žádné další nepřidá. Asi je to tím HTML.Pod polem pro komentář je napsáno mimo jiné:
Systém detekuje prázdné řádky (dvakrát enter) a nahradí je HTML značkou odstavce.
WTF
Formulace ankety je parafrází známeho vtipu (najdeš ho i v téhle diskusi).
Tobě se e-maily z konference nezobrazují ve stromu, podle toho, kdo na co odpovídal?
Většinou v konferencích není potřeba citovat vůbec. A když už, tak odpovídám na jednotlivé části předchozího mailu → pak se neodpovídá nad ani pod, ale do textu 
Jak kdy. Kdyz se odpovida v jednom bloku a da se predpokladat, ze tomu tak bude i v dalsich odpovedich, tak je lepsi nahoru. Pokud se odpovida po castech, tak samozrejme pod.
Dával jsem "cože?", protože mi přijde, že bottom-posting (odpověď až dolu) je úplný nesmysl, top-posting (odpověď úplně nahoru) je u delších mailů dost nepřehledná.
Nejlepší je IMO dávat odpověď pod otázku... tedy ani na začátek mailu, ani na konec.
Nepovažuju to za natolik zavedený pojem, takže interpretuju podle těch dvou slov, ze kterých je to složeno :D a taky jako opak top-posting, což inline-posting rozhodně není.
Pojmu inline-posting tuším porozumí (skoro) všichni :), dokonce i já :D.
Jestli wikipedie říká že bottom posting není bottom posting ale inline posting, je mi vcelku jedno.
Nehledě na to, že zadání ankety se ptá jestli "pod" nebo "nad" zprávou... tzn taky přirozené chápání slov top a bottom.
Odpovědi v emailu jedině nad. Tak je mám hned na očích. Pokud si s někým vyměním několik odpovědí, je celkem praktické, mít nový text hned před sebou a nehledat ho kdesi dole.
Tiskni
Sdílej: